Bez předsudků: Sekulární země mohou čekat ekonomický růst  
Je odklon od náboženství příčinou ekonomického rozmachu jednotlivých zemí? Anebo je to naopak? Odpověď přinesl výzkum náboženských a ekonomických poměrů 109 zemí světa za celé dvacáté století.
Ruiny kostela ve Shettihalli, Indie. Kredit: Bikashrd / Wikimedia Commons.
Ruiny kostela ve Shettihalli, Indie. Kredit: Bikashrd / Wikimedia Commons.

Odborníci se už dlouho dohadují, jaký je vlastně vztah mezi sekulární společností a ekonomickým růstem, čili poněkud nekorektně řečeno, jak silně náboženství v dnešním světě brzdí rozvoj ekonomiky. Někteří, jako třeba francouzský sociolog Emile Durkheim tvrdí, že když ekonomika jakž takž naplní materiální potřeby lidí, tak pak následuje ústup náboženství ze scény. Německý sociolog Max Weber a další oproti tomu věří, že právě změny ohledně náboženství řídí výkon ekonomiky. Tahle diskuze pokračuje dodnes, a jak je vidět, je to slovo do pranice.

 

Damian Ruck. Kredit: D. Ruck.
Damian Ruck. Kredit: D. Ruck.

Damian Ruck z medicíny Bristolské univerzity s mezinárodním týmem spolupracovníků to pojal ve velkém stylu. Jejich výzkum zjišťoval dopady náboženství v celkem 109 zemích, v období celého dvacátého století. Použili k tomu data z průzkumu World Values Survey a význam náboženství sledovali mezi lety 1900 až 2000. Jejich práci publikoval časopis Science Advances.
A jak to dopadlo? Výzkum Ruckova týmu potvrdil, že sekularizace neboli oslabení vlivu náboženství předchází před rozvojem ekonomiky. A nikoliv naopak. Jinými slovy, ústup náboženství ze slávy a mocenských pozic příznivě ovlivňuje budoucí ekonomickou prosperitu dotyčného státu.

 

Aby toho nebylo málo, výsledky Rucka a spol. ukazují, že sekularizace funguje jako motor budoucí prosperity jedině tehdy, když je spojená s respektem a tolerancí k individuálním právům a svobodám. Zřejmě tedy nejde vyloženě o náboženství, ale o záležitosti, do nichž náboženství ráda mluví. Země, které tolerují potraty, rozvody nebo třeba homosexualitu, mají podle nové studie větší šanci na ekonomický rozkvět.

Země se státním náboženstvím. Kredit: Smurfy / Wikimedia Commons.
Země se státním náboženstvím. Kredit: Smurfy / Wikimedia Commons.


Ruck k tomu dodává, že sekularizace zemí je skutečně často spojená s větší tolerancí zmíněných společenských jevů. Není to ale nevyhnutelné. Stejně tak prý není řečeno, že nábožensky založené země nemohou mít zářnou ekonomickou budoucnost. Je to o statistice a tendencích. Z dostupných dat každopádně vyplývá, že náboženské instituce by si měly najít vlastní cestu k modernizaci a respektu individuálních práv, ve vlastním zájmu.

 

Spoluautor studie Alex Bentley z Univerzity v Tennessee k tomu dodává, že v průběhu dvacátého století změny ve významu náboženských praktik podle všeho těsně souvisejí se změnami hrubého domácí produktu jednotlivých zemí v rámci celého světa. Prý to ještě nutně neznamená, že sekularizace je jednoznačnou příčinou ekonomického rozvoje, můžeme prý ale poměrně spolehlivě vyloučit představu, že ekonomický růst byl v minulosti příčinou sekularizace a ústupu náboženství.
Pokud se Ruck s kolegy nespletli, tak bych jejich výzkum v dnešní době mohl hnout žlučí mnoha lidem. Což jistě nebude na škodu. Člověku je až líto zemí, jako je Polsko nebo třeba Turecko, které vsadily na kartu návratu náboženství do běžného života. Měly by si dát velký pozor na to, aby se jim s náboženstvím nevrátily i nepříznivé ekonomické vyhlídky.

Literatura
University of Bristol 18. 7. 2018, Science Advances 4: eaar8680.

Datum: 20.07.2018
Tisk článku

Související články:

Soucit a milosrdenství jako dílo parazitů?     Autor: Josef Pazdera (02.02.2017)
Smrti se více bojí věřící, nebo ateisté?     Autor: Josef Pazdera (26.03.2017)
Náboženství kojencům nesvědčí     Autor: Josef Pazdera (03.06.2018)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz