LOFAR detekoval rádiový signál z exoplanety. Civilizace to ale nebude  
Radioastronomové zachytili rádiové vlny ze soustavy Tau Boötis, pravděpodobně z exoplanety Tau Boötis Ab. To je ale obrovský a pekelně horký jupiter, kterého zblízka opéká hvězda žhavější než Slunce. Proto jde se vší pravděpodobností o rádiové kvílení magnetického pole mučeného plynného obra.
Pekelný jupiter Tau Boötis Ab se svým magnetickým polem. Kredit: Jack Madden/Cornell University.
Pekelný jupiter Tau Boötis Ab se svým magnetickým polem. Kredit: Jack Madden/Cornell University.

Řada lidí tráví svůj čas nebo alespoň čas svého počítače tím, že pátrá po rádiových signálech z vesmíru. Když byly objeveny exoplanety, tak se na ně radioteleskopy pochopitelně také zaměřily. Doposud ale tyto snahy byly až pozoruhodně neúspěšné.

 

Jake Turner. Kredit: Cornell University.
Jake Turner. Kredit: Cornell University.

Jake D. Turner z americké Cornell University a jeho spolupracovníci na tom zapracovali a hlásí detekci jednoho z prvních rádiových signálů, které k nám přilétly od nějaké známé exoplanety. Vědci monitorovali oblohu s využitím nizozemské soustavy radioteleskopů LOFAR (Low-Frequency Array). Během výzkumu narazili na výtrysky rádiového záření, které přilétají z blízké soustavy Tau Boötis v souhvězdí Vozky, vzdálené jen asi 51 světelných let.

 

Tau Boötis je vlastně dvojhvězda, kterou tvoří bílá hvězda spektrální třídy F s červeným trpaslíkem. U bílé hvězdy Tau Boötis A byla již v roce 1996 objevena exoplaneta, jako jedna z vůbec prvních, která nese označení Tau Boötis Ab. Vzhledem k její povaze ale prakticky není naděje, že by tam sídlilo cokoliv živého, natož inteligentního. Je to naprosto neobyvatelný, pekelný svět. Jde o rozpálený a pořádně velký jupiter, nejméně čtyřikrát hmotnější než náš Jupiter. Obíhá velmi blízko u své hvězdy, takže se jeho teplota pohybuje někde kolem 1 300 °C.

 

Jádro soustavy LOFAR. Kredit: LOFAR / ASTRON.
Jádro soustavy LOFAR. Kredit: LOFAR / ASTRON.

Podle všeho tedy nešlo o nabídku meziplanetární komunikace, návod na zázračnou technologii, ani o vesmírný reklamní spot. Turnerův tým podle všeho zachytil rádiové kvílení magnetického pole opékaného plynného obra. I tak je to ale skvělý úspěch. Magnetická pole planet nás nesmírně zajímají. Nejen kvůli vrozené zvědavosti, ale také jaksi v zájmu vlastní bezpečnosti. Pozemskému magnetickému štítu vděčíme za mnohé. A výzkum rádiových signálů vycházejících z magnetických polí exoplanet nám může přinést spoustu poznatků o těchto jevech.

 

Turner a spol. neudělali tenhle objev náhodou. Před dvěma lety si poslechli „rádiové vysílání“ našeho Jupiteru a modelovali si, jak by vypadalo při poslechu z velké vzdálenosti. Pak takové signály hledali u blízkých exoplanet. U Tau Boötis Ab se jim to povedlo. Zároveň ale dodávají, že detekovaný signál je dost slabý. Zatím není úplně jisté, že jde doopravdy o rádiové vlny z dotyčné exoplanety. To ale není nic výjimečného. Prostě bude nutné tento objev potvrdit dalším pozorováním. Turner s kolegy už na tom pracují a pozorují soustavu Tau Boötis dalšími radioteleskopy.

 

Video: Radio Emission from an Exoplanet - Jake Turner

 

Literatura

Cornell University 16. 12. 2020.

Astronomy & Astrophysics (accepted).

Datum: 17.12.2020
Tisk článku

Související články:

Rekordně pomalý pulzar si „zívne“ jednou za 23,5 sekundy     Autor: Stanislav Mihulka (26.10.2018)
Mrtvé planety bílých trpaslíků vysílají rádiové vlny miliardy let     Autor: Stanislav Mihulka (12.08.2019)
Lovci exoplanet mají snímek multiplanetárního systému hvězdy typu Slunce     Autor: Stanislav Mihulka (23.07.2020)



Diskuze:

Oni

Tomáš Novák,2020-12-18 16:15:17

...tam jsou. Ale mají zatím podobu extrémofilních mikroorganismů...

Odpovědět

Obyvatelnost

Jan Turoň,2020-12-17 23:19:13

Nač ten pesimismus? V libračním bodě L2 takového horkého Jupitera by mohla být prima skrýš pro druhou Zemi.

Odpovědět


Re: Obyvatelnost

Pavel Hudecek,2020-12-18 03:31:47

Vzhledem k přítomnosti druhé hvězdy je nepravděpodobné, že L-body budou nějak extra stabilní. Rozhodně ne na vývoj života v řádu miliard let. Otázka je, zda by tam nějaký objekt vydržel milion let, nebo zda méně než století. Další část problému je, jestli je tam vůbec dostatečný stín. Ta planeta je hodně blízko hvězdě, takže z toho L2 klidně může vypadat jako velká skvrna na slunci.

Na druhou stranu, známe uhlovodíkový život, uvažovalo se o silikonovém životě, kdoví, zda za podmínek většiny kapalných kovů není nějaký život, kde je místo uhlíku třeba wolfram?

Odpovědět

Boötis?

Viktor L.,2020-12-17 18:20:57

Nerozumím transkripci latinského "bootis", tedy "pastýře", jako "Boötis". V české transkripci latiny se nikdy nepoužívaly přehlásky.

Odpovědět


Re: Boötis?

M. Marvan,2020-12-18 06:48:24

A proč v souhvězdí Vozky?

Také jsem znepokojen.

Odpovědět


Re: Re: Boötis?

Václav Dvořák,2020-12-19 23:38:56

Zajímavé, asi se něco spletlo během překladu nebo korektur, možná to chtělo jen mrknout na Wikipedii nebo hvězdnou mapu jestli všechno souhlasí....

V každém případě mně to inspirovalo k malému průzkumu. Zaprvé obě souhvězdí patří do tradičního Ptolemaiovského seznamu souhvězdí i do jejich moderního seznamu.
Detailně:
Vozka - Auriga (zkratka Aur) - hlavní hvězda Capella (čtyřhvězda vzdálená 42ly) - výskyt na Severní obloze, prochází jím Mléčná dráha (proto obsahuje hodně objektů ve vzdálené rovině hlubokého vesmíru).
Pastýř - Bootes (Boo) - hlavní hvězda a pátá nejjasnější na Severní obloze je Alfa Bootis neboli Arcturus (žlutý obr vzdálený 37ly) - výskyt taktéž na Severní obloze.
Někde mezi těmito dvěma souhvězdími mimo jiné leží známý Velký vůz resp. Velká medvědice (Ursa Major), možná z této stranové podobnosti pramení celá záměna?
Jinak detekce různých signálů a pozorování blízkých exoplanet utěšeně přibývá, jsem velmi zvědav co přinese blízká budoucnost (viz například včerejší zveřejnění detekce neobvyklých radiových signálů od Proximy b). Předpokládám, že i na Oslu k tomu vznikne, jak bývá zvykem, nějaký zajímavý článek.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz