V centrech galaxií se nacházejí supermasivní černé díry. Jsou to neviděná monstra, jejichž hmotnost obvykle odpovídá milionům Sluncí. Někdy i miliardám Sluncí. Něco takového je obtížně si byť jen představit, ale vesmír už je takový. Můžete v něm najít prakticky úplně všechno. Potíž je v tom, že veliké supermasivní černé díry pozorujeme ve velmi mladém vesmíru. Tak mladém, že by podle stávajících teorií vzniku černých děr neměly za tu dobu šanci „vyrůst“.
Takashi Moriya z japonské National Astronomical Observatory of Japan a jeho spolupracovníci nalezli zajímavou „zkratku“, která by mohla změnit situaci. Zárodky supermasivní černých děr by podle nich mohly vniknout při zániku monumentálních prvotních hvězd, mnohem větších než dnešní největší známé hvězdy. Tyto prvotní hvězdy podle nich explodovaly jako megasupernovy. Pozůstatky těchto fascinujících explozí bychom prý mohli časem nalézt díky nové generaci teleskopů.
V současné době si obvykle představujeme, že prvotní hvězdy měly hmotnost asi 100 až 200 Sluncí. Záhy měly explodovat jako supernovy a vytvořit černé díry, které by začaly hltat okolní hmotu. To si představíme vcelku snadno, protože podobné hvězdy, byť vzácně, existují i dnes.
Jenže, podle toho, co o černých dírách, jejich vývoji a vesmíru víme, je nepravděpodobné, že by tímto stylem mohly vzniknout gigantické supermasivní černé díry v mladém vesmíru. Málo času a málo „potravy“. A my je tam přesto pozorujeme.
Moriya a spol. se domnívají, že na počátku vesmíru vznikl určitý počet megahvězd, o hmotnosti desítek tisíc Sluncí. Na rozdíl od jiných příznivců tohoto konceptu ale mají za to, že se nezhroutily do veliké černé díry bez exploze supernovy. Simulovali si záření takové supernovy a došli k závěru, že by mělo jít o velmi jasné události, jejichž záře bude výrazně posunutá červeným posuvem, tedy k červenému konci spektra.
Nezajímavější je, že by tuto záři, pokud existuje, měly detekovat teleskopy nové generace, které mohou zachytit blízce infračervené záření. Takovým teleskopem se stane například James Webb Space Telescope, který by se měl vydat do vesmíru letos na podzim. Badatelé věří, že by mohl detekovat dosvit zmíněných supernov megahvězd z úsvitu vesmíru a tím ověřit jejich hypotézu. Uvidíme, jak to dopadne.
Video: Takashi Moriya | Light-curve and spectral properties of ultra-stripped core-collapse supernovae
Literatura
Monthly Notices of the Royal Astronomical Society online 4.3. 2021.
Superjasné supernovy z mladého vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (08.01.2014)
Dávné monstrum: Kvasar Pōniuāʻena je největším z mladého vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (28.06.2020)
Nejzářivější kvasar vesmíru pohání nejvíce žravá černá díra
Autor: Stanislav Mihulka (04.07.2020)
Diskuze:
Černé díry a prostoročas
Tomáš Novák,2021-03-18 13:27:25
Skutečně může v pozorovatelném vesmíru reálně existovat něco jako singularita?
Aneb proč to dělat jednoduše, když
Karel Ralský,2021-03-17 23:14:25
to de složitě přes "velký třesk" to by ani honák od dobytka, kterým jsem se živil nepochopil.
Už desítky let tady píši, že jsme součástí horizontu událostí s mírně klesajícími prsteny při pádu do "černé díry" a toto je jen další z moha důkazů.
Re: Aneb proč to dělat jednoduše, když
Jan Mrkvicka,2021-03-17 23:35:08
Keby sme boli zrovna na horizontu udalostí, to by sme museli poznať z pozorovaní.
Re: Re: Aneb proč to dělat jednoduše, když
Karel Ralský,2021-03-18 12:56:46
Když jste uprostřed lesa také nevidíte konec ani začátek nebo na nádraží ve vagónu vevnitř a s mnoha "vlaky" okolo nevidíte poslední vagón a lokomotivu, nehledě na to že to co se pohybuje vzhledem k nám rychleji než světlo nevidíte a to z obou stran singularity takže ani Web to nemusí přímo vidět, kromě podle mého úsudku zvýšené hustoty ze všech směrů (dohlédne více na zakřiveném povrchu "koule" v prstenci(našeho vesmíru)).
Jediným vodítkem je nepřímé pozorování například, neustále se zrychlující Hubblova konstanta vzhledem ke vzdálenosti,
"reliktního záření" které je mnohem blíže než by mělo podle "velkého třesku" být.
Gravitačního pole které jde zdánlivě z ničeho("temná hmota"),
moje předpověď "prstence"na dotaz z osla před zveřejněním "snímku" a jiné indície, třeba příliš velké černé díry tam kde by neměly být ale jsem jen laik který pásl dobytek mohu se také mýlit ale domnívám se, že se tentokrát mýlí "vědci".
Jinak ty prstence nejsou z mé hlavy a dlouho před Intersteralem který popsal jen vnější slupku jsem četl disertační práci na toto téma od jednoho z mladých slovenských fyziků kterou sem někde uložil a zapomněl kde(několikrát jsem už změnil systém počítače včetně disků) a ani si nevzpomínám na jeho jméno ale ztotožnil (nebo upřesnil svoji představu) jsem se s jeho myšlenkou.
Napsal bych toho mnohem více ale nechci zaplevelovat diskusi dlouhými elaboráty.
Re: Re: Re: Aneb proč to dělat jednoduše, když
Am Am,2021-03-18 13:30:34
diskuse tu budou zaplevelene tak jako tak
tvuj plevel bude aspon zajimavy
zkus to komplexneji popsat a dej to sem
ale jako novy prispevek, nikoli jako odpoved na tento, at to muzeme cist na mobilu normalne a ne ve stylu 3 sliva na jeden radek
Re: Re: Re: Re: Aneb proč to dělat jednoduše, když
Karel Ralský,2021-03-18 23:57:47
Pokusím se tyto své
myšlenkové experimenty
k této problematice
komplexně shrnout.
Ale nevím kdy to stihnu,
možná odpovím v
některých příštích článcích
o vesmíru, který se bude týkat
tohoto tématu.
Musím utřídit a zpřístupnit
i "nelaikům"
své myšlenkové experimenty.
Hodit na papír, proškrtat a dostat
se do několika odstavců
napsat zde.
Najít ztracené články.
Poukázat na ně včetně jmen.
Z internetu to mizí.
Je to na týdny.
Re: Re: Re: Aneb proč to dělat jednoduše, když
Marek Fucila,2021-03-20 01:27:53
Neviem či chápem vašu predstavu, ale podobné teórie sú zrejme rozpracované: https://en.m.wikipedia.org/wiki/Black_hole_cosmology
Re: Re: Re: Re: Aneb proč to dělat jednoduše, když
Karel Ralský,2021-03-20 13:18:22
Díky za odkaz,
jsem rád
že někteří odvážlivci
z řad studovaných lidí
v poslední době,
mají podobné myšlení,
o kterém tvrdím a
rozvíjím(mé představy
o vesmíru
jdou mnohem dál)
již více než
20 let.
Ale mainstream
podle mého
selského rozumu
je někde jinde
než je skutečnost.
Re: Aneb proč to dělat jednoduše, když
Jaroslav Fisnar,2021-03-18 19:47:27
není hezké jíst honáky dobytka pane
Re: Re: Aneb proč to dělat jednoduše, když
Karel Ralský,2021-03-18 23:31:10
Díky za upozornění samozřejmě jsem použil nelogickou zkratku, tedy než jsem dostal důchod živil jsem se také mnoho let jako zaměstnanec který pečoval o koně a jiná zvířata.Ale také jsem pracoval v Energetice hlavně na vedeních vysokého napětí a výstavbě Dukovan.
vejce nebo slepice
Ludvík Urban,2021-03-17 18:49:03
Z toho se možná brzo vyvine hádka, co bylo dřív, jestli vejce nebo slepice.
Čím dál se díváme, tím masivnější černé díry vidíme.
Jenže, čím dál se díváme, tím víc vidíme do minulosti.
Jestli brzo někdo neudělá pořádek pořádnou statistikou hmotností černých děr v jádrech galaxií v závislosti na vzdálenosti (a tím tedy v závislosti na stáří těch galaxií), tak tu může vybujet hypotéza, že ty supermasivní díry vznikly jako první a teprve pak se kolem nich vytvořily galaxie, protože asi žádná galaxie nemůže existovat bez pořádné kotvy ve svém středu. A jak ty galaxie stárnou, tak se ty černé díry v jejich jádrech zmenšují.
A třeba tak, jak tu na Oslu před tejdnem píše ten Nikitin, tj. že ty díry ztrácejí svou hmotnost přeměnou baryonické hmoty, kterou pohlcují, na temnou hmotu, kterou vyvrhují.
Když jsem byl malej kluk, mátly mne tehdejší představy o kvasarech. Ty, ač jsou od nás nejdál, jsou nejvíce energetické a to proto, že asi pojídají mnohem víc hmoty ze svého okolí než se děje někde u nás. To je divné, říkal jsem si, černá díra ma být konec, dokonce konec všeho. Tak jak to, že že jsou kvasary na počátku času a našeho vesmíru, když by logicky měly být na jeho konci? No a až dnes se říká, že černá díra, která začíná vytvářet svou galaxii, začíná kvasarovským spektáklem a až po několika gigarocích se usadí a uklidní.
Říkám to pořád: vůbec netušíme, na co se to skrzeva ty dalekohledy vlastně díváme a většinu života trávíme v iluzích, že něco chápeme.
Re: vejce nebo slepice
lada Školník,2021-03-18 08:19:04
Konečně někdo kdo pěkně popsal. Astronomové jsou většinou lidi co se koukají do nesmírné minulosti a vysvětlují ostatním co si myslí že tam vidí.
Zajímavé je na tom, že o tom povětšinou píší v přítomném čase, takže člověk má dojem že se to co vidí, odehrává právě teď.
Re: Re: vejce nebo slepice
Michal9703 Devetsedm,2021-03-18 10:45:52
Ale to se každý jen díváme do minulosti, i když třeba jen civíme z okna na ulici. Jediný, kdo vidí skutečnost bez zpoždění, jsou zenoví mistři.
Re: Re: vejce nebo slepice
Alyo Sha,2021-03-18 11:55:58
Povedal by som ze vacsine astronomov krivdis. To ze so zvecsujucou sa vzdialenostou pozorovaneho objektu sledujeme dalej aj do minulosti muselo dojst aj im.
Re: Re: Re: vejce nebo slepice
Vojtěch Kocián,2021-03-18 15:11:39
Oni to samozřejmě vědí, ale jak psal předřečník, nemusí si uvědomit, že lidem mimo obor nemusí tak snadno dojít, o čem vlastně mluví. Pak to navíc přežvýkají média různé kvality a nikdo už neví, jak to vlastně původně bylo myšleno a jestli dotyčný astronom udělal nějakou banální chybu nebo ne.
Re: Re: Re: Re: vejce nebo slepice
Jan Novák9,2021-03-18 20:32:51
Oni to ti astronomové většinou nepíší pro úplné dementy. Normálně vzdělaný ne-astronom který dochodil aspoň učňák ví že informace se šíří maximálně rychlostí světla. (Pokud není kvantově provázaná :-)))
Úplně nejlepší je když daný jedinec používá ve svých vývodech pluralis majestatis :-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
