Před miliardami let se v nedalekém vesmíru srazily neutronové hvězdy  
Divoká srážka těsně před vznikem Země, ke které došlo ve vzdálenosti asi 1000 světelných let, okořenila Sluneční soustavu těžkými prvky, jako je zlato, platina nebo aktinoidy. Z jisté malé části jsme tedy nejen děti z popela supernov, ale také děti neutronových hvězd.

TitulniObr & Obr1 – Srážka neutronových hvězd. Kredit: NSF/LIGO/Sonoma State University/A. Simonnet.
Srážka neutronových hvězd. Kredit: NSF/LIGO/Sonoma State University/A. Simonnet.

Dnešní vesmírné sousedství Sluneční soustavy je pusté a prázdné. Člověk se nemůže zbavit dojmu, že žijeme v zapadákově, kde se nikdy nemůže stát nic zajímavého. Když se ale utvářelo Slunce a s ním celá Sluneční soustava, tak okolní vesmír vypadal poněkud jinak. Napínavá vesmírná džungle, by bylo ještě slabé slovo. Komplikované studie Kuiperova pásu a meteoritů ukazují, že se Slunce zrodilo ve hvězdné porodnici, která mohla být docela podobná dnešní Mlhovině v Orionu. V této porodnici, o velikosti asi 6,5 až 19,5 světelných let, mohlo být natěsnáno asi 1-10 tisíc hvězd, o celkové hmotnosti asi 3 tisíce Sluncí.

 

Szabolcs Marka. Kredit: S. Marka.
Szabolcs Marka. Kredit: S. Marka.

V takové hvězdné porodnici se rozhodně děly věci. Rodily se tam masivní hvězdy, které záhy explodovaly jako ohlušující supernovy. V popelu supernov se mračily černé díry nebo třpytily neutronové hvězdy. A v okolním vesmíru to nebylo o nic méně zábavné. Tu a tam docházelo ke spektakulárním kosmickým srážkám, třeba ke kolizím neutronových hvězd.

 

Imre Bartos. Kredit: University of Florida.
Imre Bartos. Kredit: University of Florida.

Astrofyzici Szabolcs Marka z Columbia University a Imre Bartos z University of Florida tvrdí, že k takové ultimátní srážce dvou neutronových hvězd došlo i relativně blízko oblasti vznikající Sluneční soustavy, asi před 4,6 miliardami let. Byla to bouřlivá událost, která navíc ve svém důsledku okořenila Sluneční soustavou špetkou těžkých prvků. Díky této jediné srážce přibylo na Zemi 0,3 procenta nejtěžších přirozeně se ve větším množství vyskytujících prvků, jako je zlato nebo platina. Vznikající Sluneční soustava také dostala do vínku neobvykle vysoké množství aktinoidů, nejen uranu, ale hlavně curia a plutonia. Tyto prvky se z velké části dávno vyzářily, ale jejich původní množství známe z primitivních meteoritů.

 

Jak badatelé trefně upozorňují, podle všeho má každý z nás ve svém těle atomy z této kosmické srážky, která musela být úchvatnou podívanou. Především prý v podobě atomů jódu. A v každém zlatém snubním prstenu by zmíněná srážka neutronových hvězd mohla zanechat stopy v podobě asi tak 10 miligramů zlata, vzniklého právě před 4,6 miliardami let.
Marka a Bartos ke svým výsledků dospěli porovnáním chemického a izotopového složení primitivních meteoritů z úsvitu Sluneční soustavy a počítačových modelů evoluce Mléčné dráhy. Podle jejich výpočtů došlo k inkriminované srážce neutronových asi 80 milionů let před vznikem Země, ve vzdálenosti asi jednoho tisíce světelných let. Na první pohled to není úplně blízko. Je to ale jenom setina délky Mléčné dráhy. A kdyby k podobné události došlo dnes, tak by nám přesvítila celou noční oblohu.

Video: Szabolcs Márka: Explorations Phase II


Literatura

Phys.org 2. 5. 2019, Nature 569: 85–88.

Datum: 04.05.2019
Tisk článku

2012 - Zlatá brána otevřena - Maria Mašek Jiří
 
 
cena původní: 210 Kč
cena: 197 Kč
2012 - Zlatá brána otevřena
Maria Mašek Jiří
Související články:

Všechno zlato světa nejspíš pochází ze srážek neutronových hvězd     Autor: Stanislav Mihulka (22.07.2013)
Galaktický zlatý důl objasňuje původ nejtěžších prvků vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (01.06.2016)
Ultimátní srážka neutronových hvězd zrodila superlehkou černou díru     Autor: Stanislav Mihulka (01.06.2018)



Diskuze:

No já jako laik nesouhlasím protože

Karel Ralský,2019-05-05 12:25:49

srážka dvou neutronových hvězd a pozdější černá díra by gravitačně dříve či později stáhla materiál zpátky nebo by jej natolik zpomalila že by k nám zejména těžší prvky "tisíc" světelných let určitě nedoletěly(viz signál LIGO).
A domnívám se že těžké prvky vznikly při výbuchu "blízké" supernovy a možná také dvojčete našeho slunce a jelikož je vzniklá "díra" velice malá možná pár desítek kilometrů a nemá co na okraji galaxie už co požírat(všechnu hmotu ve své dráze již vyčistila i pro naše dalekohledy) tak je velice těžce zachytitelná.
Dokud se opět nedostane do blízkosti sluneční soustavy nebo nějakého náhodném pozření většího subjektu viz bajky o "Nemesis".

Odpovědět


Re: No já jako laik nesouhlasím protože

Stanislav Brabec,2019-05-20 04:11:12

Proč by nedoletěly? Jakmile při srážce jádra získají dostatečnou rychlost, aby unikla z gravitačního pole, nemá je co zadržet.

Při supernovách podle výpočtů vznikají prvky v jiném složení. Zrovna zlato a platina vznikají právě při srážkách neutronových hvězd.

Po žádném dvojčeti našeho Slunce nemůže existovat díra. Muselo by být ve stejné vývojové fázi jako Slunce. (Možná, že někde ve vesmíru opravdu existuje, ale ze zárodečné mlhoviny už odletělo kamsi daleko do vesmíru.) A kdyby to byla zhroucená hvězda vzniklá v době Slunce, a byla by někde poblíž, dávala by o sobě vědět svou gravitací. Průlet takového objektu vnitřní Sluneční soustavou by navždy nechal své stopy ve formě trvalých změn drah planet.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace