Hypersonix pošle do vesmíru malé satelity scramjetovým systémem  
Hypersonix Launch Systems sázejí na hypersonický scramjetový pohon a na trojstupňový systém Wirraway, který by měl rychle, levně a opakovaně vozit na orbitu malé satelity o celkové hmotnosti až 50 kilogramů. První stupeň Boomerang a druhý stupeň Delta Velos Orbiter se vrátí zpět na kosmodrom, odkud pak zase vzápětí vyrazí do vesmíru.
Delta Velos Orbiter míří do vesmíru. Kredit: Hypersonix Launch Systems.
Delta Velos Orbiter míří do vesmíru. Kredit: Hypersonix Launch Systems.

Australská společnost Hypersonix Launch Systems, jak napovídá její název, vsadila na kombinaci hypersonického pohonu a letů na oběžnou dráhu. Plánují vynášet na orbitu malé satelity, levně, dostupně, pohotově a také šetrněji vůči prostředí. Vyvíjejí opětovně použitelný hypersonický systém poháněný „zeleným“ vodíkem. Měl by vozit na oběžnou dráhu satelity bez přímých emisí uhlíku a problematických plynů.

 

Hypersonický systém Wirraway tvoří tři stupně – první stupeň Boomerang, Delta Velos Orbiter a třetí stupeň, který dopraví náklad na požadovanou oběžnou dráhu. Po startu je první na řadě Boomerang, který urychlí let systému Wirraway na Mach 5. Poté se odpojí, rozloží křídla a vrátí se kosmodrom, podobně jako skutečný bumerang. Pak přebírá štafetu Delta Velos Orbiter, který zrychlí až na Mach 12 a vylétne do výšky asi 40 kilometrů. Scramjet potřebuje k provozu atmosféru, takže o mnoho výš to nejde. Tam vypustí třetí stupeň s nákladem o váze až 50 kg, který může být dopraven na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO) nebo heliosynchronní dráhu (SSO).

 

Hypersonicky do vesmíru. Kredit: Hypersonix Launch Systems.
Hypersonicky do vesmíru. Kredit: Hypersonix Launch Systems.

Orbiter by se měl poté vrátit zpět a přistát na kosmodromu jako obyčejné letadlo. Po přistání ho stačí natankovat a může opět vyrazit do vesmíru. Hypersonix kladli důraz na to, aby tento systém umožňoval opakované hypersonické lety do vesmíru, co nejrychleji po sobě.

 

Jeden z designů hypersonického nosiče Delta Velos Orbiter. Kredit: Hypersonix Launch Systems.
Jeden z designů hypersonického nosiče Delta Velos Orbiter. Kredit: Hypersonix Launch Systems.

Delta Velos Orbiter bude poháněný čtyřmi scramjety Hypersonix Spartan, které jsou podle svých tvůrců výsledkem 30 let výzkumu, více než 6 tisíc pozemních zážehů motorů a 11 suborbitálních letů, uskutečněných v rámci programů HiFiRe a HyShot. Součástky motorů Spartan vyrobili odborníci australské University of Sydney pokročilou technologií ze 3D tištěných keramických kompozitů CMC (Ceramic matrix composite). Spartan je samozápalný, opětovně použitelný a neobsahuje žádné pohyblivé části, což zvyšuje jeho spolehlivost. Pohání ho vodík vyrobený sluneční energií, který spálením vytvoří vodní páru. Hypersonix chce dostat Orbiber do vzduchu někdy kolem roku 2024.

 

Hypersonix bude postupně testovat větší a větší modely, od demonstrátoru Dart AE o délce 2,8 metru, poháněného jedním scramjetem Spartan a s doletem 500 kilometrů, až po Delta Velos Orbiter v plné velikosti, který bude měřit 12 metrů, mít křídla o rozpětí 3,5metrů a bude poháněn čtyřmi scramjety Spartan. Pro Hypersonix budou lety do vesmíru vlastně jen začátek. Koketují s vývojem hypersonických dopravních letadel, která by vozila pasažéry z Austrálie na východní pobřeží USA za pouhé 2,5 hodiny.

 

Video: Launching Australia into Space | Tomorrow’s Tech

 

Literatura

New Atlas 13. 1. 2022.

Datum: 17.01.2022
Tisk článku

Související články:

Startup Hermeus vyvíjí dopravní letoun o rychlosti až Mach 5     Autor: Stanislav Mihulka (17.05.2019)
Hypersonický detonační test otevírá dveře ultrarychlému pohonu     Autor: Stanislav Mihulka (12.05.2021)
Americké letectvo financuje vývoj hypersonického letounu Quarterhorse     Autor: Stanislav Mihulka (12.08.2021)
Prototyp hypersonické střely se scramjetem zvládl historický letový test     Autor: Stanislav Mihulka (30.09.2021)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz