Radar s aktivním elektronickým snímáním (AESA) AN/APG-77 letounu F-22 Raptor. Kredit: Daderot / Wikimedia Commons.

O kvantových radarech se mluvilo již celá desetiletí. Vědci i vojáci se shodovali, že by takový radar mohl fungovat a společně snili o tom, jaké změny do válčení by takové zařízení přineslo. Teď snění končí a kvantový radar se stal realitou. Rakouští specialisté postavili a nedávno takové poprvé otestovali prototyp tohoto podivuhodného zařízení.

V rakouském institutu Institute of Science and Technology – Austria (IST Austria) vyvinuli kvantový radar s vysokým rozlišením, který dokáže poskytnout velké množství informací o cílech, které bylo doposud obtížné detekovat. S takový kvantovým radarem bude možné získat dostatečné množství údajů pro určení konkrétního typu letounu, rakety anebo dalších vzdušných cílů, které tento radar zachytí.

Stealth stíhač F-22 Raptor. Kredit: Rob Shenk / Wikimedia Commons.

Rakouský kvantový radar využívá techniku kvantové iluminace, která byla původně vyvinutá pro viditelné světlo. Kvantová iluminace zužitkovává kvantový entanglement, čili kvantové provázání, a funguje, i když je původní entanglement mezi fotony zrušen šumy v prostředí. Kvantový radar v tomto případě funguje tak, že vytváří kvantově entanglované páry fotonů mikrovlnného záření. Jeden ze dvojice fotonů zařízení vyšle do zkoumaného prostoru, zatímco druhý si ponechá pro odečítání dat. Pokud první z fotonů na něco „narazí“, tak se změní jeho vlastnosti, což se díky entanglementu okamžitě projeví i na druhém ze dvojice fotonů. Výsledkem toho je, že kvantový radar získá detailní informaci o zachyceném objektu.

IST Austria, logo.

Soudobé radary fungují obstojně a detekují cíle velmi dobře. Dovedou zjistit jejich výšku, azimut i vzdálenost. Jinak je ale pro ně cíl beztvarým chrchlem a není na první pohled jasné, co je zač. Proto se operátoři protivzdušné obrany musejí spoléhat ještě na další zařízení, s jejichž pomocí mohou určit, jestli se jedná o stíhačku, bombardér nebo třeba civilní letoun.

Kvantový radar naproti tomu poskytne celou řadu informací o tvaru cíle, díky nimž je možné blíže určit, o jaký typ stroje vlastně jde. Kvantový radar by mohl rozeznat například úhel, jaký svírají křídla letounu, tvar jeho přední části nebo třeba počet a umístění motorů. Velkou výhodou kvantového radaru by mělo být i to, že vyzařuje velmi malé množství energie a je tudíž velmi obtížné ho detekovat.

Právě stealth povaha kvantového radaru mu poskytuje výjimečnou taktickou výhodu v bojových operacích. Kvantový radar by mohl spolehlivě odhalit pronikající letoun protivníka, aniž by sám prozradil svou pozici. Vzhledem k tomu by protivníkův letoun nepoužil obranné rušení radarů a rádiových signálů a byl tím pádem více zranitelný protileteckou obranou i číhajícími stíhacími letouny.

Kolem kvantových radarů se šíří zvěsti, že by měly v pohodě detekovat stealth letouny. Díky tomu by se prý stealth technologie měly stát v podstatě zbytečnými. Experti ale upozorňují, že to je značné zjednodušení možné účinnosti kvantových radarů. Zásadní výhodou kvantových radarů je podle nich zobrazování cílů ve vysokém rozlišení, které umožňuje jejich identifikaci.

Literatura
Popular Mechanics 26. 8. 2019.