Nový druh alosaura  
…aneb Představuje se Allosaurus jimmadseni

 

Lebka nově popsaného teropoda druhu Allosaurus jimmadseni. Na rozdíl od svého geologicky mírně mladšího příbuzného druhu Allosaurus fragilis měl tento dravý dinosaurus relativně užší a méně mohutnou lebku. Jeho čelistní stisk byl nejspíš mírně slabší, proto je pravděpodobné, že se soustředil na lov menší a slabší kořisti. Kredit: Daniel J. Chure, Mark A. Loewen; Wikipedie (CC BY 4.0)
Lebka nově popsaného teropoda druhu Allosaurus jimmadseni. Na rozdíl od svého geologicky mírně mladšího příbuzného druhu Allosaurus fragilis měl tento dravý dinosaurus relativně užší a méně mohutnou lebku. Jeho čelistní stisk byl nejspíš mírně slabší, proto je pravděpodobné, že se soustředil na lov menší a slabší kořisti. Kredit: Daniel J. Chure, Mark A. Loewen; Wikipedie (CC BY 4.0)

 

Severoamerický alosauroidní teropod Allosaurus patří k nejznámějším a nejlépe prozkoumaným dravým dinosaurům na světě. Formálně jej popsal paleontolog Othniel Charles Marsh roku 1877, jako typový druh přitom stanovil taxon Allosaurus fragilis.[1] Alosauři se pak na dobu několika desetiletí stali nejznámějšími obřími dinosauřími predátory, a to přinejmenším do roku 1905, než byl světu představen geologicky mnohem mladší i celkově větší druh Tyrannosaurus rex.[2] Alosaurus nicméně zůstává velmi populárním dinosaurem dodnes. Druh Allosaurus fragilis, známý zejména ze sedimentů souvrství Morrison, žil v době před zhruba 154 až 150 miliony let a je jakýmsi vývojovým završením tohoto velmi úspěšného pozdně jurského predátora. Předcházel mu ale vývoj trvající miliony let, a část této tajemné evoluční dráhy se podařilo odkrýt nyní, s oficiálním popisem nového druhu Allosaurus jimmadseni. Tento druh časově předcházel druhu A. fragilis a je pravděpodobné, že byl jeho přímým vývojovým předchůdcem. Kostra holotypu byla objevena jistým Georgem Engelmannem dne 15. června 1990 na území rezervace Dinosaur National Monument v Utahu. Přestože fosilie byla špatně přístupná a ležela v nepříliš ideální poloze, nikdo v době objevu nemohl tušit, že cesta k formálnímu popisu nového druhu alosaura potrvá celá tři desetiletí. Druhové jméno dinosaura, nyní popsaného v periodiku PeerJ, je poctou Jimu Madsenovi, který objevil první dvě relativně kompletní kostry alosaura. Zajímavostí je postup při vykopávkách a okolnosti objevu i exkavačních prací. Vědci totiž museli využít přístroje na měření radioaktivity při hledání fosilií, dynamit k odpálení přebytečných vrstev horniny a v neposlední řadě silnou helikoptéru pro transport těžké fosilie, vážící kolem 2700 kg. Lebka nebyla zpočátku známá a členové týmu si již mysleli, že se nezachovala. Naštěstí však byla roku 1996 nalezena, což výrazně pomohlo při identifikaci a systematickém zařazení dinosaura. Přesto trvalo další čtvrtstoletí, než byl výzkum dokončen. Paleontologové Mark Loewen a Daniel Chure museli porovnat svůj objev s 20 tisíci fosilních exemplářů alosauroidů z celého světa, teprve potom si byli jistí, že mají před sebou nový druh dravého dinosaura. Ten formálně popsali v lednu roku 2020.[3]

 

Exemplář „Big Al 2“, velmi dobře dochovaný a vysoce kompletní jedinec alosaura, spadající do druhu A. jimmadseni. Fosilie byla objevena v roce 1996 a představuje jednu z nejkompletnějších koster velkého teropoda na světě. Stejně jako „první“ Big Al i tento exemplář vykazuje množství zranění a poškození kostní hmoty následkem infekcí. Kredit: The Wookies; Wikipedie (CC BY 2.5)
Exemplář „Big Al 2“, velmi dobře dochovaný a vysoce kompletní jedinec alosaura, spadající do druhu A. jimmadseni. Fosilie byla objevena v roce 1996 a představuje jednu z nejkompletnějších koster velkého teropoda na světě. Stejně jako „první“ Big Al i tento exemplář vykazuje množství zranění a poškození kostní hmoty následkem infekcí. Kredit: The Wookies; Wikipedie (CC BY 2.5)

Taxon Allosaurus jimmadseni byl ovšem znám již mnohem dříve, v roce 2000 jej zatím neoficiálně stanovil v rámci své doktorské dizertace již zmíněný Daniel Chure.[4] Tento druh byl popsán na základě dvou téměř kompletních koster, objevených v průběhu 90. let minulého století. Jednou z nich je i slavný exemplář „Big Al“ (MOR 693), objevený roku 1991, a kompletní z neuvěřitelných 95 %. Jedná se tedy o jednu z nejkompletnějších koster velkého teropoda vůbec.[5] Druhým exemplářem je pak „Big Al 2“, objevený stejným vědeckým týmem v roce 1996. Velké exempláře tohoto druhu dosahovaly délky 8 až 9 metrů a hmotnosti kolem 1800 kilogramů.[6] Celkově měl druh A. jimmadseni poněkud užší a méně robustní lebku než jeho mladší příbuzný A. fragilis. Je tedy možné, že se orientoval na jinou, snáze ulovitelnou kořist – snad menší ornitopodní dinosaury. A. jimmadseni měl v tlamě zhruba osmdesát zahnutých zubů s vroubkováním, na předních i zadních končetinách pak měl mohutné zahnuté drápy. Ve svých ekosystémech byl i tento geologicky nejstarší známý druh alosaura poměrně hojný. Žil v polopouštních krajinách protékaných říčními sítěmi na území dnešního Utahu, Colorada, Wyomingu a nejspíš i okolních států, a to v období geologického stupně kimmeridž (svrchní jura), asi před 157 až 152 miliony let.[7] Po několika milionech let byl nicméně A. jimmadseni (či „AJ“, jak se mu začalo v paleontologické komunitě familiárně přezdívat) nahrazen druhem A. fragilis, který měl poněkud mohutnější lebku a zřejmě i silnější čelistní stisk. Mohl být tedy celkově efektivnějším a úspěšnějším predátorem. Alosauři nejspíš útočili na většinu tvorů o velikosti ovce až slona, od malých ornitopodů a heterodontosauridů, přes stegosauridy nebo jiné teropody až po mláďata či nemocné a přestárlé jedince obřích sauropodů. I když na konci jury rod Allosaurus vyhynul (nebereme-li v úvahu jeden kontroverzní objev ze spodnokřídových vrstev Austrálie)[8], během své několik milionů let trvající „kariéry“ dominantního predátora představoval velmi úspěšný druh teropoda. I to nám jasně doložil formální popis nového druhu Allosaurus jimmadseni.


 

Napsáno pro DinosaurusBlog a Osel.cz


 


 

Short Summary in English: Allosaurus jimmadseni is a new species of the famous genus Allosaurus, a large theropod dinosaur living in what is now western North America in the Late Jurassic. It was briefly described already in 2000 but it took another 20 years to describe it formally.

 

Odkazy:

https://en.wikipedia.org/wiki/Allosaurus

http://www.sci-news.com/paleontology/allosaurus-jimmadseni-08054.html

https://www.livescience.com/new-allosaurus-dinosaur.html

https://www.sciencedaily.com/releases/2020/01/200124073853.htm

https://gizmodo.com/carnivorous-dinosaur-discovered-in-utah-was-a-true-jura-1841203024

 

[1] Marsh, Othniel Charles (1877). „Notice of new dinosaurian reptiles from the Jurassic formation“. American Journal of Science and Arts. 14 (84): 514–516. doi: 10.2475/ajs.s3-14.84.514

[2] Osborn, H. F. (1905). „Tyrannosaurus and other Cretaceous carnivorous dinosaurs“. Bulletin of the AMNH. 21 (14): 259–265. hdl: 2246/1464

[3] Chure, D. J.; Loewen, M. A. (2020). „Cranial anatomy of Allosaurus jimmadseni, a new species from the lower part of the Morrison Formation (Upper Jurassic) of Western North America“. PeerJ. 8: e7803. doi: 10.7717/peerj.7803

[4] Chure, Daniel J. (2000). A new species of Allosaurus from the Morrison Formation of Dinosaur National Monument (Utah–Colorado) and a revision of the theropod family Allosauridae. Ph.D. dissertation. Columbia University.

[5] Hanna, Rebecca R. (2002). „Multiple injury and infection in a sub-adult theropod dinosaur (Allosaurus fragilis) with comparisons to allosaur pathology in the Cleveland-Lloyd Dinosaur Quarry Collection“. Journal of Vertebrate Paleontology. 22 (1): 76–90. doi: 10.1671/0272-4634(2002)022[0076:MIAIIA]2.0.CO;2

[6] Bates, Karl T.; Falkingham, Peter L.; Breithaupt, Brent H.; Hodgetts, David; Sellers, William I.; Manning, Phillip L. (2009). „How big was ‚Big Al‘? Quantifying the effect of soft tissue and osteological unknowns on mass predictions for Allosaurus (Dinosauria:Theropoda)“. Palaeontologia Electronica. 12 (3).

[7] Chure, Daniel J.; Litwin, Ron; Hasiotis, Stephen T.; Evanoff, Emmett; Carpenter, Kenneth (2006). „The fauna and flora of the Morrison Formation: 2006“. In Foster, John R.; Lucas, Spencer G. (eds.). Paleontology and Geology of the Upper Jurassic Morrison Formation. New Mexico Museum of Natural History and Science Bulletin, 36. Albuquerque, New Mexico: New Mexico Museum of Natural History and Science. pp. 233–248.

[8] Molnar, Ralph E.; Flannery, Timothy F.; Rich, Thomas H. V. (1981). „An allosaurid theropod dinosaur from the Early Cretaceous of Victoria, Australia“. Alcheringa. 5 (2): 141–146. doi: 10.1080/03115518108565427

Datum: 31.01.2020
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz