Grónsko přišlo o 11 miliard tun ledu? No a?  
Grónsko přišlo za jediný den o 11 miliard tun ledu. Může za to hrozitánská porucha klimatu známa také jako „léto“. Bude-li klimatická krize pokračovat tímto tempem, Grónsko ztratí za 12 let polovinu ledového příkrovu. Totiž za 12 500 let, pardon.

Tání ledu v Grónsku zaujalo opět naše média.

Lidovky: Rekordní tání ledovců v Grónsku. Během jednoho dne tam roztálo 12 miliard tun ledu. Citace: „V Grónsku probíhá extrémní tání ledovců. Množství ledu, které roztálo během posledních dvou dnů, by stačilo na pokrytí celé Floridy,“ píše klimatický vědec Martin Stendel na Twitteru.

Seznam Zprávy: Miliardy tun ledu zmizely za jediný den. Grónský ledovec drtí rekordní vedra. Citace: Grónský ledovec masivně roztál, ztratil 11 miliard tun ledu. Za jediný den. Taková ztráta se rovná velikosti 4,4 milionů olympijských plaveckých bazénů.

Refresher: Za jeden měsíc v Grónsku roztálo 197 miliard tun ledu. Citace: Bílá pokrývka se zmenšuje alarmujícím tempem. A co je ještě více šokující, na konci července za jeden den roztálo až 11 miliard tun ledu. A tání pokračuje dál. S hrůzou můžeme čekat na čísla a data, o kterých budeme číst například už za 5 let.

Skutečnost je ovšem taková, že v Grónsku každou sezónu roztaje 100 – 300 miliard tun ledu a je to normální. V zimě ten led zase doroste zpátky. Je to přirozený sezónní jev. V teplých letech 2010 či 2012 Grónsko tálo stejně nebo více.

Celková masa ledu v Grónsku činí přibližně 2 500 000 miliard tun. I kdyby Grónsko tálo 10x rychleji než dnes a ubývalo tempem 100 miliard tun ročně, trvalo by 12 500 let, aby roztála polovina.

Je sice pravdou, že Grónsko se od 70. let otepluje, ale až do roku 2000 to byl pouze návrat k teplotám ze 30. Let. Čili čisté oteplování bylo nulové. Oteplení od 70. Let dodnes v Grónsku není o nic větší než oteplování z let 1860 – 1910, kdy ale hladiny CO2 byly mizivé. V jiných částech světa čisté a výrazné oteplení existuje, ale tady ho nehledejte.

A že nějaký den padl rekord v objemu tání? Problém je, že novináři nerozumí meterologickým rekordům. Přirovnejme si to k výdělku obchodníka. Každý den utrží jinak. V květnu utržil nejvíc pátého, v červnu nejvíc utržil dvacátého, před pěti lety v dubnu utržil nejvíce šestého. Jeho průměrné měsíční tržby ale zůstávají více méně stejné. Protože jiné dny budou zase podnormální. Podobné rekordy nic neznamenají.


GRAF 1: Letní tání ledu v Grónsku celkem. Červeně sezóna 2019. Zeleně teplá sezóna 2012. Žlutě teplá sezóna 2010. Modře maxima z let 1981-2010. Černě průměr z let 1981-2010 (Zdroj)


GRAF 2: Pokud za letní sezónu Grónsko přijde o 100 až 300 miliard tun ledu, je to naprosto normální. Přes zimu zase obdobná kvanta ledu přibudou. (Zdroj)

 


GRAF 3: Letní teploty v Grónsku (Jason Box a kol. 2009). Maximum 2009 není o moc vyšší než maximum okolo 1930 nebo 1960. Studie sice končí rokem 2009, to nám ale zde stačí, protože z našeho grafu 2 vidíte, že následující roky led v Grónsku přibýval a nikoli ubýval.


GRAF 4: Pokud se budete na tání ledu dívat z hlediska celkové masy, která má okolo 2 500 000 miliard tun, pak úbytek o 100 nebo 500 miliard prakticky není vidět. Otázka měřítka. (Zdroj)



GRAF 5: V jednotlivých částech Grónska se klima liší. V těchto lokalitách je dodnes oteplení od 30. let stále zřejmě blízké nule. Není tedy důvod si myslet, že sezónní tání ledu bude trhat nějaké rekordy. (Zdroj)


Reference:

https://wattsupwiththat.com/2019/08/03/greenland-endures/

https://www.breitbart.com/politics/2019/08/04/delingpole-greenland-ice-melt-shock-the-terrifying-truth/

https://notrickszone.com/2016/12/19/scientists-1930s-ice-melt-rates-in-greenland-iceland-were-the-same-as-today-no-net-ice-loss-in-80-years/

http://nsidc.org/greenland-today/2016/10/2016-melt-season-in-review/

http://nsidc.org/greenland-today/2019/

Dirk van As et al. (2016). Placing Greenland ice sheet ablation measurements in a multi-decadal context. Geologic survey of Denmark and Greenland bulletin. 35. 71-74.

 

Poznámka: Ne všechny články na těchto stránkách také nutně musí vyjadřovat stanovisko redakce.

Datum: 06.08.2019
Tisk článku

Související články:

Rostoucí (nebo klesající) oblačnost je důsledek (nebo příčina) oteplení     Autor: Vítězslav Kremlík (19.07.2019)
Vedro v Paříži: Srovnání 1947 a 2019     Autor: Vítězslav Kremlík (29.07.2019)
Několik poznámek k další reinkarnaci „hokejkového grafu“     Autor: Vítězslav Kremlík (31.07.2019)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz