Zdobené sklo a naše zdraví spolu moc dohromady nejdou. Alkohol je v tom tentokrát nevinně. Kredit: CC0 Public Domain.

Fyzikální chemici z University of Plymouth si posvítili na vratné i nevratné lahve a to jak těch z malých obchůdků, tak supermarketů. Podrobili je testům na přítomnost toxických látek a vyšlo jim, že kadmium, olovo a chrom je v nich hojným a častým hostem. Tou dobrou zprávou je, že rizika z jejich uvolňování lze považovat za nízká. Má to háček. U nádob smaltovaných to neplatí, ba co víc, stále více skleněných nádob je smaltem také povrchově zdobených. Ať už obrázkem logem, nápisem nebo i třeba jen čárovým kódem. Takové lahve, ať už pivní, na víno a destiláty riziko představují. V jejich „vylepšení“ je olova 20 tisíc až 80 tisíc ppm. Předpisy si jsou vědomy škodlivosti takových látek a jako limit pro spotřebitelské barvy udávají pouhých 90 ppm.

Dnes už by produkční s ohledem na zdraví protagonistů zařídil, že by snímek doznal malé změny. V zelených lahvích je podle studie „svinstva“ o poznání víc. Kredit: Jan Svěrák.

Mělo by nás vylepšování skla olovem, chromem,... znepokojovat?

Asi ano. Pokud totiž vědci tyto běžné láhve podrobili standardnímu testu simulujícímu běžné „ťukance“, k nimž dochází v plničce, balírně a při přepravě, uvolňovalo se z nich tolik toxických látek, že by z pohledu zákonů USA produkt spadal do definice „nebezpečný“.

Špatnou zprávou pro milovníky chmelového, vinného i ostřejších moků je, že si v podstatě nevyberou. Zpráva se týká náhodně koupených nápojů v prodejnách od září 2017 do srpna 2019 od různých dodavatelů a velikostí od 50 do 750 ml. Analýza 89 lahví pomocí rentgenové fluorescenční (XRF) spektrometrie u 76 prokázala varovný pozitivní nález na olovo a u 55 na kadmium. Chrom byl detekován ve všech zelených a UVAG lahvích (to jsou ty, u nichž výrobce deklaruje absorpci ultrafialového záření), ale byl jen ve 40 % lahvích z hnědého skla a nikdy ve skle čirém.

Autoři studie prognózují, že spolu se zpřísňujícími se předpisy na používání škodlivých látek na výrobky každodenní potřeby, dojde po tomto odhalení ke změnám v legislativě a že sklářský průmysl čekají změny. Zda mají pravdu, nebo jde jen o bouři ve sklenici vody, se teprve ukáže. Pokud ale americký úřední šiml, bdící nad ochranou spotřebitele, čte evropská vědecká pojednání, mohou mít i naši exportéři, ze dne na den, vážný problém. Ochranářská politika vnitřního trhu se dokáže i stébla chytat.

Literatura

Andrew Turner, Heavy Metals in the Glass and Enamels of Consumer Container Bottles, Environmental Science & Technology (2019). DOI: 10.1021/acs.est.9b01726