Zkoumání Ježíšovy DNA. Rozřeší Češi záhadu?  
Již mnohokrát v dějinách ležel osud lidského vědění na bedrech českých vědeckých kapacit. Bezradní světoví bádalové obraceli své naděje k Purkyněmu, Heyrovskému, či Cimrmanovi. I nyní, kdy se svět potácí v pochybách v souvislostí s bádáním po tajích lidského genomu, pravděpodobně to budou zase Češi kdo budou muset záhadu rozlousknout.

Asi třicet procent Čechů a více než devadesát procent Američanů!(*1) věří v boha a v kreacionistický původ člověka (*2). Světem se toulají také tisíce nevěřících Tomášů, kteří by vcelku i rádi věřili v boha, ale jaksi se jim nedostává hmatatelných důkazů a rádi by se nějakým důvěryhodným způsobem „přesvědčili“ jak se věci boží skutečně mají.

 

Zvětšit obrázek
Huseníček Thalův (Arabidopsis thaliana) má více genů než člověk.

Luštění tajů člověčího původu nabralo na obrátkách s objevem DNA analýzy. Rozkódování dvojaté šroubovice už nám člověčenstvu mnohokrát notně srazilo hřebínek, to když se například zjistilo, že člověk má méně genů než například rostlinka huseníček Thalův (*3) nebo obyčejná rýže. Den co den přichází vědci s novými a novými informacemi, které naše poznání posouvají dál a dál. Dostaneme se ale někdy tak daleko abychom věděli „všechno“?

Pokud člověk skutečně stvořen byl, jedním z možných výsledků bádání po genetickém původu člověka by totiž mohlo být vědecké potvrzení boží existence, což by řadu Tomášů potěšilo.

Co zkoumat?
Jedním nejpřímějších hmatatelných a studovatelných projevů boha na zemi bylo seslání Ježíše Nazaretského. Jako syn boží by mohl (*4) vykazovat nějaké fyzické, zkoumatelné boží charakteristiky, po nichž pátráme.
Nápad zkoumat Ježíšovu biologickou podstatu samozřejmě není nic nového. Bohužel to není zdaleka jednoduché a to z mnoha praktických důvodů.
Zkoumat totiž můžeme jen to co nám zde po něm zbylo – to znamená zejména relikvie dochované v církevních depozitářích. A vzhledem k nanebevzetí, zmizení těla z hrobu apod…toho není moc.

 

Zvětšit obrázek
Bible Kralická. Podle katolíků byla Marie panna, takže Jakub, Jozes, Šimon a Juda byli maximálně bratranci. Pravoslavní je považují za nevlastní bratry, pocházející z Josefova prvního manželství.

Problém Ježíše jako historické postavy
Prvním okruhem problému je ale Ježíšův biologický původ. Již tady není nic jistého. Ježíšův původ může být v zásadě buď:
A) žádný – samotná existence Ježíše jako historické postavy byla mnohokrát zpochybněna a je možné že se jedná pouze o legendu nebo mytologický slepenec více lidí.
B) člověčí – některé biblické výklady chápou boží otcovství čistě v rovině spirituální (*5). Tím však vrháme velmi špatné světlo na Mariino neposkvrněné početí. (Pro porodníky však není pannenské těhotenství není nic neobvyklého a šokujícího. Bylo popsáno mnoho případů oplodnění po neopatrném pettingu, kdy si zatoulaná spermie najde svoji cestu aniž by muselo dojít k pohlavnímu aktu jako takovému. Odhalila-li by analýza DNA biologické otcovství Josefově, bylo by se lze oprávněně domnívat, že Ježíš byl počat podobným způsobem.)
C) Boží - budeme-li se doslovně držet biblického „božího syna“ - můžeme dovozovat, že Ježíšova DNA, podrobena vědeckému zkoumání, by měla vykazovat nějaké zásadní abnormality, protože její polovina by měla mít božský původ.

Pro zkoumání Ježíšovy DNA je samozřejmě varianta C) tou nejatraktivnější.

Znamená to ale, že by bůh měl DNA? Všemohoucí bůh jistě může mít vše, tedy i chromozomy. Je také pravděpodobné, že pokud by bůh DNA měl, mohl by se rozhodnout použít jakoukoli její variantu. V takovém případě bychom toho moc nezjistili, leda že by taková varianta vykazovala nějaké zvláštnosti. Lze totiž předpokládat, že by bůh pro svého syna vybral nějakou velmi hezkou kombinaci a bylo by minimálně zajímavé prozkoumat jakou.

 

Zvětšit obrázek
Ostatky se uchovávaly v relikviářích, tento je z Bečova na Teplou a jmenuje se Relikviář svatého Maura a je z počátku 13. století.

Relikvie
Druhým okruhem problému je - co vlastně zkoumat? Jak známo, pro analýzu DNA je nutno zajistit nějaké „corpus delicti“, zbytky měkkých tkání, krve nebo alespoň vlasy, sliny apod...  Kostely na celém světě opatrují a uctívají řadu relikvií, údajně pocházejících z Ježíšova těla (*6). Známé je například Turínské plátno s krevními skvrnami, nebo plachetka jež originálně halila Ježíšovu hlavu uložená v katedrále ve španělském Oviedu, a řada dalších textilií nebo trnová koruna, sandály, úlomky kříže (*7) s Ježíšovou krví, či  kopí jimž byl probodnut Ježíšův bok, vlasy, nehty a dokonce i praputium-předkožka (*8) a nebo pupeční šňůra.

Je nesporné, že mnoho z těchto uctívaných ostatků budou falza, často pocházející z oblíbeného způsobu obživy středověkých tuláků, kteří s ostatky obchodovali a převyšovala-li poprávka nad nabídkou, prostě žádanou relikvii umně vyrobili. Srovnávací analýzou by se dalo alespoň zjistit, zda se některé vzorky shodují a vyřadit ostatní. Je však jisté, že církev něco podobného (ve vlastním zájmu samozřejmě) nikdy nedopustí, protože řadě kostelíků by zkrachovala živnost.

Spravedlivě musím přiznat, že někteří církevní hodnostáři projevili dostatek velkorysosti a zkoumání v omezené míře dovolili. (a pak zase rychle zakázali, jak se dovíme dále)

 

Zvětšit obrázek
Turínské plátno, krev na plátně je AB negativní.

Zkoumání Turínského plátna
Již v roce 1978 provedli američtí vědci v projektu STURP (Shroud of Turin Research Project, Inc.) analýzu skvrn snad vůbec nejznámější Ježíšovské relikvie, Turínského plátna. Turínské plátno je cca čtyři metry dlouhá textilie, jíž bylo Ježíšovo tělo údajně zahaleno po snětí z kříže.
 Dosud nepoznaným způsobem je na této textilii zachycen jasně rozpoznatelný negativní obraz dospělého muže, předpokládá se, že ukřižovaného Ježíše. Je téměř jisté, že obraz na plátně není malba, ale nikdo nedokáže uspokojivě vysvětlit, jak mohl obraz vzniknout. Na plátně je řada skvrn, předpokládá se, že jsou přítomny i stopy krve a tělních výpotků.
V roce 1978 vědci dospěli k zajímavému objevu, že totiž krev na plátně má krevní skupinu AB Negativní. Stejná krevní skupina byla zjištěna i jiné známé relikvii na plachetce z Ovieda. Materiál turínského plátna byl podroben v roce 1988 radiokarbonové datovací analýze, která zpochybnila jeho historickou autenticitu, datujíc látku někdy do období mezi 1260 a 1390. Existují však pochybnosti o tomto výzkumu, protože vzorek látky byl vzat z okrajů plátna, které bylo v průběhu několika století jeptiškami často opravováno a doplňováno novějšími záplatami. Podobné zkoumání provedené v letošním roce (*9) stáří plátna sice posunulo časovou hranici k roku 900 n.l. tj. poněkud blíže k době Ježíšovy smrti, ani to však nestačí…

 

Zvětšit obrázek
Španělská katedrála Santiago de Compostela je jedním ze 7 míst, kde má být uloženo Kristovo praputium-předkožka.

Pro věrohodnost plátna ale hovoří velmi specifický způsob tkaní – tzv. šupinový kepr, který je na první pohled rozpoznatelný a nezaměnitelný a byl užíván jen v krátkém období na začátku našeho letopočtu. Také použitý materiál – druh lnu charakteristický pro oblast středomoří- odpovídá. Použitá látka je velmi jemně tkaná a musela být ve své době velmi drahá. Souhlasí i způsob nálezu. Jediné co nezapadá je radiokarbonové datování se všemi omezeními této metody.(*10)

Pátrání poněkud ztěžuje i skutečnost, že v roce 2002 bylo na žádost kostela plátno podrobeno velmi spěšné, tajné a amatérské „rekonstrukci“, jež zcela změnila jeho povrch a znemožnila mimo jiné potvrdit výsledky analýz spór a pylových částic uložených v látce.(*11) Příznivci konspiračních teorií se možná budou ptát, co a proč se chtělo tak neohrabaně zatajit. Od té doby je na zkoumání Turínského plátna vyhlášen církví totální utrum…

V roce 1998 provedla skupina španělských vědců (Moreno, Blanco a Almedar) srovnávací studii turínského plátna a plachetky z Ovieda. Podle skvrn na plachetce dovodili například, že halila hlavu mrtvého muže krvácejícího z nosu a úst, s knírem, bradkou a vlasy svázanými do culíku. Metrickým srovnáním dospěli k závěru, že plachetka i plátno pravděpodobně halily tutéž osobu. I oni však uvádějí, že jisté nesnáze jim způsobuje uhlíková analýza datující plátno do 13tého a plachetku do sedmého století našeho letopočtu. Krevní test odhalil shodnost krevní skupiny, ale sami zdůrazňují že: “Definitivním důkazem by byl test DNA nalezené na plátnech. Ten je stále nedokončen kvůli těžkostem se stářím krve a nedostatkem buněk ke zkoumání.“ (*12) Takže zase nic.

 

Zvětšit obrázek
V Chrámu svatého Petra v Římě je uloženo Longinovo kopí, které údajně probodlo Ježíšův bok. Také na něm by se mohla uchovat DNA.

I v případě, že by se nám podařilo vyselektovat dostatečně věrohodnou relikvii, není vyhráno. Pokusy testovat turínskou DNA v roce 1998 skončily neúspěchem, respektive nezjistily nic převratného. Hlavním problémem byla technologie analýz a charakter vzorku. Vzorky jsou kontaminované cizí DNA, zanechané na plátnech po těch kdo se jich dotýkali. Za ta století to byla pěkná řádka rukou. Na plátně nalezneme i DNA z řas a bakterií apod. Navíc DNA je nestabilní a časem se rozpadá na kratší a kratší řetězce. Aby mohl být tak krátký řetězec současnou technologií zkoumán, musí být aparatura nastavena na co nejvyšší citlivost. Tím se ale exponenciálně zvyšuje pravděpodobnost omylu. 

Navíc současná vědecká metoda potřebuje k pozitivní identifikaci vzorku provést srovnání s nějakým příbuzným. Kde ale v případě Ježíše brát? K dispozici je například řada vzorků Mariiných vlasů. Bohužel na výběr je mezi vlasy tmavými, světlými, zrzavými, rovnými i kudrnatými… Dále, Ježíš měl podle bible čtyři bratry (Jakub, Jozes, Šimon a Juda) (*13 *14) a blíže nespecifikovaný počet sester, asi dvě. Autentičtějších pozůstatků po příbuzných, ale aby člověk pohledal. V roce 2002 byly nalezeny vcelku slibné ostatky Ježíšova bratra Jakuba (*15), podle posledních výzkumů ale i toto bude pravděpodobně falzum.(*16)

Dostupná odborná literatura neuvádí, že by se někdo pokusil testy obnovit po roce 1999. Vzhledem k tomu, že církev vydala prohlášení, že svolí pouze testování za účelem zachování plátna, měl by to velmi složité.

Doba ale pokročila a technologie se za těch šest let markantně zdokonalila (například novější metoda zkoumání mitochondriální DNA (*17) na plátně nikdy nebyla použita). Bylo-li by co zkoumat, jistě bychom se dobrali daleko přesnějších  výsledků. Jak ale když nám to Vatikán nedovolí?

 

Zvětšit obrázek
Karel IV. (původně křtěný Václav) byl naším nejvýznamnějším středověkým panovníkem. Zemřel r.1378. Pohřben je v hrobce v chrámu sv. Víta na Pražském hradě, kterou nechal sám zhotovit.

Turínské plátno v Čechách.
Je tu však naděje a ta vede do Čech.
To že selhaly uhlíkové datovací analýzy je možná výsledkem toho, že vzorky pro zkoumání byly vzaty právě z těch míst, kde je plátno záplatováno novější záplatou. Kampak se ale ztratil ten původní, chybějící, vystřižený kousek?
V roce 2000 překvapila Sympozium o turínském plátně zpráva, že jedna ze dvou chybějících částí turínského plátna, byla údajně darována Karlu IV. v roce 1353 (*18), a nachází někde v Čechách. Našemu nejoblíbenějšímu českému králi a římskému císaři Karlu IV. ji údajně daroval Geoffrey de Charny na pokyn papeže Inocence VI.   Karel byl znám svou zbožností a vášnivou oblibou relikvií, jež pilně shromažďoval a často i násilím na původních majitelích vynucoval.(*19, *20)

Máme tedy vzorek turínského plátna s Ježíšovou krví a potažmo DNA někde doma? Česká církev je oproti Vatikánu k vědeckému bádaní daleko vstřícnější, je moderní a přístupná šetrným výzkumům (což je od ní velmi sympatické). Mohou tedy čeští vědci rozetnout gordický uzel a do pátrání vnésti světlo? Kde však hadřík hledat?
Podle všeho byl nejslibnější možností nikdy detailněji  nezkoumaný ústřižek plátna uložený v depozitáři pražské katedrály Svatého  Víta pod katalogovým číslem K202. Ústřižek je označený nápisem "De sudario et panno cruentato , quo Christus usus est in Passione et Sepultura", jasně naznačujícím, že se jedná o látku (de sudario, panno) s užitou při Kristově pohřbu (sepultura).

Zvětšit obrázek
Svatováclavská koruna. Císař Karel I. (IV.) z rodu přemyslovsko-lucemburského dal zhotovit tento významný symbol moci a umělecký skvost ku příležitosti své korunovace 2. září 1347. Na koruně je celkem 19 safírů. 44 spinelů, 1 rubín, 30 smaragdů, 20 perel a část trnu z Kristovy trnové koruny. Trn by tedy měl obsahovat Kristovu DNA.

První informace byly slibné, ale podrobné ohledání pláténka provedené Phdr. Milenou Bravemanovou a Hughem Duncanem z British Society for the Turin Shroud (*21) za přítomnosti církevních hodnostářů odhalilo, že tento ústřižek nemůže pocházet ze stejného plátna jako je to turínské, protože se neshoduje ani barva, ani způsob tkaní materiálu.
Přesto je podle dochované historické korespondence jisté, že Karel IV takový ústřižek měl.
Podle paní Bravermanové je v českých depozitářích uloženo mnoho neroztřízených textilií, které by potenciálně kusem Turínského plátna být mohly. Bohužel však chybí finance na to, aby mohlo být provedeno nějaké masivnější pátrání. – nuže bardi, do toho!

Pokud by se plátno nenašlo, je dalším použitelným objektem ke zkoumání třeba Svatováclavská koruna, do které je zasazena část trnu z Kristovy trnové koruny. (Karel však dostal od Karla V. trny dva – kde je druhý?)

Ježíšovských relikvií měl Karel IV mnohem více. Zasloužil se například i o spojení Longinova kopí, které údajně probodlo Ježíšův bok s hřebem užitým ke křižování. Někdy po roce 1355 je nechal spojit zlatým plátem. Kopí je však dnes uloženo v chrámu svatého Petra v Římě, tedy pravděpodobnost brzkého zkoumání krevních zbytků na nich je nízká.

 

Co už víme? Sobecká Ježíšova krevní skupina?
Pokud byla na turínském plátně a oviedské plachetce testována ta „správná“ krev, samo zjištění, že se jedná o krevní skupinu AB je velmi zajímavé.

Zvětšit obrázek
Krev skupiny AB je pro dárcovství krve nejméně vhodná.

Reakce krve na protilátky, tato její specifická vlastnost je totiž řízena geneticky (*22), je určována právě DNA. A že bůh určil pro svého syna právě skupinu AB RH negativní? Zvláštní. Skupina AB je nejméně častou – to mluví pro boží výjimečnost. Jak ale omluvíme, že je skupinou zcela  protiJežíšovsky  sobeckou? (Krev AB je pro dárcovství zcela nevhodná, mohou ji přijímat jen majitelé AB. Daleko velkorysejší je skupina O, již mohou přijmout všichni potřební. Tu bych u Ježíše čekala spíše.) (*23)
 Na to aby mohlo mít dítě krevní skupinu AB, musí mít rodiče jednu z těchto kombinací A&B, AB&B; AB&A, AB&AB (*24). Z toho se například dovídáme, že bůh nemůže mít krevní skupinu O a nemůže být RH Pozitivní. (ne že by si tedy nemohl dělat co chce…, ale šel by tím proti vlastním systémům)




Co nás čeká v budoucnu?

Zvětšit obrázek
Uchovávané vlasy Pany Marie jsou tmavé, světlé, zrzavé, rovné i kudrnaté…

Co bychom se tedy dověděli, kdybychom krev Ježíšovu DNA podrobili detailní a úplné analýze? V podstatě přichází v úvahu jen několik kategorií možného výsledku:
a) ke zkoumání by nedošlo, bylo by zastaveno nějakou „vyšší mocí“ typu hromy, blesky, zemětřesení – hezký výsledek, dostatečně inspirující k tomu, abychom oprášili modlitební knížky a zpytovali svou pochybovačnou duši. Avšak vzhledem k tomu, že se Všemohoucí neohradil proti předchozím šťouráním, lze se domnívat, že mu to buď nevadí a nebo že není.
b) Ke zkoumání nedojde, protože se zjistí, že není co zkoumat, anžto všechny ty slavné relikvie jsou ve skutečnosti falešné podvrhy. Po krajině potulují se zdrcené skupinky žebravých mnichů.
c) Zjistíme cosi „divného“ - půlka šroubovice osázena fluoreskujícími miniandílky. I v tomto případě si raději předplatíme termín ve zpovědnici.
d) zjistíme zcela běžnou DNA – hezký výsledek, církev bude úspěšně kontrovat vysvětlením, že „božství“ Ježíšovo bylo v rovině duchovní a my se s tím spokojíme. A zase nevíme nic. Podaří-li se nám sehnat vzorek Mariiny DNA, budeme se po právu ptát, jakže to vlastně bylo s tím neposkvrněným početím a čí je druhá půlka kódu. Josefova (*25)? I takové zjištění by jistě vneslo slušný chaos do církevních řad.
e) Existuje ještě jedna skutečně velmi hezká možnost. Páter Vincent Serpa v Katolickém Fóru s neochvějným přesvědčením tvrdí, že „Ježíš obdržel veškerou jeho DNA od své matky, protože jeho otcem je bůh“ (*26). I to je velmi hezké zjištění. Znamenalo by to totiž, že Ježíš byl ve skutečnosti žena. (mužský chromozom Y, který určuje pohlaví dítěte totiž přebývá ve spermii; pochází vždy od otce).
f) A nebo, vzato ze zcela jiného konce - co když DNA=bůh?  (*27)

 

 
Pokusí se někdo ze získané DNA naklonovat Krista?




Je velmi nepravděpodobné, že se o podrobné zkoumání někdo v budoucnosti nepokusí.
A půjde se dokonce ještě dál. Věřím, že se již dnes papeži špatně spí po představě, že by někdo mohl zkusit Ježíše klonovat. (jak chytlavě lákavá představa pro všechny fantasty a psavce SCI-FI!) (*28) 


Tak či tak riskujeme, že podobné zkoumání vyvrátí či potvrdí některé axiomy na nichž je současná západní společnost postavena. Obojí by způsobilo revoluci. Jak však píše čtenář Antimor v diskusi na Scienceworldu „pokud nějak ke zkoumání dojde, bude o jeden mýtus míň. Nu což, bleskům už se taky neklaníme, máme hromosvody.“


 

 


Odkazy, vysvětlivky, komentáře
*1) Například: http://www.foxnews.com/story/0,2933,99945,00.html
*2) Tj. věří, že člověk byl stvořen bohem.
*3) http://www.abicko.cz/Clanek7240.htm
*4) Avšak samozřejmě nutně nemusel..
*5) Například „Ale všem, kteří ho přijali, dal moc stát se Božími syny, totiž těm, kteří věří v jeho jméno,
kteří jsou zrozeni ne z krve, ani z vůle těla, ani z vůle muže, ale z Boha.” by na to ukazovalo. (Jan 1:12,13) nebo Evangelium podle Lukáše: 24/38 - „Řekl jim: ”Proč jste tak zmateni a proč vám takové věci přicházejí na mysl? 39 Podívejte se na mé ruce a nohy: vždyť jsem to já. Dotkněte se mne a přesvědčete se: duch přece nemá maso a kosti, jako to vidíte na mně.“ 40 To řekl a ukázal jim ruce a nohy .
*6) http://encyclopedia.thefreedictionary.com/Alleged%20relics%20of%20Jesus%20Christ*
*7) http://encyclopedia.thefreedictionary.com/True%20Cross
*8) K dispozici je jich hned několik, uloženy jsou například v katedrálách Le Puy-en-Velay, Santiago de Compostela, jednu vlastní belgické město Antverpy a další kostely v Besançonu, Metzu, Hildesheimu, a v Kalkatě.
*9) (zkoumá se však stále týž vzorek!)
*10) Phdr. Milena Bravermanová – naše přední odbornice v oboru textilní historie
*11) V látce byly nalezeny spóry rostlin pocházejících výhradně z oblasti kolem mrtvého moře, například Zygophyllum dumosum
*12) Moreno, Blanco, Almenar (EDICES) „Comparative study of the Sudarium of Oviedo and the Shroud of Turin“ , Valencia 1998
*13) Zde opět komplikace. Katolíci tvrdí, že Panna Marie byla do smrti panna a že Jakub, Jozes, Šimon a Juda byli tak maximálně bratranci. Pravoslavní je zase považují za nevlastní bratry, pocházející z Josefova prvního manželství.
*14) Bible Kralická, Matouš 13: 55-56
*15) http://news.nationalgeographic.com/news/2003/04/0418_030418_jesusrelic.html “Jesus" Brother"s "Bone Box" Closer to Being Authenticated”, Hillary Mayel,National Geographic News April 18, 2003
*16) http://www.brainyencyclopedia.com/encyclopedia/j/ja/james_the_just.html
*17) mitochondriální DNA se dědí jen po matce, v pátrání po Ježíšově božím otci by na moc nebyla, ale pomohla by v identifikaci toho “správného” vzorku pro další testování
*18) http://www.shroud.com/pdfs/n52part2.pdf „News from Around the World
Reggie Norton in Turin.“
*19) Za tak drahocenný dárek se papeži Karel IV. hezky „odvděčil“ vydáním Zlaté buly Sicilské, kterou výrazně podtrhl papežskou pravomoc potvrzovat korunu nad říší římskou…
*20) http://www.rozhlas.cz/toulky/vysila_brno/_zprava/121889
*21) http://www.shroud.com/pdfs/n53part2.pdf
*22) http://anthro.palomar.edu/blood/ABO_system.htm Informace určující vlastnosti krve rozlišované ABO stupnicí se nachází na chromozomu 9.
*23) Tato logika by mohla potěšit odpůrce transfuzí, svědky Jehovovy…
*24) http://www.drgreene.com/21_1003.html
*25) Jsou zde i spekulace, že oním tajemným „andělem“, který na Marii sestoupil mohl být někdo jiný, například římský voják apod..
*26) http://forums.catholic.com/showthread.php?t=16789
*27) V této logice stvoření není něco co se stalo a už nepokračuje. “Stvoření” = výběr té nejdokonalejší možné DNA. Současný člověk je jen meziprodukt. Výsledkem „přirozeného výběru“ je přežití těch nejlepších jedinců s perfektní DNA – tím jsme blíže „k obrazu svému“ – tj. stáváme se bohem. Propojením bio-člověka s technologií, internetem apod, stáváme se „vševědoucím“, zasíťováním jedinců se stáváme jedinou entitou - „samojediným“.
*28) Nádherně hysterický “biomedical thiller” na toto téma napsal v roce 1997 spisovatel John Case kniha se jmenuje „The Genesis Code“, byla vydána v Ballantine Books a krátce po vydání se stala bestsellerem v žebříčku The New York Times. (http://www.amazon.com/exec/obidos/tg/detail/-/0345422317/103-2372385-8328608?v=glance)


Další zdroje:
• Lindahl, T. 1993. Instability and decay of the primary structure of DNA. Nature 362:709-715.
• http://www.uthscsa.edu/mission/spring96/shroud.htm
• http://www.shroud.com/
• http://www.shroud2000.com/ArticlesPapers/StudentPaper-Blood.doc

 

Originální článek ke stažení ve formátu word.doc

Autor: Eva Pallotto
Datum: 23.11.2004 07:17
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz