Černá díra Jednorožec je nejbližší Zemi a také jednou z nejmenších  
Deformovaný červený obr prozradil přítomnost blízké a velmi malé černé díry v souhvězdí Jednorožce. Tento neviditelný Jednorožec je vzdálený asi 1 500 světelných let a jeho hmota odpovídá zhruba 3 Sluncím. Černá díra této velikosti se ovšem vzpěčuje našim teoriím, takže to ještě bude mít následky.
Jednorožec a kraslice. Kredit: Lauren Fanfer / Ohio State University.
Jednorožec a kraslice. Kredit: Lauren Fanfer / Ohio State University.

Černé díry, jak známo, sice napínají fyzikální zákony až k prasknutí, ale když se zrovna nekrmí, tak jsou velice nenápadné. Jejich reálná velikost je nepatrná a prakticky nic nevyzařují. Proto se černé díry obvykle velmi obtížně hledají, i když se nacházejí relativně blízko Sluneční soustavy.

 

Čtenáři si možná pamatují na objev z května 2020, kdy uprostřed sílící pandemie svět zaujala černá díra, která měla být jedním z členů v systému dvou či tří objektů HR 6819 (též QV Telescopii), který se nachází v souhvězdí Dalekohledu. Soustava je od nás vzdálená asi 1 000 světelných let, takže mělo jít o nejbližší známou černou díru. Bonusem bylo, že soustavu můžeme vidět pouhým okem, což byla pro černou díru hvězdné velikosti rovněž premiéra. Bohužel se ale záhy objevily pochybnosti a v současnosti převažuje názor, že jde o dvojhvězdu dvou hvězd a že tam žádná černá díra není.

 

Naštěstí to netrvalo dlouho a máme tu nového adepta na nejbližší černou díru, i když je to o třetinu dále, než v případě černé díry z Dalekohledu. Třešničkou na dortu je v tomto případě luxusní přezdívka. Nová nejbližší černá díra se totiž jmenuje Jednorožec (The Unicorn), kvůli své výjimečnosti, a také pochází ze souhvězdí Jednorožce.

 

Tharindu Jayasinghe. Kredit: Ohio State University.
Tharindu Jayasinghe. Kredit: Ohio State University.

Jak ji našli? Jak přiznává vedoucí výzkumu Tharindu Jayasinghe z americké Ohio State University, jejich tým doslova vyčaroval Jednorožce z dat. Situace v jednom hvězdném systému je taková, že nejjednodušším vysvětlením je přítomnost černé díry. Pokud mají pravdu, tak Jednorožec je pozoruhodný tím, že je opravdu maličký. Jeho hmota odpovídá asi tak 3 Sluncím, což je na černou díru velice málo. Podobných černých děr známe jen naprosté minimum. Je od nás vzdálená asi 1 500 světelných let.

 

Jak to v podobných případech bývá obvyklé, k objevení objektu, který není vidět, posloužil jeho hvězdný partner, který vidět je. Tímto partnerem je červený obr, kterého důkladně pozoroval teleskop KELT na Ohio State University, ASAS (předchůdce ASAS-SN), rovněž na Ohijské státní, a také americký vesmírný teleskop TESS. Data z těchto pozorování jsou veřejně přístupná, zatím je ale ještě nikdy neanalyzoval tak, aby mohl najít Jednorožce.

 

Logo. Kredit: Ohio State University.
Logo. Kredit: Ohio State University.

Jayasinghe a spol. to udělali a všimli si, že kolem červeného obra cosi obíhá a že to ovlivňuje jeho záření. Také si všimli, že to cosi musí být zároveň neviditelné a velice hmotné. Gravitační přitažlivost tajemného společníka totiž brutálně deformuje tvar červeného obra (tidal disruption), který připomíná spíše vesmírnou kraslici. Z toho a dalších parametrů badatelé odvodili, že dotyčný neviděný společník má hmotnost cca 3 Slunce. Pokud je to správně, tak jde o další velice lehkou černou díru, která vlastně formálně nemá existovat, protože odporuje našim teoriím. Jak je vidět, teorie o vzniku černých děr budeme muset poopravit.

 

Literatura

Ohio State News 21. 4. 2021.

Datum: 22.04.2021
Tisk článku

Související články:

Společníkem jistého červeného obra je černá díra doposud neznámého typu     Autor: Stanislav Mihulka (01.11.2019)
Nejbližší černá díra je od nás vzdálená tisíc světelných let     Autor: Stanislav Mihulka (07.05.2020)
Cygnus X-1 překvapila. Je hmotnější a vzdálenější než jsme mysleli     Autor: Stanislav Mihulka (23.02.2021)



Diskuze:

minimálna č.diera

Kil Zaprt,2021-04-23 12:18:07

Vie niekto vysvetliť, prečo by nemala existovať čierna diera >2,16 M☉ a teda aj uvedených 3M☉? Ďakujem.

Odpovědět


Re: minimálna č.diera

Pavel Pelc,2021-04-23 16:11:47

Je napsáno trochu zavádějícím způsobem. Nikdo snad neříká, že by taková ČD neměla existovat, žádný princip fyzikálně nebrání mít ČD libovolné velikosti. Jen nevíme jak vznikla.
Jde zhruba o to, že aby se z neutronovové hvězdy stala ČD musí gravitace překonat tlak degenerovaného neutronovoého plynu a na to potřebuje tlačit svou hmotností. Tzn když má malou hmotnost zůstane neutronovou hvězdou (eventuelně, když je hvězda fakt malá jako naše Slunce, tak se jí vůbec nestane životní cyklus ukončí jako bílý trpaslík). Tzn ČD takovéhle velikosti nemohla vzniknout zhroucením hvězdy.
Ale takovejch ČD, co pozorujeme a nepasujou na to, že by mohli vzniknout zhroucením hvězdy je mnoho a mnoho. Naopak nápadů jak by mohla vzniknout ČD jinak než zhroucením hvězdy je o to méně. Snad při velkym třesku.

Odpovědět


Re: Re: minimálna č.diera

Kil Zaprt,2021-04-24 19:15:55

Ďakujem za vysvetlenie. Ja som mal na mysli, že Tolman–Oppenheimer–Volkoff limit je 2,16 M☉ a teda od tejto hmotnosti sú čierne diery očakávané. Alebo mi niečo uniká?

Odpovědět

k rudému dvojobru

Jaroslav P.,2021-04-22 21:44:09

Ještě jsem chtěl doplnit, že by ti obři byli tak blízko sebe, že by vytvořili podobný tvar, jako v tomto případě.

Odpovědět


Re: k rudému dvojobru

Petr Petr,2021-04-23 05:20:21

Podke článku
https://arxiv.org/abs/2101.02212
je prý černá díra nejelegantnější (kandidátské) řešení. Mohou to ale být i dvě neutronové hvězdy či neutronová hvězda a trpaslík.

Odpovědět

rudý dvojobr

Jaroslav P.,2021-04-22 21:37:49

Napadla mě jedna věc. Jak by to vypadalo, kdyby se obě hvězdy v dvojhvězdě v přibližně stejnou dobu začali měnit v rudého obra? Vznikl by rudý dvojobr? Je to vůbec možné?

Odpovědět

hvězda

Jaroslav P.,2021-04-22 21:16:09

A nemohla by to být druhá hvězda, která je schovaná v plynné obálce rudého obra?

Odpovědět


Re: hvězda

David Pešek,2021-04-24 13:31:35

hvězda ve hvězdě, to by byl tepra objekt zajímavý na pozorování, jak by se asi choval? menší hvězda by obíhala okolo těžiště větší hvězdy a vstoupení do obálky by ji začalo brzdit a snižovat orbitu až by se dostala do tak hustého plazmatu až by se rozpadla..

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz