Vědci vystopovali velkou černou díru, co se toulá Mléčnou dráhou  
Detailní pozorování pohybů proudů kosmického plynu ve vysokém rozlišení na radioteleskopech soustavy ALMA prozradila pravou identitu objektu HCN–0.009–0.044. S velkou pravděpodobností jde o černou díru střední velikosti o hmotnosti asi 32 tisíc Sluncí, která je na výletě 20 světelných let od centra Mléčné dráhy.
Černá díra. Kredit: Christopher S. Baird.
Černá díra. Kredit: Christopher S. Baird.

Černé díry jsou sice extrémní, ale to ještě neznamená, že je vždy snadné je najít. Když se černá díra zrovna nekrmí hmotou, tak prakticky není vidět. Nevyzařuje totiž žádné elektromagnetické záření, kromě velice nepatrného Hawkingova záření, které ale stejně neumíme detekovat. Takové černé díry musíme hledat jinak, pomocí rafinovaných triků.

 

Shunya Takekawa. Kredit: NAOJ.
Shunya Takekawa. Kredit: NAOJ.

V dnešní době spolehlivě známe černé díry dvojího druhu. Jsou to černé díry hvězdné velikosti, které vznikají zhroucením jádra veliké hvězdy. Takové černé díry mívají hmotnost tak asi do 100 Sluncí. A pak známe supermasivní černé díry, gigantická monstra, jejichž hmotnosti začínají zhruba na 100 tisících Sluncí a někdy dosahují i miliard Sluncí.

 

Mezi těmito dvěma typy černých děr zeje nápadná mezera. To jsou černé díry středních velikosti (IMBH, intermediate-mass black hole), které by měly mít hmotnost jako 100 až 100 tisíc Sluncí. Vědci po nich intenzivně pátrají. Zatím dali dohromady pár pěkných nepřímých důkazů jejich existence, přesvědčivé přímé potvrzení černé díry střední velikosti ale zatím schází.

 

Soustava radioteleskopů ALMA. Kredit: ESO/Y. Beletsky.
Soustava radioteleskopů ALMA. Kredit: ESO/Y. Beletsky.

Na tomto legendárním lovu se podílejí i japonští odborníci z Národní astronomické observatoře Japonska (NAOJ). Teď se jim povedl kardinální úlovek, když s velkou pravděpodobností vystupovali jednu z mýtických černých děr střední velikosti v těsné blízkosti centrální supermasivní černé díry Mléčné dráhy. Je to objekt HCN–0.009–0.044, který je vzdálený od centra Mléčné dráhy zhruba 20 světelných let. Již dříve upadl v podezření, že jde o černou díru. Nebylo ale jasné, jak je tento objekt hmotný.

 

Shunya Takekawa a jeho kolegové prostudovali objekt HCN–0.009–0.044 díky famózní pozorovací síle soustavy radioteleskopů ALMA (Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array) v chilské poušti Atacama. ALMA detailním pozorováním odhalila, že kolem objektu HCN–0.009–0.044, který je pro nás neviditelný, obíhají proudy kosmického plynu. Z tvaru a pohybu těchto proudů plynu badatelé odvodili, že neviditelný objekt HCN–0.009–0.044 má hmotnost odpovídající 32 tisícům Sluncí.

 

Podle Takekawy a spol. jde s velkou pravděpodobností o černou díru střední velikosti. Její průměr by v takové případě odpovídal asi tak planetě Jupiter z naší Sluneční soustavy. Jestli se japonští badatelé nemýlí, tak poblíž centra Mléčné dráhy máme putující černou díru střední velikosti. A také nabízejí šikovný nástroj pro hledání takových neviditelných monster, který představují pozorování pohybů proudů kosmického plynu ve vysokém rozlišení, jaké umožňuje právě soustava radioteleskopů ALMA.

Literatura
New Scientist 14. 1. 2019.

Datum: 16.01.2019
Tisk článku

Související články:

První potvrzená černá díra střední velikosti     Autor: Stanislav Mihulka (09.07.2012)
Máme v Mléčné dráze druhou ohromnou černou díru?     Autor: Stanislav Mihulka (15.01.2016)
Konečně úspěch? V srdci hvězdokupy vystopovali střední černou díru     Autor: Stanislav Mihulka (09.02.2017)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace