Nastává dramatická změna postoje českého Greenpeace k energetice?  
Nedávné vystoupení vedoucího energetické kampaně Greenpeace Jana Rovenského i další vyjádření mohou znamenat dost dramatickou změnu v postoji českých zelených organizací k jaderné energetice.

S velkým zájmem jsem si poslechl vystoupení vedoucího klimatické a energetické kampaně Greenpeace Jana Rovenského v rozhovoru s Martinem Veselovským na DVTV. Jisté náznaky změny postoje českého Greenpeace k jaderné energetice i dalších zelených organizací se objevily již dříve (viz třeba zde), ale v tomto případě jde o první prezentaci opravdu radikálního obratu tak vysokým představitelem této organizace. A to navíc ve velmi hojně sledovaném médiu.

Jan Rovenský – vedoucí energetické kampaně Greenpeace (zdroj Greenpeace).
Jan Rovenský – vedoucí energetické kampaně Greenpeace (zdroj Greenpeace).

V nynějším rozhovoru pan Rovenský sice ještě nepodporuje výstavbu nových bloků, ale velice razantně se staví za co nejdelší provozování stávajících jaderných reaktorů. A dokonce i u Dukovan by stál o jejich provoz celkově 60 let do roku 2045. Taková možnost je technicky reálná, jak ukazuje příprava prvního reaktoru VVER440 na tak dlouhý provoz. Blok Novovoroněž 4 začal provoz v roce 1972 a v rámci celkové rekonstrukce pro dalších patnáct let provozu bylo v nedávné době provedeno i vyžíhání reaktorové nádoby (podrobněji viz zde). Problémem však je, jak se k takové snaze české energetiky postaví Německo a Rakousko. Bude tak určitě přínosem, jestliže v případě nutnosti využití této možnosti ji podpoří Greenpeace a další české zelené organizace.

 

 

Připomeňme si vývoj postoje této organizace k jádru během předchozího čtvrtstoletí. Organizace Greenpeace byla v čele boje zelených hnutí proti stavbě Temelína v devadesátých letech. Hlavně ve spolupráci s rakouskými aktivisty se organizovaly demonstrace, blokády a další přímé akce. Podle prezentací zelených organizací z té doby měly za pár let lehce Temelín nahradit fotovoltaické a větrné elektrárny a pro nahrazení uhlí tak nebyl potřeba. V těchto akcích a snaze o zastavení využívání Temelína pokračovaly tyto organizace i řadu let po jeho spuštění, docházelo i k řadě soudních podání (připomeňme třeba činnost antijaderných expertů Greenpeace Jana Haverkampa a Jana Beránka). Později se Greenpeace více soustředila na snahu, aby po vzoru Německa nebyly české jaderné bloky využívány déle než třicet let. S tím počítá i stále platná energetická koncepce Greenpeace Energetická [R]evoluce, podle níž už měly být bloky Dukovan odstaveny.

Z tohoto pohledu je názor pana Rovenského v rozhovoru s panem Veselovským, že je potřeba provozovat stávající jaderné bloky co nejdéle a bez nich se odstavování uhlí neobejde, radikální změnou postoje. Za takové obhajování jaderných bloků jako ekologického zdroje, který pomáhá snižovat emise CO2, by ještě před pár lety dostal cenu Ropák nebo alespoň Zelenou perlu.

Tato změna postoje je dána hlavně tím, že se stále více zvýrazňuje rozdíl mezi intenzitou využívání uhlí a dalších fosilních paliv ve státech, které jádro využívají a plánují i nadále využívat, a Německem s jeho Energiewende. Francie, Švédsko, Švýcarsko, Slovensko, Velká Británie či Finsko využívají uhelné i další fosilní zdroje minimálně a nízkoemisnosti elektroenergetiky už buď dosáhly, nebo se k ní blíží.

 

Blokáda Temelína v roce 1995 podporovaná Greenpeace (zdroj Jiří Neustupa, Ekolist).
Blokáda Temelína v roce 1995 podporovaná Greenpeace (zdroj Jiří Neustupa, Ekolist).

Německo sice podle plánu uzavírá své jaderné bloky, ale v oblasti snižování emisí a závislosti na fosilních palivech v elektroenergetice je situace dramaticky jiná. Své cíle v této oblasti neplní. Na rozdíl od Česka, které i díky Temelínu snížilo své emise CO2 o více než 40 %, Německu se tento cíl splnit nepodařilo. A to v situaci, kdy také využilo restrukturalizaci a propad socialistického průmyslu v bývalé NDR v devadesátých letech. Ukazuje se, že ještě řadu desetiletí bude muset využívat uhlí a i posléze nahradí jádro i uhlí z velké části plyn. Tedy opět fosilní palivo s emisemi CO2. To navíc vede k dominantní dlouhodobé závislosti na ruských zdrojích. Německo se tak stává z pohledu emisí po Polsku jedním z nejšpinavějších států Evropské unie.

 

Na rozdíl od vizí prezentovaných zelenými organizacemi, že vítr a slunce je zadarmo a cena pro spotřebitele tak v Německu půjde dolů, má nyní německý spotřebitel spolu s dánským i kvůli poplatkům za obnovitelné zdroje nejdražší elektřinu v Evropě. Za takového stavu už i české zelené organizace pomalu přestávají propagovat Německo jako ekologický vzor hodný následování. Alespoň ty, jimž jde opravdu o snížení emisí, ekologii a mají ve svých řadách lidí, kteří alespoň trochu energetice rozumí.

Na otázku, zda se mají stavět nové jaderné bloky, odpovídá Jan Rovenský rozhodně záporně. Zdůvodňuje to tím, že je Česko v současné době významným exportérem elektřiny a má přebytek výkonu. To je sice pravda, ale tato situace se už v roce 2022 může i dramaticky změnit. V té době se u nás odstaví značný výkon v uhelných zdrojích, může jít až o 40 %. Zároveň se v Německu vypnou všechny jaderné bloky a i část těch uhelných. Uhelné se zavřou i v dalších evropských zemích. Samotná Česká republika pak bude mít sice celkovou roční bilanci výroby a spotřeby elektřiny vyrovnanou, ale hlavně v dobách zimní inverze, kdy nefouká, fotovoltaika také dodá minimálně a je vysoká spotřeba elektřiny, bude mít nedostatek výkonu. Mohla by v principu využít dovoz, ovšem na import elektřiny bude v té době spoléhat většina států a nebudou exportéři. Další zlom nastane pravděpodobně kolem roku 2035. Do té doby se odstaví řada dalších uhelných zdrojů a s velkou pravděpodobností i Dukovany. Jejich provozování přes 50 let si lze sice přát, ale nelze na ně spoléhat. Podrobněji je blízka budoucnost rozebrána v článku o možných rizicích a scénářích vývoje elektroenergetiky v Česku.

 

Blokáda Temelína v roce 1995 podporovaná Greenpeace (zdroj Jiří Neustupa, Ekolist).
Blokáda Temelína v roce 1995 podporovaná Greenpeace (zdroj Jiří Neustupa, Ekolist).

 

Už v současné době klesá dostupný výkon v regionu a ceny elektřiny v době, kdy nefouká a sluneční svit není v maximu, výrazně stoupají. Již poměrně brzy se ukáže, zda bylo oprávněné spoléhání Jana Rovenského na dlouhodobé pokračování přebytku výkonu a možnosti importu elektřiny, nebo se uskuteční rizika, o kterých mluvím ve zmiňovaném článku. V každém případě je jasné, že v případě útlumu uhelné energetiky odstoupení od exportu stačit nebude a bude potřeba část výkonu uhelných zdrojů nahradit.

Pokud bude prioritním cílem Greenpeace v Česku opravdu rychlé snížení emisí CO2, je možné, že za pár let bude ve svém vystoupení Jan Rovenský nebo jiný představitel Greenpeace podobně razantně lobovat za co nejrychlejší vybudování nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně.

V rozhovoru Martina Veselovského s Janem Rovenským byly podle mě zajímavé ještě dva aspekty. Prvním je diskuze o možném typu reaktoru, který by se pro Temelín a Dukovany využil. Jako pravděpodobně nejvhodnější zmiňuje ruské zařízení VVER1200. V tomto názoru s ním souhlasím. V současné době se po celé řadě zpoždění spouští v Číně první blok EPR firmy AREVA v elektrárně Tchaj-šan a blok AP1000 v elektrárně San-men. I tyto reaktory tak budou mít fungující příklady. Výhodou Ruska je však to, že její první blok v Novovoroněžské elektrárně v provozu již více než rok a běží i druhý blok v Leningradské elektrárně. Další bloky v Rusku i zahraničí jsou těsně před dokončením a jiné se budují v Rusku i v zahraničí. Ruská firma staví reaktory bez přerušení kontinuálně a dodávky pro ně zajišťují i české podniky. Česko má s těmito reaktory zkušenosti a při jejich výstavbě by se dalo snadno docílit největšího podílu českých firem na ní.

 

Na rozdíl od devadesátých let nyní i představitelé českého ústředí Greenpeace začínají uznávat, že hlavně v zimním období nelze bez jaderných elektráren Temelín a Dukovany přistoupit k zavírání těch uhelných (zdroj ČEZ).
Na rozdíl od devadesátých let nyní i představitelé českého ústředí Greenpeace začínají uznávat, že hlavně v zimním období nelze bez jaderných elektráren Temelín a Dukovany přistoupit k zavírání těch uhelných (zdroj ČEZ).

Námitkou Jana Rovenského proti využití této možností je vznik následné závislosti na Rusku. V případě jaderné elektrárny jsme ovšem schopni její provoz a údržbu zajistit sami, jak je vidět i v případě stávajících bloků v Dukovanech a Temelíně. Palivo má velmi malý objem, je možné je zajistit a skladovat na léta dopředu a produkují je i jiné firmy, než ruské. Zvlášť jasně je to vidět při srovnání možné varianty náhrady jádra, kterou prosazuje právě část zelených organizací. Jde o intenzivní využití plynu. V tomto případě je vytvoření dlouhodobých zásob velmi problematické. Vlastní produkce plynu Evropské unie a jejich evropských spojenců se snižuje a stále více závisí na dodávkách z Ruska. Je to vidět i na příkladu Německa, které prosazuje další plynovody z Ruska a plánuje vyšší využití plynu z této země.

 

Druhým zajímavým aspektem v rozhovoru bylo zdůrazňování minoritních akcionářů ČEZ Michal Šnobra a Jana Rovenského. Michal Šnobr je spojen s několika kyperskými firmami, například Hamafin Resources Limited, Tinsel Enterprises Limited a J&T Securities Management Limited. s a (více zde), jejichž vlastnická struktura je ve většině případů nedohledatelná. Jeho skupina tak spíše připomíná dalšího z finančních žraloků, kteří se dominantně snaží co nejvíce a nejrychleji vytěžit stát či danou firmu, jako byly třeba projekty Viktora Koženého. Nemají zájem na jejím dlouhodobém rozvoji, prosperitě a službě české společnosti. Jan Rovenský je pracovník mezinárodní globální organizace s dost specifickou ideologickou linií. Je otázka, do jaké míry mají tito minoritní akcionáři snahu přispět k tomu, aby ČEZ pomáhal k rozvoji dlouhodobě udržitelné, prosperující, efektivní a ekologické energetiky u nás. Připomeňme, že v případě minulého rozvoje ČEZ podle tehdejších představ Greenpeace by Temelín dnes nestál a Dukovany by už byly zavřené.

Je otázkou, v jakém směru se názory české organizace Greenpeace budou v následujících letech rozvíjet. Není však vyloučeno, že postupně dojde k ještě většímu obratu. Velmi silně to však závisí i na tom, jak se budou vyvíjet pohledy na jadernou energetiku u ústředí Greenpeace. A ty jsou mnohem rigidnější. I u světového Greenpeace však na základě zkušeností s vývojem německé Energiewende muže ke změnám postojů dojít.

Psáno pro Osla a Ekolist

Datum: 12.07.2018
Tisk článku

Související články:

Nositelé Nobelových cen příkře odsoudili protigenetické tažení Greenpeace     Autor: Stanislav Mihulka (07.07.2016)
Co si myslíte o naší energetice - vyhodnocení dotazníku     Autor: Jan Kašinský (06.04.2017)
Větrné elektrárny včera, dnes a zítra     Autor: Vladimír Wagner (01.09.2017)
Možné cesty k nízkoemisní energetice     Autor: Vladimír Wagner (10.12.2017)
Možné scénáře a rizika vývoje elektroenergetiky v Česku     Autor: Vladimír Wagner (14.12.2017)
Jaderná energetika v roce 2017     Autor: Vladimír Wagner (25.01.2018)
Obejdeme se bez uhelných bloků?     Autor: Vladimír Wagner (31.05.2018)



Diskuze:

Rozhovor druhého minoritního akcionáře

Vladimír Wagner,2018-07-16 18:59:11

Docela doporučuji si poslechnout dnešní rozhovor s druhým minoritním akcionářem ČEZu Michalem Šnobrem: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/sazka-na-jadro-je-pro-cez-cirym-blaznovstvim-rika-snobr-babisovy-predstavy-o-energetice-nejsou-realne-51648 . Celkově je jasné, že pan Šnobr se svými spekulanty chtějí co nejvíce vytěžit ČEZ i stát a vyrejžovat co nejvíce na průběhu cen energie, které způsobila v regionu německá Energiewende. Po údolí už budou cena dlouhodobě růst. První polovina rozhovoru není z našeho hlediska zajímavá, ale v druhé správně konstatuje, že Německo svou Energiewende nejde k zelené nízkoemisní energetice, ale dlouhodobému (přinejmenším řadu desetiletí) využívání uhlí a plynu a vysokým emisím (i cenám elektřiny). A také vysokému dovozu a spotřebě plynu z Ruska. Pan Šnobr navrhuje i pro Česko využívat co nejvíce využívat plyn. Jeho cena poroste a tím i cena elektřiny, ale pro pana Šnobra je důležité, že to povede k větším ziskům jeho akcií. Velmi silná závislost na Rusku podle něho nevadí, protože závislé bude i Německo a to to holt musí řešit a i za nás. My musíme kopírovat energetickou politiku Německa.
Je pravda, že investice do jádra, která by omezila závislost na fosilních palivech i ruském plynu a byla by strategickou investicí pro budoucnost státu a společnosti, by ze střednědobého horizontu omezila zisky z ČEZu. Není tak výhodná z pohledu spekulačních akcionářů Michala Šnobra a jeho kyperských firem.

Odpovědět


Re: Rozhovor druhého minoritního akcionáře

Radek Secka,2018-07-18 14:33:14

Zajimave jak jste se vyhnul tomu, abyste jej pochvalil za vyzdvyhnuti prodlouzeni provozu Dukovan, podobne jako to udelal pan Rovensky.
Zaroven se ani nijak nevyjadril k jeho uvaham o investicnim potencialu vystavby jedineho dalsiho jaderneho bloku v CR firmou CEZ.
Dale jste taktez zcela odignoroval zminku transportu zkapalneleho zemniho plynu, ktery jde nakupovat od mnoha svetovych exporteru, a tak jste si pripravil polivcicku pro vyzdvizeni Ruska jako jedineho partnera, akorat jste si pri tom popletl Gazprom a Rosatom. ;)

Odpovědět


Re: Re: Rozhovor druhého minoritního akcionáře

Vladimír Wagner,2018-07-18 15:26:55

Takže chválím pana Šnobra za to, že podporuje co nejdelší provozování Dukovan :-) Což ovšem bude dost náročné uskutečnit hlavně z politického hlediska. A v tomto směru by více pomohla aktivní podpora zelených Greenpeace než spekulanta Šnobra. A bohužel na toto prodloužení nemůže Česko spoléhat. To se opravdu nemusí ze zmíněných politických důvodů podařit. Problém přístupu pana Šnobra ovšem je, že tlačí na co nejdelší provoz veškerých zařízení ČEZ a co nejmenší investice do dlouhodobé budoucnosti firmy. Tedy politika, která se dá označit jako "vybydlení" této firmy. Tedy, co nejvyšší vyvedení zisku akcionářům a co nejnižší investice. A také tento pohled ovlivňuje tu část, kde mluví o investičním potenciálu firmy. Ten by na stavbu jaderných bloků stačil, ale pochopitelně by to ovlivnilo částku, kterou by mohly zmíněné kyperské firmy z ČEZu vytáhnout.
Ano, máte pravdu, že lze dovážet i zkapalněný plyn ze zahraničí. Ale to je mnohem dražší (stačí se podívat na ceny plynu třeba v Japonsku a v Evropě). Je to dáno tím, že zkapalnění a transport v tomto případě docela tuto komoditu prodraží. Navíc kapacity schopné zajistit transport a přijetí tohoto plynu v Evropě by vůči plánovaným rostoucím požadavků na plyn hlavně v Německu i celé Evropě opravdu nestačily.

Odpovědět

Nesviti a nefouka

Radek Secka,2018-07-16 15:38:51

Nesviti a nefouka asi jenom v podzemnim kanclu. Vsude jinde na planete Zemi to ale funguje jinak.
Argumentovat takto proti obnovitelnym zdrojum, je uplne stejne jako dokola vyzdvyhovat nutne a frekventovane odstavky jadernych elektraren, poklesy vykonu z duvodu udrzby apod.

O tom, co by se stalo, kdyby z jakehokoli duvodu neprislo nove palivo asi neni treba psat. Resp. o tom jak ruzne politicke hry, rikejme jim treba celni politiky nebo sankce ovlivnuji ceny na komoditnim trhu, by se take melo psat. A co se stane, kdyz zeleni muzici obsadi malinky areal?

Mene te propagandy pane Wagnere. Falesne, narozdil od pana Rovenského vzbuzujete dojem, ze Dukovany pojedou na 100% jeste dalsich 15 let.

Jaderna energie neni resenim niceho. Ale jeste maji Dukovany sanci vydelat si alespon na svoji demontaz.

Odpovědět


Re: Nesviti a nefouka

Vladimír Wagner,2018-07-18 15:41:42

Pane Sečka, my oba víme, o co jde. Jedna věc je, když se Vám odstaví jeden blok k plánované údržbě či výměně paliva. To je událost, která se plánuje a ví se o ní dlouho dopředu. Jiná je jestli Vám v regionu nefouká při inverzi a stojí Vám veškerý výkon větrných elektráren. Takovou věc lze předpovědět jen na velmi krátkou dobu a výpadek (nejen v případě Německa) je obrovský.
Palivo pro jaderné bloky je na dva roky (a v principu může být i na více). V případě problémů je tak hodně dlouhá doba na řešení situace. To je opravdu diametrálně odlišná situace od možností zásobníku plynu.

Odpovědět

Energetický mix

Filip Jirsák,2018-07-15 13:16:09

„Samotná Česká republika pak bude mít sice celkovou roční bilanci výroby a spotřeby elektřiny vyrovnanou, ale hlavně v dobách zimní inverze, kdy nefouká, fotovoltaika také dodá minimálně a je vysoká spotřeba elektřiny, bude mít nedostatek výkonu.“

Jak přesně v takové situaci pomohou jaderné elektrárny? Jaderné elektrárny jsou neuvěřitelně drahé už takhle, natož kdyby vyráběly jen pár dní v roce, aby pokryly zimní inverze.

Odpovědět


Re: Energetický mix

Vladimír Wagner,2018-07-15 22:19:49

Pane Jirásku, možná vezměte kalkulačku a trochu se na data podívejte. Možná na odpověď přijdete i sám. Po roce 2022 se začne situace blížit stavu (jak rychle, závisí na tom, kolik přesně a kdy se bude odstavovat uhelných bloků), že v případě zimy a hlavně zimní inverze dost často už celkový výkon nebude stačit na to, aby se pokryly potřeby. V létě by sice celkový výkon stačil, ale fotovoltaika má u nás takový výkon, že velice dobře akorát vykrývá letní polední špičky a na pokrytí základního zatížení jsou potřeba klasické zdroje. Zároveň je potřeba během roku odstavovat jaderky (nejen) pro údržbu a výměnu paliva. To lze přesouvat na léto. Takže Dukovany a Temelín tak budou muset běžet s maximálním ročním využitím (pokud se objeví nějaký problém, jako byl třeba se svary, tak bude opravdu problém). I tak se i v létě budou muset využívat uhelné a plynové bloky nejen k pokrývání ranní a večerní špičky. Celkovou roční výrobu stejnou jako celková spotřeba zajistí jen to, že i přes léto pojedou uhelky i třeba zdroje na biomasu i na vývoz.
Abyste to měl z nezávislých zdrojů, podívejte se na studii zelených hnutí: http://www.osel.cz/9938-obejdeme-se-bez-uhelnych-bloku.html
V jejich studii se předpokládá, aby bylo pokryta celková výroba, že musí běžet jádro s maximálním koeficientem ročního využití a uhelné bloky s koeficientem využití okolo 70 %, tedy zase blízko maxima. A předpokládá se vývoz elektřiny hlavně v letní době.
Pokud se tak budou muset bez jaderné náhrady odstavit Dukovany, tak pro jejich nahrazení jsou možné jen fosilní zdroje (velkou část doby pojedou v základním zatížení). Naopak, pokud se Dukovany nahradí novým jaderným blokem a postaví se ještě v jádře něco navíc, tak už je sice bude potřeba v létě využít i pro regulaci, ale v relativně omezené míře. Navíc regulační služby jsou placené, takže s finančního hlediska to není problém.

Odpovědět


Re: Re: Energetický mix

Vladimír Wagner,2018-07-15 22:27:12

Pane Jirsáku omlouvám se za překlep a zkomolení jména.

Odpovědět

?

Davidx Brazina,2018-07-12 20:03:06

A koho tihle hlupaci zajimaji?

Odpovědět


Re:

Milan Štětina,2018-07-13 16:43:51

Já bych to nepodceňoval. Tihle "hlupáci" neustále píší do novin a hovoří v televizi, takže ty jejich lži slyší spousta lidí. A od dob Goebllese (spíše dříve) platí, že opakovaná lež se stává pravdou (minimálně v té míře, že spousta lidí vomu začne věřit). Protistrana tak velkou mediální masáž nedělá (částečně proto, že musí dělat užitečnější věci a nemá na to čas a částečně proto, že na to nemá žaludek) takže to pak podle toho vypadá například u voleb a má to vliv na život nás všech.
A pokud stále myslíte, že tyhle "hlupáky" a jim podobné nikdo neposlouchá, tak jak si vysvětlujete, že dokázali prosadit odstavení německých jaderných elektráren, celý ten cirgus kolem CO2, v dřívější době celosvětový zákaz DDT, zákaz freonů a dalo by se pokračovat (freony možná mají opodstatnění, ale i tak je v té kauze spousta lživých argumentů).

Odpovědět


Re: ?

Jiří Kocurek,2018-07-13 18:50:09

Spoustu lidí. "My fosilní eletkrárnu nepotřebujeme", tvrdí do televizní kamery při pobytu na komíně elny. Pančelku, humanitně vzdělanou, to zaujme a začne to dávat za příklad dětem. Aniž by si uvědomila, že celá věta vypadá následovně: "My fosilní eletkrárnu nepotřebujeme, máme totiž benzínový agregát". Což je oxymoron.

Odpovědět


Re: ?

Milan Krnic,2018-07-13 20:45:11

To je věčný boj (s blbostí), který se sice nedá vyhrát, ale zároveň je nutné ho nevzdat. Děkuji panu Wagnerovi za článek!

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace