Původně mělo jít jen o pesticid na ochranu vlhkem ohrožených plodin. Tak byla látka triclosan (česky někdy triklosan) registrována. Zpomalovat nebo zastavovat růst bakterií, hub a plísní je účinek, který lze využít nejen při farmaření, a tak si triclosan brzo našel cestu i jako přísada do čistících prostředků pro domácnost. Zhruba rok staré odhady uvádějí, že triclosan a jeho analogy byly zjištěny v polovině mýdel na trhu, v zubních pastách, holicích krémech, ústních vodách, čisticích prostředcích,... Napouštějí se jím ponožky, ložní prádlo i hračky,... ošetřeny bývají „antialergické polštáře“ a pozadu s vylepšováním triclosanem nezůstali aní výrobci sáčků na odpadky, výrobci filtrů a pohlcovačů pachů, výrobci kreditních karet,...
Výzkumníci si byli dobře vědomi, že proti obrovskému kšeftu a propletencům vazeb s jen tak nějakým argumentem neobstojí. Vymysleli plán přímo ďábelský. Vyšli z doporučení Světové zdravotnické organizace věnované hygieně a kde se praví, že mytí rukou má trvat minimálně 20 sekund. Pak vzali koncentraci triclosanu takovou, kterou výrobci přidávají do mýdel, šamponů,.. a aplikovali ji na nebezpečné bakteriální kmeny jako jsou Escherichia coli, Listeria monocytogenes a Salmonella enteritidis.
Ukázalo se, že maximální koncentraci povolená zákonem (0,3 %) s viabilitou patogenů nedělá zhola nic. Dokonce ani prodloužení doby z dvaceti sekund na šest hodin nemělo na přežívání bakterií žádný vliv. Teprve až po devíti hodinách začaly být rozdíly v životnosti mikrobů schopných přivodit smrtelná onemocnění, mezi skupinou antimikrobiálním přípravkem ošetřenou a neošetřenou, statisticky významné. Jinak řečeno, aby antimikrobiální mýdlo mělo v praxi významnější efekt ve snížení rizika přenosu nákazy, museli bychom si ruce namydlit a strčit do umyvadla a vydržet si je máčet nejen celou pracovní dobu, ale ještě tak hodinu zůstat přesčas. Ani pak by ještě nemusel být všem patogenům konec. Podrobněji jsme o pokusu referovali zde.
Kdyby šlo jen o klamavou reklamu, dalo by se nad tím mávnout rukou a říci si, když tomu někdo věří, je to jeho věc. Žel přibývá studií dokládajících škodlivost triclosanu. Snadno se přeměňuje na dioxiny, a tak působí v organismu jako hormonální disruptor a to i v nepatrných koncentracích. Jinak řečeno, už tady jde o něco víc, než jen o to, že „když nepomůže tak neuškodi".
Vtipně podaná informace o neúčinnosti triclosanu se mezi lidmi šířila rychle. Když začaly na povrch prosakovat poznatky i o jeho škodlivosti, musely úřady začít konat. Americký úřad pro potraviny a léčiva (FDA) vydal zákaz jeho používání v mýdlech a při ochraně povrchu masných výrobků. Ani Evropská komise nelenila a používání triclosanu v plastových obalech určených pro distribuci a uchování potravin zakázala rovněž. U nás se to trochu zkomplikovalo, protože Evropský soudní dvůr měl na věc poněkud osobitý názor a na žádost výrobce obalů s triclosanem (Microban) svým rozhodnutím opatření Evropské komise zrušil.
Sluší se dodat, že v případě triclosanu se paragrafy hodně kroutí i v USA. Americká FDA sice zakázala triclosan používat v antibakteriálních mýdlech, nicméně pokud výrobce přestal uvádět, že jde o antibakteriální preparát (zamlčí na etiketě slůvko „antibakteriální“), potom prodej takového preparátu nepodléhá kontrole FDA (zdravotnictví), ale agentuře životního prostředí. Tak se stalo, že zákaz ve skutečnosti postihl jen asi 19 přípravků. Aby těch absurdností nebylo málo, tak se zákaz omezil jen na výrobky používané v domácnosti. Na použití mýdel v nemocnicích, restauracích,… se nevztahuje.
Zlí jazykové tvrdí, že prodej výrobků s triclosanem neutrpěl a za pravdu jim dává skutečnost, že ho má v moči 75 % dospělých Američanů. Nejde totiž ani tak o mýdlo a šampóny, ale o to, že se přidává všude, kam to jen jde. Inu, výrobci se neradi vzdávají substance, která jejich produktům prodlužuje dobu skladovatelnosti,... Na rozdíl od evropského kocourkova, v tom americkém si jednotlivé státy unie stanovují vlastní pravidla a v případě triclosanu hru přitvrdil už stát Minnesota a nejspíš se brzo přidají i další. Důvodů k tomu je čím dál tím více.
Jako endokrinní disruptor triclosan zasahuje do regulace štítné žlázy, testosteronu a estrogenu a začal být spojován s problémy jako jsou časná puberta, špatná kvalita spermií, neplodnost, obezita a rakovina. Pokud by lidský organismus reagoval na triclosan jako u pokusných zvířat, tak k jeho záludnostem musíme přidat ještě rozvracení mikrobiomu a přispívání k zánětům střevní sliznice. A co je ještě horší, že podporuje apoptózu nervových buněk mozkové kůry a neplechu tropí i v hipokampu, což se u pokusných potkanů projevuje zhoršením výsledků v testech na prostorovou paměť.
Pokud by se někomu zhoršování paměti zdálo málo, přidáváme výsledky nejnovější studie Washington Universityin St.Louis. Specializují se tam na baktericidní antibiotika. I jejich pokus byl jednoduchý. Vystavili baktérie účinkům baktericidních antibiotik a pak sledovali jejich přežívání. Polovinu vzorků bakterií ale předtím vystavili působení triclosanu. Zatímco ošetření antibiotikem přežívala po dvaceti hodinách zhruba jedna bakterie z milionu. Triclosan počet přeživších zvýšil na jednu z deseti. Jinak řečeno, umožnil bakteriím uniknout před téměř jistou smrtí, přičemž získaná tolerance se týkala celé škály antibiotik.
Jak jsme již uvedli, tak triclosan má v moči 75 % dospělých Američanů (u nás tomu má být podobně). Deset procent jich má hladinu tak vysokou, že už tlumí růst bakterií. To nastolilo otázku, zda to nesnižuje účinnost léčby infekcí urogenitálního traktu, které rády byvají hodně úporné.
Za tím účelem výzkumníci provedli další pokus, v němž hlavní roli hrály myší pacientky s infekcí močových cest. Polovině z nich dávali do pití triclosan, aby ho měli v moči tolik, kolik ho mají Američané. Pak obě skupiny léčili vysoce účinným antibiotikem Ciprofloxacin (fluorochinolové antibiotikum používané k léčbě úporných urogenitálních infekcí). Myši vystavené triclosanu měly po léčbě 100krát více bakterií v moči. To je opravdu hodně a dává to tušit, jak nám vystavení se triclosanu zhoršuje vyhlídky na uzdravení v situacích, kdy potřebujeme, aby nám antibiotika zabrala.
Pod přívalem poznatků neblahých následků spojených s používáním triclosanu lze i u nás očekávat, že se legislativně přitvrdí. Otázkou je, zda to spotřebitelům něco přinese. Výrobci za něj už mají náhrady. Benzethoniumchlorid, benzalkoniumchlorid a další sloučeniny, jejichž molekuly jsou té triclosanové hodně podobné. Vše se tedy tak trochu vrací na začátek a bude se prověřovat, zda jsme se jen neposunuli z deště pod okap. Jen výzkum může poskytnout potřebné argumenty, na jejichž základě mohou instituce konat.
Aféra s triclosanem nezůstala bez následků. Prodejci jsou už obezřetnější. U výrobků, které se ještě nedávno honosily tím, že tricosan obsahují, se z etiket informace o tom, co všechno obsahují, vytratily. Asi nás čeká doba, v níž složení výrobků bude „výrobním tajemstvím“. Spoléhat se na to, že nás nějaká centrální instituce ochrání, je lákavá, ale iluzorní. Důvodů, proč to nemůže fungovat, je celá řada. Výrobci jsou vždy o krok napřed před výzkumem odhalujícím rizika. Legislativa, ta už je „dva kroky vzad“ a když se úředníci nechají přesvědčit na přechodná období, je těch kroků najednou víc, než je záhodno. Nám spotřebitelům toho moc nezbývá, ale zcela nemohoucí nejsme. Jsme to, čemu se říká „kupní síla“ a na tajnůstkářství výrobců můžeme reagovat nedůvěrou.
Závěr
Pokud vás popadne snaha chránit se před bakteriemi, zkuste raději něco bez triclosanu a jeho kamufláží v podobách Microban(u),... Třeba proto, že ve zprávě z Washington University se říká: "Od triclosanu jsme si slibovali, že nás bude před bakteriemi chránit. Ve skutečnosti je ale dělá schopnějšími antibiotickou léčbu přežít".
Literatura
Westfall, C. S., A. L. Flores-Mireles, J. I. Robinson, A. J. L. Lynch, S. Hultgren, J. P. Henderson, and P. A. Levin (2019) The widely used antimicrobial triclosan induces high levels of antibiotic tolerance in vitro and reduces antibiotic efficacy up to 100-fold in vivo. Antimicrob Agents Chemother. doi: 10.1128/AAC.02312-18. PMID:30782996
Arias-Cavieres et al.: Triclosan Impairs Hippocampal Synaptic Plasticity and Spatial Memory in Male Rats. Front Mol Neurosci. 2018 Nov 26, 11: 429. dva: 10.3389 / fnmol.2018.00429. eCollection 2018.
Diskuze:
