Hiketás ze Syrakus – A už se točí!  
Zdánlivý pohyb hvězdného nebe je působený rotací Země! Jenže Hiketás mluví taky o neviditelné Protizemi – a dokonce není úplně jasné ani to, jestli nejde o citát z řeči literární postavy, i když snad v dialogu, který mohl být dílem jen malinko pozdějšího a snad heliocentrického astronoma Hérakleida.

Hiketás ze Syrakus na Sicílii (400 až 335 před n. l.) je nepříliš dobře doložený pythagorejský astronom pozdní klasické doby. Je však mimořádně zajímavý tím, že představil patrně nejstarší popis rotace Země. To je dost pádný důvod k pokusu o pojednání této jinak dost obskurní postavy, i když tentokrát to bude stručnější.


Země se velikou rychlostí otáčí kolem své osy

Latinský rétor Cicero píše:

Hiketás ze Syrakús tvrdí, jak říká Theofrastos, že nebe, Slunce, Měsíc, hvězdy – a cokoliv je nad námi – stojí, a že mimo Zemi se ve světě nic nepohybuje. Když se Země velikou rychlostí otáčí kolem své osy, nastávají všechny [ty jevy], jako kdyby se nebe pohybovalo a Země stála.“

Bodejť by se z toho hlava netočila. Kredit: Wikimedia Commons.
Bodejť by se z toho hlava netočila. Kredit: Wikimedia Commons.

Cicero (10643 před n. l.) je tuze pečlivý, uměl velice dobře řecky a odkaz na Theofrastovo dílo (Názory fyziků, zachované jen zlomkovitě) působí věrohodně. Theofrastos (371287 před n. l.) byl Aristotelův nástupce ve vedení jeho školy, dnes je známý spíše jako botanik. Na druhou stranu ovšem Cicero moc nerozumí astronomii a chybí mu matematický i přírodovědný kontext, takže by mohl leccos nechtěně pomotat. (Byl to typický „humáč“.)

 

Předpokládám, že přinejmenším většinu citátu přeložil Cicero dobře. Problémem může být závěr „jako kdyby se nebe pohybovalo a Země stála“. Touto zkratkou (asi už u Theofrasta) se míní jen to, že denní rotace hvězdného nebe (v cyklu siderického dne) je pouze zdánlivý jev, podobně jako zdánlivá nehybnost Země, nikoli že by vše na nebi opravdu stálo a všechny kosmické pohyby krom rotace Země byly jen zdánlivé. Nejde o polemiku s pohybem Země ve smyslu jejího oběhu.

Dnešní Syrakusy. Autor snímku: Urnes – Flickr, CC BY 2.0 https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6731541
Dnešní Syrakusy. Autor snímku: Urnes – Flickr, CC BY 2.0

Důležité také je, že Hiketás si uvědomuje, jak nesmírná, tedy vůči všední lidské zkušenosti, musí rychlost rotace Země být (dnes řekneme, že v okolí rovníku nadzvuková), když se má za necelých 24 hodin otočit kolem dokola. Připomíná to starší Anaxagorův odhad, že rychlosti kosmických pohybů jsou neporovnatelně větší než ty „u nás“.

 

Kolik je Zemí? Přece dvě!

Áetios (Aëtius) z Antiochie (tedy ne ten generál ani lékař) napsal kolem roku 100 n. l. poněkud zvláštní tematicky uspořádaný soupis názorů starších filosofů na to či ono. Často je to docela zmatečné, když je každému připsáno hned několik navzájem protikladných tvrzení. Nějaký respekt k historickým ani fyzickým souvislostem a možnostem onen soupis neprojevuje. Do oblasti téměř komické patří vážně míněný oddíl věnovaný názorům na to, kolik je Zemí, ne ve smyslu živlu, nýbrž planety.

Hiketova odpověď je jednoznačná: „Jsou dvě, tato a Protizemě“.

Ulička v historickém jádru  v Syrakus.  Kredit: TravelPortal.cz  https://magazin.travelportal.cz/2016/11/01/syrakusy-italske-mesto/
Ulička v historickém jádru v Syrakus. Kredit: TravelPortal.cz

 

Áetios sice vychází z Theofrastova spisu Názory fyziků, ale v tomto případě bychom ho nebrali moc vážně, nebýt toho, že představa o Zemi a Protizemi je pro pythagorejce klasické doby příznačná, dobře ji máme dokumentovanou u Filoláa . Asi šlo o doplnění počtu kosmických těles (resp. sfér) na mystickou desítku. Přitom Protizemě není nikdy vidět, protože obíhá kolem centrálního ohně (ne kolem Slunce) tak, že je vždy na jeho opačné straně než Země (dnes bychom řekli: v horní konjunkci). O tom, zda Protizemě taky rotuje, se nic nezachovalo.


Řecké divadlo v Syrakusách. Autor: Victoria from London, UK – Flickr, CC BY 2.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=352175
Řecké divadlo v Syrakusách. Autor: Victoria from London, UK – Flickr, CC BY 2.0

Hérakleidés z Pontu

Někteří novodobí učenci jsou toho mínění, že Hiketás je literární postava dialogu, jehož autorem mohl být Hérakleidés z Pontu (dnes severozápadní Turecko, asi 390310 před n. l.) To je opravdu možné, neboť aristotelici přes všechnu svou učenost často nerespektují žánr citovaných textů. Ani tím by ovšem nebyla vyloučena Hiketova reálná existence, ba ani jeho popsané astronomické názory. Mohlo to být podobné, jako když se Sókratés stal literární postavou Platónových dialogů, kterou pak těžko odlišujeme od reálného Sókrata, o němž toho mnoho nevíme.


Hérakleidés z Pontu je elitní absolvent Platónovy Akadémie v Athénách. Je opravdu astronom, který se obejde bez Protizemě a nejspíš i bez pythagorejského centrálního ohně.

Popsal rotaci Země, patrně psal i o oběhu Země, zatímco Slunce stojí. Ta rotace je spolehlivá, ostatní je v textech dost nejasné, proto jsem předchozí větu napsal tak neurčitě. Neodvažuju se rovnou tvrdit, že jeho popis byl heliocentrický. Nejspíš byl, ale není jasné, jak si představoval uspořádání ostatních planet. Kdybych si měl zafantazírovat, tak bych řekl, že Hérakleidés prostě převzal starší pythgorejskou nauku o rotaci Země i jejím oběhu, ale zbavil ji specificky pythagorejských představ o Protizemi a centrálním ohni, takže z toho vzešel buď opravdový heliocentrismus, nebo aspoň jeho docela rozumná předloha. Jestli ovšem na rozdíl od Filoláa respektoval rozlišení vnitřních a vnějších planet, to nevíme. (Každopádně to štvalo aristoteliky, kteří trvali na nehybnosti Země v každém smyslu slova a na fixním umístění všech nebeských těles v patřičných rotujících sférách, a těch měli. Mně zase pythagorejské nauky o Protizemi a o centrálním ohni odlišném od Slunce vždy nutkavě připomenou jednu větu Klémenta z Alexandrie, varující před závody v pití: „‘Proboha, vidím dvě Slunce!‘ zvolal opilec z Théb u Eurípida.“)


Literatura

http://www.fysis.cz/presokratici/pytp/hiketas.htm – Překlad i originály obou testimonií o Hiketovi na mém starém webu.

Datum: 30.07.2019
Tisk článku

Fyzika 6 s nadhledem - Randa Miroslav, Havel Václav, Höfer Gerhard, Kepka Josef, Kohout Václav, Kratochvíl Pavel, Masopust Pavel, Petřík Josef, Prokšová Jitka, Rauner Karel
 
 
cena původní: 89 Kč
cena: 85 Kč
Fyzika 6 s nadhledem
Randa Miroslav, Havel Václav, Höfer Gerhard, Kepka Josef, Kohout Václav, Kratochvíl Pavel, Masopust Pavel, Petřík Josef, Prokšová Jitka, Rauner Karel
Související články:

Anaxagorás a infinitezimální veličiny     Autor: Zdeněk Kratochvíl (04.07.2019)
Anaxagorás jako astrofyzik     Autor: Zdeněk Kratochvíl (05.07.2019)
Byl Filoláos větší číslo než Pythagorás?     Autor: Zdeněk Kratochvíl (10.07.2019)
Ing. Archytás Krotónský     Autor: Zdeněk Kratochvíl (23.07.2019)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace