Pravděpodobnost války  
Z dotazníkových akcí vyplývá, že žijeme v představě, že válka vychází z módy, a tak se v tomto ohledu cítíme bezpeční. To, čemu se říká „distribuce zákona moci“, ale takový optimismus nenabízí. Počty válečných konfliktů v uplynulých desetiletích neklesají. Obdobná lokální handrkování se v minulosti vždy postarala o rozhoření zla velkého rozsahu. Z kalkulace rizik vedoucích k dalšímu světovému konfliktu vyplývá, že by se postaral o 70 milionů mrtvých a měl by být realitou horizontu sta let.
Steven Arthur Pinker. Psycholog, jazykovědec, antropolog, filozof, spisovatel a vysokoškolský učitel. Je profesorem na Harvardově univerzitě. Bývá řazen k vizionářským optimistům. Kredit: Rebecca Goldstein.
Steven Arthur Pinker. Psycholog, jazykovědec, antropolog, filozof, spisovatel a vysokoškolský učitel. Je profesorem na Harvardově univerzitě. Bývá řazen k vizionářským optimistům. Kredit: Rebecca Goldstein.

Sociologové se považují za vědce.  Na něčem tak zásadním, velkém a hrůzném, jako je válečný konflikt, a s čím má lidstvo velké zkušenosti, by se měli shodnout. Jenže neshodnou. Jedni tvrdí, že násilí mezi lidmi klesá, jiní, že tomu tak není.

 

Frontmenem první skupiny, s nálepkou „optimisté“, je Steven Pinker. Argumentují tím, že počet mrtvých (v důsledku válek) ve vztahu na počet obyvatel, klesá. Oponeneti, řazení k pesimistům, se k dedukcím optimistů nevyjadřují zrovna lichotivě. Vytýkají jim, že své předpovědi staví na špatných základech. Že jejich statistiku zkresluje růst populace, který je exponenciální.

 

Bear F. Braumoeller, absolvent University of Chicago, s vědeckými tituly získanými na University of Michigan, Harvard University a  University of Illinois. Toho času profesor na   Ohio State University. Je nositelem celé řady ocenění za publikační činnost a člen Norwegian Nobel Institute. Kredit: OSU.
Bear F. Braumoeller, absolvent University of Chicago, s vědeckými tituly získanými na University of Michigan, Harvard University a University of Illinois. Toho času profesor na  Ohio State University. Je nositelem celé řady ocenění za publikační činnost a člen Norwegian Nobel Institute. Kredit: OSU.

Věnujme se chvilku argumentům pesimistů. Podle nich  je potřeba posuzovat jednotlivé konkrétní válečné konflikty. V takovém případě totiž dostáváme zcela jiný obrázek nedávných událostí. V místech, kudy se válečná vřava přehnala, nic nenasvědčuje tomu, že by násilí klesalo. Takto pojatá statistika vypovídá o tom, že riziko smrti se v důsledku války pro občana nesnižuje.

 

Není to jediný jejich argument. Dalším jsou neklesající počty ozbrojených hraničních potyček mezi zeměmi. A to je z pohledu celkového rizika velké války ještě znepokojivější. Frekvence zmíněných potyček je totiž oběma tábory (optimisty i pesimisty) svorně považována za ukazatel toho, jak je společnost v dané době náchylná k válce.

 

Ke světově uznávaným odborníkům na válečné handrkování dob minulých i té současné, je profesor politických věd na Ohio State University  Bear Braumoeller. V rámci našeho zjednodušeného členění na optimisty a pesimisty, patří spíš k pesimistům (podle autora tohoto článku k realistům). Braumoeleler je autorem několika knih. V té nejnovější, vydané před několika dny, se rozhodl cupovat zavádějící argumenty optimistů. Používá k tomu jednoduché příklady. Například to, že „Je nesmysl předpokládat, že by chudá jihoamerická zemička mohla vyhlašovat válku nějaké jiné chudé zemičce kdesi v Africe. Proto je statistika globálu (optimistů) špatná“.

 

Nejnovější Braumoellerova kniha:  Only the Dead: The Persistence of War in the Modern Age Hardcover, 3. 9. 2019.
Nejnovější Braumoellerova kniha: Only the Dead: The Persistence of War in the Modern Age Hardcover, 3. 9. 2019.

Podle Braumoellera je rozumnější vycházet z počtu zemí s ohledem na jejich politický význam vůči sobě. Statistika konfliktů s použitím síly mezi takovými zeměmi vůči sobě navzájem, je chmurná a žádná změna trendu k lepšímu se za posledních 200 let (!) nekoná. Zajímavé je, jak v tomto směru vychází výsledky dotazníkových akcí. Podle sociologů vesměs žijeme v představě, že válka vychází z módy, a tak se v tomto ohledu se cítíme být v bezpečí.

 

Odborníci Braumoellerova ražení při posuzování rizika vzniku konfliktu používají termín „distribuce zákona moci“. Jde o charakteristiku, která vychází z minulých konfliktů a všímá si celé řady doprovodných znaků, jejichž vyústěním byl konflikt velkého rozsahu. Podle této charakteristiky současný stav optimismus nenabízí. Ostatně, počty válečných konfliktů v uplynulých desetiletích neklesají a opak je pravdou. Poučení z minula nám říká, že nezvládnutá zla velkých rozsahů také vždy začínala jako malé lokální potyčky.


Závěr

Podle Braumoellera za posledních 200 let pravděpodobnost války neklesá. Riziko vzniku dalšího světového konfliktu velkého rozsahu, je reálné. Mělo by na svědomí okolo 70 milionů lidských životů a z pohledu statistiky a doprovodných indicií se tak může stát kdykoliv, během následujících sta let. Instituce, které jsme si vytvořili, aby takové válce zabránily, s tím nebudou mít moc šancí něco udělat. Ostatně nikdy v historii se jim to nepodařilo. Rostoucí počet větších válečných konfliktů v několika posledních desetiletí jde takové skeptické představě rovněž na ruku. Na konci každé války padají z úst politiků slova, že „tato válka už musí být ta poslední“. Celá lidská historie ale spíš nahrává děsivému: „Konec války spatřili pouze mrtví.“


Video: Bear F. Braumoeller, The Norwegian Nobel Institute lectures


Datum: 22.09.2019
Tisk článku

Věda a armáda - věda a válka (1914-2004) -
 
 
cena původní: 50 Kč
cena: 42 Kč
Věda a armáda - věda a válka (1914-2004)

Související články:

Proč se lidé přidávají k apokalyptickým zabijákům Daeš?     Autor: Stanislav Mihulka (19.12.2015)
Proč se lidé zabíjejí: Války a vraždy pod lupou     Autor: Pavel Houser (21.06.2017)
Mohly by umělé inteligence zvýšit riziko jaderné války?     Autor: Stanislav Mihulka (25.04.2018)



Diskuze:

Pavol Hudák,2019-10-07 09:57:39

A niesu na vine priliz makke pravidla boja? Volakedy nepriatela zmasakrovali, uplne na dno, dnes sa mozu hadzat bomby iba na vojenske objekty, takze vlastne nikdy nezabiju dostatok nepriatelov, aby konflikt ustal.

Odpovědět

Desítky milionů mrtvých

Tomáš Novák,2019-09-24 09:44:19

...takže tento týden nová válka a pandemie, v obou případech asi 70 milionů mrtvých. Dohromady tedy 140 milionů mrtvých v příštích několika desetiletích? Na druhou stranu, v té době už nás bude přes 8 miliard, takže vyhynutí člověku zatím opravdu nehrozí...

Odpovědět

Pricina vojen

Martin X,2019-09-23 08:30:10

Dejiny nás učia, že vojny začínajú, keď vlády uveria, že cena agresie je nízka.

Ronald Reagan

Odpovědět


Re: Pricina vojen

Karel Ralský,2019-09-23 13:12:42

Právě proto se mocnosti snaží rozdělit větší celky na menší které se z jejich pohledu lépe ovládají.Podle hesla rozděl a panuj viz tleskání Trumpa nad Brextitem co kdyby si Evropa snažila hledat svoji velmocenskou cestu, například tím, že by se spojila s Ruskem proti komukoliv třeba Číně.
A Rusko by nemuselo hledat jako spojence Čínu, "prodávat" část sibiře a nemuselo by vázat na Evropských hranicích tolik vojáků a vyspělé techniky.Proto ty divné Aféry s Novičokem a majdan na Ukrajině, vždyť nejméně třetina aktivit CIA je ovládána či přinejmenším sledována Asiaty pocházejících z USA a Číny.

Odpovědět


Re: Re: Pricina vojen

Ivo Hlavůněk,2019-09-23 19:37:57

Kdyby bylo Rusko normálním státem, tak by na evropských hranicích žádné vojáky mít nemuselo. Kdo by je napadal? Kdyby neobsazovali sousedy, tak by byli každému v Evropě ukradení.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pricina vojen

Karel Ralský,2019-09-24 00:00:34

Ani my nejsme "Normální stát", protože máme okupační vojska která neoperují pod hlavičkou OSN oficiálně nejméně ve dvou státech, první Ásii v Afganistánu a druhý v Mali, Africe.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pricina vojen

Josef Waters,2019-09-24 09:17:40

Zajímalo by mě, kdo má prospěch z vámi šířených "nepravd"! Děláte to zdarma?

Mali:O zřízení mise bylo rozhodnuto na základě rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2071 z roku 2012 a žádosti malijské vlády ...
http://www.mise.army.cz/mali/default.htm


ISAF: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mezin%C3%A1rodn%C3%AD_bezpe%C4%8Dnostn%C3%AD_podp%C5%AFrn%C3%A9_s%C3%ADly
navazující RS: https://en.wikipedia.org/wiki/Resolute_Support_Mission

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pricina vojen

Karel Ralský,2019-09-24 11:40:12

ale Afghánistán, Sýrie, Etiopie, Irák..... takže když napřikldad něco napíšete o "nepravdě" není to "pravdivé" od Vás, totiž jak jsem chtěl naznačit že těch "nestardatních zemí" je daleko víc,
A nechápu vaši otázku jestli dělám něco zdarma v diskusi na Oslu?
On Vás někdo platí za diskusní příspěvek nebo to máte v popisu práce?

Odpovědět


Afghanistan

Čestmír Berka,2019-09-28 12:58:36

At first, the misconception regarding the term 'Soviet invasion of Afghanistan' should be cleared. In 1978, the People's Democratic Party of Afghanistan (PDPA), an Afghan communist party with close ties to the USSR, overthrew the Afghan President Daoud Khan in a military coup and seized power. The PDPA was divided into two major factions - the more radical 'Khalq' (people) and the more moderate 'Parcham' (flag/banner). Inside the Khalq faction, however, existed a power struggle between Nur Muhammad Taraki and Hafizullah Amin. In the aftermath of the 1978 coup, the Khalq faction gained power, with Taraki becoming President. The new government immediately inititated radical social and economic reforms, which were unpopular with the deeply conservative Afghan populace. They also persecuted anti-government activists (including Islamist elements) as well as the Parchami communists. As a result, there were uprisings throughout Afghanistan against the Khalq-controlled communist government. These uprisings were backed by Pakistan (which had been a geopolitical rival of Afghanistan since the creation of Pakistan in 1947), and the USA began to provide the Afghan rebels with some support. The communist government failed to crush the uprisings, lost control of most of the country and the Afghan military was plagued with ineffectiveness and desertion. In early 1979, Taraki was overthrown and killed by the supporters of Amin. Amin initiated more ruthless policies, but like Taraki, failed to control the situation. Throughout the year, the Afghan government (headed at first by Taraki and then by Amin) repeatedly called upon the USSR to assist them in quelling the internal unrest in Afghanistan, citing the treaty of friendship between the two states signed in 1978. However, at first the USSR was reluctant to send in troops. But as the situation in Afghanistan continued to worsen, the USSR sent a 'limited contingent' of troops to Afghanistan on 24 December 1979. So, it was the then Afghan government, which invited the Soviets to intervene in the Afghan civil war. Therefore, legally and technically, the Soviets did not 'invade' Afghanistan, but 'intervened' in the already raging Afghan civil war at the side of the government. It was the Western and other anti-Soviet states which termed the Soviet intervention in Afghanistan as an 'invasion' to discredit the USSR.

Now why did the USSR intervene in Afghanistan? There are a lot of explanations and almost any of them can be regarded as completely logical. So, I am listing some of them below:

• The USSR's official position was that the Afghan government had requested to send Soviet troops into Afghanistan in order to help them fight anti-communists and the USSR was bound by treaty to respond to the request. The Soviet troops were just fulfilling their 'internationalist duty' by helping the 'brotherly' people of Afghanistan. (However, although some segments of the Afghan population initaially hailed the Soviet troops as liberators from Amin's tyrannical rule, most of the Afghan populace opposed the Soviet intervention or the prospect of having Soviet troops permanently stationed in their country on nationalistic and/or religious grounds)

• Parts of the USSR leadership believed President Amin to be a CIA agent (as Amin studied in the USA and according to some sources, received funds from the CIA during his stay in the USA). There were also reports that Amin was trying to mend relations with the USA in secret. Amin also showed greater independence than his predecessor from the USSR. Some Soviet leaders feared that Amin might turn into an ‘Asian Tito' (Yugoslavia's communist ruler Marshal Tito had defied Stalin's control and created 'national communism'). Therefore, they thought it necessary to remove Amin from power and replace him with someone more amenable to Moscow.

• At the time of the Soviet intervention, most of Afghanistan's territory were under the control of the Islamist rebels. There were possibilities that the Islamist rebels might topple the Afghan communist government. The fall of a friendly communist government in a neighbouring state and having an anti-Soviet Islamist one in its place (there already was an anti-Soviet Islamist government in Iran) was a prospect that was certainly not appealing to the USSR leadership. The fall of a communist government might also jeopardize the Soviet-dominated international communist movement.

• The USSR leadership also feared that the rise of Islamist rebels in Afghanistan (in addition to the installation of an Islamist government in Iran) might also affect the stability of the southern Muslim-majority republics of the USSR in Central Asia. If the Islamists had emerged victorious in Afghanistan, there might have taken place a 'domino effect' in which the Central Asian republics might have fallen to Islamism one after another.

• There is also a supposition that the USSR wanted a warm water port in the Indian Ocean, and the intervention in Afghanistan was just a preliminary step in this regard. Next target would be Pakistan (which has ports in the Indian Ocean). The USSR have never acknowledged this claim and both mainstream Soviet and later Russian scholars dispute the authenticity of it. However, many anti-Soviet commentators, including a number of American and Pakistani officials and analysts, believed this theory. (The fact that the USSR provided assistance to the rebels in Balochistan confirmed the beliefs of the Pakistani officials about sinister Soviet designs about their country).

• There is also an argument that the USSR wanted to wrest the control of the oil resources of the Persian Gulf states and thus threten Western energy supplies. According to this view, the Soviets sent troops in Afghanistan to use it as a staging point for an invasion of the Persian Gulf region.

• Some Soviet defectors to the West adavanced another proposition that the USSR wanted to annex the northern parts of Afghanistan (which are populated by Tajiks, Uzbeks and Turkmens, who shared commonalities with Central Asian Soviet republics) and turn it into a Soviet republic. The Pashtun-populated southern parts of Afghanistan, they claimed, would then become a buffer between the USSR and Pakistan.

Thus there are a lot of theories and propositions about why the USSR militarily intervened in Afghanistan in 1979. It's up to the historians to prove which one is correct.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pricina vojen

Karel Ralský,2019-09-24 11:47:49

Jen doplním v Mali nejsou to vojska placená z OSN tedy neutrální "pod její hlavičkou" ale Západní aliancí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pricina vojen

Josef Waters,2019-09-24 13:33:49

Za prvé - nemáme tam žádná "okupační" vojska, tohle se nám snaží vnutit nepřátelská propaganda. Vaší rétorikou se stáváte, zřejmě dobrovolně, její součástí.
Za druhé - "pod hlavičkou" rozhodně neznamená, že to taky musí OSN financovat.

Prostě jsou naši vojáci na zahraničních misích vyžádaných, nebo schválených OSN a současně vyžádaných místními vládami. Rozhodně je nevysíláme tajně na cizí území. Jsme tedy úplně normální stát, žádný agresor, nebo okupant.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pricina vojen

Karel Ralský,2019-09-24 23:07:29

Pardon já zapomněl, že už jsme poslali ok..pardon posly míru pravdy a lásky, jen místní to jaksi nepochopili, že chceme vlastně jejich dobro a nejméně 2 milióny nevinných lidí, už nám ani neodpoví protože i my jsme je pomáhali zabíjet.Proti tomuto "postupu" důrazně protestuji aspoň v diskusním příspěvku zde na oslu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pricina vojen

Karel Ralský,2019-09-24 23:23:49

Pardon nechtěl jsem napsat něco o "okupačních (jiný termín obsazení cizího území zahraničními vojsky mě nenapadl)" jednotkách ale "bratrské" pomoci Afghánskému lidu i Rusi jim tenkrát i nám(tenkrát jsem taky protestoval) "bratrsky pomáhali".

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pricina vojen

Ivo Hlavůněk,2019-09-26 12:58:41

Milý Karle, nějak jste zapomněl odpovědět na původní otázku a navíc se vám myšlenky dost vzdálily od původního tématu, říká se tomu trollení, slušný diskutér obvykle připojí poznámku OFF TOPIC, nebo něco podobného.
Jinak opět předvádíte klasickou ruskou nebo bolševickou propagandu. Rusáci sem přijeli zachraňovat zločince z komunistické strany, nevím o tom, že bychom v Afghánistánu podporovali teroristy z Alkaidy nebo Talibanu, právě naopak.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pricina vojen

Karel Ralský,2019-09-26 14:23:31

Nechci se vzdalovat od tématu tak Vám popíši jak jsem protestoval proti Ruské invazi nejen napsáním několika nápisů pod rouškou některé i v ruštině noci v Ostravě Hulvákách kousek od koupaliště, ale i zúčastnil jsem se demonstrace byl jsem tehdy plný ideálů a velmi mladý proto jsem tak riskoval s asi 100 lidmi jsme demonstrovali v roce 1968, právě nedaleko koupaliště v Ostravě Hulváky, před po zuby ozbrojené Ruské kolony asi 6ti obrněných vozů a možná si nějací účastníci vzpomenou, protože jsme neházeli kameny, ale papírové koule, jen jsme chtěli obyčejným vojákům(kteří samozřejmě jednali na rozkaz Brežněva) naznačit že zde nejsou vítáni a že jejich propaganda lže, naštěstí tehdejší velitel tehdy nedal pokyn ke střelbě, protože měl odvahu.A čas nám dal za pravdu a stejně to cítím i dnes.
Trolíte Vy protože nejenže máte několik identit zatímco já jsem zde známý na oslu již mnoho let.
S fotem.
A mrtvým(cítím a mám strach že Amerika a NATO na toto jednání v budoucnosti doplatí a většinou se bohužel nemýlím) je docela jedno jestli je to bratrská pomoc s dodatečnou "hlavičkou" OSN nebo bez ní a jestli o něj požádá řádná nebo loutková vláda.
Tedy Zapomněl jsem napsat, že PRVNÍ útok "blackwaverů, útoků Amerických letadel a letadel NATO a jiných( ozbrojených značkařů)" byla vedena bez hlavičky OSN za tuto chybu se omlouvám.
Přítel je ten který dokáže pochválit nebo říct i nepříjemnou pravdu a nejsem nepřítel žádného živého tvora v tomto, ani v jiném časoprostoru.
A píši zde jak mi klábostnice narostla a díky Vám již vím co neznámá Anglická slova "OFF TOPIC" znamenají ale nevím jestli jsem se příliš vzdálil od tématu, rozpoutání války, když jsem zde napsal své zážitky a pocity.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pricina vojen

Ivo Hlavůněk,2019-09-26 13:29:51

Jo, a dávat si nick podle místa, kde u nás sídlila roky okupační armáda, je slušně řečeno vrchol nevkusu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pricina vojen

Karel Ralský,2019-09-26 14:30:36

Kdo zapomíná na svoji minulost opakuje chyby znovu. Proto svým nickem budu neustále připomínat Bývalému vedení Ruské armády jak dopadli.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pricina vojen

Ivo Hlavůněk,2019-09-27 08:40:26

Milý Karle, to je skvělé, jak jste bojoval v 68. proti ruské okupaci. Ovšem ještě lepší, než zaplevelovat seriozní web propagandou viz výše by bylo v tom boji pokračovat a donutit rusáky, aby přestali válčit na Ukrajině a vyklidili okupovaný Krym.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pricina vojen

Karel Ralský,2019-10-01 11:10:58

Taková Ukrajina a kde je právo na sebeurčení národů, vždyť i my jsme byli součástí Rakouska Uherska a porušili tehdejší jejich "zákony" to už mě spíše pokud se o oblast týká zajímá Jelcinovo potlačení v Čečensku.
A co Kosovo tam neproběhlo ani referendum premiéra dělá válečný zločinec s tisíci mrtvými (zatímco na Krymu "nezahynul" žádný "člověk" zatímco na "osvobozované Ukrajině" vlastními vojáky zemřely deseti tisíce vlastních lidí)
a Američané se do Kosova "nasáčkovali" i bez referenda
(Rusové nic neobsazovali neboť tam už své základny měli), a Irák s téměř miliónem mrtvých a třem miliónů utečenců, kvůli "nesmyslu" a stovky dalších Amerických a Západoevropských, Tureckých, Saudských polovojenských organizací nejen v Sýrii a to Vám vůbec nevadí nebo slyšíte na jedno ucho a vidíte na jedno oko?.
Mě osobně vadí všechny válečné konflikty a tam kde se zbytečné zabíjejí a zraňují lidé a jiní "živočichové" nejen ty Ruské.
A o jaké propagandě to "mluvíte (píšete)" Já jsem jen napsal svůj názor, který si myslím není menšinový, jen Vy to nazýváte "propagandou" přitom si neuvědomujete že jste zašli tak daleko že většina lidí už Vám nevěří a jste horší než byli "komunisté" kteří nesouhlasné názory nazývali taktéž "Imperialistickou propagandou".
Prostě a jednoduše každá Válka je V-ů-l.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pricina vojen

Ivo Hlavůněk,2019-10-04 11:53:50

Milý Karle, opakuji znovu, že tohle je seriózní web a běž si s tou svou vylhanou proruskou propagandou do Ruska (nebo do jiné podobné rozvojové země dle libosti).
1) Za 100000 mrtvých v Čečensku nemůže Jelcin, ale Putin. Neboť v první válce za Jelcina dostali rusáci nakládačku a s ostudou odešli. Až za druhé války nechal Putin coby prezident a velitel armády vybombardovat bezbranné civilní čtvrtě uvnitř vlastního státu.
2) Kdybys chodil do školy, tak bys věděl, že samostatnému Srbsku patřilo Kosovo naposledy někdy v roce 1380, pak o ně přišlo po bitvě na Kosovém Poli, čili proč by proboha Kosovo mělo patřit Srbsku po takové době jen kvůli tomu, že ho Tito vojensky obsadil v roce 1945? Mimochodem, my máme za prezidenta soudem uznaného lháře a za premiéra stíhaného zloděje, je to velký rozdíl?
3) V Sýrii může diktátor vraždit lidi ve velkém, masové popravy, posléze bombardování měst, to je podle tebe v pořádku, ale když se těch lidí někdo zastane, tak je to zločin? A Rusko stojí opět na straně diktátora.
3) Mrtví na Ukrajině jsou výsledkem ruské arogance, domýšlivosti a nadutosti. Pokud měli obyvatelé východu Ukrajiny pocit, že patří do Ruska, mohli tam svobodně odejít (na rozdíl od Německa a sudetských Němců, které jsme vysídlili násilím). Ale to je typicky ruské řešení, vyvolat občanskou válku, všechno zničit a pak se vydávat za zachránce.
4) Situaci v Iráku moc nastudovanou nemám, ale většina těch mrtvých nezemřela v boji s Američany, je to výsledek občanské války mezi dvěma odnožemi islámu, mezi šííty a sunnity.

Odpovědět


Re: Pricina vojen

Andrej M.,2019-09-30 13:32:26

A citát v kontexte:

„Dejiny nás učia, že vojny začínajú, keď vlády uveria, že cena agresie je nízka. Aby sme udržali mier, musíme my a naši spojenci ostať dostatočne silní na to, aby sme presvedčili potencionálneho agresora, že vojna mu nemôže priniesť žiadne výhody, len pohromu. Keď opomíname našu obranu, riziko vážnej konfrontácie vzrastá.“ — Ronald Reagan americký politik, 40. prezident Spojených štátov 1911 - 2004



To bolo v podstate obhájenie doktríny zaručeného vzájomného zničenia.

Odpovědět

Slaughterbots

Jan Novák9,2019-09-22 21:51:15

Prý fikce ...
...zatím, každopádně technologie to umožňují už teď

https://www.youtube.com/watch?v=9CO6M2HsoIA&t=

Odpovědět


Re: Slaughterbots

Karel Ralský,2019-09-24 12:07:41

Pokud to jde do masové výroby, mají na nás připraveno naši spolu pozemšťané, určitě něco mnohem sofistikovanějšího.

Odpovědět

Ano

Vojta Ondříček,2019-09-22 15:40:54

Je to tak. Vývoj vojenské techniky předstihl o míle vývoj lidského rozumu. Do vedení států a armád so proboxují pokaždé lidé s minimální sociální inteligencí. Sebestřední narcisté. Je to prostě k pláči.

Odpovědět


Re: Ano

Jan Balaban,2019-09-22 17:19:39

Presnejšie sociopati a psychopati. Nedávno som v médiach čítal názor, že vojna je dobrá vec, pretože urýchľuje vývoj. Tomu hovädu by som hodil atómovku na hlavu.

Odpovědět


Re: Re: Ano

Ludvík Urban,2019-09-22 20:43:35

No! :-)
A takhle to presne zacne. Nekdo jako vy se dostane k cervenemu tlacitku a podlehne svym emocim.
A bude vymalovano.

Odpovědět


Re: Re: Re: Ano

Jan Balaban,2019-09-23 06:14:12

Vašu logiku som si vždy veľmi vážil.

Odpovědět


Re: Ano

Mojmir Kosco,2019-09-23 07:38:13

Aby jsem se stal vojákem musíte přijmout podmínku že budete zabíjet což je znakem antisocialniho chování.Aby jste v jakémkoli oboru prorazil musíte odstrčit ty méně zdatné . Což vede k faktu že čím víš jste tím více máte nějaký znak antisocialniho jednání.Takze všeobecné tvrzení že nás vedou sociopate je nesmyslné neboť to vychází z podstaty věci. K nebezpečí války (nejprve by to chtělo definici co je to válka) . Nejdelší doba míru státního útvaru byl Pax Romana cca 150 let .To neznámá že se neválčilo pouze mimo území.Naopak tento mír byl zapříčiněn právě tím že se válčilo jinde.Valka málokdy vypukne kvůli 'Helene' většinou má zcela racionalni zaklad například obě světové kvůli životnímu prostoru ...I dnes je to nejčastější příčina války ať se to jmenuje jakkoliv.Takze velká populační dynamika neúroda nedostatek zdrojů vede k válce i dnes a zítra .

Odpovědět


Re: Re: Ano

Florian Stanislav,2019-09-23 11:45:46

Píšete :"Aby jsem se stal vojákem musíte přijmout podmínku že budete zabíjet což je znakem antisocialniho chování.Aby jste v jakémkoli oboru prorazil musíte odstrčit ty méně zdatné. Což vede k faktu že čím víš jste tím více máte nějaký znak antisocialniho jednání."
Když jedu na kole po okolních vesnicích, tak pomníky se jmény padlých za 1.světové války jsou skoro všude. Nepřipadá mi, že synové sedláků byli asociální. Zabíjeli tak leda domácí zvířata kvůli masu.
Vojákem se člověk stane tím, že musí narukovat. Když někdo pálí z děla, minometu, tanku nebo shazuje bomby, tak nepřítele moc nevidí a mnohdy jsou to civilisté. Pěšák to může ovlivnit víc. Slyšel jsem hodnověrně o legionáři, který se vrátil až v Vladivostoku a řekl : Já jsem nikoho nezabil, střílel jsem do vzduchu.
Pravděpodobně padlo za 1. světové války až 300 000 občanů Českých zemí. Podle jiných údajů
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/cesi-prvni-svetova-valka-padli-pocitani.A181110_104145_domaci_bur
"Do války podle Baláže narukovalo zhruba 1,2 milionu mužů ( Čechů) a kolik jich padlo, nelze přesně určit.
Momentálně má archiv 140 až 145 tisíc záznamů o konkrétních padlých, zemřelých a nezvěstných."
Souhlasím, že ti, kteří podněcovali a veleli pak ve válce, včetně občanské války, asociální byli. Šlo jim o moc, o tzv. životní prostor, čistější rasu nebo bojovníci za lepší zítřky typu : Vstupte do kolchozu nebo postřílíme rukojmí. Nebo: Proletáři všech zemí spojte se - nebo půjdete do gulagu.
Jiná věc je být vojákem a velitelem, který brání svou vlast.

Odpovědět


Re: Re: Re: Ano

Vladimír Bzdušek,2019-09-23 15:22:07

Ja som tomu porozumel tak, že stať sa (dobrovoľne) vojakom z povolania. Ocitnúť sa na vojne ako odvedenec je čosi celkom iné.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Ano

Florian Stanislav,2019-09-24 01:08:04

Naši občané vstupovali dobrovolně do RAF, dobrovolně do jednotky v Sov. svazu (hlavně Volyňští Češi)a před tím do legií v Rusku. Stali se vojáky, nebyli to asociálové, ale lidé vysokých morálních kvalit.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Ano

Mojmir Kosco,2019-09-24 06:45:54

Jak antisociální natož sociapaticke jednání by mělo být posuzováno přísně individuálně a nepřisuzoval bych to jakékoli skupině.Vojak dobrovolník znásilňujíci a drancující je do cca 17 sto.normou dnes?top manažer pojišťovny zamitajici léčbu nebo politik nechaci bezence na moři utopit nebo programátor stanujici priority automniho auta jsou nejsou sociopati?a literárně si umím představit že každé toto rozhodnutí vede ke smrti a některé vedou i k válce.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ano

David Oplatek,2019-09-24 12:22:42

Programátor o ničem takovém nerozhoduje. On jen plní zadání přišedší od vědců etiky, sociologie, psychologie apod.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ano

Florian Stanislav,2019-09-24 20:45:20

Mojmír Kosco psal gramaticky a obsahově podivnou větu:
"Aby jsem se stal vojákem musíte přijmout podmínku že budete zabíjet což je znakem antisocialniho chování",
kterou pak v další diskuzi odvolal
"Jak antisociální natož sociapaticke jednání by mělo být posuzováno přísně individuálně a nepřisuzoval bych to jakékoli skupině."
Prostě musí přijmout podmínku zabíjet, ale mělo by se to posuzovat individuálně. Proč individuálně, když každý musí? To je logika jako kdysi za PŠM (politické školení mužstva)- boj za mír, že nezůstane kamen na kameni.
Asociální chování vidíte všude, dá se zmírnit tím, že nenapíšete další příspěvek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ano

Mojmir Kosco,2019-09-24 22:18:05

Když jste voják musíte předpokládat že budete zabíjet. Zda je to chovaní antisociální stanovuje nějaká celospolečenská norma. Sociopaticke chování je když se odkloníte a k zabíjeni přidáte co já vím kanibalizmus( to je ale chování jednotlivce ).Lze sice odsoudit a dokonce popravit nějaké chování skupiny (Dozorci v lágrech ) ale vždy ve vztahu k jednotlivci . Snažím se prostě nesouhlasit z odsuzování skupiny na základě vnějších znaků (Generál ,voják ,filatelista,)

Odpovědět


Myslím si, že

Vladimír Bzdušek,2019-09-25 14:01:54

Vami uvedené príklady RAF a jednotky v Rusku (aj tie cez WWI) splňujú na 90% kritérium odvedencov, len sa dali odviesť z vlastnej vôle. Pokiaľ viem, snáď nebrali plat (mali nejaký platový dekrét?), ale len nejaké služobné a hodnostné. Ale inak zaujímavá diskusia.

Odpovědět


Re: Myslím si, že

Florian Stanislav,2019-09-25 21:13:52

https://www.valka.cz/14858-V-pozici-zebraku-aneb-Nedalo-se-bojovat-s-prazdnou-kapsou
"Operační letci, důstojníci královského letectva, pobírali nevelké platy. Podobně na tom byli operační poddůstojníci. Neoperační letci, například ti, kteří odlétali povinný turnus 200 operačních hodin, měli ještě nižší platy. Poručík pobíral měsíčně (po zdanění a jiných odečtech) pouhých 12 liber, nadporučík 15 liber, kapitán 18 liber, major 26 liber, podplukovník 31 liber a plukovník 42 liber. Četař a rotný pobírali 13 liber měsíčně, praporčík 15 liber. Pozemní personál dostával ještě menší platy, což bylo dáno hodnostmi (četař pobíral 11 liber, desátník 10 liber, svobodník 8 liber, vojín (AC1) 7 liber, vojín (AC2) 5 liber)".
Pilotům, kteří přeletěli z Francie byla po vleklých průtazích vyplacena dlužná částka za službu Francii.
Na jiném místě odkazu se říká, že piloti měli plat sotva jako sekretářky.

Odpovědět


Re: Re: Myslím si, že

Vladimír Bzdušek,2019-09-26 22:40:14

OK, dobre vedieť. Samozrejme, je jasné, že nejaké peniaze dostávali. Nemôže prísť letec do pubu a sušiť tam hubu. (Ten rým vznikol celkom náhodne). Len stále je tam tá drobná nuansa, ako ten príjem nazveme. Neviem, aká je presná terminológia v britskej angličtine, ale určite rozlišuje medzi nájomným žoldnierom, vojakom z povolania v armáde v mierovom stave a odvedencom do armády za vojny (či už povolávacím rozkazom alebo dobrovoľníkom). Viem tiež, že práve takéto dobrovoľníctvo pri vstupe do armády v prípade vzniku vojny malo v anglosaských krajinách tradíciu. Navyše, letec, vojenský letec-cudzinec s praxou na stíhačke je predsa len iná kapitola ako "obyčajný-domáci" pešiak-dobrovoľník.
P.S. (Bez záruky, prosím!)
Pokiaľ viem, tak Veľká Británia si dala preplatiť všetky materiálové náklady na vybavenie čs. jednotiek. Do poslednej ponožky. Vtedajšia exilová vláda v Londýne ten účet nejako formálne uznala, vyrovnaný bol po vojne, podrobnosti si nepamätám, kdesi som to čítal. Potom vznikne zaujímavá otázka, či tam neboli započítané aj tie vyplácané peniaze ... Ale znova opakujem, tu sa pohybujem po pre mňa nie celkom známom teréne, a ak to bolo inak, bez problémov priznám svoju zlú informovanosť.

Odpovědět


Re: Re: Re: Myslím si, že

Ivo Hlavůněk,2019-09-27 08:35:52

To o tom proplacení do poslední ponožky je v bolševická propagandistická verze události. Ve skutečnosti to bylo tak, že naše vojenské jednotky z Anglie doputovaly k nám v 45. s kompletní výstrojí a výzbrojí zdarma. Poplatky začala vymáhat anglická vláda až později po válce, kdy znárodněním komunisti ukradli všechno všem, tedy i majetek některých anglických občanů a Anglie z těchto plateb poskytovala okradeným odškodnění.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Myslím si, že

Florian Stanislav,2019-09-28 13:36:27

Souhlasím, Británie si pomoci letců vážila a váží dosud.
Na poli lidských konfliktů nikdy nevděčilo tolik za tak mnoho tak málu. - Churchill
To svědčí o morálním ocenění i našich pilotů RAF
https://www.irozhlas.cz/komentare/ceskoslovensti-piloti-dodnes-nasi-nejlepsi-ambasadori_1707102200_pj
"Ať se nám to líbí nebo ne, naši letci ve slušivých stejnokrojích Královského letectva zůstávají i po tři čtvrtě století - vedle škodovek a Petra Čecha - našimi hlavními „vyslanci" v Británii...Jejich podíl na vítězství v bitvě o Británii se každou chvilku zmiňuje i v souvislosti s jednáními o brexitu a debatou kolem statusu unijních občanů po chystaném odchodu Spojeného království z EU. "
http://www.rafaci.cz/?sekce1=cs_letci&sekce2=letci_raf
"Celkem bylo Čechoslováků v RAF cca 2500, zhruba 1600 jich létalo operačně (piloti, osádky bombardérů,...), přibližně 500 jich položilo život - za svobodu, za nás."

Prostě nesouhlasím s tím, co psal M. Kosco, že každý, kdo se stane vojákem je asociální a musí počítat s tím, že bude zabíjet.

Jsou tu pozemní personály (včetně leteckých mechaniků), které se ztrát na životech účastní nepřímo třeba výrobou zbraní a munice. Americké ženy za války hromadně dobrovolně vstupovaly do práce v muniční výrobě, aby se jejich muži vrátili dřív domů. Obětavá práce sovětských žen a dětí ve zbrojní výrobě přispěla ke konci války značnou měrou.
Moji rodiče byli sedláci a za protektorátu se měli líp jak za kolektivizace. Protektorát podporoval zemědělce, platilo se za vytváření kompostů. Když budeme takhle detailně moralizovat, kdo podporoval válku, tak i ti, co hromadně sbírali v lesích houby a prodávali je. Používaly se na výrobu polévek.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Myslím si, že

Vladimír Nováček,2019-09-28 14:00:48

Doporučuji si doplnit informace. Pokud lze věřit wikipedii a zdrojům uvedeným u hesla "Finanční smlouva mezi vládou Velké Británie a Československou prozatímní vládou (1940)", tak se vaše tvrzení o tom, že nám výstroj a výzbroj poskytlo UK zdarma, nezakládá na pravdě.
Z odkazů u hesla na wiki doporučuji:
https://www.fronta.cz/dotaz/financovani-cs-jednotek-ve-velke-britanii-zlaty-poklad
neboť jsou v něm uvedeny i další souvislosti o financování exilové vlády a armády.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Myslím si, že

Vladimír Nováček,2019-09-28 14:05:04

Špatně se mi to zařadilo. Je to reakce na Ivo Hlavůněk,2019-09-27 08:35:52.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Myslím si, že

Ivo Hlavůněk,2019-09-30 20:04:49

To o té smlouvě je pravda. Ale jen poloviční. Kdyby byly naše jednotky součástí anglické armády, pak by válčily zadarmo. Jenže by pak nemohly být reprezentací naší vlády v emigraci v Londýně. Takže naše jednotky válčily na svoje triko a za svoje.
Pointa je v tom, že Velká Británie po nás během války nic nechtěla, až po 48. a po masivním znárodnění (=ukradení majetku) začala dluh vymáhat na odškodnění postižených Angličanů.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace