Podvečerní Merkur Venuší  
V tyto dny je při únosném počasí dobrá šance vidět Merkur i pouhým okem a stát se „šťastným astronomem“. Šance je tak od 5. do 12. až 15. února. Pokud ovšem počasí dopřeje. Úkaz sice není vzácný, ale tentokrát je Merkur pěkně zarámovaný mezi jasnou Venuší a barevným západním obzorem.

Venuše a Merkur 7. 1. 2015 z Honolulu, teď je ale víc vpravo a níž, zvláště ze střední Evropy. Zato Venuše je teď jasnější. Kredit: Daniel Ramirez, Wikimedia Commons .
Venuše a Merkur 7. 1. 2015 z Honolulu, teď je ale víc vpravo a níž, zvláště ze střední Evropy. Zato Venuše je teď jasnější. Kredit: Daniel Ramirez, Wikimedia Commons .

Stačí mít dobrý výhled na jihozápad až spíše západ, nejlíp skoro až k opravdickému (vzdálenému) obzoru. Tak mezi 17:40 a 18:00 hodin, na Moravě přibližně o 10 minut dřív, uvidíme nad jihozápadem velice jasnou Venuši a výrazně níž a víc vpravo slabšího Merkura. Merkur je mezi jihozápadem a západem, asi tak 7 až 10 stupňů nad ideálním obzorem. Dole uvádím odkaz na obzorníkovou mapku. Pokud by pás mraků kryl zapadlé Slunce, ale dopřával vidět Merkur, tak by mu prospěl. V opačném případě je nutno se omezit na teoretické úvahy o Merkuru, alias Merkurovi, alias Hermovi. Jak se říkávalo: Felix astronomus qui vidit Mercurum. Začátečníkům v tomto svébytném a nenáročném sportu pozorování Merkura je možno doporučit menší triedr.

 

Při pohledu ze Země se Merkur neumí vzdálit od Slunce víc než o 23 až 27 úhlových stupňů, proto nebývá dobře vidět (má poměrně šišatou dráhu, pardon: trochu větší excentricitu). Navíc je malý a má tmavší povrch, takže není zdaleka tak jasný jako Venuše, i když jej Slunce osvětluje vskutku mohutně. Na tmavé obloze by sice s přehledem přezářil všechny hvězdy krom Síria, jenže na tmavé obloze ho neuvidíme, protože se schovává pod obzorem. Při roli Večerníka je napřed moc světlo, pak už brzo zapadne, ale mezitím je šance na jeho spatření. Nejlíp tehdy, když jeho elongace (maximální úhlová vzdálenost od Slunce) připadá večer na časné jaro; tehdy totiž hraje v jeho prospěch i sklon ekliptiky. Stává se to tak jednou až dvakrát do roka. Opačná příhodná situace, tedy časný podzim před východem Slunce, je vhodná jen pro extrémní raní ptáčata nebo totální ponocné.

Afrodíté u hermovky Herma, 2. století před n. l., British Museum. Kredit: Marie-Lan Nguyen, Wikimedia Commons.
Afrodíté u hermovky Herma, 2. století před n. l., British Museum. Kredit: Marie-Lan Nguyen, Wikimedia Commons.

 

 

Vidět Merkur takhle pospolu s Venuší jako v tyto dny je možné co několik let. Mile to připomíná Hermovu hojně opětovanou lásku k Afrodítě (ta ovšem byla ženou Héfaista a současně milenkou Area).


Sám o sobě je Hermés doma v obskurní (potemnělé, soumračné) zóně. Býval Pánem horizontu, Průvodcem poutníků i Průvodcem duší do Hádu; patronem pastýřů, zlodějů dobytka, dětí, kupců, řečníků, podvodníků, hermetiků, filosofů...


Dokázal přelstít i rozveselit dokonce staršího bráchu Apollóna, znalce Osudu a bezchybného lukostřelce, protože v Hermově přítomnosti si nikdo nemůže být jistý vůbec ničím. Hermés totiž dokáže proměnit kontext tak, že tytéž věci najednou znamenají něco jiného, snadné se stává obtížným až nemožným – a naopak. A smrtelník si může být jistý pouze tím, že ho Hermés nakonec dovede do podsvětí tou nejzábavnější z možných cest, samozřejmě nejzábavnější pro Herma.

 

Literatura

Víc informací a hlavně obzorníková mapka je v článku Martina Gembece na webu www.astro.cz.



Datum: 04.02.2020
Tisk článku

Související články:

Venuše z Renancourt – objev století pravěkého umění     Autor: Josef Pazdera (30.11.2014)
Jednoznačně Hermés     Autor: Redakce (02.07.2019)
Erós     Autor: Zdeněk Kratochvíl (08.10.2019)



Diskuze:

Jitrnice

Tomáš Novák,2020-02-08 15:40:31

...tedy Venuše na ranní obloze :-) Když je večer Večernice, neměla by mít takovou koncovku i ranní Jitřenka?

Odpovědět

Viděl jsem ho už dneska viděl

Zdeněk Kratochvíl,2020-02-04 19:17:46

od 17:45 do 17:50 z Prahy i bez dalekohledu, pak přišly mraky.
Asi jsem měl tenhle článek dát už o pár dní dřív, jenže mě napadlo ho napsat, až když jsem dneska odpoledne za plného světla pozoroval Merkur dalekohledem. Naštěstí jsme pořád ještě spíš na začátku tohodle pozorovacího okna.

Odpovědět


Re: Viděl jsem ho už dneska viděl

Pavel Brož,2020-02-04 22:45:36

Na Měsíci, hvězdách a planetách mě vždycky fascinovalo to, že v identické podobě je vídávali naši pradávní předci, kteří třeba ještě na rozdíl od nás museli vzdorovat divokým šelmám a denně si těžce vydobývat obživu. Když se pak po setmění znaveni u ohně natáhli na zem a upřeli zraky na noční oblohu, viděli vlastně totéž co stále ještě můžeme vidět my dnes, ačkoliv nás od nich dělí propasti věků.

Děkuji za pěkný článek.

Odpovědět


Re: Viděl jsem ho už dneska viděl

Pavel Nedbal,2020-02-09 12:43:08

Vážený pane Kratochvíle,
děkuji za informaci; včera, 8.2. byla čistá obloha a sice jsem chvíli hledal, ale nakonec tam byl, Merkurák. Slaboučký, ale byl.

Odpovědět


Re: Re: Viděl jsem ho už dneska viděl

Zdeněk Kratochvíl,2020-02-10 18:06:38

Kdo má dobrý výhled na obzor na jihozápad až západ, může to klidně zkusit i po 18 hodině. On je pak sice níž, ale na tmavší obloize se pěkně vyjímá.
Právě jsem ho krásně viděl z Prahy z balkónu z 12. patra, dokonce se nechal fotografovat, akorát mě vítr rval foťák z ruky.

Odpovědět


Re: Re: Viděl jsem ho už dneska viděl

Zdeněk Kratochvíl,2020-02-10 18:42:35

https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Venus_and_Mercury_02_2020,_200074.jpg

Snad to doela odpovídá pohledu okem.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz