Násilníci mají početnější rodiny  
V zapadlých a nepřístupných koutech bolivijské Amazonie se můžeme setkat s domorodci téměř nedotčenými civilizací. Relativně početnou skupinou jsou kmeny, které si říkají lid Tsimanů. Ve svém označení nemohli volit přiléhavěji. V násilnostech a znásilňování svých žen, jsou opravdovými „čímany„. Jejich neobvyklé kulturní zvyklosti přispěly k odhalení poněkud znepokojivého vztahu k plodnosti.
Příslušník lidu Tsimané s malováním pro slavnostní příležitosti. Dnes už jich je méně, než je obyvatel v Humpolci.    (Kredit: www.tsimane.org, Tsimane Amazonian Panel Study)
Příslušník lidu Tsimané s malováním pro slavnostní příležitosti. Dnes už jich je méně, než je obyvatel v Humpolci. (Kredit: www.tsimane.org, Tsimane Amazonian Panel Study)

Studií zaměřených na lidské chování s cílem omezit excesy domácích násilností je habaděj. Zatím jim ale „skutek utek“, neboť s násilím se potýká celý svět, a to i ten, který si říká civilizovaný. Většinou je násilí vedeno vůči ženám, ale výjimkou nejsou ani děti. V České republice  se odhaduje počet dětí trpících násilnostmi na čtyřicet tisíc. V naprosté většině případů není jejich týrání odhaleno a trvá po celé jejich dětství. Ročně okolo padesát z nich na násilnosti umírá. Většinu z toho máme na svědomí my, samci (zdráhám se zde použít termínu muži). Ne, že by mezi něžným pohlavím nebyly samice grobiánky, ale těch je chválabohu menšina. Tyranie ze strany žen vůči nám, má většinou jen  psychickou podobu - zesměšňování, pasivita, odmítání intimností,… I to ale stačí, aby se jim dařilo nás vytočit, přičemž mnozí pak nemají daleko k ráně a násilí.


Kromě toho vyprovokovaného násilí existuje i takové, na které sedí nálepka „naturalizované“. Tím zde míníme stav v instituci zvané rodina, v níž se považuje jako něco běžného až normálního, když silnější pohlaví vyžaduje intimnosti násilím a kdy se mu zachce. Na komunitu, v níž takové praktiky patří takřka k bontónu, se zaměřil francouzsko-americký tým a výsledky svého šetření minulý týden zveřejnil v časopise Nature Human Behavior.

 

Jonathan Stieglitz: „Zneužívané ženy vystavované domácímu násilí, mají více dětí“. (Kredit: Université Toulouse)
Jonathan Stieglitz: „Zneužívané ženy vystavované domácímu násilí, mají více dětí“. (Kredit: Université Toulouse)

 

Tsimané

Původních obyvatelů bolívijských nížin dnes žije už jen asi 10 000. Jejich kmeny jsou rozptýleny v malých vesničkách podél řeky Maniqui. V hledáčku vědců jsou už delší dobu. V loňském roce o nich vyšel článek v lékařském časopisu Lancet. Týkal se jejich zdravotního stavu. Hillard Kaplan, antropolog z University of New Mexico v něm píše, že Tsimané prakticky neznají aterosklerózu a že mají nejnižší prevalenci koronární aterosklerózy ze všech populací, které kdy kdo na Zemi zjistil. Jeho studii financoval americký Národní institut pro stárnutí a Zdraví. Není se co divit, Američané mají s infarktem myokardu až příliš často co do činění a odhalovat jeho příčiny je u nich prioritou.  Ve zmiňované publikaci se uvádí, že Tsimané jsou neustále v pohybu a že stále něco kutí. Většinu dne prochodí a neaktivní jsou jen 10 % času. Pro porovnání - v rozvinutých zemích průměrný občan polovinu svého bdění většinou prosedí.

 

Také dietologové nabádají, abychom si z Tsimanů vzali příklad. Převažuje u nich bezmasé menu a na jídelníčku jsou často maniok, rýže, kukuřice, ořechy, ovoce a ryby. Pokud bychom se jim chtěli hodně přiblížit, asi by nám nastal problém se sháněním kořenů masožravých rostlin, masa z opic, pekari, tapírů a kapybar. Možná by ale stačilo, abychom se přiblížili jejich stravě, v níž dominují rostliny s vysokým obsahem vlákniny (72 %), živočišné proteiny z divokých zvířat  představují 14 %  a zbytek jsou sladkovodní ryby 14 %. Samozřejmostí by muselo být nekuřáctví.

 

V průměru mají ženy Tsimanů devět dětí. Více jak čtyři pětiny žen jsou znásilňovány a týrány. (Foto: www.tsimane.org, Tsimane Amazonian Panel Study)
V průměru mají ženy Tsimanů devět dětí. Více jak čtyři pětiny žen jsou znásilňovány a týrány. (Foto: www.tsimane.org, Tsimane Amazonian Panel Study)

S tím vším by se většina z nás nejspíš nějak popasovala. Problém by nastal u další nedílné součásti jejich „diety“. Dvě třetiny populace v sobě hostí a střevem vylučuje parazity. Paradoxně i to přispívá k jejich nedostižně zdravé kardiovaskulární soustavě. Proč? Protože miliony let se náš imunitní systém musel s parazity v zažívacím traktu potýkat. K tomu účelu jsme si vytvořili armádu buněk ozbrojených schopností produkovat vražedné  imunoglobuliny třídy E. Jak už to u armád bývá, není dobré, když dlouho zahálí. Hrdlořezové bez protivníka se začnou nudit a začnou laškovat s tím, co mají po ruce. To pak jsou ony případy, kdy imunologové u pacientů zjišťují, že jim bílé krvinky napadly jejich vlastní tkáně. Výsledkem jsou zánětlivá autoimunitní onemocnění s radostmi jako jsou revmatismus, alergie, astma,...

 

Vraťme se myšlenkami k Tsimanům. Kromě dietologů imponují i kardiologům, kteří  jsou z nich doslova na větvi. Když pomocí CT skenerů vyšetřovali jejich koronární cévy, tak u stařečků a stařenek nenacházeli téměř žádné riziko infarktu, a to ani když jim bylo 75 a více let. Aterosklerózu mělo jen 8 % stařešinů. Pro porovnání - ve vyspělých zemích má středně vysoké až vysoké riziko celá polovina populace  (pětkrát více než u Tsimanů). I když vědci zatím nedovedou odpovědět na otázku, zda je to dílem tělesné aktivity, nebo stravy, mají pro nás jiný sympatický poznatek. Že pro zdravé srdce se genetické faktory jeví být méně důležité, než životní styl. To je pro našince potěšující. Svádí to k optimismu, že když začneme plnit svá loňská předsevzetí ohledně sportu a střídmosti, budeme zdraví, jako rybičky, nebo Tsimané.

 

Ne všechno ale je u Tsimanům hodno závisti. Zatímco srdce mají jako zvon, s plicní tuberkulózou jsou na tom hodně na štíru. A nedobré vyhlídky do budoucna mají i jejich novorozenci, mřou dvanáctkrát častěji než ti ve vyspělých zemích. 
Poněkud zvláštní nám na Tsimanech může připadat jejich způsob uzavírání manželství. Na formality si rozhodně nepotrpí. Ani jezuitští misionáři s tím nic nenadělali a páry nepodstupují žádné obřady ani rituály. Aby kmen dvojici uznal za sezdanou, tak stačí, když  spolu nějakou dobu žijí a spí ve stejné místnosti. Polygamie je také něco, co nepobuřuje a není zavrhováno.

 

Pokud násilnické povahy mají více potomků, není to pro lidskou společnost dobré vysvědčení. A možná i to je příčinou, proč všem snahám a opatřením navzdory, je domácí násilí i v civilizované společnosti tak rozšířenou realitou. (Foto: Matthieu Paley, Nat Geo Live)
Pokud násilnické povahy mají více potomků, není to pro lidskou společnost dobré vysvědčení. A možná i to je příčinou, proč všem snahám a opatřením navzdory je domácí násilí i v civilizované společnosti tak rozšířenou realitou. (Foto: Matthieu Paley, Nat Geo Live)

S podobnými národy, přezdívanými „přírodní“, se lze dnes setkat už jen v asi devadesáti zemích světa a zaujímají méně než pět procent světové populace. Potýkají se s celou řadou problémů, nicméně jejich společným rysem je u nich postavení žen. Často musejí čelit násilnostem  a diskriminaci. Výjimkou není sexuální násilí a těhotenství teprve dospívajících dívek. Není se proto co divit, že doprovodným jevem je vysoká  mateřská úmrtnost i poměrně časté případy sebevražd žen.

 

Tsimany nikdo za agresivní a výbojné neoznačoval. Rozhodně nemají povahu válečníků a ani nebaží po podmaňování svých sousedů. K okolním komunitám se chovají přátelsky a v přihláškách do strany by se objevilo, že jsou v kolektivu oblíbeni. To se zřejmě ale netýká jejich vztahu k ženám. Těch se podle jejich výpovědí zmocňují bez ohledu na jejich souhlas a násilí všeho druhu je ze strany silnějšího pohlaví takříkajíc součástí "čimanské" kultury. Fyzicky pravidelně své protějšky zneužívá velká část mužů. Odhalila to nyní parta pod vedením Francouze Jonathana Stieglitze. Tsimany není lehké studovat, žijí roztroušeně v malých skupinách a na obrovském území lesů a savan. Lze tedy považovat za úspěch, že se výzkumníkům podařilo navázat bližší kontakt a získat si důvěru v pěti vesnicích. Z výpovědí 105 žen vyplynulo, že znásilňovaných je 85 procent z nich. Statistika ale odhalila ještě něco. Zneužívané ženy mají v porovnání s těmi, které na své partnery měly velké štěstí a nejsou k nim brutální, více dětí. To je smutné zjištění, ale logické. Vynucený pohlavní styk, kdykoliv se muži zachce, musí nutně vést k časnějšímu i častějšímu oplodnění.


O přírodě je známo, že pojem etika je jí cizí, a tak i z pohledu evoluce se násilnické jednání jeví jako strategie, která přispívá k co největšímu šíření vlastních genů. V zápase o přežití druhu vlastně o nic jiného ani nejde - hraje se „kdo z koho a vítěz bere vše“.

Výzkumníci jsou ale k takto jednoznačnému ukázání prstem na domácí násilí, jako na úspěšnou evoluční strategii, opatrní. Možná proto, že  prohlásit, že násilníci jsou v naší společnosti něco logického a normálního, a že chovat se k ženám jako pravý gentleman, není ta nejvhodnější pozice k zachování rodu, by byla poněkud silná káva. Proto asi tak trochu kličkují a říkají, že aby mohli s čistým svědomím prohlásit, že u intimního partnera je evoluce nakloněna násilí, musí získat větší soubor dat. Že zatím nemohou vyloučit, že část jimi zjišťovaných potomků u násilnických otců není způsobena něčím jiným. Třeba alkoholem narušenou psychikou. I ten patří do arzenálu, kterým naše civilizace národ Tsimanů začala obšťastňovat.

 

Než evoluci definitivně osočíme a přeneseme na ní část viny za tendenci jít na ruku násilníkům pohrdajícím ženami, bude třeba nynější poznatek potvrdit. Evidované počty potomků v jednotlivých rodinách k tomu stačit nebudou. Je třeba provést analýzy DNA, rozklíčovat paternitu a vyloučit možné „chyby“. Třeba takové, kdy jeden z partnerů byl násilník a druhý nikoliv.


Na tom, co Stieglitzova studie nyní naznačila, že lidské násilnické chování je tak trochu výkvětem evoluce, se nejspíš toho moc měnit nebude. Otázkou je, až to budeme mít černé na bílém a definitivní, co si s tím počneme. Pokud evoluce u mužů „tlačí“ na bezohledné jednání vůči ženám, tak to nemá daleko k interpretaci, že surovci jsou v tom svém agresivním přístupu tak trochu nevinně. Začnou soudci nový poznatek u provinilců za bití a znásilňování zohledňovat jako polehčující okolnost?...


Video: Nat Geo Live

 

Video: Hudba Tsimanů


Video: Tsimane People, Bolivia



Literatura

Jonathan Stieglitz a kol. Rodinné násilí a plodnost v relativně rovnostářské populaci s vysokou fertilitou, Nature Human Behavior (2018). DOI: 10.1038 / s41562-018-0391-7

Tsimane Amazonian Panel Study

https://www.youtube.com/watch?v=HyEDFl-POUc
Nat Geo Live) https://www.youtube.com/watch?v=L9ZsQv53S_A&t=37s

Datum: 13.08.2018
Tisk článku

Atlas klíčních rostlin polních plevelů - Hamouz Pavel, Hamouzová Kateřina
 
 
cena původní: 275 Kč
cena: 256 Kč
Atlas klíčních rostlin polních plevelů
Hamouz Pavel, Hamouzová Kateřina
Související články:

Heteropaternální superfekundace     Autor: Josef Pazdera (17.03.2016)
Také věříte tomu, že se v kolektivu ženám synchronizuje menstruace?     Autor: Josef Pazdera (21.04.2017)
Kdo má hodně testosteronu, kupuje extravagantní šunty     Autor: Josef Pazdera (06.07.2018)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace