Kdepak Mars nebo ledové měsíce. Byl život někdy na Měsíci?  
Co když Měsíc nebyl vždycky jenom suchou a mrtvou peckou? Jestli se nová studie neplete, tak by budoucí mise na Měsíci mohly odhalit stopy dávné vody i zajímavější věci.
Náš starý dobrý Měsíc. Kredit: NASA/JPL/USGS.
Náš starý dobrý Měsíc. Kredit: NASA/JPL/USGS.

Dnešní Měsíc je vysušený a mrtvý jako šváb v mrazáku. Je až zoufale nehostinný. Nemá žádnou důstojnou atmosféru ani magnetické pole, takže je obnažený okolnímu vesmírnému prostoru. Dopadá na něj jeden asteroid za druhým. Teploty na povrchu Měsíce dramaticky kolísají, přičemž ho neustále praží dopadající sluneční a kosmické záření. Když na přelomu šedesátých a sedmdesátých let na Měsíci přistávali američtí astronauti a s nimi jako věrní průvodci pozemští mikrobi, tak to byl totálně mrtvý svět. Co když to tak ale nebylo vždycky?

 

Dirk Schulze-Makuch z Washington State University a Ian Crawford z University of London ve své nové studii tvrdí, že před miliardami let mohl být Měsíc docela jiný. Podle nich byla v historii Měsíce krátce po jeho vzniku dvě období, kdy na povrchu naší oběžnice teoreticky mohl fungovat život podobný našemu.

 

Dirk Schulze-Makuch. Kredit: Washington State University.
Dirk Schulze-Makuch. Kredit: Washington State University.

Když se Měsíc zformoval z disku suti, který obklopil protoZemi po srážce s protoplanetou velikosti Marsu, tak podle Schulze-Makucha a Crawforda se uvnitř Měsíce a na jeho povrchu ocitlo poměrně velké množství vody. V podobném poměru, jako byla voda i na čerstvě vzniklé Zemi. To ale ještě nebylo všechno. Jak nově vytvořený Měsíc vychládal, tak tam prý docela dobře mohla vzniknout primitivní atmosféra, kterou chránilo tehdejší magnetické pole Měsíce, generované v té době tekutým jádrem Měsíce.

 

Ian Crawford. Kredit: University of London.
Ian Crawford. Kredit: University of London.

Jestli to tak skutečně bylo, tak na Měsíci mohly panovat podmínky, v nichž by se dařilo i některým pozemským mikrobům. Idylka ovšem netrvala dlouho. Po pouhých pár milionech let jak atmosféra Měsíce, tak i jeho voda vzaly za své. Uplynulo asi tak půl miliardy let a podle Schulze-Makucha s Crawfordem nastalo druhé období příhodné pro život pozemského typu. Tentokrát to měla na svědomí vulkanická aktivita Měsíce, která v té době vrcholila. Lunární sopky vychrlily miliardy tun plynů, které vytvořily druhou atmosféru Měsíce, a spolu s ní i druhou generaci vodních ploch. Opět na pár milionů let.

 

Schulze-Makuch věří, že Měsíc v těchto dvou obdobích mohl být z našeho pohledu obyvatelný. Prý tam skutečně mohly být nějaké mikroorganismy, které obývaly měsíční jezera a moře. Když ovšem Měsíc definitivně vyschl a zmrzl, tak to byl pro veškerý původní život na Měsíci konec.


Otázkou je, kde by se na Měsíci živé organismy vzaly. Podle Schulze-Makucha a Crawforda je nejvíce pravděpodobným zdrojem Země, kde podle našich znalostí život vznikl cca před 3,8 miliardami let. Pokud by to bylo časově možné a výskyt života na Zemi se překrýval s obyvatelným podnebím na Měsíci, tak mohly pozemské mikroby doletět na Měsíc na asteroidech pocházejících ze Země. Anebo, s trochou fantazie, by na Měsíci mohl dokonce vzniknout místní život. Organické látky tam nepochybně nějaké byly, a pokud život ve vesmíru vzniká relativně snadno a rychle, což není úplně vyloučeno, tak si to lze představit.
Zatím je to velmi teoretické, ale autoři studie věří, že by budoucí mise detailního průzkumu Měsíce mohly odhalit nejen stopy dávné vody, ale také organických molekul nebo i jiných případných pozůstatků dávného života. Prozatím si můžeme simulovat a experimentovat s pozemskými mikroby v prostřední, které se bude podobat dávnému obyvatelnému Měsíci.

Video: D. Schulze-Makuch: Testing the dry limit of life; přednáškahttps://www.youtube.com/watch?v=_PJ7ZrSkaXI


Literatura
Washington State University 23. 7. 2018.

Datum: 24.07.2018
Tisk článku

Související články:

Kus mladé Země přežil dramatické zrození Měsíce     Autor: Stanislav Mihulka (18.06.2014)
Vznikly marsovské měsíce Deimos a Phobos v děsivé srážce planet?     Autor: Stanislav Mihulka (08.07.2016)
Prošla naše planeta fází ohromného horkého oblaku ve tvaru koblihy?     Autor: Stanislav Mihulka (25.05.2017)



Diskuze:

Ach ten život

Milan Krnic,2018-07-26 17:28:27

V určitém období žijeme my, zvířátka jsou podřadná .. kytičky vůbec ... pak po čase prý žijí naplno jen určitá zvířátka (např. ta, která se poznají v zrcadle) a i ty kytičky (u kterých se ukazuje, že vnímají, tedy stále s otazníkem), a zatím nic dalšího ... tak třeba šutráky nejsou živé, a tak. Inu, zkrátka, sladké to iluze (viz život je jen koncept, článek zde na oslu, odkaz níže).

Odpovědět

Vznik života na Mesiaci, odtiaľ na Zem

Michal Lichvár,2018-07-25 11:34:13

A nemohlo by to byť naopak? Žeby vznikol život na Mesiaci a odtiaľ by ho asteroidy dopravili na Zem?

Mesiac sa slabšiu gravitáciu, takže kameň z neho sa na Zem dostane ľahšie ako naopak. Tiež si viem predstaviť, že slapové sily Zeme a Slnka vytvárali na mesačných oceánoch oveľa väčšie vlny, ako boli na Zemi ... život vznikal premiešavaním prvotného oceánu, na Mesiaci sa to mlelo viac.

Čo je proti? Príhodné obdobie bolo na Mesiaci neskôr ako datujeme vznik života?

Odpovědět


Re: Vznik života na Mesiaci, odtiaľ na Zem

Petr Kr,2018-07-25 12:00:43

Měsíc se vůči Zemi "neotáčí", tj. žádné vlny tam nebyly.

Odpovědět


Re: Re: Vznik života na Mesiaci, odtiaľ na Zem

Petr Kuběna,2018-07-25 12:34:12

To, že má vázanou rotaci dnes neznamená, že ji měl i na začátku a v raných dobách, o kterých je v článku řeč. Naopak je hodně nepravděpodobné, aby po zformování měsíce jeho rotace odpovídala vázané.

Odpovědět


Re: Re: Re: Vznik života na Mesiaci, odtiaľ na Zem

Petr Kr,2018-07-25 13:28:58

To je jen jedna věc. Další je, že v článku se hovoří, že příznivá období byla 2 a to relativně krátce. Proč věci zesložiťovat, když to lze jednodušeji.
V raných dobách, o nichž je tu řeč, lze spekulovat o čemkoliv. Ovšem o stometrových vlnách na Měsíci bych hovořil spíše dětem před spaním.
Jinak, když byl Měsíc blíže k Zemi (v dobách o nichž se tu mluví) byly přílivy mnohem větší než dnes. To, že přílivová vlna na Zemi je dnes malá, neznamená, že tomu tak bylo po zformování Měsíce, naopak je to velmi nepravděpodobné (z fyzikálních zákonů).

Odpovědět


Re: Re: Re: Vznik života na Mesiaci, odtiaľ na Zem

Michal Lichvár,2018-07-25 13:38:24

No ihneď nebola, ale kedy vznikla, som nedogooglil.

Čiže ak ešte existovala v časoch, keď tam mohol vzniknúť život, tak tam boli riadne vlny. Proste poriadne miešačka :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Vznik života na Mesiaci, odtiaľ na Zem

Petr Kr,2018-07-25 15:10:03

Je čas opustit myšlenku a najít novou. Co takhle: "Život vznikl na protoslunci. V době, kdy ještě nebylo Slunce, teprve se formovalo, byly jediné příznivé podmínky zde. Teplo, voda atd. Pak to zažehlo "motory" a Slunce vyplivlo život do celé sluneční soustavy. Na všechny planety, měsíce i komety."

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Vznik života na Mesiaci, odtiaľ na Zem

Michal Lichvár,2018-07-25 16:08:42

to je veru pekná myšlienka ... dala by sa extrapolovať na galaxiu? :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Vznik života na Mesiaci, odtiaľ na Zem

Florian Stanislav,2018-07-26 19:05:29

Ano, vázaná rotace se vyvíjí, tělesa se vzdalují a rotace zpomaluje. Hledal jsem velké měsíce, většina má vázanou rotaci, jen Europa má uvedenou vlastní rotaci. Rychlost rotace (na rovníku) 32,13 m/s.

Odpovědět


Re: Vznik života na Mesiaci, odtiaľ na Zem

Richard Palkovac,2018-07-25 15:58:49

V podstate je uplne jedno, kde zivot vznikol, mohol vzniknut na viacerych miestach a aj sucasne. Dolezitejsie je pochopit, ako z nezivej hmoty, o ktorej mame celkom jasno, ze existuje, vznikne ziva hmota. Nieco o tom napoveda teoria Evolučná abiogenéza.

Odpovědět


Re: Re: Vznik života na Mesiaci, odtiaľ na Zem

Vojta Ondříček,2018-07-25 23:34:19

Souhlas.

Také nevíme (přesně neznáme vlastnosti prostředí) jak dlouho trvalo atomům a molekulám k té abiogenézi. Chemické reakce probíhají (v takových prťavých množstvích výchozího materiálu) velmi rychle, ale zase nevíme kolik vývojových stupínků (meziproduktů) bylo na tu abiogenezi potřebných.

Pochopitelně je pravděpodobné, že vznik těch meziproduktů potřeboval rozličné podmínky (teplo, fotony, neutrina, jiné energetické částice (z jaderného rozpadu těžkých prvků), tlak, materiál okolí, elektrickou a kinetickou energii (v proudění, turbulencích a v tlakových vlnách)).

Proto nevidím důvod pro hypotézu, že na našem Měsíci (nemá železné jádro a těžké prvky = rychle chadl) bez ochranného magnetického štítu, se odehrála abiogenéze. Svou nízkou gravitací si nemohl udržet atmosféru a vodu v tekutém stavu. Ovšem, jak zmiňuji výše, nevíme jak dlouho ta abiogeneze potřebovala. ... Neříkej nikdy "nikdy".

Odpovědět


Re: Re: Re: Vznik života na Mesiaci, odtiaľ na Zem

Milan Krnic,2018-07-26 17:12:31

V rámci iluze (v iluzi) ano, jenže mimo ní nikoliv, neb
http://www.osel.cz/9807-zivot-je-jen-koncept.html

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace