Jak se nutričním doplňkům daří zbavit nás depky? A jak terapeutům?  
Jak se nutričním doplňkům daří zbavit nás depky? A jak terapeutům? Nová doba si žádá nejen nových činů, ale také umět se vyrovnat se stresem. Ač se to nezdá, deprese je jedna z nejzávažnějších psychických poruch. V Japonsku s ní má zkušenost 7 % dospělé populace, rozvojovém světě 11 %, Francie hlásí 21 %. Na unavenost a ztrátu výkonnosti si bereme potravní doplňky s vitamíny. Pomoc slibují i terapeuté. Velká evropská mezinárodní studie nyní vydala svědectví o tom, jak se jim to nedaří.
Deprese si nás obtáčí třemi „chapadly“:  somatickým (jeho známkou je i sexuální apetence), afektivním (s pocitem blbé nálady) a výkonnostním (zhoršující naše  psychomotorické tempo, zvýšenou únavnost a ztrátu energie). Kredit: CC0 Public domain.
Deprese si nás obtáčí třemi „chapadly“: somatickým (jeho známkou je i sexuální apetence), afektivním (s pocitem blbé nálady) a výkonnostním (zhoršující naše psychomotorické tempo, zvýšenou únavnost a ztrátu energie). Kredit: CC0 Public domain.

To, čemu říkáme „depka“, máme občas všichni. Jak ale poznat, kdy to začíná být s námi vážné? Na subjektivně pociťované  příznaky deprese u neklinické části populace vymysleli psychologové testy, které nás zaškatulkují. I když jsme jedné krve Ty i Já, národů jsme různých a tak aby z odpovědí mohlo vzniknout něco velkého, podle hesla „psychologové a psychiatři všech zemí spojte se“, ptají se všech a všude na to samé. Otázky se točí okolo smutku, pesimismu, minulých selhání, ztráty radosti, pocity viny, potrestání, znechucení sám ze sebe, sebekritiky,  myšlenek na sebevraždu, plačtivost, agitovanost, ztrátu zájmu, nerozhodnost, pocit bezcennosti, ztrátu energie, poruchy spánku, podrážděnosti, změny v chuti k jídlu, schopnost se koncentrovat, únavy a zájmu o sex. U každé položky dostaneme na výběr varianty s různě odstupňovanou intenzitou příznaku a podle toho, která se nám líbí, přiřazují body. Některé odpovědi, jako třeba změna chuti k jídlu, poruchy  spánku, jsou sice klinicky významné, ale nehodnotí se. Na výsledný počet bodů nemají vliv. Výše skóre vyjadřuje závažnost naší deprese.

 

Potravními doplňky zdravý životní styl nenahradíš...
Potravními doplňky zdravý životní styl nenahradíš...

Za Amerikou, kde pokud nemáte svého „cvokaře“, tak nic neznamenáte, ještě zaostáváme, ale i u nás podíl ve skupině depresivních osob utěšeně roste. Setrvale trpících depresemi se v Evropě většinou uvádí 12 - 17 procent. Problém je v tom, že jde o subjektivně vnímanou depresi. Takže tu hovoříme o neklinické části populace. Klinická forma deprese je méně častá. Ta v našich končinách postihuje asi 5 % obyvatel, přičemž více ohroženo je něžné pohlaví. S nějakou formou monopolární deprese se ve svém životě setká zhruba 20 % žen, mužů jen 10 %. U dětí a adolescentů to jsou 4 %.

… a stavy deprese, psychomotorické tempo, zvýšenou únavnost a ztrátu energie, nevylepší.
… a stavy deprese, psychomotorické tempo, zvýšenou únavnost a ztrátu energie, nevylepší.


Že skleslost a deprese jdou ruku v ruce s nadváhou, je už nějaký ten pátek známá věc. Nás, kteří ke kilům navíc máme sklony, by mohly zajímat výsledky studie, která v těchto dnech vyšla v časopise vydávaném Asociací amerických lékařů. Vědci v ní prezentují výsledky bádání, v němž se pokoušeli zjistit, zda přístup k výživě a životní styl nějak souvisejí s těžkými depresivními stavy u osob, jejichž index tělesné hmotnosti (BMI) dosahuje hodnoty 25 a více.

 

Studie nazvaná „MooDFOOd“, sledovala více než tisíc osob s BMI 25-40. 75 procent z nich tvořily ženy a šlo o pacienty z Velké Británie, Nizozemska, Německa a Španělska. Společné měli jen to, že u nich lékaři diagnostikovali vyšší riziko deprese. A že příčina stavů souvisela se sníženou funkcí gonád, což je u nadváhy častý doprovod. 

Deprese je závažná, dlouhotrvající porucha psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení. Onemocnění může být monopolární nebo bipolární (dříve maniodepresivní psychóza). V současné době je nejčastější psychickou poruchou a procento lidí trpící depresí se neustále zvyšuje. Pro diagnózu deprese je podmínkou, aby epizoda trvala alespoň dva týdny. Její lehčí formou je dystymie. V anglicky psaných odborných textech se stále častěji pro onemocnění používá termín MDD - major depressive disorder (aby se odlišila od obyčejného smutku a ostatních psychických poruch). K charakteristickým znakům patří nízká sebeúcta, ztráta zájmu o normálně zábavné aktivity, ztráta energie, bolest bez jasné příčiny. Doprovodným jevem bývají občasná falešná přesvědčení nebo vidiny, které ostatní nevidí a neslyší. 2-8% dospělých pacientů s těžkou depresí zemře sebevraždou a asi 50% lidí, kteří umírají sebevraždou měly deprese.
Deprese je závažná, dlouhotrvající porucha psychiky projevující se snížením až vymizením schopnosti prožívat potěšení. Onemocnění může být monopolární nebo bipolární (dříve maniodepresivní psychóza).
V současné době je nejčastější psychickou poruchou a procento lidí trpící depresí se neustále zvyšuje. Pro diagnózu deprese je podmínkou, aby epizoda trvala alespoň dva týdny. Její lehčí formou je dystymie.
V anglicky psaných odborných textech se stále častěji pro onemocnění používá termín MDD - major depressive disorder (aby se odlišila od obyčejného smutku a ostatních psychických poruch).
K charakteristickým znakům patří nízká sebeúcta, ztráta zájmu o normálně zábavné aktivity, ztráta energie, bolest bez jasné příčiny.
Doprovodným jevem bývají občasná falešná přesvědčení nebo vidiny, které ostatní nevidí a neslyší.
2-8 % dospělých pacientů s těžkou depresí zemře sebevraždou a asi 50 % lidí, kteří umírají sebevraždou měli deprese.

Do pokusu si výzkumníci vybrali jen osoby, které již měli s depresí klinickou zkušenost. Jinak řečeno, volili slibné kandidáty, u nichž byla větší šance, že se jim deprese vyvine do svých horších forem. Ve studii to nazývají subsyndromální depresí. Odborníkům víc řekne formulace, že hodnotu PHQ-9 skóre měli adepti vyšší než 5. Svým pokusným ovečkám pak sledovali zdravotní stav po dobu jednoho roku. Polovina sledovaných dostávala denně výživové doplňky, druhá polovina placebo. Obě poloviny se ale ještě dál členily podle toho, zda se jim dostávalo terapie od psychologů, kteří jim pomáhali změnit jejich obvyklé stravovací návyky, omezit svačinky a motivovali je na zdravější stravu středomořského stylu. Zhruba stejného počtu se žádné přesvědčovací terapie nedostalo. 

Po roce statistika vydala verdikt

Prodejci výživových doplňků nadšeni nebudou. Profesor Ed Watkins, odborník na experimentální a aplikovanou klinickou psychologii na univerzitě v Exeteru, komentoval výsledky slovy: "Deprese je častým problémem osob s nadváhou a je důležité hledat účinné a dostupné způsoby její prevence. Dieta a výživa by jimi být mohly. Lze jimi oslovit velkou část populace. Nicméně polykání výživových doplňků v předcházení depresí je k ničemu.“  
S psychologickou  terapií to je podobné. Ani u té se statisticky významný rozdíl nekonal. Vzniklé  faux pas se profesor ve své formulaci snažil zjemnit a o práci terapeutů se vyjádřil v tom smyslu, že by terapie mít efekt měla, pokud se účastníkům dostane taková "dávka" přesvědčovacího nátlaku, že jejich stravovací návyky změní.

Mariska Bot z Amsterdamského UMC se k užívání výživových doplňků taktéž vyjádřila tvrdě a nekompromisně ve smyslu, že nástupu depresivních epizod nezabraňují. Na rozdíl od profesora je kritičtější i k efektu terapie zaměřené na změnu stravovacích zvyklostí. Získané výsledky (hospitalizováno bylo 24 pacientů v každé skupině s placebem a 24 pacientů ve skupině léčené doplňkovou léčbou, přičemž  hospitalizováno bylo 26 pacientů ve skupině léčené pouze suplementací) nelze interpretovat jinak, než že terapie stresu přesvědčivě nebránily.

 

Jedna osoba, právě ve skupině s terapií, během pokusů zemřela a tak nejspíš i proto koordinátorkám projektu MooDFOOD, profesorkám Marjolein Visser (Université Libre de Bruxelles) a Ingeborg Brouwer  (Vrije Universiteit Amsterdam) nezbylo, než být ve svém hodnocení jen opatrnými optimistkami a konstatovat, že zdravý výživový středomořský styl, vyznačující se  stravou s vysokým obsahem ovoce, zeleniny, celozrnných produktů, ryb, luštěnin a olivového oleje, nízkým obsahem červených mas a plnotučných mléčných výrobků, obézním hmotnost snižuje. A to by jim snižovat riziko hrozících vážných depresí mohlo.

Vincent Van Gogh: „Smutný starý muž".
Vincent Van Gogh: „Smutný starý muž".


Zdá se vám, že výsledky žádným překvapením nejsou? Pro nás laiky možná ne. Psychologové a psychoterapeuti to nejspíš budou vidět jinak. Ve svých službách se ohánějí studiemi, které tvrdí opak - že totiž jejich intervence zaměřená na dietu deprese omezuje. Je pravdou, že některé z dřívějších studií jim v tom dávaly za pravdu. Háček se ukazuje být v tom, že ty všechny byly dělány na osobách, které nebyly klinicky diagnostikovány. A právě v tom se nyní projekt „MooDFOOD“ liší. Měl by být tedy objektivnější. MooDFOOD je zatím největší randomizovanou klinickou studií zaměřenou na účinky výživových strategií v prevenci závažných depresivních poruch, která kdy byla uskutečněna. Proto se v budoucnu asi jen těžko dočkáme, že by někdo dospěl k odlišným závěrům.


Pokud si hodláme vylepšit kondici, zbavit se skleslosti, unavenosti a jak blahé paměti Winston Churchill říkával, „černých psů“, je dobré dbát na to, co jíme. Investovat do doplňků s omega-3 mastnými kyselinami,  selenem, kyselinou listovou, vitamínem D 3 a vápníkem, v naději, že nám pomohou zbavit se depky, jsou vyhozené peníze. A se sezením u psychoterapeuta to je jakbysmet.

 

Video: MooDFOOD projekt



Literatura

 

 

 

Mariska Bot et al.: Effect of Multinutrient Supplementation and Food-Related Behavioral Activation Therapy on Prevention of Major Depressive Disorder Among Overweight or Obese Adults With Subsyndromal Depressive SymptomsThe MooDFOOD Randomized Clinical Trial, Journal of the American Medical Association (2019). DOI: 10.1001/jama.2019.0556www.moodfood-vu.eu

Datum: 14.03.2019
Tisk článku

Související články:

Zklamání z antioxidantů     Autor: Josef Pazdera (02.02.2014)
První multidisciplinární audit léků tradiční čínské medicíny     Autor: Josef Pazdera (18.12.2015)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace