Nelovit anebo lovit? Zoologové odmítají zákazy trofejních lovů  
Skutečně účinná ochrana přírody jde někdy proti selskému rozumu i proti pochopitelným emocím. Ale takový už je život. Někdy je za daných okolností nejlepší takové řešení, z něhož se nám ježí veškerý porost na těle. Přesně to je případ trofejních lovů zvířat v Africe i jinde ve světě.
Lev Cecil, jehož zabití lovcem vyvolalo velké kontroverze. Kredit: Daughter#3 / Wikimedia Commons.
Lev Cecil, jehož zabití lovcem vyvolalo velké kontroverze. Kredit: Daughter#3 / Wikimedia Commons.

Lov velkých a často i ohrožených zvířat kvůli trofejím je mnoha lidmi považovaný za čiré zlo. Jak se ale ukazuje, celá záležitost není tak černobílá, jak by se na první pohled zdálo. Potvrzuje to i nedávná akce 130 vědců z celého světa, kteří zaslali do prestižního odborného časopisu Science otevřený dopis, v němž odmítají totální zákazy trofejních lovů.

 

Je to nepochybně kontroverzní počin. Vychází ale z reálné situace. V těch afrických zemích, kde do určité míry umožňují trofejní lovy, je chráněno více plochy kvůli těmto lovům, nežli v národních parcích dotyčných zemí. Vše nasvědčuje tomu, že vhodným způsobem regulovaný lov trofejních zvířat paradoxně prokazatelně přispívá ke zvyšování počtu mnoha zajímavých živočichů, včetně nosorožců, koz šrouborohých, ovcí středoasijských čili argali nebo ovcí tlustorohých. A ohromného množství dalších, méně lovecky atraktivních druhů živočichů a rostlin, které s nimi sdílejí ekosystémy.

 

Nils Bunnefeld. Kredit: University of Stirling.
Nils Bunnefeld. Kredit: University of Stirling.

Autoři zmíněného dopisu, které vedli odborníci katedry zoologie britské University of Oxford, souhlasí, že špatně regulované trofejní lovy mohou způsobovat pokles počtu lovených druhů zvířat. Přesto by ale podle nich měl trofejní lov s vhodným managementem dostat přednost před totálními zákazy těchto lovů.

 

Vědci poukazují na legislativu, jako je americký zákon CECIL Act. Pokud bude přijat, tak dojde k zákazu dovozu trofejí ze lvů a slonů z Tanzanie, Zambie a Zimbabwe, a také k omezení dovozu zvířat uvedených v zákonu Endangered Species Act coby „threatened“ nebo „endangered“. Státy jako Austrálie, Francie nebo Nizozemí už přijaly legislativu, která omezuje importy trofejí, zatímco další země, jako je třeba Velká Británie, čelí velkému tlaku, aby udělaly tento krok také. Jeden dobrý úmysl vedle druhého, ale bohužel prosazovaný lidmi, kteří obvykle nemají ponětí o skutečné situaci.


Jako bychom sledovali tutéž antickou tragédii stále znovu a znovu. Na počátku jsou smutné příběhy a velice dobré, až ušlechtilé úmysly, v tomto případě úsilí zlepšit osud nešťastných lovených zvířat. Problém je ale v tom, že když se přestane lovit kvůli trofejím, tak zmizí finanční prostředky, které jsou s touto činností spojené. To vzápětí vede k dramatickému zvýšení rizika přeměny dosavadní divočiny na zemědělskou půdu a rozvoje intenzivního lovu či pytláctví, s čímž je spojená nevyhnutelná ztráta biodiverzity. Místní komunity přicházejí o již tak hubené zdroje příjmů a to dále zvyšuje tlak na přírodní ekosystémy.

 

University of Stirling, logo.
University of Stirling, logo.

V této souvislosti se často jako alternativa k trofejnímu lovu zmiňuje lov fotografií. Jak se ale ukazuje, fototuristika příliš nefunguje v místech, která jsou odlehlá od turistických center anebo nejsou zajímavá krajinářsky. Jak uvádí jeden ze signatářů zmíněného dopisu Nils Bunnefeld z britské University of Stirling, rozhodování o osudu trofejních lovů by tyto souvislosti rozhodně mělo brát v potaz. Každopádně se podle něj ukazuje, že s kvalitním a promyšleným managementem může mít trofejní lov pozitivní dopad jak na biodiverzitu, tak i na místní obyvatele.

 

Jak uvádí Bunnefeld, mnozí lidé považují trofejní lov za nechutný, včetně řady signatářů onoho dopisu, a také včetně autora tohoto komentáře. Jenomže život je plný paradoxů a ne vždy jsou selský rozum nebo emoce tím nejlepším rádcem. V případě trofejního lovu je na místě se zhluboka nadechnout a připustit, že jde o menší zlo, které dovede ochránit celé ekosystémy před naprostou devastací, která jim, především v Africe, ale i na dalších místech světa, nepochybně hrozí.

Literatura
University of Stirling 30. 8. 2019, Science 365: 874.

Datum: 05.09.2019
Tisk článku

Les a lidé - Motivace a inspirace - Erich Václav
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 171 Kč
Les a lidé - Motivace a inspirace
Erich Václav
Související články:

Madagaskarské lesy vrací zpět lepší management a soukromé vlastnictví     Autor: Stanislav Mihulka (04.05.2007)
Golfová hřiště jako unikátní kousky přírody     Autor: Stanislav Mihulka (26.07.2007)
Technické rekultivace lomů škodí přírodě     Autor: Stanislav Mihulka (15.02.2010)



Diskuze:

Zabíjení

Tomáš Novák,2019-09-06 09:30:59

Nevím, většinou se jedná o hnusnou záležitost - na netu jsou videa, kde de..lové ve vestě s puškou dojedou autem až 30 metrů od spícího lva, kterého ještě spícího třikrát střelí a pak se s jdou vyfotit s jeho mrtvolou. Je to prostě hnus a "zábava" pro narušené sadistické jedince...

Odpovědět

Za rovných

Mojmir Kosco,2019-09-06 06:40:13

Podmínek netrefíš dostaneš.

Regulace množství v rámci daného území je nutná.Viz diskuze kolem vlků .nutnost utracení velkých kopiníků Ralsko a pod.v takovém případě je nejnutnější managment takových území.V rámci Afriky to má zvládnuté asi nejlíp jižní Afrika.

Odpovědět

Populace v Africe prudce stoupá

Jan Novák9,2019-09-05 23:34:25

a všichni se do Evropy nevejdou. Hustá populace je neslučitelná s velkými živočichy.

Odpovědět

no nevím

Tomáš Hluska,2019-09-05 22:13:32

Zrovna nedávno někde psali, že z těch peněz, co se za lovy utrácí jde na ochranu přírody a místním komunitám jen mizivý zlomek.

Odpovědět

Něco na tom bude.

Radim Polášek,2019-09-05 20:24:12

Samotné České republice přináší trofejní lov každoroční příjem kolem 500 miliónů Kč. A to nejsou trofeje žádných chráněných živočichů, ty je u nás zakázáno lovit na trofeje, ale běžné lovné zvěře, hlavně jelenů. A to se jedná o daně a odvody z příjmů, takže samotní provozovatelé trofejního lovu si přijdou na několikrát víc.
Začíná to na nějakých 5 , 10 nebo 30 tisících Kč, které může zaplatit lovec za běžnou trochu lepší trofej zvířete vyrostlého v běžné myslivecké honitbě přes několikanásobek za trofej zvířete vyrostlého v přírodě s velmi dobrými podmínkami až po kapitální trofeje za stovky tisíc Kč ze zvířat v oborách chovaných a krmených hlavně pro získání co nejlepších trofejí.
Pokud ovšem prosazované opětné rozšíření šelem v přírodě, hlavně vlků, neučíní této činnosti v ČR konec. Viz příklad onoho stáda trofejních muflonů na Broumovsku, šlechtěných přes generace cca 200 let a zlikvidovaných vlky během roku.
Osobně takovou potřebu nemám, ale pokud taková ekonomická činnost existuje a přináší státu a provozovatelům takové příjmy, jsem každopádně pro.
Připomínám, že chov a péče o lovnou zvěř s důrazem na co nejlepší trofej nemá prakticky žádnou souvislost s dnešním údajným přemnožováním lovné zvěře myslivci ve svých honitbách a tím ztiženou obnovu lesa ničením vysázených stromků. Přemnožování lovné zvěře v přírodě totiž kvalitu trofejí výrazně snižuje zhoršováním výživy zvěře.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace