Asi tak před 13,8 miliardami let se zrodil vesmír, zřejmě v singularitě Velkého třesku. Musela to být náramná podívaná. Zároveň je ale jasné, že se tehdy neobjevily prakticky žádné pamětihodnosti vesmíru, jak je známe dnes. Hvězdy a galaxie vznikaly až časem. Stále ale není úplně jasné, kdy a jak k tomu vlastně došlo. Záhadu vzniku a raného vývoje galaxii by mohla pomoci objasnit nově objevená galaxie, která má cool přezdívku a je vážně divná.
Je to galaxie DLA0817g, které se přezdívá „Wolfe Disk“. Tvoří ji rotující chladný disk plný kosmického plynu, o celkové hmotě asi 72 miliard Sluncí. Výkonná soustava radioteleskopů ALMA v chilské poušti Atacama ji zachytila v podobě, jakou měla před 12,5 miliardami let, tedy ve chvíli, kdy našemu vesmíru bylo teprve něco přes 1 miliardu let.
Na první pohled to možná tak nevypadá, ale jde o velice významné pozorování. Wolfe Disk je totiž nejstarší známá galaxie s rotujícím diskem. Její existence podstatně mění naše dosavadní představy o vzniku a vývoji galaxií v raném vesmíru. Jde o to, že doposud známé galaxie v mladém vesmíru vypadají úplně jinak. Jsou to takové beztvaré žhavé chuchvalce hvězd, které si v galaxii poletují všemi směry. Jako když někdo kopne do pohasínajícího ohniště
Jak trefně vtipkuje vedoucí výzkumu Marcel Neeleman z německého Max Planck Institute for Astronomy, galaxie v raném vesmíru připomínají srážku vlaků. Často se jim totiž stávalo, že se srážely mezi sebou a tímto dramatickým stylem postupně nabíraly hmotnost. A je to na nich vidět. Proto se odborníci domnívali, že muselo velmi dlouho trvat, nežli rané galaxie vychladly a vytvořily tvar rotujícího disku, který by byl podobný dnešní Mléčné dráze. Asi tak 4 až 6 miliard let. Galaxie Wolfe Disk ale očividně měla jiný osud.
Simulace na superpočítačích již dříve ukázaly, že galaxie mohly v raném vesmíru vznikat i jiným způsobem. Podle těchto simulací mohou galaxie namísto postupným slepováním v „horkých“ srážkách vznikat nabalováním „chladného“ materiálu na nezměrné síti temné hmoty, který protkávala celý mladý vesmír.
Objev galaxie Wolfe Disk tyto představy potvrdil. A došlo k němu pozoruhodným způsobem. Badatelé využili záření velmi vzdáleného kvasaru, které na své pouti k talířům radioteleskopů soustavy ALMA prošlo oblastí bohatou na vodík. Ukázalo se, že touto oblastí je právě Wolfe Disk. Analýza záření kvasaru následně odhalila vlastnosti této galaxie z dávných časů. Neeleman a spol. se domnívají, že podobných galaxií bylo v raném vesmíru víc. Teď po nich budou intenzivně pátrat.
Literatura
Radioteleskopy ALMA pozorovaly ohňostrůjné galaxie z mladého vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (15.03.2013)
Hubble ulovil mrtvý disk masivní galaxie, co změní teorie o evoluci galaxií
Autor: Stanislav Mihulka (23.06.2017)
Kosmický titán Hyperion je největší strukturou mladého vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (18.10.2018)
Diskuze:
Rozpínání čp nebo rozbalovávání ?
Josef Řeřicha,2020-05-23 09:54:19
Hubble „nařídil“ Vesmíru lineární rozpínání !!!!!!!, proč ???.. no proto, že zjistil=změřil (?) dnes, tj. ve stop-čase-stáří 13,8 miliard let od Třesku, lineární vztah …v = H.d . Jenže On to zjistil (dnes) na velkých škálách prostoru, až k 10ˆ24 m. A v tomto „prostředí“ ( od dnešního stáří směrem zpět k reliktnímu stáří ) je prostor téměř plochý. TEMĚŘ plochý. Jenže už se ukazují náznaky, že „vyhodnocování“ měření tj. informace od nejvzdálenějších objektů podle Hubble v = H .d nějak nesedí. Hubble totiž nebude lineární s přibližováváním se směrem k začátku. Kdyby pan Hubble měřil v době stáří vesmíru např. 1 miliardu let od Třesku, naměřil by evolventu, nikoliv přímku, naměřil by velkou křivost prostoru od sebe přes "reliktního záření" blíž ke Třesku, a ještě větší křivost čp přímo u Třesku-v plazmě. Tím, co tu říkám, se domnívám, že nebyla prokázána „dnešní“ plochost vesmíru až ke Třesku přes reliktního záření ( nebo až do 500 milionů let od Třesku ) ; ani prokázána plochost prostoru ( časoprostoru ) na škálách planckových 10ˆ-40 m. Mohu vznést domněnku, že na začátku vesmíru byl čp velmi křivý --> http://www.hypothesis-of-universe.com/docs/c/c_239.jpg ( plazma je toho důkazem ) a tato křivost se rozbalovala, nikoliv „rozpínala“ dle Hubble-vztahu…, kde to „rozbalovávání“ pro stav-dnes v 13,8 mil. let už je „hotové“ ; a ano, začalo rozbalováváním křivost prostoru ( potažmo časoprostoru ) v té kvantové pěně-plazmě. Na škálách klustrů galaktických ( z našeho pohledu ) už je to skoro…skoro…skoro (!) plochost čp, prostor je teoretický euklidovsky plochý a…a přesto ještě v lokalitách ranného stavu velkovesmíru „u galaxií" nejmladších od reliktního záření je čp zakřiven, Hubble tam neplatí.
Vesmír není starý 13 miliard let
Martin Redl,2020-05-21 11:20:47
Kolikátá už to je galaxie u které se vědci diví jak mohla vzniknout tak brzy? Těch věcí, co nesedí je mnohem víc. Třeba to, že galaxie rotují příliš pomalu na to, aby stihly za 13 miliard let zarotovat do tvaru jaký mají. Já osobně bych si vsadil na to, že všechny tyto problémy vznikají z toho, že vesmír není plochý. Proč by hustota vesmíru přesně odpovídala kritické hustotě pro černé díry? Už se těším, až s tím velcí vědátoři přijdou s velkou pompou, jako kdysi přišli s tím, že země není placatá.
Re: Vesmír není starý 13 miliard let
Pavel Hudecek,2020-05-21 19:47:21
A kteří vědci tvrdí, že "by hustota vesmíru přesně odpovídala kritické hustotě pro černé díry"?
Re: Re: Vesmír není starý 13 miliard let
Martin Redl,2020-05-22 01:27:31
https://arxiv.org/abs/1312.0340
Re: Re: Vesmír není starý 13 miliard let
Martin Redl,2020-05-22 01:48:58
https://en.wikipedia.org/wiki/Black_hole_cosmology
"Any such model requires that the Hubble radius of the observable universe be equal to its Schwarzschild radius, that is, the product of its mass and the Schwarzschild proportionality constant. This is indeed known to be nearly the case; however, most cosmologists consider this close match a coincidence."
Já bych to za náhodu rozhodně nepovažoval.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce