Stovky metrů pod dnem oceánů je život  
Studie ukázala, že v sedimentech, které leží hluboko pod mořským dnem, žijí bakterie. Tito mikrobi produkují metan. Kolik ho produkují zatím nevíme, ale je možné, že ho tvoří tolik, že se významně podílejí na na oteplování Země.

Mořské sedimenty pokrývají 70% zemského povrchu a obsahují více než polovinu mikroorganismů na naší planetě. Problém, o kterém je zde řeč, jsou organismy, které byly zjištěny hluboko pod mořským povrchem. Nejasnosti vyplývají z toho, že v tomto materiálu je obtížné rozlišit co jsou  živé a co odumřelé buňky. Debaty o tom, zda vůbec jsou zjištěné buňky metabolicky aktivní se vedly dlouhou dobu. Nyní v tom máme jasno.

Hluboko pod mořským dnem je život
Rozlousknut oříšek biologické aktivity sedimentů, miliony let starých, se pokusil tým odborníků, který od roku 2001 zkoumá vzorky ze dna Pacifiku. Jejich program byl financován z projektu zaměřeného na sledování dopadů drancování oceánů. K tomu, aby mohli dát na nevyjasněné otázky odpověď, zvolili netradiční přístup. Nejprve vyzvedli vzorky sedimentů dna až do stáří 16 milionů let. Nejstarší sedimenty byly z hloubky 400m pod dnem oceánu. Pak v jednotlivých vrstvách sledovali přítomnost bakteriální ribosomální nukleové kyseliny RNA.  Na tuto molekulu se zaměřili proto, protože se poté, co si ji buňka vyrobí, rychle se  rozpadá. Existující molekuly RNA jsou tedy známkou toho, že daný vzorek obsahuje živoucí organismy. Rozbory ukázaly, že sedimenty tyto molekuly, indikující život, obsahují.

„Až dosud vědci podobný důkaz toho, že bakterie v hluboko uložených sedimentech skutečně žijí, neměli.“ Prohlásil o tomto poznatku ekolog Lev Neretin z Max Planckova Institutu v Brémách. Neretin je jedním z členů výzkumného týmu, a byl to on, kterému se podařilo zjistit, že 10 až 30% buněk obsažených v sedimentu oceánu, jsou buňky živé!

Z toho vyplývá, že nyní musíme přehodnotit představy o žijících organismech na naší planetě. Dna oceánů mají zřejmě mnohonásobně více živé hmoty, než kolik jsme si dosud dovedli představit.

Původ bakterií

Bakterie Methanococcoides

Jak se tyto bakterie dostaly tak hluboko do mořského sedimentu?
“Jediné vysvětlení, které se nyní pokládá za rozumné je, že zde byly pohřbeny.“ Tak se vyslovil k  původu zmíněných bakterií Bo Thamdrup, mikrobiolog zabývající se touto problematikou na universitě v jižním Dánsku – Odense. To ale znamená, že kolonie baktérií přežívají i poté, co jsou v sedimentech uvězněny po miliony let!
Tento objev kolonií bakterií žijících hluboko v mořských sedimentech , společně s nedávným zjištěním živých bakterií v permafrostu Aljašky starém 32 000 let, posouvá naše znalosti týkající se hranic života. Nynější objev živých tvorů pod dny oceánů, prosperujících za obrovského tlaku, bez kyslíku  a současně při nízké teplotě, podporuje myšlenku, že by se život mohl vyskytovat i na jiných planetách.

Vědci si nemyslí, že by nynější formy bakterií, které zde byly nalezeny, byly ty samé bakterie, které tam osud před miliony let uvěznil. Dnešní bakterie jsou sice jejich potomky, ale už se jedná o zcela jiné bakterie, protože ty původní se postupem doby měnily jak se adaptovaly  na změněné podmínky. Nyní vědci chtějí kompletně analyzovat genom těchto bakterií. Slibují si od toho, že tak získají odpověď na otázku - jakéže to změny v geonomu umožňují přežití v tak extrémních podmínkách. 
 
Závěr

Pokud tedy myriády bakterií, o kterých jsme neměli ani tušení že existují, produkují v důsledku svého metabolismu metan, což je plyn přispívající ke globálnímu oteplování, může to být vážná věc. Kolik škodlivého plynu tyto bakterie produkují je zatím předmětem spekulací, a kvalifikovanou odpověď může dát až další výzkum. Teprve pak budeme moci odhadnout jak moc tyto potvůrky přispívají ke změně klimatu. Možná se dobereme zjištění, že ve srovnání s nimi je naše  lidská činnost, co do škodlivosti svého počínání, zcela titěrná.


Pramen: Nature 

Datum: 08.03.2005 07:07
Tisk článku

Plejádské učení - Clow Barbara Hand
 
 
cena původní: 388 Kč
cena: 334 Kč
Plejádské učení
Clow Barbara Hand

Diskuze:

Zajímalo by mě, co na to nick klimatolog,

Pavel Brož,2005-03-09 17:18:50

se kterým jsem diskutoval asi před třemi týdny na Neviditelném psu. Ten totiž tvrdil, že klimatologové znají dnes toky uhlíku v geosféře s přesností na 10%, kteréžto tvrzení mě tehdy velice pobavilo. Samozřejmě že teď ještě není jasné, zda metanogeneze těchto sedimentárních bakterií bude tak intenzivní, že bude tvořit významný podíl v globálním toku uhlíku v geosféře, jde mi pouze o to, že přesně takovýchto překvapení může být během následujících padesáti let ještě klidně tucet - tj. objevů dalších dílčích toků uhlíku, o nichž jsme dosud neměli sebemenší tušení. Proto mi tvrzení o tom, že klimatologové dnes znají toky uhlíku s přesností na 10% přijdou jako politováníhodná pošetilost.

Odpovědět

Nízká teplota

kolo@vratek,2005-03-09 12:53:17

ve skutečnosti není tak moc nízká - na dně oceánu je +4 st.C, neboť obrovský tlak vody si vynutí minimální hustotu vody, což právě udržuje ty čtyři stupně. Chemické reakce spojené s životem neprobíhají při těchto teplotách nijak bouřlivě, ale přece jen probíhají - a to velmi stabilně.

Odpovědět


Sorry, beru zpět

kolo@vratek,2005-03-09 13:19:40

Nemusi tam byt 4 st.C. Ta objemova anomalie vody plati jen v urcitem rozpeti tlaku, napr. pri atmosferickem tlaku je minimalni hustota pri 4 st.C, ale v pri tlaku 100 bar (1 km hloubka) uz je minimalni hustota pri 2 st.C a pri 500 barech (5 km hloubka)uz je anomalie v tahu a voda se pekne smacka na minimalni hustotu pri minimalni teplote - moje tabulky zacinaji teplotou trojneho bodu 0,01 st.C. Takze pokud tu vodu nehreji zemske hlubiny, bude tam fakt skoro nula.

Odpovědět


Na té přesné teplotě zase až tak nesejde

Pavel Brož,2005-03-09 17:10:50

On totiž rozdíl rychlosti chemických pochodů při 4°C a při 0°C, za předpokladu, že se netvoří led (a to se při těch tlacích netvoří) je celkem zanedbatelný. Vzhledem k minimální stlačitelnosti vody navíc na rychlosti těch chemických reakcí nemá podstatný vliv ani tlak, takže jediným podstatným omezením může být jednak dostupnost biogenních prvků, jednak doba, která je potřebná k recyklaci odpadu na opět využitelné vstupní látky, a hlavně pak rychlostí transportu energie do tohoto biotopu (ani život není perpetuum mobile), který možná bude hlavním limitujícím prvkem rychlosti toho metabolismu.

Odpovědět

Mám nejasnosti,promiňte

Josef,2005-03-08 20:53:35

Čím se živí,jak odstraňují své odpadní produkty, jak to že máme ještě ozonovou ochranu a přírustek usazenin v Pacifiku je pouze 0,025 mm ročně po dobu 16 milionů let ?

Odpovědět

FANTASTICKÉ!!!

Al,2005-03-08 12:40:35

Znovu a znovu kroutím hlavou
a) nad "úžasností" života
b) jak málo toho stále víme o životě, Zemi i klimatu na ní...

V této souvislosti zcela rozumím stanovisku prezidenta Bushe, který na návštěvě v Evropě řekl, že se sice ke "Kjótu" nepřipojili, ale že americký kontinent utratí několik miliard dolarů za výzkum o klimatu...

V této souvislosti si nezbývá než postesknout, že také kvůli mj. "Kjótu", si zaneřádíme stožáry a vrtulemi větrných elektráren také naši krásnou českou krajinu!

Odpovědět

mozna

pavel houser,2005-03-08 10:52:35

mozna, ze v tyto oblasti, tedy dna oceanu a vodou zatopene sedimenty, jsou naopak mistem, kde se zivot objevil vubec poprve (stabilni prostredi, dostatecna teplota->zdroj energie, ona i fotosynteza mozna puvodne vznikla pro vlnove delky infracerveneho zareni). takze ty bakterie nemuseji byt nutne pohrbene (respektive potomci zaziva pohrbenych), ale poradni starousedlici.
podrobneji viz napr./>
http://vesmir.cz/clanek.php3?CID=212

Odpovědět

Bakterie produkujici metan spis prispivaji ke

Ladislav,2005-03-08 08:15:46

sklenikovemu efektu a ne k niceni ozonove vrstvy
"...produkují v důsledku svého metabolismu metan, což je plyn přispívající k ničení ozonové vrstvy, m ...."

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace