Chýbajúce lieky - problém nielen u nás  
Zdá sa ťažko pochopiteľné, že zrazu zlyhá zásobovanie ťažko nahraditeľným, pritom však dávno známym a pomerne lacným liekom. Niekedy ide o život, niekedy o umelo nafúknutý problém. A niekedy aj umelo vyvolaný.

Chýbaním liekov sa zaoberá aj Svetová zdravotnícka organizácia.
Chýbaním liekov sa zaoberá aj Svetová zdravotnícka organizácia.

Pre jeho pochopenie treba menej znalým pripomenúť, ako to s liekmi chodí. Vynálezca lieku má po určité obdobie, najmenej 20 rokov, nárok na výlučné právo liek vyrábať a predávať. Zdá sa to veľa, ale od objavu liečivých účinkov nejakej látky ("molekuly") zaberie ešte niekoľko rokov jej testovanie, schválenie a zavedenie ako lieku, takže výhradné právo na predaj konkrétnej krabičky s tabletkami alebo injekciami trvá niekedy len zopár rokov. Potom môže patentovanú látku vyrábať každý, kto preukáže rovnocennosť svojho výrobku - generika - s pôvodným liekom. (Iná vec je, že účinnosť generík je často spochybňovaná, lebo kópia pôvodného lieku z nemusí byť z rôznych legálnych i nelegálnych dôvodov presne identická s originálom - predmet nekonečných slovných súbojov medzi výrobcami originálov a generík.)

 

Lieky sú v prvom rade výborný obchodný artikel. Málokto verí, že farmaceutickým firmám ide v prvom rade o blaho pacientov. Vyrábajú najradšej to, čo nesie zisky - občas obrovské v prípade vydarených originálov, menšie, ale zaručené v prípade osvedčených generík. A niektoré lieky sa v dôsledku poklesu ich cien a/alebo malého dopytu proste neoplatí vyrábať (podotknem, že pokles cien môže byť, tak ako pri každom výrobku, spôsobený aj jeho predchádzajúcim prebytkom na trhu). Že sú pacienti, ktorí ich nevyhnutne potrebujú, to nikoho nezaujíma- ekonomika je ekonomika. Teda, buďme spravodliví: v posledných rokoch sa aj v Česku začína venovať pozornosť pacientom so zriedkamými ochoreniami a ich liekom - sirotám, ku ktorým sa nikto nehlási (orphan drugs), ale to zo strany inštitúcii.


Treba vedieť, že chyba nemusí byť len v produkcii. Nielen špecificky český a slovenský problém je v distribúcii: vláda síce môže nariadiť maximálne ceny liekov, ale potom ich distribútori prednostne dodávajú tam, kde viac zarobia a aj tie dovezené skupujú špekulanti a so ziskom predávajú do zahraničia. Ale vráťme sa k výrobe.


Ťažko ovplyvniteľnými príčinami sú nedostatok surovín alebo katastrofy, postihujúce výrobcov. Obzvlášť ťažko riešiteľný je nedostatok liekov, ktorých výroba je závislá na jedinom, alebo niekoľkých málo výrobcoch - to sa týka aj surovín. Potom nasleduje sled udalostí, ktoré dôverne poznáme aj z čias socializmu: vytváranie nadmerných zásob, čo nedostatok ďalej prehlbuje, hľadanie iných výrobcov (čo sa raz podarí, inokedy nepodarí), nástup šedej ekonomiky. Nakoniec sa dodávky obnovia a po krátkom čase je lieku nadbytok, výroba sa utlmí a dokonca môže hroziť ďalšie obdobie nedostatku. Inokedy môže byť príčinou prechodného nedostatku zlý odhad spotreby - ale niekedy, napríklad v prípade nečakaných epidémii, je priam nemožné odhadnúť spotrebu určitých liekov niekoľko mesiacov vopred.


Ďalším problémom je úmyselná manipulácia s cenami. Ide o skupovanie menších výrobcov určitých kľúčových generík veľkými firmami, ktoré potom mnohonásobne zvýšia cenu vyrábaných liekov. Mediálne známym sa stal (medzičasom odsúdený) obchodník, ktorý špekuláciami zvýšil cenu antiparazitika daraprimu 50 - násobne. Podobne 60 - násobné zdraženie antibiotika doxycyklínu po roku 2012 viedlo k zriadeniu vyšetrovacieho výboru amerického Kongresu, končiace obvinením 18 farmaceutických firiem pre nelegálne cenové manipulácie, týkajúce sa až 15 liekov. Nemusí však ísť o také extrémne zdražovanie, aby spôsobilo pacientom a nemocniciam ťažkosti. (A ani také nápadné - málokto si napríklad spomenie, že pred rokmi bola zastavená distribúcia hovädzieho a bravčového inzulínu a zavedený výlučne humánny biosyntetický inzulín, niekoľkonásobne drahší, aj keď väčšina pacientov dobre znášala aj lacné zvieracie inzulíny.)

Pro Osla komentoval MANDOR.
Pro Osla komentoval MANDOR.

 

Problém v posledných rokoch nadobudol také rozmery, že sa ním musia zaoberať aj vládne organizácie. V USA sa už stalo, že výpadky dodávok infúznych roztokov a niektorých liekov viedli k zvýšenej úmrtnosti pacientov, vyžadujúcich neodkladnú intenzívnu starostlivosť. Napriek tomu, že riešeniu tohto problému sa venuje pomerne veľká pozornosť, počet a intenzita výpadkov liekov zatiaľ v USA výrazne nepoklesla. Pokusom o riešenie vzniknutej situácie so zdražovaním a výpadkami kľúčových liekov je aj zakladanie neziskových organizácii združeniami nemocníc, cez ktoré si samé mienia vyrábať niektoré generické lieky a vyhnúť sa ich nedostatku a predražovaniu. Takýmito združeniami sú napríklad Intermountain Healthcare alebo Civica Rx, ktoré už združujú stovky amerických nemocníc.


Že problém jestvuje aj v Čechách a na Slovensku, je nesporné. V súčasnosti nesplniteľné predpisy, napríklad povinnosť lekárne zohnať chýbajúci liek do dvoch dní aj "spod zeme", však spôsobujú, že poskytovatelia zdravotnej starostlivosti problémy radšej zataja, než by ich zverejnili a nasledovne by museli vysvetľovať úradom - pričom by sa aj tak nič nezlepšilo ani nevyriešilo, pretože liek, ktorý nie je, nedokážu zabezpečiť ani úradníci (ale zase len distribútori, ktorí by mali byť postihovaní). Dúfajme teda, že to Američania systémovo vyriešia za nás, než zomrie priveľa pacientov. (Oficiálne však určite nikto, pretože príčina smrti "Nedostatok liekov" v štatistickej klasifikácii chorôb nie je).



Niekoľko príkladov, kedy ide o život a kedy nie

 

Celkové anestetiká: nahraditeľné v núdzi, len do určitej miery

Glukokortikoidy: ako skupina, hlavne injekčné formy nenahraditeľná, vzájomná nahraditeľnosť preparátov čiastočná, nedostupnosť môže ohroziť život pacientov

Infúzne roztoky: pri liečbe ťažko a kriticky chorých pacientov ako skupina nenahraditeľné, vzájomne čiastočne nahraditeľné, nedostatok môže spôsobiť úmrtia pacientov

Adrenalín: nenahraditeľný, nedostupnosť ohrozuje život pacientov. Ako liek proti ťažkej alergickej reakcii v injekčnom pere (napr. Epipen) je riešením použiť liek aj po expiračnej dobe - jeho účinnosť môže byť nižšia, ale dostatočná.

Antiarytmiká: nahraditeľné čiastočne, niekedy neplnohodnotne

Hypolipidemiká: dočasný nedostatok neohrozuje život a prakticky ani zdravie pacientov

Antihypertenzíva: spravidla vzájomne nahraditeľné v rámci skupiny liekov aj medzi nimi, väčšinou, ale nie vždy plnohodnotne

Diuretiká: nedostatok môže ohroziť životy niektorých pacientov, furosemid je prakticky nenahraditeľný

Antitrombotiká: čiastočne a spravidla nie optimálne vzájomne nahraditeľné, ako skupina nenahraditeľné, nedostatok ohrozuje životy pacientov

Inzulín: ako skupina liekov nenahraditeľný, najmä krátkodobo pôsobiaci, náhrada podobnými preparátmi nie je vždy priamočiara

Perorálne antidiabetiká: nedostatok bezprostredne neohrozuje život, ale môže podstatne skomplikovať liečbu pacientov. Vzájomná zastupiteľnosť je niekedy obmedzená

Antibiotiká: prevažne nahraditeľné v liečbe bežných infekčných ochorení, rezervné injekčné antibiotiká pre liečbu ťažkých infekcii môžu byť v konkrétnych prípadoch nenahraditeľné aj s následkom smrti pacienta

Hormóny pre substitučnú liečbu: väčšinou nahraditeľné v rámci skupiny, ich dočasný nedotatok do určitej miery poškodzuje, ale spravidla neohrozuje pacientov

Analgetiká a protizápalové lieky: viac-menej nahraditeľné, náhrada nemusí mať dostatočný účinok

Cytostatiká, imunosupresíva: väčšinou čiastočne nahraditeľné v rámci skupiny alebo pre určitú diagnózu, takáto liečba však môže byť neoptimálna alebo oneskorená s poškodením pacienta až s následkom skoršieho úmrtia

Vymenované sú len niektoré skupiny často používaných liekov. Jestvujú aj stovky menej často používaných, unikátnych a nenahraditeľných liekov.

Datum: 12.08.2019
Tisk článku

Budoucnost lidstva - Kaku Michio
 
 
cena původní: 397 Kč
cena: 333 Kč
Budoucnost lidstva
Kaku Michio

Diskuze:

Socialismus zase selhal

Luboš Brejcha,2019-08-13 10:51:44

Naše zdravotnictví není volnotržní. Nemůžete se rozhodnout jestli, komu a za jakých podmínek zaplatíte za zdravotní péči.
Taktéž se nemůžete rozhodnout komu a za jakých podmínek zaplatíte za léky. Stát určuje jak to kdo smí a nesmí prodávat léky, tak to, které léky a za jakých podmínek mohou a nesmí být prodávány.
Jako vrchol státních regulací lze považovat koncept duševního vlastnictví, které je silně uplatňováno asi ve všech státech a dává státem garantovaná privilegia určeným subjektům.
Naše - a nejen naše - zdravotnictví je veskrze socialistický konstrukt.

Jedním z důvodů proč nemůže fungovat a nefunguje centrální(státní) plánování je nemožnost ekonomické kalkulace.



Opomíjená ekonomická kalkulace

O socialismu se říká, že nefunguje, protože nikdo nemá pořádnou motivaci odvádět kvalitní práci. To je jistě pravda, není to ovšem zdaleka tím hlavním problémem socialistické ekonomiky.

O socialismu se říká, že nefunguje, protože nikdo nemá pořádnou motivaci odvádět kvalitní práci. To je jistě pravda, není to ovšem zdaleka tím hlavním problémem socialistické ekonomiky. A hlavně, motivace není dostatečným argumentem ve prospěch svobodného trhu – jistě není problém si alespoň teoreticky představit velkou skupinu lidí, kteří jsou poctiví a nezištní. A vlastně si to ani představovat nemusíme – dalších způsobů, jak motivovat lidi, je v socialismu celá řada (pracovní tábory, Sibiř apod.).

Proč tedy socialismus i přesto nefungoval a fungovat nebude? Kvůli tzv. problému ekonomické kalkulace, respektive nemožnosti ekonomické kalkulace v socialismu. Nikoliv motivace, ale ekonomická kalkulace je tím konečným hřebíkem do rakve tohoto populárního společenského uspořádání.

Jeden diktátor s přímými podřízenými
Představte si, že jste osvícený diktátor, kterému neleží na srdci nic jiného než blaho občanů země, kterou řídí. A představte si, že všichni tito občané jsou rovněž poctiví a dychtivě očekávají vaše rozkazy, aby je mohli do posledního puntíku splnit (případně máte k dispozici dostatek pracovních táborů na to, abyste je k tomu přinutili). Nikdo jiný nemá možnost o ničem rozhodovat, všichni jsou podřízeni přímo vám. A nyní si představte, co konkrétně byste v takové pozici dělali. Na jaké problémy byste se zaměřovali, jak byste je řešili, jak byste vyhodnocovali úspěšnost těchto řešení?

Asi už tušíte, že takový systém nemůže fungovat. Důvodů je celá řada, ale pro jeho odmítnutí nám stačí už jen to, že když máte pod sebou 10 miliónů podřízených, které musíte jednoho po druhém kontrolovat, mluvit s nimi o jejich práci, o jejich výrobních postupech, jejich efektivitě, jejich talentech apod., tak byste se z toho patrně zbláznili. I kdybyste s každým strávili hodinu času, potom při (řekněme) 5 miliónech práceschopných obyvatel byste tím museli strávit cca 580 let čistého času, nemluvě o tom, že hodina je samozřejmě žalostně málo na to, abyste do detailu pochopili, co každý člověk celý svůj život dělá a jak zlepšit jeho výkon. Závěry, ke kterým byste tímto povrchním způsobem řízení došli, by byly nekvalitní i z toho důvodu, že nemůžete být expert na všechno. Nemůžete zároveň porozumět tomu, co dělají lékaři, co dělají konstruktéři mostů a co dělají zahradníci. Svět už je prostě takový a vždycky takový bude, i mezi dobře motivovanými lidmi.

Byrokratická hierarchie
Socialisté si výše uvedené samozřejmě intuitivně uvědomují, proto navrhují trochu jiné uspořádání. V socialistických zemích vidíme, že diktátoři delegují své rozhodovací pravomoci na podřízené. Ti je zase delegují na další podřízené atd., čímž vzniká složitá byrokratická hierarchie – od premiéra nebo prezidenta, přes ministry, náměstky ministrů, úředníky ministerstev až k vedoucím těch nejmenších jednotek státního aparátu, například předsedů předmětových komisí na základních školách, vedoucích směny v nemocnicích atd.

Poctivý diktátor tak vyřešil svůj problém – nyní své kapacity věnuje pouze strategickým rozhodnutím na nejvyšší úrovni. Stejně tak jeho podřízení mají jasně vymezený malý úsek, o kterém rozhodují. Všichni tedy stíhají své manažerské úkoly plnit, a dokonce zde bude docházet k přínosům ze specializace – již nemáme vedoucího předmětové komise na základce a vedoucího směny v nemocnici v jedné osobě.

Diktátor si ale neuvědomuje, že mezitím vytvořil problém jiný, a tím je nemožnost koordinace. Rozdělení pravomocí je sice fajn v tom smyslu, že každý má na své úkoly více času a může se na ně více specializovat, ale obrácenou stranou mince je to, že nyní již jejich rozhodnutí nevyhází z jedné hlavy, ale ze dvou oddělených hlav.

Kdyby obě strany mohly fungovat každá ve svém vzduchoprázdnu, tak by to nevadilo – jak ale víme, všichni se na světě musíme dělit o omezené zdroje (práci, půdu a kapitál). To znamená, že rozhodnutí vedoucího předmětové komise o nákupu například papírů do tiskárny ovlivní zdánlivě nesouvisející oddělení v nemocnici, které samozřejmě papíry do tiskárny potřebuje také, a čím více jich spotřebuje předmětová komise, tím méně jich zbude pro oddělení v nemocnici.

Protože se obě strany musí dělit o tytéž zdroje, je pro zajištění vysoké životní úrovně běžných lidí nezbytné, aby rozhodnutí zmíněných dvou oddělení byla koordinována – například aby si pro sebe nemocnice nezabrala zbytečné množství kancelářských potřeb, protože je na jejich fungování závislá mnohem méně než předmětová komise (něco málo na nemocnici ovšem musí zbýt, protože úplně bez nich také fungovat nemůže).

Jenže to není možné. Není žádný objektivní způsob, jak určit, kdo papíry potřebuje více. Oba vedoucí znají svou potřebu papírů ze svého vlastního pohledu, ale nevidí si navzájem do hlavy, aby mohli posoudit, zda každý další list papíru víc upotřebí jeden, nebo druhý. Přeneseno do soukromého života si to lze ukázat na příkladu manželského páru, kdy by on nejradši šel na fotbal a ona šla nejraději do divadla, ale protože se jedná o báječnou ženskou a báječného chlapa, pro každého je hlavní, aby byli spolu. Takže budou řešit, jestli je lepší, aby se omezil on a šlo se do divadla, nebo aby se omezila ona a šlo se na fotbal. On si bude říkat, že kdyby jí to udělalo radost, tak klidně do toho divadla půjde, jenže co když ona do toho divadla zase tak dychtivě nechce, a byla by menší újma pro ni, kdyby se šlo na fotbal, než pro něj, kdyby se šlo do divadla? A ona si bude říkat to samé obráceně.

Jak je vidět, poctivost a nezištnost nám ani doma, ani v práci vůbec nijak nepomáhá najít optimální řešení z hlediska všech zúčastněných, protože lidé si prostě nevidí vzájemně do hlavy a nemůžou určit, jestli daný omezený zdroj více upotřebí oni, nebo někdo jiný. A fakt, že v praxi se o papíry vedoucí nedělí s jedním dalším vedoucím, ale s miliony různých vedoucích různých úseků ve výrobě různých polotovarů či produktů po celém světě, nám na schopnosti najít řešení tak složitého optimalizačního problému jistě moc nepřidá.

Trh
Socialismus tedy nemůže fungovat ani v prostředí poctivých, dobře motivovaných lidí. Jedinou funkční alternativou bude vždy svobodný trh. Na trhu jsou všechny výrobní prostředky vlastněny soukromě a každý si na základě svého sobeckého zájmu rozhoduje, jak je využije. To vede i k oboustranně výhodným směnám. Rozhodování je dále usnadňováno použitím peněz, díky kterému je možné každému výrobnímu faktoru přiřadit jeho tržní cenu, která v jednom čísle vyjadřuje jeho relativní vzácnost a potřebnost, byť jsou tyto výsledkem jednání miliónů zcela odlišných lidí v odlišných situacích. Když má vedoucí směny v nemocnici přebytečné papíry do tiskárny, tak jich prostě začne kupovat méně, čímž přispěje k poklesu jejich ceny, což následně povede k tomu, že si je koupí někdo jiný. A ten někdo jiný bude ten, kdo je potřebuje nejvíce – protože ten za ně také bude ochoten nejvíce zaplatit. V socialismu toto rozhodnutí není možné provést jinak než cucáním z prstu neznalého úřeníka, který i při nejlepší vůli bude znát maximálně hrubé obrysy některých procesů, kterých se jeho rozhodnutí dotkne.

Stejně tak je možné, že poptávka po papírech do tiskárny bude na celém trhu tak nízká, že už nyní bude jejich cena velmi nízká. To umožní vedoucímu směny, aby spotřebu po papírech neomezoval a radši pro ně našel užití, třeba vyrobit z nich vlašťovky pro děti svých podřízených nebo podložit jimi kolíbající se stůl. Na první pohled se to jeví jako plýtvání – plýtvání to ale není, protože podle nízké ceny vidíme, že papíry jsou v ekonomice tak dostatkové zboží, že vlašťovky jsou zkrátka jejich nejefektivnějším možným využitím. V socialismu bychom nikdy nemohli takové porovnání provést, protože opět nevidíme do hlav miliard zaměstnanců a jejich vedoucích po celém světě, kteří poptávají jednotlivé výrobní faktory nebo polotovary, stejně tak jako nevidíme do hlav spotřebitelů, kteří poptávají koncové výrobky a služby.

Dlouhodobě nízké ceny papírů do tiskárny navíc pravděpodobně povedou k tomu, že firmy vyrábějící tyto papíry budou mít finanční problémy, které jim budou signalizovat, že papírů je na trhu příliš mnoho a že by bylo vhodnější, kdyby tyto firmy svou činnost ukončily a umožnily tak přesun svých pracovníků, půdy i kapitálu do výroby něčeho jiného, hodnotnějšího, pro co lidé (ať už jako spotřebitelé, nebo jako manažeři firem) najdou větší využití než výrobu vlašťovek, a proto také budou ochotni za to více zaplatit. Oproti tomu by socialistický plánovač nikdy nedokázal určit, jestli je papírů nadbytek nebo nedostatek, vyjma extrémních případů, kdy se na nějaké zboží stojí mnohahodinové fronty.

Vidíme tedy, že pouze decentralizovaný trh, na kterém mohou relativně malé organizace lidí mezi sebou soutěžit, vlastnit výrobní faktory a obchodovat spolu, dokáže nasměrovat práci, půdu i kapitál do těch oblastí, kde budou nejvíc užitečné v plnění spotřebitelských přání, a to nejen v tom smyslu, že se bude vyrábět to, co nejlépe odpovídá poptávce lidí po koncových produktech, ale také že se to bude vyrábět nejefektivnějším možným způsobem. Umožňuje jim to cenový mechanismus, který roznáší po celém trhu jinak obtížně získatelnou informaci o relativní vzácnosti a užitečnosti všech výrobních faktorů. A jediné, co pro to firmy musí udělat, je vyvíjet snahu o vytvoření co největšího zisku – což je číslo, které se dá poměrně snadno a téměř exaktně spočítat.

Závěr
Socialismus nefunguje nikoliv proto, že by lidé nebyli dostatečně motivovaní nepodvádět. Severokorejské gulagy jsou jistě velmi „dobrá“ motivace, a přesto Severní Korea zaostává, stejně tak jako přes bobtnající nános nových a nových zákonů, regulací, pokut a dotací zaostávají státní odvětví v České republice. Problémem je nemožnost ekonomické kalkulace a neschopnost i při té nejlepší vůli nasměrovat v tak složitém systému výrobní faktory tak, aby byly co nejlépe využité.

Petr Málek
https://www.mises.cz/clanky/opomijena-ekonomicka-kalkulace-1013.aspx

Odpovědět


Re: Socialismus zase selhal

Karel Ralský,2019-08-13 11:49:09

Nejen zdravotnictví(předražené) a byrokrati ve vedení(20bil dluhů) v USA ale i u nás máme jasný příklad "tržního prostředí" například u telefonních operátorů(nejdražší volání v Evropě), nebo bank kdy tyto molochy jsou již tak velké že ohrožují nejen existenci vlastního státu díky"výdělku" třeba úmyslným vyvoláním konfliktu(1,2 světová a dnešní počínání USA, Ruska, a vlastně všech kteří chtějí na zbraních nebo energiích "vydělat".Trh ano ale na pořádném řetězu.

Odpovědět


Re: Re: Socialismus zase selhal

Luboš Brejcha,2019-08-13 12:04:07

Nabídka mobilních telefonních služeb je prakticky čistě socialistická. Trh je povolen pouze až na samém konci řetězce služeb, kde nemá možnost skoro nic ovlivnit.
Porovnání cen služeb s jinými zeměmi je irelevantní už proto, protože určit ceny statků umí efektivně pouze trh.
Jeden z důvodů proč nedává smysl věšet jakýkoli "řetěz" na trh jsem uvedl výše.

Odpovědět


Re: Re: Re: Socialismus zase selhal

Karel Ralský,2019-08-13 12:19:47

Proč si teda myslíte že v "nesvobodnější" zemi světa USA byl zaveden byť"impotentní" antimonopolní úřad(slabý pokus o regulaci monopolů). Analogie neřízeného trhu moři máte žraloky kteří požírají vše živé a pak jeden druhého až zbude jeden velký který nakonec uhyne hlady protože veškerou potravu sežral.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Socialismus zase selhal

Martin Lacika,2019-08-14 08:55:12

Pretože monopol je antitetický voľnému trhu, deformuje ho. Preto monopoly sú to, pred čím štát musí aj reguláciami chrániť trh a prirodzené monopoly niečo, čo by preferovane zas mal vlastniť napríklad aj zo strategických dôvodov.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Socialismus zase selhal

Luboš Brejcha,2019-08-14 09:22:49

Záleží čemu říkáte monopol. Podle mainstreamové definice je monopol dominantní hráč na trhu a podle rakouské školy je monopol firma, která má od státu přidělená privilegia díky kterým jí nemůže vznikat konkurence.
Dominantní hráč nevadí, protože mu může vznikat konkurence, ale skutečný monopol(státem vnucený) vnáší do společnosti neefektivitu, protože konkurenci nemá a může zneužívat svoje postavení proti zájmům lidí.

Jeden z hlavních důvodů proč by stát neměl vlastnit žádný majetek jsem popsal v prvním příspěvku.

Přednáška na téma monopolů je zde:
https://youtu.be/qE3F6qM2FRc

Odpovědět


Re: Re: Re: Socialismus zase selhal

Vojtěch Kocián,2019-08-13 12:52:06

Telefonní služby jsou socialistické proto, že využívají omezené zdroje. Množství frekvencí, není nekonečné a musí se rozdělit i mezi ostatní provozovatele bezdrátových služeb. Třeba WiFi by v čistě tržním prostředí nemohla fungovat. Její využití není zpoplatněno a tak by bylo rychle nahrazeno placenými službami. Koneckonců, kdo by kontroloval, kým jsou konkrétní pásma využívána oprávněně? Trh?

Léky jsou na tom sice jinak, ale ani u nich není úplně volný trh ideální řešení. To je fajn pro masivně produkované léky jako je aspirin nebo sada běžných antibiotik, ale méně využívané léky předepisované jako alternativy ze zvláštních důvodů (alergie na běžně používaný lék, souběh několika komplikací, vzácná choroba) budou na volném trhu v dost špatné pozici. Respektive ve špatné pozici budou pacienti, kteří je potřebují. Ostatně článek popisuje i problémy, které vycházejí ze zákonitostí trhu. Třeba nedostatek léčiv v době epidemií (trh říká, že se nemají dělat velké zásoby) nebo skupování menších výrobců a z toho vyplývající monopolizace a strmý nárůst cen.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Socialismus zase selhal

Luboš Brejcha,2019-08-14 00:53:09

Tvrzení, že nám stát vnucuje některé svoje služby z nějakého objektivního důvodu nedává smysl, protože k tomu neexistuje žádný důkaz. Podobně nedává smysl tvrdit, že jste si dal dnes k večeři knedlíky, protože jste na ně měl chuť a potom z toho něco vyvozovat a argumentovat tím - nejde to nijak potvrdit ani vyvrátit.
Např. v ČR vytváří zákony asi 300 lidí. Vy nevíte co si myslí byť jeden člověk natož 300.

Bez argumentu píšete, že se musí frekvence rozdělovat a wifi nemůže na volném trhu fungovat.
Tvrzení bez argumentu nemá cenu psát diskuze. Navíc druhé tvrzení mohu hned vyvrátit poukázáním na volné frekvence, kde trh normálně funguje.
Sám si vyvracíte tvrzení, že wifi by bylo zpoplatněno, přitom je neregulované a vidíme, že zpoplatněné není.

Ano, ten kdo by efektivněji kontroloval práva by mohl být trh. Jeden z hlavních důvodů proč by to bylo efektivnější jsem napsal v prvním příspěvku.

Nikde nepopisuji ideální řešení. Trh ideální jistě není.

Píšete, že na volném trhu budou ve špatné pozici lidé, kteří potřebují méně využívané léky, ale nepíšete proč by to tak mělo být a co je kde špatného. Navíc vidíme, že dnes jsou lidé ve špatné pozici. O tom je ten článek.

Článek nepopisuje problémy vycházející ze zákonitostí trhu. Popisuje učebnicový příklad selhání socialismu.
V článku nevidím ani jediný argument, který by ukazoval, že je lepší socialistické plánování než volný trh(to je ostatně principiálně prakticky vyloučené, jak popisuji výše).

Trh nijak nerozhoduje o tom jak velké zásoby se mají dělat. Trh je svobodná směna. Nemá vůli.

Na volném trhu "monopol"(velký hráč) nijak nevadí. Není nijak dané jak velcí hráči mají být na trhu. Trh má samoregulační schopnost, která je neustále na optimu dokud do něj nezačne násilím někdo vstupovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Socialismus zase selhal

Vojtěch Kocián,2019-08-14 09:05:54

WiFi samozřejmě regulovaná a chráněná je. Stejně jako všechny ostatní "volné" frekvence. Volné jsou totiž jen proto, že je regulátor za "volné" prohlásil a definoval pro ně pravidla. Jsou omezené vysílací výkony a procentuální obsazenosti kanálů a za jejich překročení se rozdávají pokuty. Taky se nikdo nemůže nabourat na daném rozsahu s jiným systémem jako třeba mobilním či televizním signálem, který by některé kanály zarušil na velkém území. V praxi tedy "volné frekvence" moc volné nejsou. Myslel jsem, že to patří k základnímu technickému vzdělání a není potřeba to vysvětlovat. Je to jako pravidla silničního provozu. Do určité hustoty to může fungovat bez nich, ale pak je třeba natvrdo říct a vynucovat, že se tady jezdí vpravo.

Ohledně málo využívaných léků je to jako s oblekem na míru. Je to drahé. Akorát že pokud si drahý oblek nemůžu dovolit, koupím si levnější z konfekce nebo si ho ušiju sám. To snižuje cenu toho na míru šitého, takže nakonec až tak extrémně drahý není. S léky je to horší. Výrobce ví, že nemáte možnost jít do lékárny pro "konfekční" lék, protože ten Vám nepomůže. Takže velmi rád optimalizuje své zisky tím, že cenu hodně našponuje. Je pro něj výhodnější prodat tisíc dávek po milionu dolarů než milion dávek po tisíci dolarech. Samozřejmě pokud po něm stát chce, aby lék prodával po deseti dolarech, tak se na to nejspíš vykašle úplně. Takže ano, nepovažuji současné nastavení za dobré, ale pokud se regulace vyhne podobným excesům, bude to výhodnější než čistě volný trh.

Článek se věnuje více věcem. Vám přijde skupování konkurence a nedostatek zásob na horší časy jsou opravdu důsledkem selhání socialismu? Jak řeší trh náhlý přebytek poptávky nad nabídkou (například u léků při epidemii)? Zvýšením ceny. Geniální, tím klesne poptávka, protože si to mnozí nebudou moci dovolit. Ale klesne jen tržní poptávka ne fyzická (dokud ti, co si to nemohou dovolit nezemřou). Navýšit výrobu se nevyplatí, protože to vyžaduje investice, ale epidemie brzy ustoupí a pak budou stroje stát bez užitku. Ano, trh nerozhoduje o velikosti zásob, pro něj jsou ideální nulové (zásoby produktu ne surovin) a to je problém.

Trh má samoregulační schopnost, ale ne bezpodmínečně. Když se objeví tak velcí hráči, že začnou systematicky likvidovat ty menší, tak už nejde o trh, ale svým způsobem o diktaturu - monopol určí, co si můžeme koupit a za kolik. Objeví se někdo nový? Uplatit, zdiskreditovat, převzít (běžné nástroje volného trhu). Další podmínkou pro správnou funkci trhu je, že ke zboží musí být alternativa, což u léků může být problém. Smrt nepovažuji za alternativu, i když to z tržního hlediska alternativa je.

Zuřivě obhajujete trh, ale zdá se, že jeho zákonitosti moc neznáte.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Socialismus zase selhal

Luboš Brejcha,2019-08-14 16:36:32

Nevidím ani jediný argument, který by vyvracel něco co jsem napsal.

Odpovědět


Re: Re: Socialismus zase selhal

Karel Ralský,2019-08-13 12:07:11

Jen ještě dodávám že tyto nadnárodní "molochy" jsou tak silné že ovlivňují nejen vývoj(ke svému prospěchu) v jednotlivých, nejen cizích státech pomocí nejen lobistů ale i celých i sokromých armád.A i silní jedinci(včetně Amerického presidenta, či našeho premiéra, majitele "Harvardských fondů" mají problémy pokud nešlapou podle jejích not. A musí přijít další revoluce(tentokrát bohatých i chudých dohromady), nebo válka(zákonité vyústění neřízeného výdělku(kapitalismu) hospodářství) aby je načas smetla a byly rozdány nové karty,tentokrát z doby kamenné nebo želvuškové(odolný živočich).

Odpovědět


Re: Re: Socialismus zase selhal

Karel Frauknecht,2019-08-13 12:28:09

Myslím, že se mýlíte. V ČR je "tržní prostředí" silně a necitlivě regulováno (inu, citlivou regulaci si vlastně ani neumim představit :-)). Uvedl jste příklad, který to jednoznačně dokládá. Telefonní licence jsou velmi regulované státním aparátem (ano, se všemi souvisejícími negativy - ceny, lobby, korupce...). Právě toto je důsledek onoho "pořádného řetězu". Přeju Vám krásný den.

Odpovědět


Re: Socialismus zase selhal

Vladimír Bzdušek,2019-08-13 15:01:43

To, že "kapitalizmus/trh" je lepší než "socializmus/netrh" myslím jednoznačne platilo len do pádu socializmu ako celku. Tým zanikla ich súťaž, v ktorej kapitalizmus vyhral. Odvtedy to ide aj s kapitalizmom dole vodou. Najzreteľnejším dokladom je deštrukcia strednej vrstvy, opory kapitalizmu. Čo bude ďalej ma netrápi, mám už vek dostatočný na to aby som bol nad vecou. Nech to trápi niekoho iného.

Odpovědět


Re: Socialismus zase selhal

Mojmir Kosco,2019-08-13 17:16:50

Odpovědět


Re: Re: Socialismus zase selhal

Mojmir Kosco,2019-08-13 17:19:01

Selhalo v 19 a počátkem 20 st. zejména kvůli omezenosti zdrojů .

Odpovědět


Re: Socialismus zase selhal

Jiri Naxera,2019-08-14 06:16:23

Bohužel musím oponovat, článek je sice reálný, ale odpovídá realitě pár desetiletí zpět.
Ona je tam i třetí možnost kterou neuvažujete - onen osvícenský diktátor svěří mikromanagement auditovatelným algoritmům a bude pouze ladit parametry.
Ostatně přesně takhle dnes fungují třeba automobilky včetně řetězce subdodavatelů, doprava, ...

Druhým problémem který nezmiňujete je stabilita volného trhu - ten mohl fungovat tak před sto lety, když přirozenou protimonopolní zpětnou vazbou byla cena a pomalost dopravy na delší vzdálenost a nemožnost efektivní komunikace, což trochu emulovaly později cla.
Globalizací tahle modla taky padla, stav neregulovaných monopolů není ani efektivní, ani chtěný.

Odpovědět


Re: Re: Socialismus zase selhal

Luboš Brejcha,2019-08-14 08:23:00

Majitel automobilky pověřený diktátorem stojí před stejným problémem jako kdokoli jiný. Nikdo, ani on neumí neustále zjišťovat potřeby lidí v reálném čase. Ani on neumí řídit byť jediného člověka lépe než by to dělal ten člověk sám, natož celou společnost. Stačí si představit to, že by vám byl neustále přidělen někdo, kdo by vás řídil. Ani v případě, že by vás neustále někdo kontroloval a byl vám k dispozici ve dne v noci by neuměl lépe naplňovat vaše potřeby než vy sám.

Přibývající technické prostředky nic nemění na popsaných zákonitostech. Stále platí, že nejlepším prostředkem směny jsou peníze a centrální plánování je se vzrůstající složitostí světa stále méně efektivní.

Píšete, že stav neregulovaných monopolů není efektivní, ale nepíšete proč. Tvrzení bez argumentů nemá smysl psát do diskuze, protože je nekritizovatelné a tudíž pro diskuzi bezcenné. Lze pouze vzít na vědomí.

Odpovědět

No třeba

Mojmir Kosco,2019-08-13 06:30:06

To bude množství požadavků na celkový počet množství a druhů léků? Zdaleka nejsem odborník na léky.Ale předpokládám že podle demografie je potřeba více léků celkově.podle znalosti jsou cílenějsi.Mozna by stálo hodit simulaci nebo model a to fyzikální na lékovou problematiku ( entropie?)

Odpovědět

Máme vysoké školy

Jan Novák9,2019-08-12 14:37:18

Kde by studenti příslušných oborů mohli vyrobit desítky nebo stovky dávek léků které se nevyplatí vyrábět vekým firmám protože není dostatečná poptávka.

Vybavená poloprovozní laboratoř s personálem se dá považovat za zajištění národní bezpečnosti pro případ pandemie a mezitím by mohla vyrábět nedostatkové léky.

Odpovědět


Re: Máme vysoké školy

Peter Somatz,2019-08-12 19:07:57

Nechcem byt hnidopich, ale predpokladat ze by studenti vysokych skol mohli vyrabat lieky (a uz v vobec nie v dostatocnej kvalite a mnozstve), je naivne. Na to treba drahe a specializovane technologie a postupy. Ak by to bolo take jednoduche, tak tie high-tech biotechnologicke firmy by mali po chlebe, lebo kazdy student farmacie by si co-to vyrabal doma. Navyse - ani ti studenti by to zadarmo nerobili.

U nas by sa nieco mozno dalo usetrit, keby bola iba jedna statna zdravotna poistovna. Aj ked je zakaz zisku, tak duplicitne naklady na x poistovni by vobec nemuseli byt.

Dalsia vec - totalna informatizacia zdravotnictva a kontroly predpisovania liekov. Nevidim do toho systemu, ale mam pocit ze vseobecni lekari su motivovani predpisovat co najviac liekov, napr. aj pred odoslanim pacienta k specialistovi zvyknu nieco predpisat - "lebo to urcite aj specialista predpise".

Mozno sa mylim, ale system z doktorov urobil podnikatelov, ktori cim viac poloziek pre poistovnu vyfakturuju, tym maju viac penazi, pritom peniaze idu z vyzbieranej +/-fixnej sumy povinneho poistenia. Je to typicky macko-pes, kombinacia statnej skostnatelosti a kapitalistickej chamtivosti. Bud by mal byt system cisto kapitalisticky - teda ziadne povinne zdravotne poistenie, doktori standardni podnikatelia - dobry biznis a teda casom zvysovanie ponuky a stabilizacia cien. Aj ked toto sa u nas neda urobit, lebo prilis maly trh. Alebo potom cisto socialisticke riesenie - 1 statna zdrav. poistovna, vsetci doktori statne tabulkove platy 2-6x priem. plat a basta. Toto by este obnasalo povinnost ostat na SK nejaku dobu po ukonceni studia - alebo zaplatit za studium trhovu cenu.

Odpovědět


Re: Re: Máme vysoké školy

Vladimír Bzdušek,2019-08-12 19:58:00

Áno, presne a logicky popisujete stav. Bohužiaľ, tu logika končí. Nastupuje "trh?".

Odpovědět


Re: Re: Re: Máme vysoké školy

Martin X,2019-08-13 08:03:44

Trh je najlepsi system alokacie zdrojov. Zdravotnictvo, skolstvo a dalsie statne systemy nafunguju prave preto, lebo je tam nedostatok rieseni zalozenych na trhu. Mali sme tu 40 rokov system, kde boli trhove riesnia nepripustne, tento system zlyhal a stale sa objavuju reci o tom, ako stat a jeho uradnici dokazu problemy riesit efektivnejsie, ako to dokaze trh.
Jednou z hlavnych pricin chybajucich liekov u nas je cenova regulacia. Statni uradnici jednoducho rozhodli, ze je lepsie, ak pacient liek nedostane, ako by za neho mal zaplatit on alebo zdravotna poistovna viac.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Máme vysoké školy

Petr Sanov,2019-08-13 08:24:20

To je neskutečné jak může někdo po třiceti letech zkušeností s kapitalismem něco takového vyplodit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Máme vysoké školy

Ivo Hlavůněk,2019-08-13 18:37:07

Má naprostou pravdu. Pokud máte aspoň nějaké ponětí o katastrofálním direktivním hospodaření ve Venezuele nebo na Kubě, tak naštěstí tohle je jen lehký závan, aneb socialismus neustále řeší problémy, které nebýt socialismu by vůbec nebyly.
Co myslíte, kolik lidí si u nás nemůže dovolit léky z finančních důvodů? Vzhledem k ročnímu ochrannému limitu 500 Kč u důchodců bych si tipl, že je to v řádu desítek lidí.
A kolik lidí nedostane léky, protože se je dodavatelům za nařízené ceny nevyplatí dodávat? Několik desítek tisíc? Není to trochu prohra toho socialistického lidumilství?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Máme vysoké školy

Vojtěch Kocián,2019-08-13 20:00:19

Nastavené je to špatně, to nikdo nerozporuje, ale kdyby žádné limity a regulace nebyly, tak by nešlo o desítky ani desetitisíce, ale statisíce lidí. Tedy jednotky procent. V USA to byl velký problém i před Obamou a je i po něm. Jmenujte mi jedinou zemi, kde je zdravotní péče nechaná na (plus minus) volném trhu (řekněme podobně jako v USA) a je dostupnější než dejme tomu v ČR.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Máme vysoké školy

Jiri Naxera,2019-08-14 06:30:25

Pokud trh nejlépe alokuje zdroje, jak je možné tohle?
https://slatestarcodex.com/2018/04/25/mental-health-on-a-budget/

Odpovědět


Re: Re: Máme vysoké školy

Jiri Naxera,2019-08-12 23:55:26

Nezlobte se, ale odstrašující případ máte v USA, kde máte volný trh. Výdaje na zdravotní péči několikanásobné proti evropě (že se vyplatí létat na chemošku za 100% ceny z vlastní kapsy k nám),čím dál větší procento populace na soukromé pojištění nedosáhne (viníkem je hlavně bigdata fenomén), vládní Medicaid řeší jen akutní život ohrožující stavy, nic víc, ochrana soukromí taková že dáte vyhledat z Vašeho počítače slovo "melanom" a můžete čekat dopis z pojišťovny o výpovědi zdravotní pojistky, protože pojišťovny spolupracují s ratingovkama a ratingovky mají k dispozici data o vašem browsování... (jestli se nepletu, jen ve 2 státech unie to neplatí).
Jak to kdysi komentoval jeden lékař, sice je hezké když je tamní zdravotní péče na kvalitě mercedesu, ale blbé je když si toho medvěda může dovolit pár procent populace, to už je lepší trabant ale pro každého...

Odpovědět


Re: Re: Re: Máme vysoké školy

Vladimír Bzdušek,2019-08-13 02:43:59

Svätá pravda. Zhodou okolností presne poznám tieto dva príklady trhu:
1.USA - dieťa na podotovosti, RTG pľúc = účet 9000 USD, poistenec s veľmi dobrou poistkou platil 120 USD
2.Brazília - podozrenie na neurologickú príhodu u turistu - neurológ, RTG, prevoz do druhej nemocnice na CT = účet za všetko 300 USD, zaplatené v hotovosti bez asistencie akejkoľvek poistky
PS.
Z počutia, ale hodnoverné. Chlapík (Nemec v USA) sa nutne potreboval veľmi rýchlo dostať z ťažšieho chrípkového stavu. Inak by to len vyležal, ale po zistení u lekára, že má najkvalitnejiu možnú poistku, ho v nemocnici dostali do perfektného stavu behom 48 hodín a mohol nastúpiť do lietadla ako sprievodca turistov na exotický zájazd. Účet 60000 USD.

Odpovědět


Re: Re: Re: Máme vysoké školy

Peter Somatz,2019-08-13 15:55:29

Ano, uplne dokonaly volny trh je rovnaka utopia ako komunizmus. Ono aj v tom USA by to mozno lepsie fungovalo na husto osidlenych uzemiach - megalopolisoch ako New York atd., kde mate na kazdych x km2 jednu nemocnicu. Sadnete do metra a vyberiete si najlepsiu cenu. Ale v NY zase urcite posobi aj faktor -> vyssie ceny lebo velke mesto.
Ale v zasade, ano - este aj USA su prilis male aby sa dany system prejavil. A akonahle sa na trhu (a lieky su zvlast citlivy sektor) objavi nejaky oligopol/monopol, tak trh ide do haja.

Mate pravdu, trh zdravotnicto nevyriesi. Ja som skor hovoril o tom, ze nestastna kombinacia trhu a statu u nas je mozno este horsie riesenie ako cisty trh.

Podobneho macko-psa u nas Miklos zaviedol aj v dochodkovom poisteni. Na trhu kde mate par poistovni, sa mozte "spravat trhovo" a vybrat so svoju poistovnu - 2-pilier . Ale dochodkove poistenie MUSITE platit. To sa potom super podnika, ked v oligopolnom prostredi mate zakonom zaruceny prijem.

Niektore sektory jednoducho do sukromnych ruk nepatria. Malo by zmysel hovorit o verejnej kontrole statnych podnikov, informatizacii atd., ale nie o vlastnictve. Za zbytocne F16tky, ktore kupujeme do armady, uz mohol stat trebars statny podnik na vyrobu tychto kritickych liekov.

Odpovědět


Re: Re: Re: Máme vysoké školy

Ivo Hlavůněk,2019-08-13 18:44:56

Nemáte pravdu. V USA je příšerná kombinace volného trhu a neustálých pokusů o regulace, viz Obamacare, které nepomáhají, naopak tu péči zdražují. Čili opravdu nic levného, ale s jejich výkonem hospodářství si to mohou dovolit. Jinak průměrný věk dožití mají asi 79 let, čili asi o dvanáct let více, než nám poskytovalo naše bývalé bezplatné socialistické zdravotnictví.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Máme vysoké školy

Jiri Naxera,2019-08-14 06:40:28

My jsme (rychlé googlení) v 2015 měli průměr 82 ženy a 76 muži, to mi v průměru dá taky 79. A to se v tom během života (2015-79 = *1934) kromě 40 let soc. zdravotnictví objevilo i 6 let války, takže nevím jestli je to tak snadno srovnatelné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Máme vysoké školy

Ivo Hlavůněk,2019-08-14 10:47:20

A v roce 1988? Píšu o socialistickém zdravotnictví.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Máme vysoké školy

Jiri Naxera,2019-08-14 12:02:08

Žeby dvě světové války, plus pomalejší zavádění opatření na prodloužení života v masovém měřítku?
Jestli si dobře pamatuju, tak někdy kolem 1989 byl bypass celkem novinkou a nesnadnou operací, a angioplastika byla novinka absolutní. Tady i jen pár let posuvu může udělat velký skok v dožití.

Opravdu pokud chcete posuzovat soc. zdravotnictví jako takové, tak bych spíš použil ten 2015, ale tam je pro změnu vidět, že se u nás těch 79 let dožívali lidé i přes 40 let socíku a jednu válku.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Máme vysoké školy

Jiri Naxera,2019-08-14 07:27:33

ad Obamacare hezky je to popsané třeba zde https://www.marigold.cz/item/negativni-efekty-modernich-technologii-pripad-big-data-baracka-obamy-a-obamacare
tl;dr: Obamacare nebyla příčina hroucení zdravotního trhu, ale následek.

Odpovědět


Re: Máme vysoké školy

Vladimír Bzdušek,2019-08-12 19:55:00

Len aby tí študenti nevarili niečo iné ...

Odpovědět


Re: Re: Máme vysoké školy

Pavel Nedbal,2019-08-14 15:49:35

Ano, to byly krásné časy, tam na VŠCHT... Poslední reakci, redukci nitroskupiny, jsme úspěšně provedli elektrolyticky na katodě (rtuť), diafragma, olověná vodou chlazená anoda. A pak několikrát přečištění převedením na bázi, protřepání benzen, převod na sůl, protřepání do vodného roztoku, vakuová krystalizace, kontrola bodotávkem, test na člověku, O.K. Už ani nevím, kde zůstala po několika přestěhováních aparatura, sklo se rozbilo... Ale byli jsme mladí a chtěli jsme si zaexperimentovat. Žádné následky.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace