Co je nejvíce děsivé ve vesmíru?  
Vesmír je obrovský, neznámý a často také nepředstavitelný. Není divu, že může být zdrojem obav, úzkosti nebo strachu. Lidé se obávají toho, co se pohybuje ve stínech, samotné velikosti vesmírného prostoru nebo třeba velmi nepravděpodobných událostí, které by mohly celý náš vesmír resetovat, aniž bychom s tím mohli něco rozumného dělat.
Kde je asi nejbližší? Kredit: Alain r / Wikimedia Commons.
Kde je asi nejbližší? Kredit: Alain r / Wikimedia Commons.

Zkoumáme světy elementárních částic i nezměrných galaxií a prázdnot a často toho o nich víme více, nežli o původu a fungování lidských emocí. Stále jsme vybaveni mozkem z doby kamenné a žádný lepší není v dohledu. Tím pádem jsou i naše emoce z doby kamenné. Přitom, nešťastnou souhrou okolností, v mnoha situacích emoce přebírají řízení od racionálního uvažování. To je příčinou řady úporných problémů dnešní doby.

 

Reddit, logo.
Reddit, logo.

Emoce si zasluhují pozornost i v souvislosti s vesmírem a vědeckými objevy, které se právě vesmíru dotýkají. Lidé se bojí neznámého a neuchopitelného. A obojího je vesmír plný. Na otevřené online sociální síti Reddit, ve skupině „r/AskReddit“, věnované kladení myšlenkově provokativních otázek, vzniklo počátkem letošního června vlákno „What's the scariest space fact/mystery in your opinion?“ Lidé tam prozrazují, čeho se v reálném vesmíru nejvíce bojí. A objevují se tam i zajímavé věci.

 

1. Potulné černé díry

Odborníci předpovídají, že se v Mléčné dráze pohybuje velké množství černých děr. Problém je v tom, že černé díry nejsou vidět, pokud se zrovna nekrmí nějakou hmotou. Prakticky nezáří a jsou opravdu zcela černé. Vzácně je může prozradit gravitační čočkování, když ohromná gravitační síla černé díry ohne světelné paprsky, co k nám míří z nějakého vesmírného objektu za takovou černou dírou.

 

Existujeme v lokálním nebo v globálním minimu energie vakua? Kredit: Stannered / Wikimedia Common.
Existujeme v lokálním nebo v globálním minimu energie vakua? Kredit: Stannered / Wikimedia Common.

Pokud by se k nám přiblížila černá díra libovolné velikosti, tak by to nejspíš dopadlo hodně špatně. Je to zjevná hrozba s apokalyptickými důsledky. Nemusí jít přitom jen o „sežrání“ gravitací černé díry. Fatální by bylo i to, kdyby se takové těleso jen přiblížilo a nějak narušilo gravitační vztahy mezi Sluncem a planetami Slunečními soustavy. Raději snad ani nepopisovat, co by se pak dělo. Stresující může být i to, že vlastně moc netušíme, kolik takových černých děr v Mléčné dráze je a jak mohou být velké. Podobně rizikové jsou samozřejmě potulné planety či hvězdy, i když jsou přece jenom o něco viditelnější a pochopitelnější, než černé díry.

 

2. Kesslerův efekt

Americký astrofyzik Donald Kessler v roce 1978 popsal scénář, v němž za jistých okolností jediná událost na nízké oběžné dráze Země vyvolá dominový efekt srážek satelitů. Oblaky trosek po takových srážkách vyvolají další srážky, a pak zase další a další. Pokud by k tomu skutečně došlo, tak bychom mohli přijít o mnoho satelitů a možná i o lety do vesmíru, přinejmenším dočasně, kvůli riziku srážky s ohromným množstvím trosek. To jsou bezpochyby skličující vyhlídky.

 

3. Nezměrná velikost vesmíru

Velikost vesmíru stále jen velmi zhruba odhadujeme. Neznáme s jistotou ani jeho tvar. Čím si ale každopádně můžeme být jistí, je to, že vesmír je obrovský. A obrovské jsou, bohužel, i vzdálenosti mezi vesmírnými objekty. Nejbližší cizí hvězda, tedy Proxima Centauri, je od nás tak daleko, že tam světlo letí asi 4,2 roky. Nejednoho člověka děsí ta neuvěřitelná rozlehlost. A jiné zase velmi stresuje, že nezměrná velikost vesmíru prozatím znemožňuje cesty byť i jen mezi blízkými hvězdami. Pokud by se Slunce s planetami nacházelo v centru nějaké bohaté kulové hvězdokupy, tak bychom to nejspíš viděli poněkud jinak.

 

4. Zhroucení falešného vakua

Podle strašidelných historek kvantové mechaniky by se Higgsovo pole našeho vesmíru mohlo nacházet ve stavu takzvaného falešného vakua. Takový stav by mohl být dlouhodobě relativně stabilní, ale v jistém okamžiku by se mohl zhroutit. Pak by vznikla „bublina“ více stabilního vakua, která by se vesmírem šířila rychlostí světla, „požírala“ by časoprostor, a nakonec by zřejmě zhltla celý vesmír. Něčemu takovému by se zřejmě nedalo uniknout. Je to ale stále jen velmi hypotetický koncept a v poslední době to vypadá, že je velice nepravděpodobný.

 

5. Velký atraktor

Někteří lidé se obávají i Velkého atraktoru, pozoruhodné anomálie, která se stala gravitačním centrem nedávno popsané nadkupy galaxií Laniakea. Ta přitom zahrnuje Mléčnou dráhu a zhruba 100 tisíc dalších galaxií. Velký atraktor je jednou ze záhad v našem galaktickém sousedství. Jde o relativně malou oblast vesmíru, vzdálenou asi 250 milionů světelných let. Problém je v tom, že Velký atraktor nemůžeme přímo pozorovat, protože nám brání ve výhledu Mléčná dráha. Z nepřímých pozorování usuzujeme, že se tam nachází hmota odpovídající desítkám tisíc galaxií o velikosti Mléčné dráhy.

Co ve vesmíru děsí vás?

 

Video:  The Most Efficient Way to Destroy the Universe – False Vacuum

 

Literatura

IFL Science 12. 6. 2020.

Datum: 07.07.2020
Tisk článku

Související články:

Jak se zachovají lidé, pokud objevíme mimozemský život?     Autor: Stanislav Mihulka (11.12.2017)
Mohla by nám cizí civilizace hacknout planetu?     Autor: Stanislav Mihulka (24.02.2018)
Mohli by mrtví mimozemšťané zachránit lidstvo?     Autor: Stanislav Mihulka (27.05.2019)



Diskuze:

Jaká je podstata Černé díry?

David Sechser,2020-07-15 23:11:35

Dobrý večer,
Dovolím si zahájit polemiku na téma copak by asi na nás mohlo z černé, černočerné, nejčernější nevědomosti mohlo udělat baf?

Skoro by se nabízelo něco aktuálního černého..
A dost agresivně autodestruktivního.
Třeba BML??
Black Matter Lives??
Jejda
To co se ve státech teď děje zcela odpovídá předpokladům.
Černá hmota opravdu žije..

Odpovědět


Re: Jaká je podstata Černé díry?

Jiri Janu,2020-08-09 10:07:16

Kdybys nepsal nic, mozna bys nemusel byt nejhloupejsi jitrnice na OSLU.

Odpovědět

Lehce banální, ale pravdivá odpověď

Bohuslav Rameš,2020-07-09 12:50:53

Lidé, alespoň někteří.

Odpovědět

Vtip

Bohumil S.,2020-07-08 20:25:01

Tento článek mi připomněl jeden vtip:
Učitel povídá studentům: "Vědci dokázali, že život na Zemi bude za 4 miliony let zcela zničen."
Jeden student rozhorleně reaguje: Cože??? Jak můžete něco takového s takovým klidem vyslovit?
Učitel odpovídá: "Pardon, chtěl jsem říct 4 miliardy let."
Student: "Uff tak to jo, to jsem si oddychl..."

Odpovědět

Teplota pod absolutnou nulou ?

Pavel Gašperík,2020-07-08 08:56:52

Rád čítam rozne viac-menej nedokázatelné - scifi teórie ... Sú však fakty ktoré súčasná fyzika nepustí a tou je napríklad teplota - absolutna nula . Tvrdí sa , ju nemožno dosiahnuť . Mňa však láka myšlienka teploty pod absolútnou nulou . Vtedy by sa teoreticky mohol udiať fázový preskok vákua ...

Odpovědět


Re: Teplota pod absolutnou nulou ?

Petr Slachta,2020-07-08 09:20:34

To je jako myslet si, ze pri couvani jedu minusovou rychlosti.
Anebo jak je ta minusova teplota myslena?

Odpovědět


Re: Re: Teplota pod absolutnou nulou ?

David Pešek,2020-07-08 13:46:08

je to zajímavá myšlenka, teoreticky lze dosáhnout "záporné" teploty, jak by to vypadalo v praxi? elektrony by obíhaly retrográdně? hmota s teplotou a hmota se zápornou teplotou by se gravitačně odpuzovali?

Odpovědět


Re: Re: Re: Teplota pod absolutnou nulou ?

Igi2 Menovatel,2020-07-08 14:44:03

Pokiaľ viem, záporná abs. teplota je len trik, ako udržať pravidlo rastu entropie. Teda ak sa stane, že entropia dočasne trochu klesla, zodpovedajúca (entropická) teplota sa tiež nastaví záporná a súčin TdS je kladný.

Odpovědět


Re: Re: Teplota pod absolutnou nulou ?

Pavel Gašperík,2020-07-08 16:21:58

Kladná a záporná teplota v podstate neexistuje . Existuje len teplota . Kladná nad nulu , Celziovu či Fahrenheitovu , je len naše referenčné rozmedzie , rovnako ako údaj "absolutnej" nuly My si tu žijeme našu galaktickú fyziku s tým , že sa k absolutnej nule nevieme dopracovať . Možno že stav vesmíru pod absolutnou nulou je v našom vnímaní singularita . Ale ja to nevnímam ako "zápornú" teplotu ...

Odpovědět


Re: Re: Re: Teplota pod absolutnou nulou ?

Pavel Gašperík,2020-07-09 20:13:24

Ja ďakujem p.dr.Wagnerovi za usmernenie , nad tým ako hlboko môže teplota vo vesmíre okolo nás klesnúť , som špekuloval kedysi dávnejšie nad vetami v knižke dr.J.Grygara - Kosmologie nejen pro každého , kde sa autor zamýšľal nad zánikom vesmíru pri modeli nekonečného rozpínania až do štádia uplneho ukončenia atomárneho pohybu ...

Odpovědět


Re: Re: Teplota pod absolutnou nulou ?

Vladimír Wagner,2020-07-08 23:08:20

Záporná teplota (tedy v Kelvinově stupnici) existuje, ale je to velice specifický pojem. Jeho zavedení je do značné míry formální. Blíže v těchto dvou článcích:

https://www.osel.cz/5456-neni-teplota-jako-teplota-a-chladno-jako-chladno.html

https://www.osel.cz/5471-jak-se-dosahuje-a-meri-zaporna-spinova-teplota.html

Odpovědět


Re: Re: Re: Teplota pod absolutnou nulou ?

Petr Slachta,2020-07-09 08:32:06

Diky diky. Tohle jsem neznal.
Nicmene, je to pro me trochu neco jineho nez jak chapu pojem "teplota" ja osobne: jakozto rychlost pohybu castic. Samozrejme jsem laik. Ale prave proto je pro neprijatelne popisovane jevy oznacovat jako jevy se "zapornou teplotou". Samozrejme pro vas odborniky to je jine.
Kazdopadne jeste jednou diky za odkazy :-)

Odpovědět

Již ctihodný Isaac Newton

Pavel Nedbal,2020-07-07 17:51:23

si při svých filosofických úvahách, co vyplývá z teorie gravitace, uvědomil, že dráhy v systému více těles nejsou uzavřené křivky a plyne z toho, že jsou v zásadě chaotické.
On, jakožto věřící člověk, dospěl k názoru, že Stvořitel, jehož dílem je celé Universum včetně nás, do tohoto orloje drah občas lehce zasáhne, aby je opět uvedl do stability odpovídající Božím záměrům. Toliko jedna verze.
Je opravdu podivuhodné, že přes již uplynulý věk 4,5 miliardy let jsou roviny drah planet v podstatě shodné a excentricity kolísají v malých mezích. A to vše navzdory rušivým vlivům, které máme v samotné Sluneční soustavě, o extrasolárních nemluvě - asi žádné nebyly. Asi je rozmístění planetárních drah majících významnější vliv velmi šťastné.
Hovoří se sice o potenciálních nestabilitách v budoucnu, nicméně ty 4,5 mld let hovoří o tom, že nás ještě čeká ve Sluneční soustavě dostatečně dlouhé období stability. Nebál bych se.
Velký Atraktor je ještě daleko, ale obávám se podle mapování tras galaxií, že se tam schyluje k uzavření prostoru, a to bez velkého rachotu, neboť bez akrečního disku.
Na prolomení vakua nevěřím, m.j. tomu nerozumím.

Odpovědět


Re: Již ctihodný Isaac Newton

Ludvík Urban,2020-07-08 10:55:11

Velký atraktor je jen taková "lokální" smrt v Laniakea.
Shapley Attractor je to, co do temnoty sváže vše, co dnes můžeme na obloze vidět.
Ale, když se to spočítá, tak naše MW do něj doletí až za 900 Gy.
Jestlipak v té době ještě budou nějaké atomy? :-)

Odpovědět


Re: Re: Již ctihodný Isaac Newton

Tomáš Horázný,2020-07-10 08:04:00

Do velkeho atraktoru nedorazime nikdy. Diky rozpinani vesmiru se od nej prakticky vzdalujeme.

Odpovědět

Lidi

Josef Sysel,2020-07-07 11:52:52

Lidská bezradnost.
"Velký atraktor" to slyším poprvé, to mi scházelo do skládačky, tím se vše vysvětluje, takže vesmír je velká řeka směřující od pramene k atraktoru, víry jsou černé díry, kameny, písky, řasy a my jsme jen takový sliz na jednom kamínku. :)))

Odpovědět


Re: Lidi

Ladislav Truska,2020-07-07 12:27:59

přesně tak.. a stačí aby někdo šel kolem a do toho kamínku kopl... :)

Odpovědět


Re: Re: Lidi

Vladimír Bzdušek,2020-07-07 17:21:48

No,
a to je konečne tá správna odpoveď na Fermiho paradox,
ostatné kamienky sú už rozkopané ...
... resp. to, že niekto kope do kamienkov je také,
povedzme ľudské. Ale že niekto doteraz nekopol do toho nášho,
tak to je náhoda nad náhodu, a v súvislosti s paradoxami evolúcie
je to mocnené ďalšou náhodou ...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz