Nahrazovat plastové nákupní tašky textilními je asi tou nejhorší variantou  
Dánské ministerstvo životního prostředí si nechalo zpracovat studii dopadu používání plastových nákupních sáčků na „zdraví“ naší matičky Země. Výsledky Dánové zveřejnili v publikaci „Life Cycle Assessment of grocery carrier bags“. Vyplývá z ní, že z environmentálního pohledu jsou plastové sáčky tím nejrozumnějším řešením a že aktivisty propagovaná náhrada organickým výrobkem z bavlny je totální ptákovina.

Studie je přístupná zde.
Studie je přístupná zde.

Dánští ekologové dospěli k nelichotivému hodnocení náhradních variant za plastové tašky poté, co do svých kalkulací zahrnuli vše, co je pro vznik finálního výrobku potřeba a jaké škody ta která část výroby napáchá. Ukázalo se, že v případě nákupních tašek z textilií se rády opomíjí náklady na energie spotřebované při obhospodařování půdy. I tato energie, stejně jako vyrobit a dovézt hnojiva, postřiky, ... jsou nutností a produkují  skleníkové plyny. Stejně tak je tomu v případě sklizně a  potřeby pracovních sil. Nutné energie na udržení chodu strojů při zpracování příze, na chod  tkalcovského stavu a náklady na přepravu a distribucí velkého objemu materiálu.

Z takto provedeného klání, neopomíjejícího skleníkové plyny ani eutrofizaci vod, vyšly plastové tašky ekologicky nejšetrnějšími.

Je pochopitelné, že závěr budí rozpaky. Přišel totiž v době, kdy se Evropská unie, a stejně tak USA, legislativními opatřeními zasazují o pravý opak. Vzedmutá vlna nevole vede mnohé ke snaze studii zpochybnit a najít na ní mouchy metodologických nedostatků. Media si totiž vybírají ty nejkřiklavější případy a v tisku se objevují titulky jako třeba: „Nákupní tašky s organickou bavlnou musí být používány až 20 000krát, než budou pro Zemi lepší, než plastové jednorázové.“

 

Taška z organické bavlny, má trojnásobně horší dopad na životní prostředí, než ta z z klasické GMO bavlny. Vyžaduje více půdy, vody a postřiků pesticidy. (Kredit: Planet organic)
Taška z organické bavlny má trojnásobně horší dopad na životní prostředí, než ta z klasické GMO bavlny. Vyžaduje více půdy, vody a postřiků pesticidy. (Kredit: Planet organic)

Možná se čísla časem budou měnit, ale nejspíš ne o mnoho. V tuto chvíli to ale s reálnou hranicí opakovaného použití (kdy bavlněné nákupní tašky začnou planetě škodit méně než igelitky), vypadá u výrobku z klasické bavlny někde mezi použitím  50x – 1400x. Podle toho, který z pro planetu škodlivých  neduhů vypíchneme - zda potřebu energie, likvidaci ozónu,…  Žel nejen v případě výrobků z bavlny pěstované organicky se autoři dostali za hranici reálných hodnot trvanlivosti výrobku.


Popularita omezování plastových tašek roste celosvětově. Opatření v tomto směru již přijalo 127 zemí. Nedávno se připojil i New York. Spolu s prosazováním zaváděných programů rostou požadavky trhu plast něčím nahradit. Nejen, že bavlna vhodnou alternativu nenabízí, ale trn z paty nám nejspíš nevytrhne ani papír. Výroba papírových sáčků je dražší než těch jednorázových plastových. Potřebuje mnohem více energie a vody je potřeba třikrát tolik. Dokonce i recyklace je nákladnější. Zdaleka nejhorší na papíru ale je, že náhrada vyvolává rostoucí poptávku po dřevní hmotě, což zvyšuje tlak na odlesňování krajiny i deštných pralesů.

 

Jedna z mnoha tabulek studie.
Jedna z mnoha tabulek studie.


Je možné, že jiné týmy časem výsledky Dánům zpřesní, ale „igelitky“ patrně i jim znovu vyjdou jako ekologicky nejšetrnější. To zásadní, co lze nynější dánské studii vytknout, je, že nepostihla záležitost mikroplastů. Není třeba v tom spatřovat  zlý úmysl a lobbismus. Vliv mikroplastů na zdraví oceánů i to naše je záležitost až poslední doby a poznatky jsou zatím sporé a nejednotné. S postupem doby by ale právě zdravotní hledisko mohlo ekologickými kartami a pořadím ekologické šetrnosti zamíchat.

 

Závěr

Nejlepší asi bude řídit se zdravým rozumem a ať už to bude z plastu, biopolymeru či textilie, chodit s tím tak dlouho, až se tomu ucho utrhne. A potom ještě nezapomenout na recyklaci. Ať už se ale pytlíková kauza bude vyvíjet jakkoliv, neměli bychom jí přisuzovat velkou důležitost. V porovnání s jinými zvyklostmi, jejichž změnou můžeme přispět k omezení devastace planety, to vždy bude jen marginální záležitost. Větším efekt na zdraví planety i našich tělesných schránek by mělo mít, pokud  přestaneme jíst tolik masa, na nákupy budeme víc jezdit na kole a v obchodech nebudeme hledět jen na cenu, ale i na to, zda jde o místně vyráběný produkt.

 

Prameny

Life Cycle Assessment of grocery carrier bags

Arthur Yip's Twitter thread on the study

Datum: 27.04.2019
Tisk článku

Ekologie a životní prostředí - Červinka P.
 
 
cena původní: 169 Kč
cena: 150 Kč
Ekologie a životní prostředí
Červinka P.
Související články:

Bujarý život v království mořského plastu     Autor: Stanislav Mihulka (28.06.2013)
S papírovým pytlíkem k reprodukčnímu zdraví     Autor: Jan Nevoral (07.08.2013)
Povalujících se plastových obalů nás měli začít zbavovat motýlci, jenže!     Autor: Josef Pazdera (20.09.2017)
Jaký je potenciál využití biomasy v Česku a ve světě     Autor: Jan Kašinský (15.02.2019)
Obnovitelné zdroje a jejich spolehlivost.     Autor: Jan Kašinský (25.02.2019)
Proč začali zelení aktivisté "lámat" Gretu Thurnbergovou?     Autor: Vladimír Wagner (21.03.2019)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace