Nanejvýš pozoruhodný případ čínských dvojčat s editovaným genomem - která navzdory počátečním pochybnostem podle všeho skutečně existují, i když není jisté, že jsou opravdu editovaná - nabral nový obrat. Jestliže to až doposud byla docela divoká jízda, tak teď se připravte na nekompromisní bouři. Objevily se totiž informace, že Lulu a Nana, jejichž genom byl editován populárním CRISPRem během procedury umělého oplodnění, nejsou jenom chráněné před řadou nebezpečných infekcí. Editování jim nejspíš také vylepšilo mozek a intelekt.
Čínský genetik a autor editace dvojčat Jiankui He, který zřejmě stále žije z nejasných důvodů v domácím vězení a Čína se nejspíš rozhoduje, co s ním vlastně provede, totiž děvčátkům editorem smázl gen CCR5, aby jim napodobil vzácnou mutaci a dvojčatům zajistil ochranu před infekcí HIV, cholerou a neštovicemi. Háček je ovšem v tom, že podle nového výzkumu taková editace kromě toho ještě vylepšuje schopnost lidského mozku regenerovat po mrtvici, a také posiluje duševní schopnosti a paměť, což se může projevit například lepšími výkony ve škole. Uzdravování po mrtvici rozhodně nevadí, ovšem lepší prospěch ve škole, to už je docela tenký led.
Autor tohoto komentáře se ocitl v ošemetné situaci. V prvním textu o fantastickém zrození editovaných dvojčat tady na OSLU sebevědomě tvrdil, že Lulu a Nana jistě „nevypadají jako Hitler … ani nejsou superkrásné, superchytré nebo superbohaté“. Teď toho užasle lituje a ve skrytu duše doufá, že editace genu CCR5 nepřidává krásu nebo snad čtvercový knírek. Ale jistý si tím už rozhodně není. Taková je věda. Dokáže šokovat.
Za zmíněným novým výzkumem stojí neurobiolog Alcino J. Silva z Kalifornské univerzity v Los Angeles, v jehož laboratoři studovali gen CCR5 u myší a nedávno odhalili novou a podle všeho významnou roli tohoto genu ve vývoji a fungování centrální nervové soustavy. Ukázalo se, že CCR5 se podílí na provozu paměti, a také na tvorbě nových neurálních spojení v mozku. Dokonce to vypadá, že lidé, kteří nemají jednu či dokonce dvě kopie tohoto genu, se v průměru dostávají dál ve studiu, což zásadně ovlivňuje celý jejich život.
Zároveň se ukazuje, že ačkoliv He zřejmě nekonzultoval svůj postup se západními odborníky na genetiku mozku, tak nejspíš o vztahu mezi genem CCR5 a výkonem mozku věděl či vědět mohl. Silva totiž své první výsledky na toto téma publikoval už v roce 2016, když s kolegy během výzkumu genů, které mají vliv na fungování mozku a intelekt myší, zjistili, že vypnutí genu CCR5 u myší prokazatelně zlepší jejich paměť.
A teď k té bouři. Genetici s oblibou říkávají, že inteligence je velmi komplexní záležitost a je tudíž velmi nesnadné ji ovlivnit nějakým naším zásahem. To je jistě pravda. Jenomže teď tu máme jeden jediný gen, jehož vymazání CRISPRem, což opravdu není nijak složité a za pár let to budou zvládat středoškolští studenti, podle všeho zlepšuje paměť, duševní schopnosti a úspěšnost při studiu. To je zásadní zvrat. Čekejte veliký rachot, s etickými blesky a tornády.
Video: Alcino Silva - Can we repair the human brain?
Literatura
MIT Technology Review 21. 2. 2019.
Britští genetici budou editovat genom lidských embryí
Autor: Stanislav Mihulka (17.01.2016)
V Číně se prý narodila editovaná dvojčata. Svět z toho šílí
Autor: Stanislav Mihulka (27.11.2018)
A je to tady. Třetí dítě s editovaným genomem a opět v Číně
Autor: Josef Pazdera (24.01.2019)
Diskuze:
Nejsou ani HIV-rezistentní...
Ondřej Lenz,2019-02-25 16:09:04
Už Jaroslav Petr, ve svém článku ve Vesmíru uvádí na pravou míru, jak je to s tou rezistencí proti HIV: obě děvčátka mají JINOU mutaci, než u které bylo prokázáno, že způsobuje HIV-rezistenci - je tedy otázkou, jak to bude fungovat. Jedno děvčátko velmi pravděpodobně není rezistentní vůbec, neboť mutovaný gen má jen v části buněk (chiméra).
https://vesmir.cz/cz/on-line-clanky/2018/12/poprask-kolem-dvojcat-prvnich-deti-editovanym-genomem.html
Je jasné, že takto "zfušovaná" editace rozhodně důvěru genovým úpravám člověka nedá. Podobné implikace pak nutno použít i na hodnocení inteligence a rozplývání se nad novými možnostmi genových editací. Je to škoda, ale tenhle pokus potenciální využití genových modifikací (třeba pro léčbu vrozených chorob) spíš oddálí...
Re: Nejsou ani HIV-rezistentní...
Jitka Vladykova,2019-02-25 23:31:32
Až na to, že pan Petr psal článek ještě dčíve, než se k problému vyjádřili na MIT. Tady jde o novější možnou souvislost.
Re: Re: Nejsou ani HIV-rezistentní...
Ondřej Lenz,2019-02-26 13:20:29
Ano, psal - a to vadí? :) Na korigování nadšení, jak dvojčata mají "odolnost proti HIV" by to mělo stačit :) Nemají. Min. jedna z holčiček je chiméra (s plně funkčním původním genem v části buněk a tudíž proti HIV NEodolná), obecně je pak otázka, jak bude fungovat vnesená mutace, která je ODLIŠNÁ od té, co způsobuje odolnost proti HIV. A to i přes to, že He klidně mohl tuto mutaci napodobit přesně - možnosti na to byly už v době jeho experimentu, akorát by byly trochu pracnější a He zvolil (patrně s vidinou prvenství) rychlejší cestu. Což je přesně ten kámen úrazu nejen pro dvojčata, ale i vědu kolem.
Změna "inteligence" je ano, nová souvislost, ale spíš si chtěli "přihřát polívčičku" autoři onoho výzkumu na myších - o fungování v člověku obecně, natož konkrétně v oněch dvojčatech to nic neříká. Jasně, je tu ta možnost, že to něco s pamětí, ale NEVÍ SE CO, což říká sám autor toho výzkumu na myších, a dodává, že "to je přesně ten důvod, proč se to nemělo dělat" (https://www.technologyreview.com/s/612997/the-crispr-twins-had-their-brains-altered/). Navzdory tomu už internet víří divokými spekulacemi o možném zvýšení inteligence a všichni mají pocit, že vlastně těm děvčátkům pomohl už jen odolností proti HIV, tak proč "žije z nejasných důvodů v domácím vězení"..?
Lidem nějak uniká, že těm dvojčatům právě moc nepomohl, spíš si z nich udělal pokusné králíky - viz první odstavec a článek Jaroslava Petra. Bohužel to v médiích i zde na Oslu docela zaniká, stejně jako fakt, že přesně z těchhle důvodů bude patrně zavedení genových editací člověka daleko těžší, ačkoliv by to třeba u některých chorob, způsobených jedním jediným špatným písmenkem v DNA relativně snadno šlo už dnes.
Re: Re: Re: Nejsou ani HIV-rezistentní...
Lukáš Tintěra,2019-02-27 09:47:12
Imonologové z MITU to nevidí tak černě a poznamenávají, že i chiméra může mít zvýšenou odolnost. Otázkou je jen o kolik. Podobně jako třeba mají myší chiméry zvýčenou odolnost vůči bakteriálním i virovým agens. Jistě se bude argumentovat pro i proti. Ukáže to až budoucnost.
Re: Re: Re: Nejsou ani HIV-rezistentní...
Filip S,2019-02-27 15:06:43
Pozor, i mutace pouze casti bunek muze dost pomoci! Totiz:
HIV vycerpava imunitni system tak dlouho, dokud telo zvlada obnovovat napadene bunky. Po nejake dobe (napr. par let) to prestane zvladat -> vznika AIDS, clovek umira na vicemene jakoukoliv nemoc, protoze telo uz neni schopne se branit.
Tudiz dvojcatum kazdopadne pomohl!
A mozna si z nich udelal i castecne pokusne kraliky, ale nekde se zacit musi - jinak mohlo lidstvo klidne zustat zaseknute u pousteni zilou, konzumace arsenu nebo lobotomie...
Re: Re: Re: Re: Nejsou ani HIV-rezistentní...
Ondřej Lenz,2019-03-15 11:26:09
Vtip je právě v tom slůvku "může". Ano - může pomoci, ale také nemusí. To ukáže až čas.
Skutečný problém je pak v tom, že pro přijetí takovýchto "kontroverzních" postupů veřejností (a nejen odbornou), které trvale ovlivní genom daného jedince a jeho potomků, je třeba "pečlivého" provedení. A to právě v případě čínského vědce nebylo. Ačkoliv mohl, a měl techniku k tomu, aby vytvořil přesně stejnou mutaci, která už se v populaci vyskytuje - a tudíž by teoreticky nikdo nic namítat nemohl (byť by určitě namítal) - tak vytvořil mutaci úplně jinou, o které NENÍ jasné, jak bude fungovat, a patrně ještě ovlivní paměťové funkce (také NENÍ jasné jak, ačkoliv novináři už hovoří o "vylepšení").
Výsledkem tak je/bude jen zvýšený odpor veřejnosti k nějakým dalším pokusům v této oblasti. Takže nejde jen o to, že "někde se začít musí", jde o to i "jak" se začne. Mě osobně by se taky líbilo, kdybychom - pro začátek - takhle zkusili "vyléčit" třeba některé nemoci, které jsou a) život evidentně devastující b) způsobené změnou jednoho nebo několika málo písmenek DNA (např. některé závažné verze cystická fibrózy, způsobené jedným jediným špatným písmenkem).
Pokud ale začnete rovnou závažnými editacemi, které se dosud nevyskytují a neví se, co dělají, a nota-bene to provedete ještě polovičatě (ačkoliv to můžete provést dobře!!!), tak je to prostě špatný začátek, kterým můžete hodně zkazit a slibný postup uspat na dlouhou dobu.
A to se právě stalo: https://wave.rozhlas.cz/vedci-vyzyvaji-k-zakazu-upravy-lidske-dna-nechteji-aby-se-rodily-geneticky-7785507
to si každý něco najde...
Petr Petr,2019-02-24 12:47:29
Otázkou je, jak moc je to korelované (s inteligencí atp.) a jaký to má kauzální dopad.
To se pak někde dozvíme, že deletováním CCR5 z Vikinga
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC1255740/
udělal Žida
https://www.genengnews.com/news/stroke-recovery-may-be-assisted-by-hiv-drug-suggests-study-of-missing-gene/
Etici často pak podlehnou nátlaku senzačních zpráv. Jako, že Hitler měl v sobě židovské geny...
https://globe24.cz/svet/36195-hitler-pochazel-z-afriky-geneticke-testy-odhalily-jeho-minulost
Re: to si každý něco najde...
Jarda Votruba,2019-02-25 13:01:00
už se mnohokrát ukázalo, že vypnutí/přidáním genu který neměl/měl něco dělat se spustila i akce o které nikdo netušil. Stejné to může být i tady. Holky možná budou chytřejší, ale třeba budou mít chlupatý prsa (jsou to čínanky, tak asi budeme raději říkat *hrudník*). Nikdo nezná vzájemné souvislosti. Je to stejné, jako když já strojař se dostanu ke zdrojáku a chci aby ten sw dělal něco malinko jinak. Občas jsem úspěšný. Občas.
....
Jan Balaban,2019-02-24 04:50:18
Ja by som potreboval zvýšiť duševné schopnosti, lebo netuším kde je ten húpací koník s umelou inteligenciou o ktorej sa píše úplne všade.
V jaké fázi došlo k editaci?
Lukáš Fireš,2019-02-23 22:35:22
Např. v tomto videu: https://www.youtube.com/watch?v=kFFyeHJDI50
se řáká, že by dvojčata mohla být mozajkovitá (mosaicism - čas 8:41),
tedy, že nemuselo dojít k editaci ve všech buňkách.
Předpokládám tedy, že editace neproběhla ihned po oplození (zygota),
ale až v nějakém pozdějším stádiu dělení (embrio).
Teď doufejme
Daniel Konečný,2019-02-23 22:20:04
Tak snad jim nějaká ta přidaná náhodná mutace nebo dokonce jen od přírody špatná část genom neublíží, nebo se z tohoto případu stane kladivo na modifikace. Lidé by se měli dříve nebo později snažit o vylepšování zásahem do DNA, ale obor k tomu ještě nedospěl. Hlavně by se zatím měli učit zavedením genových terapii do běžné praxe, je spousta nemocí, kde k vyléčení stačí přepnout jeden gen a ti pacienti často nemají moc co ztratit.
Re: Teď doufejme
Jiri Naxera,2019-02-24 22:05:01
Jestli už není Pandořina skříňka otevřena. Etici ať si trhnou, spíš mě zaráží dvě věci. První je, že editujeme (dá se předpokládat že s mlčenlivým souhlasem čínské vlády) přestože prakticky nic nevíme. Ale dejme tomu, takoví už jsme lidé.
Horší věc - máme tu gen, který kromě věcí které reprodukci neovlivní (k mrtvici dochází obvykle až daleko po množení, HIV je celkem nová nemoc), vylepšuje paměť, což je dost silná evoluční výhoda, proč není rozšířenějsí?
A co se stane, pokud se podobná modifikace začne šířit populací v měřítku mnohem větším než obvykle, nejlépe když se pak setká s jinými modifikacemi, kterým rozumíme jen velmi slabě, ale na černém trhu budou brzo k mání, tak to může skončit všelijak.
Pro inteligenci a dlouhověkost jsou myši špatný model
Jan Novák9,2019-02-23 20:34:09
Myším které měly v mozku lidské podpůrné buňky se zlepšila inteligence. Znamená to tedy že i lidem lze zlepšit inteligenci lidskými podpůrnými buňkami? /sarc
Na druhé straně pokud by se to potvrdilo i u lidí tak genom lze editovat i dospělým. A jestli máme držet krok s exponenciálním rozvojem umělé inteligence tak se musíme sami začít exponenciálně rozvíjet. Je nejvyšší čas.
Re: Pro inteligenci a dlouhověkost jsou myši špatný model
Rastislav Rechtorik,2019-02-24 12:53:43
Umela inteligencia neexistuje, takze sa ani nemoze exponencialne vyvijat. Z tupych programov schopnych vyskusat vsetky zle cesty a zapamatat si ked narazia na vhodnu strach mat nemusime. Nema to s inteligenciou nic spolocne, volame to tak len preto, ze to dobre znie.
Re: Re: Pro inteligenci a dlouhověkost jsou myši špatný model
Pavol Hudák,2019-02-24 16:13:49
To co popisujete nieje umela inteligencia. Dnesna umela inteligencia je uplne niekde inde a silna AI na urovni cloveka tu bude podla mojich odhadov do 10r.
Re: Re: Re: Pro inteligenci a dlouhověkost jsou myši špatný model
Rastislav Rechtorik,2019-02-24 23:09:46
ok
Re: Re: Re: Pro inteligenci a dlouhověkost jsou myši špatný model
Petr Bolek,2019-04-17 13:33:31
To, co popisuje pan Rechtorik je mnohem blíže současnému stavu, než co popisujete Vy.
Umělá inteligence má jisté neoddělitelné parametry, které ji definují, přičemž ten nejzákladnější je uvědomění si sebe sama, tedy své vlastní existence, svého počátku i konečnosti.
Nyní, pokud nesouhlasíte, či pokud tvrdíte, že se již některý z programů stal osobností, hoďte link. Případně to dejte do závěti, aby tak mohl učinit některý praprapra...vnuk.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
