Parkerova solární sonda míří ke Slunci a láme vesmírné rekordy  
Unikátní sluneční sonda je na cestě teprve necelé tři měsíce a už si připsala dva pozoruhodné rekordy. Přiblížila se k povrchu Slunce blíž, než kterákoliv dosavadní sonda. A dosáhla při tom rekordní heliocentrické rychlosti, která zůstávala nepokořená od roku 1976, kdy se rekordmanem stala západoněmecko-americká sonda Helios-B.
Parker Solar Probe. Kredit: NASA/Johns Hopkins APL/Steve Gribben.
Parker Solar Probe. Kredit: NASA/Johns Hopkins APL/Steve Gribben.

NASA má v hledáčku Slunce. Letos 12. srpna vynesla nosná raketa Delta IV Heavy do vesmíru podivuhodnou sondu Parker Solar Probe, česky Parkerovu solární sondu. Během sedmileté mise se má přiblížit do vzdálenosti pouhých 8,5 poloměrů Slunce a tam důkladně prozkoumat sluneční korónu a mechanismus slunečního větru.

 

Andy Driesman, manažer projektu Parker Solar Probe. Kredit: Northeastern University.
Andy Driesman, manažer projektu Parker Solar Probe. Kredit: Northeastern University.

Parkerova solární sonda je na cestě asi dva a půl měsíce a už láme legendární vesmírné rekordy. Dne 29. října 2018 se sonda přiblížila do vzdálenosti 42,73 milionu kilometrů od povrchu Slunce. To je blíž, než kterýkoliv lidmi vytvořený objekt v historii. Tím to ale nekončí. V roce 2024 by se sonda měla přiblížit k povrchu Slunce na vzdálenost 6,16 milionů kilometrů.

 

Ve stejný den Parkerova solární sonda zlomila i rychlostní rekord v heliocentrické rychlosti, čili v rychlosti, s jakou se dotyčné těleso pohybuje vzhledem ke Slunci.

 

Sonda Helios-B před letem do vesmíru. Kredit: NASA.
Sonda Helios-B před letem do vesmíru. Kredit: NASA.

Dosavadním držitelem tohoto letitého rekordu byla sonda Helios-B západoněmecké vesmírné agentury DFVLR a americké NASA, která se rovněž zabývala výzkumem Slunce. 17. dubna 1976 při svém nejtěsnějším přiblížení ke Slunci tato sonda dosáhla heliocentrické rychlosti 246 960 kilometrů za hodinu, čili zhruba 70 kilometrů za sekundu. Parkerova sonda teď 29. října letěla o něco rychleji.

 

Parkerova sonda míří na Slunce. Kredit: NASA/JHUAPL.
Parkerova sonda míří na Slunce. Kredit: NASA/JHUAPL.

Rychlost Parkerovy solární sondy změřila síť rádiových antén pod vedením NASA Deep Space Network (DSN). Tahle síť poslala rádiové signály k sondě a ta je pak zase poslala zpátky. Tým operátorů Parkerovy sondy analyzoval tyto signály a odvodil z nich rychlost sondy a její pozici.


Podle manažera projektu Parker Solar Probe Andyho Driesmana je to teprve chvíle od startu sondy a mise se už zapisuje do historie. Tým se samozřejmě dme pýchou a plným právem. Za pár dní je přitom čeká první průlet periheliem, tedy bodem aktuální oběžné dráhy, který bude nejblíže ke Slunci. Dojde k tomu 5. listopadu a Parkerova solární sonda si připíše další rekord. Čeká ji totiž největší zahřátí a ozáření od Slunce, jaké kdy zatím pocítilo lidmi vytvořené těleso. Sonda by to měla bez problémů ustát a pokračovat ve své dech beroucí misi.

Video:  NASA’s Parker Solar Probe explained in detail


Literatura
NASA 29. 10. 2018.

Datum: 31.10.2018
Tisk článku

Sluneční bouře - Larsson Asa
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 269 Kč
cena: 266 Kč
Sluneční bouře
Larsson Asa
Související články:

Zmrtvýchvstání sluneční plachetnice     Autor: Dagmar Gregorová (27.01.2011)
Největší sluneční plachetnici bude mít NASA     Autor: Tomáš Kohout (09.04.2013)
Sonda IBEX opět zpřesnila tvar heliosféry     Autor: Tomáš Kohout (22.07.2013)
Sonda Juno napájená solárními panely dorazila k Jupiteru (aktualizováno)     Autor: Vladimír Wagner (03.07.2016)
Kdy budou potřeba kapitáni slunečních plachetnic?     Autor: Vladimír Wagner (11.07.2016)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace