V čem chodili lidé doby kamenné? Zbytky oděvu přinesly překvapení  
Tak jako nevíme zda u otylých venuší s povislými ňadry šlo o bohyně, amulet plodnosti, nebo ženy významného společenského postavení, se vedou spory i o to, do čeho se lidé doby kamenné halili. Zda šlo o vlnu nebo len. Nejnovější rozbor nálezu z Turecka dal odpověď: Ani jedno, ani druhé.

Dobu kamennou si většinou spojujeme s představou toulajících se tlup vyzbrojených pazourkovými noži a škrabkami. Nse ale její čas naplnil a než přešla v dobu bronzovou, se jejímu závěru říká „pozdní doba kamenná“. U té odborníci mluví o neolitu a eneolitu. To už byla doba, kdy jsme se přestávali honit za zvěří s oštěpy, začali být pohodlní a přivykali usedlejšímu způsobu života. V naší stravě začaly převažovat zemědělské výpěstky a laicky se hovoří o přechodu z matriarchátu na patriarchát. Soudě podle maďarského nálezu hliněného modelu vozu, je to také začátek doby, kdy jsme začali k obchodu využívat to, čemu se pak říkalo povoznictví. Kdy k čemu kde došlo se údaje moc neshodují protože revoluce už jsou takové – ne všude se rozhoří ve stejnou dobu, a nejinak tomu bylo i u té „pozdně kamenné revoluce" - zemědělské.

Jako první prováděl vykopávky v lokalitě Çatalhöyük britský archeolog James Mellaart. Poté, co se zapletl do podvodů a černého obchodu se starožitnostmi, ho Turci ze země vykázali. Kredit: Wikipedia, Joe Roe CC BY-SA 4.0
Jako první prováděl vykopávky v lokalitě Çatal Hüyük britský archeolog James Mellaart. Poté, co se zapletl do podvodů a černého obchodu se starožitnostmi, ho Turci ze země vykázali. Kredit: Wikipedia, Joe Roe CC BY-SA 4.0
Této hliněné „venuši“ z Çatal Hüyük by dnes táhlo na 8000 let. Kredit: Ankara Museum, CC BY-SA 2.5.  Na souhlas se zveřejněním ještě hezčí, mramorové venuše, zatím čekáme. K nahlédnutí ji najdete na stránce fotografa Jasona Quinlana https://jasonquinlan.com/ (zde https://images.squarespace-cdn.com/content/v1/50edd649e4b0829d0c5030a0/1523843667005-0KD8SL5M6O7RKEAO0V74/20160710_jpq_0023-Edit.jpg?format=500w ).
Této hliněné „venuši“ z Çatal Hüyük by dnes táhlo na 8000 let. Kredit: Ankara Museum, CC BY-SA 2.5. Na souhlas se zveřejněním ještě hezčí, mramorové venuše, zatím čekáme. K nahlédnutí ji najdete na stránce fotografa Jasona Quinlana (zde).

Není to tak dávno, co studenti za použití pojmu města při popisování sídel z doby, odcházeli od zkoušky s nedostatečnou. Teď je to známkou všeobecného přehledu a známkou toho, že dotyčný má povědomí o lokalitě „čatal höjuk“ turecky spisovně Çatal Hüyük (někde se píše také jako Çatalhöyük, případně  Çatal Höyük). Do civilizované mluvy se změť pojmů pro účely cestovních kanceláří překládá očesaně a zkráceně jako Catalhoyuk. Jde o lokalitu v jižní Anatolii nedaleko města Konya. Svá nejlepší léta už má za sebou. Tamní osídlení má 18 vrstev a ta spodní vypovídá, že lidé tam žili již před 9000 lety. Ti poslední, kteří z nám dosud neznámých důvodů zhasli, zamkli a odešli, tak učinili před 7950 lety. V dobách hojnosti osada čítala až 10 000 obyvatel. Pravdou je, že už jsou známy i starší lokality, ale tato si stále ponechává prvenství jako největší osídlení doby kamenné (neolitu a eneolitu) a titul „město“ tomuto sídlu náleží právem.

Když Ian Hodder ze Stanfordské univerzity našel zbytky tkaniny, netušil že se později ukáže, že jsou staré 8500 až 8700 let a možná i nejstaršími na světě. Kredit: Stanford Univ.
Když Ian Hodder ze Stanfordské univerzity našel zbytky tkaniny, netušil že je možná možná tou nejstarší na světě. Kredit: Stanford Univ.
Zkamenělá látka stará 8500 až 8700 let. Kredit:  Antoinette Rast-Eicher, University of Bern.
"Zkamenělá" látka stará 8500 až 8700 let. Kredit:  Antoinette Rast-Eicher, University of Bern.

Çatal Hüyük se stal pro archelogy rájem. Nacházejí zde celou řadu, a hlavně dobře zachovaných artefaktů. Například figurky ženských postav, a to jak vypalované hlíny, tak vzácnou, tesanou z vápence. Dokonce se zde zachovaly i zbytky oděvu. Ty si vzala do parády Lise Bender Jørgensenová, archeoložka a emeritní profesorka historie. Spolu s kolegyní, Švýcarkou Antoinettou Rast-Eicherovou, která měla zkušenosti ze zjišťování původu nejstarších evropských textilií nalezených v sedimentu alpských jezer, se vědkyním podařilo zjistit, z čeho lidé ve starověkém městě svá oblečení tkali. Rozsekli tak šedesát let trvající spor - zda oděv, který někdo nosil před osmi tisíci lety, byl z vlny, nebo lnu. Zkamenělá tkanina se ukázala být utkána z vláken dubového lýka. Podrobnosti vědci uvádí v nejnovějším čísle archeologického časopisu Antiquity.

Lise Bender Jørgensen, specialistka na vlákna a tkaniny, emeritní profesorka Norwegian University of Science and Technology podala se svými kolegyněmi důkazy, že látka je tkaná z vláken lýka dubu. Kredit NUST.
Lise Bender Jørgensen, specialistka na vlákna a tkaniny, emeritní profesorka Norwegian University of Science and Technology podala se svými kolegyněmi důkazy, že látka je tkaná z vláken lýka dubu. Kredit NUST.
Lýko připravené k výrobě vláken. Kredit: Vladimir Lobačov, Wikimedia Commons.
Lýko připravené k výrobě vláken. Kredit: Vladimir Lobačov, Wikimedia Commons.

Zatímco koše si Catalhoyukované tehdy pletli z trav, látku na oděv zhotovovali z dubových lýkových vláken. Vlastně to není až takové překvapení. Vlákna ze stromů jako lípa, vrba, dub, jilm se k výrobě provazů a „nití“ na šití používala tisíce let. Duby v té době v dané lokalitě Turecka hojně rostly a běžně se kácely a stavěly se z nich domy. Lýko tak bylo vedlejším produktem a bylo by s podivem, kdyby ho nezužitkovali. Prezentovaný závěr ostatně potvrzuje i fakt, že se v daném regionu nenašly semena lnu, která by naznačovala, že se len pěstoval ve velkém.

 

Literatura

Antoinette Rast-Eicher et al.: The use of local fibres for textiles at Neolithic Çatalhöyük, Antiquity (2021). DOI: 10.15184/aqy.2021.89

Datum: 11.11.2021
Tisk článku

Související články:

Tajemství „rubášového hrobu“     Autor: Jaroslav Petr (31.12.2009)
Ötzi - parádivý Don Juan doby měděné?     Autor: Josef Pazdera (30.08.2016)
Dvě Afrodity a jedna „baculka“     Autor: Josef Pazdera (22.09.2016)
Kamenozubařina     Autor: Josef Pazdera (12.04.2017)
Minojské bohyně, kněžky a ctitelky     Autor: Zdeněk Kratochvíl (26.12.2020)
Dávný Izrael před 10 tisíci let zasáhla gigantická tsunami     Autor: Stanislav Mihulka (30.12.2020)
Mykénské hrobky a zlaté pohřební masky vládců     Autor: Zdeněk Kratochvíl (14.03.2021)
Franchthi Cave na Peloponésu od paleolitu po neolit     Autor: Zdeněk Kratochvíl (13.06.2021)
Svatá hora Zás a její jeskyně     Autor: Zdeněk Kratochvíl (07.07.2021)
Řecká keramika období geometrického stylu     Autor: Zdeněk Kratochvíl (01.10.2021)



Diskuze:

Oblečenie

Štefan Židek,2021-11-14 07:25:00

Ako zistili, že tá tkanina pochádza z oblečenia? Nemohlo ísť napríklad o vrece?

Odpovědět

tkanina je to hrubá...

Eva M,2021-11-12 16:36:13

tkanina je to hrubá... působí téměř "nenositelně"...

Odpovědět

Duby

Mojmir Kosco,2021-11-12 15:18:31

Když jsem se podíval na google map na leteckou vrstvu tak jsem uviděl ,že v současnosti se v okolí a to ani v širším -žádné lesy nenacházejí. A měl jsem za to že tato oblast byla otevřenou stepí již v době mladší doby kamenné a vytvářela podmínky pro vznik zemědělství pro hustě přítomné traviny - předchůdce obilovin. V případě že původně v okolí byl dubový les. Je možné že byl použit na výstavbu města a oblečení .Dává to možnost že po vyčerpání zdroje tj. lesa toto město bylo opuštěno a náboženské(komunitní centrum zasypáno)

Odpovědět


Re: Duby

Pavel Baranek,2021-11-13 10:50:49

Před devíti tisíci léty bylo díky nedávné době ledové v této oblasti vlhčí podnebí a tak zde byl dostatek stromů, Stejně tak může připadat nelogické, že oblast úrodného půlměsíce je vlastně poušť, ale v době rozkvětu civilizací to asi byla z podobných důvodů nejúrodnější oblast (nebo egyptská civilizace, která ve své době rozhodně nevznikala v poušti)... S měnícím se podnebím zmizely lesy a člověk na tom měl zřejmě minimální vinu.

Odpovědět

Technická otázka

Vladimír Bzdušek,2021-11-12 11:27:12

"Zkamenělá tkanina se ukázala být utkána z vláken dubového lýka"
Zaujímalo by ma, ako dokáže lyko "skamenieť" za 8000 rokov.
Žeby CO2, CaCO3, kalcifikácia?

Odpovědět


Re: Technická otázka

Leoš Taraba,2021-11-12 13:28:47

Biologický materiál prostoupí převážně uhličitany, železité soli spolu s manganem vytváří s biologickým materiálem komplexní soli a vše ztvrdne a zkřehne. Z původního materiálu už tam není téměř nic, zachovaný je prakticky jen tvar.

Odpovědět


Re: Re: Technická otázka

Vladimír Bzdušek,2021-11-12 19:40:16

Samozrejme, tak nejak som to anticipoval. Ide len o ten terminus technicus. "Skamenelina" je snáď niečo iné než kalcifikát. Ale aj z kalcifikátu bude raz travertín ... len to bude trvať viac než 8000 rokov

Odpovědět


Re: Technická otázka

Marek Zelenka,2021-11-13 14:05:22

Dřevo dokáže při vhodných podmínkách zkamenět i jen za staletí:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Zkamen%C4%9Bl%C3%A9_d%C5%99evo

Odpovědět

Poznámka

Kajas Štolc,2021-11-12 09:26:28

Jen malá poznámka: i tkaniny ze lnu jsou z lýka.
Sice ne z dubového, ale lněného.

Odpovědět


Re: Poznámka

Z Z,2021-11-12 11:59:41

Záleží od terminológie, čo sa považuje za lyko.
Ak je to len časť medzi drevom a kôrou stromu, tak nie.

Odpovědět


Re: Poznámka

Florian Stanislav,2021-11-12 19:13:26

Ano.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vochlov%C3%A1n%C3%AD
Zpracování lnu vochlováním
"Vochlování je pročesávání lýkových vláken vochlí. Vochle je plocha posázená (podle určitého systému) jehlami nebo ostrými hroty. Účelem je rozštěpení proužků lýka na jemnější vlákna, odstranění pazdeří a nečistot."
Takže lněné vlákno je lýko. Pazdeří je obal těchto vláken.
Len měl široké použití nejen textilní.
Z pazdeří se dělaly kvalitní pazderodesky i pro nábytek. Pazdeří se dávalo jako izolační materiál do kamenných zdí selských stavení, zeď lícovala vně a uvnitř a mezi tím bylo pazdeří. Lněné semínko se dával v malých množstvích kobyla, když měla jít ke hřebci.

Na okraji mé rodné malé vsi byla mělká jáma asi 4x4 metry s mírně zvýšenými okraji, říkalo tam Na Pazderně a pazderna tam podle ústního podání stávala.
V České republice je celkem 1 246 lidí s příjmením Pazdera. V České republice je celkem 1 310 lidí s příjmením Pazderová. V České republice je celkem 218 lidí s příjmením Pazderník.

Odpovědět


Re: Re: Poznámka

Z Z,2021-11-13 10:28:21

No, v textilnej výrobe, aj inde, sa označujú oba tak odlišné materiály jedným názvom,
ide však o značne odlišný pôvod.
Asi by tiež nešlo použiť uvedené "vochlování" na "stonky" duba.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz