Kosmický titán Hyperion je největší strukturou mladého vesmíru  
Nově objevený zárodek nadkupy galaxií v souhvězdí Sextantu nabízí unikátní pohled na počátek evoluce velkolepých struktur našeho vesmíru. Hyperion obsahuje hmotu asi jako milion miliard Sluncí.
Hyperion z mladého vesmíru. Kredit: Luis Calçada & Olga Cucciati/ESO.
Hyperion z mladého vesmíru. Kredit: Luis Calçada & Olga Cucciati/ESO.

Náš vesmír je plný gigantických struktur, které vznikly během miliard let jeho evoluce. Olga Cucciati z italského institutu Istituto Nazionale di Astrofisica (INAF) v Bologni se svým týmem objevila obrovský zárodek nadkupy galaxií v mladém vesmíru. Astronomové ho pokřtili Hyperion, po jednom z titánů řecké mytologie, který byl synem dávného boha Úrana a bohyně země Gaie, a také bratrem proslulého titána Krona.

 

Istituto Nazionale di Astrofisica (INAF).
Istituto Nazionale di Astrofisica (INAF).

Hyperiona pozorujeme ve vesmíru, kterému bylo teprve 2,3 miliardy let. Podle badatelů je to nejrozsáhlejší, a také nejhmotnější struktura, jakou jsme zatím nalezli v tak mladém vesmíru. Cucciati a spol. při svém pozorování využili zařízení VIMOS (Visible Multi Object Spectrograph), které je instalované na soustavě teleskopů Very Large Telescope Evropské jižní observatoře na hoře Cerro Paranal v Chile.

 

Kosmický Hyperion je skutečně titánský. Jeho hmotnost odhadují na jeden milion miliard Sluncí. Takový enormní objekt je srovnatelný s největšími strukturami dnešního vesmíru. Ale v tak mladém vesmíru to bylo překvapením. Jak to v podobných případech bývá, nesmírnou vzdálenost a tím pádem i stáří Hyperionu prozradil nápadně vysoký rudý posuv. Podobné gigantické struktury totiž mají nižší rudý posuv.

 

Very Large Telescope. Kredit: ESO/H.H.Heyer.
Very Large Telescope. Kredit: ESO/H.H.Heyer.

Hyperion se nachází v souhvězdí Sextantu. Zařízení VIMOS ho odhalilo tak, že proměřilo vzdálenosti mezi stovkami galaxií. Vědci pak následně mohli vytvořit trojrozměrnou mapu galaxií v Hyperionu. Jejich výsledky ukazují, že Hyperion má velmi komplexní strukturu. Obsahuje nejméně sedm oblastí s vysokou hustotou hmoty, které propojují kosmické filamenty opředené galaxiemi.

 

VIMOS. Kredit: ESO.
VIMOS. Kredit: ESO.


Velikost Hyperionu je sice srovnatelná s mladšími nadkupami galaxií, jeho vnitřní struktura je ale úplně jiná, s mnohem více homogenně rozloženou hmotou. Důvodem je podle všeho to, že mladší, čili bližší nadkupy galaxií měly dlouhé miliardy let na to, aby pomocí gravitační přitažlivosti nashromáždily hmotu do oblastí s vysokou hustotou hmoty. Hyperion na to měl méně času.


Jaký bude – tedy vlastně už byl – další osud Hyperionu? Zřejmě se vyvine do ohromující struktury, jaké tvoří i mladší vesmír kolem nás. Možná z něj bude něco jako Sloanova velká zeď (SGW, Sloan Great Wall), kosmický filament s několika nadkupami galaxií, o celkové délce 1,4 miliardy světelných let. Anebo Nadkupa galaxií v Panně, které je součástí i Mléčná dráha. Podle Cucciatiové nám titán Hyperion nabízí cenný vhled do počátků evoluce největších struktur dnešního vesmíru, zejména pokud jde o nadkupy galaxií.

Video: ESOcast 179 Light: Largest Galaxy Proto-Supercluster Found


Literatura
University of California, Davis 17. 10. 2018.

Datum: 18.10.2018
Tisk článku

Související články:

Největší struktura ve vesmíru je velkou záhadou     Autor: Vladimír Pecha (18.03.2014)
Největší struktura ve vesmíru o délce 5 miliard světelných let     Autor: Stanislav Mihulka (05.08.2015)
Astronomové tvrdí, že žijeme v obrovské vesmírné prázdnotě     Autor: Stanislav Mihulka (18.06.2017)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace