Na začátku je třeba připomenout, že do současné krize se evropská energetika dostalo zaměření evropské energetické koncepce na ideologii bez ohledu na racionalitu a fakta. Na jedné straně proběhl odchod od představy, že je energie strategickou komoditou a stát by měl zajistit a garantovat dlouhodobou bezpečnost jejich dodávek. Předpokládalo se, že jde o obyčejné zboží; místo dlouhodobých strategických kontraktů a dlouhodobého strategického plánování vše zařídí trh a okamžité obchodování na burze. V oblasti plynu se tak Česká republika zbavila dlouhodobých kontraktů a také zásobníků plynu i dodavatelů. Vše ponechala na okamžitém obchodování na Lipské burze. Nyní tak má nejvyšší cenu, protože nakupuje přeprodávaný a násobně dražší plyn od těch, kteří dlouhodobé kontrakty mají.
Na druhé straně však došlo k extrémnímu pokřivení trhu dotacemi a podporou zdrojů podle ideologického klíče prosazeného zelenými ideology, aktivisty a politiky. Ti sice hlásají nutnost dramaticky snížit emise, ovšem na druhé straně bojují za každou cenu proti jaderné energetice. Odstavované jaderné i uhelné zdroje pak nahrazují zdroji plynovými, které při započtení emisí metanu při těžbě a dopravě nejsou z hlediska produkce skleníkových plynů o moc lepší než uhelné. Velice dobře je to vidět na příkladu německé Energiewende. Ta způsobila obrovskou závislost Německa na zemním plynu z Ruska. Na rozdíl od většiny dalších evropských států nepotřebuje Německo plyn pouze pro průmysl, ale velmi intenzivně jej využívá pro produkci elektřiny, kdy jím nahrazuje nejen uhelné, ale také jaderné bloky. Právě z důvodu postavení Energiewende na plynu a nutnosti zajistit jeho levný přísun se realizovala velmi intenzivní spolupráce Německa s Ruskem a výstavba plynovodů Nord Stream a Nord Stream II. Německo jasně ukazuje, že i přes extrémní podporu a finanční zdroje věnované obnovitelným zdrojům nelze přechod k čistě obnovitelnému energetickému mixu realizovat.
Pokud by byly u nás úplně úspěšní Greenpeace, Hnutí Duha a další zelení aktivisté, nebyl by Temelín a Dukovany by už byly po třiceti letech provozu odstaveny. Jak by to vypadalo s podílem nízkoemisních zdrojů u nás, si lze snadno představit. Stejně tak si lze představit, jak by se nám nyní hodily třetí a čtvrtý blok v Temelíně. U nás nemáme větrné mořské pobřeží a možnost masivního využití větru. Ze zkušeností Energiewende v Německu je tak jasné, že představy našich zelených aktivistů, že fosilní i jaderné zdroje lehce nahradíme obnovitelnými, je mimo realitu.
Po invazi Ruska na Ukrajinu, už nebude možné tuto realitu zakrývat využíváním plynu, takže by se mohlo zdát, že se zelení aktivisté a politici přece jen obrátí realističtějším směrem. Jejich vyhlášení ovšem o tom nesvědčí. Právě v poslední době ještě intenzivněji volají po ještě větším zaměření na obnovitelné zdroje a pořád zásadně bojují proti jaderné energetice.
V Německu by bylo nejjednodušším způsobem, jak významně snížit spotřebu ruského plynu i emise skleníkových plynů v příštích letech, zrušit odstavení tří posledních fungujících jaderných bloků, které se plánuje na konec tohoto roku. Případně by se daly opětně zprovoznit tří, které byly odstaveny na konci minulého roku. Je jasné, že s tím jejich provozovatelé nepočítali. Vyžádalo by si to tak náklady na údržbu, udržení zaměstnanců, dodávky paliva. Zároveň by tyto firmy potřebovaly záruky, že možná doba provozování bude dostatečná, aby se investované náklady vyplatily.
To by vyžadovalo zásadní vyjádření a podporu ze strany vlády. Jejím členem je však strana zelených, která z ideologických důvodů bojuje proti jádru, ať to stojí, co to stojí. Zároveň je odstavení jaderných reaktorů jediným cílem Energiewende, který se podařilo splnit. A Energiewende byla prosazována všemi vládními stranami. I to je důvod, proč se vláda k takovému kroku neodhodlá. Naopak, stejně jako v případě předchozích nesplněných cílů, vyhlásí cíle ještě vyšší. Ministr průmyslu a energetiky Robert Habeck tak ohlásil, že Německo dosáhne 80 % podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů už v roce 2030 a ke 100 % se dostane v roce 2035. A to i v situaci, kdy se významně zvýší spotřeba elektřiny, která nahradí jiné zdroje energie ve vytápění, dopravě i průmyslu.
Můj osobní názor byl, že právě Německo ukáže, jak jsou ideologické představy o energetice nesmyslné a se svými představami narazí. Po ruské invazi na Ukrajinu bude podle mě tento náraz rychlejší a dramatičtější. Zda se mýlím já nebo Robert Habeck a německá vláda, ukáží už nejbližší léta. Reakce dalších evropských států na současné události jsou přece jen racionálnější. Například Belgie odstavení svých jaderných reaktorů odložila. Francie a Velká Británie plánují zrychlit výstavbu nových bloků.
Pokud jde o mé doporučení pro českou vládu, tak nejhorší by bylo kopírovat německou energetickou koncepci: Počasí u nás a v Německu je často stejné. Vedlo by to k tomu, že pokud tak budou u nás přebytky zdrojů, tak budou i v Německu. Naopak, pokud u nás budou zdroje chybět, budou chybět i v Německu. Měli bychom tak mít energetickou koncepci jinou.
Odchod od místních fosilních zdrojů jen v případě existence náhrady
Uzavírání ekologizovaných uhelných elektráren a tepláren, a jejich nahrazování plynovými postrádalo smysl už před ruskou invazí na Ukrajinu. Jestliže při spalování plynu se uvolňuje jen polovina nebo i méně oxidu uhličitého, než je tomu u uhlí, tak uvolňování metanu při těžbě a dopravě plynu tuto výhodu do značné míry maže. Šlo tak čistě o formální snahu na papíře realizovat stanovené ideologické cíle. Po ruské invazi a nutnosti se zbavit závislosti na ruském plynu je tak opravdu nutné udržet ekologizované uhelné zdroje využívající naše domácí uhlí v provozu do té doby, než se za ně vybuduje ekvivalentní nízkoemisní náhrada. Ta musí zajistit nejen celkovou výrobu elektřiny, ale také regulaci a stabilitu sítě, tedy potřebné dodávky v každém čase i ročním období.
Využívání plynu pro výrobu elektřiny by se mělo zásadně omezit na minimum. Jeho využívání pro teplárenství hlavně v lokálních zdrojích, kde významně přispělo k ekologizaci našich sídel, by se mělo spíše podporovat. Již desetiletí se přu s těmi, kdo brojí proti využívání jaderných zdrojů a bojují za výrobu elektřiny pomoci plynových zdrojů. Vždy jsem je upozorňoval, že takové masivní vytvoření konkurence pro maloodběratele plynu povede k jeho zdražení a ohrožení sociální úrovně obyvatel. Vždy jsem také připomínal, že dostupnost a ceny plynu se mohou i dramaticky měnit. A přesně takovou situaci vidíme nyní, kdy je navíc dramaticky eskalována válkou na Ukrajině.
Obnovitelné zdroje hlavně v decentralizované podobě
Podívejme se na to, jaké nízkoemisní zdroje energie mohou u nás ty fosilní nahradit. Do značné míry je to dáno geografickými podmínkami, které u nás jsou. Přehrady a hydroelektrárny se u nás stavěly v minulém století. Dominantně je potenciál vodních zdrojů už vyčerpán. Jisté možnosti jsou spojeny se zaplavováním vytěžených oblastí při jejich rekultivaci. Možnosti jsou také v oblasti přečerpávací elektráren, kde jsou známa potenciálně využitelná místa. Zde je však zásadním problémem, že hlavně jejich horní nádrže by musely být v ekologický cenných horských partiích. Je také třeba připomenout, jak silný odpor obyvatelstva bývá proti stavbě i malé přehrady určené pro zadržení vody v krajině. Je tak sice potřeba se snažit využít alespoň část tohoto potenciálu, zvláště pokud může sloužit k akumulaci a regulaci, ale nelze předpokládat větší výkony. Podíl vodních zdrojů elektřiny zůstane nejspíše zhruba stejný.
Dalším možným obnovitelným zdrojem energie, který lze využít i pro regulaci, je biomasa. Zde je však zase potřeba připomenout, že její využití pro produkci energie konkuruje produkci potravin, dřeva pro průmysl a stavebnictví i environmentální funkci krajiny. Podle mého názoru jsou tak zde možnosti omezené a měly by se koncentrovat na využití v teplárenství a v decentralizované podobě, aby se vyloučila přeprava biomasy na velké vzdálenosti. Využívat by se měl hlavně odpad ze zemědělství a lesnictví, ovšem jen tak, aby to nebránilo návratu živin do půdy. Ani zde tak nelze najít prostředky na náhradu fosilních a jaderných elektráren.
Zbývající dva potenciální zdroje jsou už fluktuující a velmi silně závislé na počasí. V oblasti větrné energie nemáme větrné mořské pobřeží. Vhodné oblasti pro stavbu větrných turbín u nás sice jsou, ale často jde o ekologicky cenné partie. Navíc je třeba připomenout, že proti výstavbě větrných turbín v blízkosti svých obydlích je většina obyvatel. Je to vidět na příkladu Bavorska. To má vysokou hustotu osídlení, jako je i u nás, a i přes velký tlak na instalaci větrných turbín, je podíl větrné elektřiny v tomto spolkovém státu nízký. U nás je roční využití větrných turbín něco málo více než 20 % a největší turbíny mají výkon 3 MW. Pro nahrazení jednoho bloku v Temelíně, alespoň z hlediska celkové roční výroby, by tak bylo potřeba okolo 1300 takových turbín. Zde se navíc objevuje ještě jeden problém. Pokud fouká u nás, je většinou větrné počasí i u našich sousedů, kteří mají i to větrné mořské pobřeží a v té době velké přebytky větrné elektřiny z turbín, kterým ty naše těžko mohou ekonomicky konkurovat. Možnosti využití větru u nás jsou tak také silně omezené a měly by se koncentrovat na specifické decentralizované případy.
Asi největší potenciál má u nás fotovoltaika. Problémem je to, že roční koeficient fotovoltaiky je u nás okolo 11 %. Zároveň tyto zdroje v zimním období, kdy je nejvyšší spotřeba, dodávají minimálně. Pokud tedy chceme zajistit větší podíl produkce fotovolatické elektřiny, máme ve slunečném období velmi vysoké přebytky výkonu. V noci nebo v zimních inverzních obdobích pak máme neustále nulovou produkci. Bez efektivní i sezónní akumulace tak vysoký instalovaný výkon neřeší bezpečné dodávky elektřiny. Naopak přispívá k destabilizaci sítě.
Fotovoltaika dokáže velmi efektivně pokrývat denní špičky, zvláště když se rozvrhne směrování panelů tak, aby špičku své produkce elektrárna roztáhla a doplní se akumulace, která dokáže využít vyrobenou energii později. Efektivní mix by tak měl obsahovat výkon fotovoltaiky pokrývající právě tuto špičku. V závislosti na rozprostření časového umístění maxima různou orientací panelů a možnostech akumulace by to mohlo být mezi pěti až šesti instalovanými gigawatty. Se zlepšováním podmínek pro akumulaci a zapojení fotovoltaiky do regulace, by se mohl její instalovaný výkon postupně zvyšovat. Je tak dobře, že se u nás maximálně preferuje využití tohoto zdroje v decentralizované podobě na budovách a požaduje instalace prvků pro akumulaci a zapojení do regulace. Takové nastavení je třeba podporovat.
Jaderná energetika
Vývoj energetiky ve Francii jasně ukazuje, že lze na bázi jaderných a obnovitelných zdrojů vybudovat nízkoemisní elektroenergetiku. Pokud se pak podíváme na současnou situaci ve Francii, tak z ní lze vyvodit ještě jednu důležitou zkušenost. Už několik desetiletí se ve Francii mluví o snížení podílu jaderné energie. Neřeší se otázka, jak dlouho bude Francie současné bloky provozovat a kdy je předpokládá uzavírat. Tato nejistota v podpoře jaderné energetiky má významné dopady i na údržbu, vylepšování i podporu získávání kvalifikovaného personálu. Tato nejistota je tak jedním z důvodů, proč má v posledních letech Francie na některých blocích problémy a dochází k většímu počtu neplánovaných odstávek. Ukazuje se, že spolehlivý a dlouhodobý provoz jaderných bloků potřebuje trvalou péči.
Současná zima a události na Ukrajině postoj Francie i dalších států k jaderné energetice dramaticky změnil. Nyní je jasné, že Francie, a třeba i již zmíněná Belgie, se budou snažit o dlouhodobý provoz stávajících jaderných bloků. Francie je tak připravena jim věnovat potřebnou péči. Zároveň Francie předpokládá výstavbu šestice nových bloků a v budoucnu i dalších. Mělo by jít o bloky EPR2 a v budoucnu plánuje využívat i malé modulární reaktory.
I z daného přehledu je vidět, že v současné době je u nás i dalších státech, které provozují jaderné reaktory, nejdůležitější potřebou zajistit co nejdelší bezpečné a spolehlivé provozování stávajících jaderných bloků.
V našem případě to znamená i přechod od ruského paliva z Rosatomu k západním výrobcům. U Temelína je situace relativně jednoduchá. Zde je zásoba paliva na dva roky. V současné době se dokončuje výběrové řízení na dodavatele paliva na příštích deset let. Přihlášení jsou tři zájemci. Jde o Rosatom, který dodával posledních více než dvanáct let, Westinghouse, který zajišťoval palivo v Temelíně od jeho zahájení provozu do roku 2010 a firma Framatom. Po ruské invazi na Ukrajinu je jasné, že Rosatom musí být ze soutěže vyřazen. Od roku 2024 tak bude palivové soubory pro Temelín dodávat buď Westinghouse nebo Framatom.
V Dukovanech je situace složitější. Zde je sice palivo na tři roky, v současné době však neexistuje západní dodavatel paliva pro bloky VVER440. Je třeba připomenout, že Westinghouse pracoval na tomto palivu pro finskou jadernou elektrárnu Loviisa již v devadesátých letech. Ta však z cenových důvodů zůstala u Rosatomu. Na žádost Ukrajiny se v nedávných letech na zahájení výroby tohoto typu paliva u západních dodavatelů už pracuje. Je tak třeba nyní, nejlépe s ostatními provozovateli těchto bloků v Evropské unii, vyjádřit zájem a podporu jeho přípravě. Důležité je také pracovat na jeho licencování pro naše potřeby tak, aby se to do zmíněných tří let stihlo.
Druhou oblastí, kde je třeba vyvinout maximální úsilí, je výstavba nových bloků. Zde je pro jejich realizaci po nedávných událostech rozhodnuta Francie, která chce vybudovat šest až čtrnáct nových reaktorů. Česká republika rozběhla tendr na postavení pátého bloku v Dukovanech. Ten by měl být spojen i s nezávaznou opcí na možnou výstavbu dalšího bloku v Dukovanech a dvou bloků v Temelíně. Je tak důležité začít rychle vyjednávat finanční model pro tyto stavby a připravit jejich realizaci. Zde by se mělo zvážit, zda nelze zkrátit některé formální lhůty, které v přípravě stavby a její realizaci existují. Nesmí to být ty, které souvisí s bezpečností, ale stejně jako u obnovitelných zdrojů by se dala snížit neúměrně náročná a dlouhá byrokratická zátěž.
Připomeňme, že do soutěže se přihlásili tři dodavatelé. Jde o firmu Westingouse s reaktorem AP1000, korejskou firmu KEPCO se zmenšenou verzi svého reaktoru APR1400 a francouzskou firmu se zmenšenou verzí reaktoru EPR. V provozu je v současnosti pouze reaktor AP1000. Zbývající firmy však mají zkušenosti se svými většími reaktory a mají už velmi dobře propracované projekty jejich menší verze. Postoupily i v získávání potřebných evropských licencí. Vzhledem k tomu, že se dá v Evropské unii i ve světě nyní očekávat růst zájmu o takové reaktory, neměli bychom být jedinými, kde se budou stavět. I to by mělo snížit riziko pro průběh výstavby.
Na začátku dubna byl oznámen výběr umístění prvního malého modulárního reaktoru v lokalitě Temelína, a to v místě, které je mimo předpokládané umístění dvojice nových velkých bloků. Česká republika i společnost ČEZ se snaží spolupracovat s několika firmami, které vyvíjejí malé modulární reaktory. Mezi nimi je třeba americký malý modulární reaktor NuScale nebo britský vyvíjený firmou Rolls-Royce. Výhodou postavení prvního takového zařízení u nás v Temelíně by byla rychlost. Areál je pro výstavbu jaderných zařízení připraven a nebyl by problém s obdržením licence. Na základě zkušeností s jeho výstavbou i provozem by pak bylo možné realizovat specifický typ licencování tohoto typu zařízení, který by odpovídal specifice jeho bezpečnostních parametrů a umožnil by jej využít v decentrální podobě jako místní zdroje elektřiny a tepla. První blok by pak sloužil hlavně k získání zkušeností pro firmy, které by dodávaly a využívaly tyto bloky hromadně jako lokální elektrárny a teplárny nahrazující uhelné zdroje.
Z hlediska teplárenství je také velmi důležité využít teplo produkované v Temelíně a Dukovanech. Je třeba co nejrychleji dokončit výstavbu horkovodu z Temelína do Českých Budějovic a dodat tam co nejvíce tepla. Teď, když se rozhodlo o pokračování jaderné energetiky v lokalitě Dukovany, je třeba co nejrychleji vybudovat horkovod odtud do Brna.
Závěr
Už současná zima ukázala, a ruská invaze na Ukrajinu to ještě zvýraznila, že odstavovat uhelné zdroje má smysl pouze v případě, pokud za ně máme nízkoemisní náhradu. Ta musí být schopna nahradit nejen potřebnou celkovou výrobu ale také zajistit regulaci a stabilitu sítě v každé době a každém ročním období. Jasně je vidět, že dosažení nízkoemisní energetiky v Evropě není možné bez využití jaderné energetiky. Daleko větší váhu je potřeba dávat na dlouhodobou strategii a bezpečnost a spolehlivost energetiky. Bez přechodu k nízkoemisní energetice nemá příliš smysl tlačit elektrifikaci do dopravy, teplárenství a průmyslu.
Vzhledem k našim geografickým podmínkám jsou u nás možnosti využití obnovitelných zdrojů značně omezené. Smysluplné je jejich využití v decentrální podobě a pravděpodobně největší potenciál má u nás fotovoltaika. Jejich instalovaný výkon je třeba přizpůsobit možnostem akumulace a regulace sítě.
Největší potenciál u nás v oblasti nízkoemisních zdrojů je spojen se zdroji jadernými. Je tak třeba maximalizovat dobu bezpečného provozu existujících velkých jaderných reaktorů a postavit nové bloky, které doplní a nahradí stávající v existujících lokalitách. Potenciál pro náhradu současných uhelných zdrojů v elektroenergetice a teplárenství v decentrální podobě mají malé modulární reaktory. Je však třeba zdůraznit, že v komerční nabídce nebudou před koncem desetiletí. Nemohou tak sloužit jako náhrada velkých bloků III. generace, pro které máme připravené lokality a mohou být k dispozici rychleji.
Vždy je třeba myslet na to, že reálnou konečnou cenu elektřiny určuje celková efektivita instalovaného energetického mixu, který musí dokázat pokrýt nejen celkovou požadovanou spotřebu, ale zajistit dostatek energie v každém okamžiku roku. Proto si nelze vybrat zdroj jediný, byť třeba v dané době nejlevnější, a využít jen ten. Je třeba optimalizovat mix zdrojů. Zároveň je potřeba dávat dostatečný důraz na dlouhodobou strategii, bezpečnost a reálnou udržitelnost, ne pouze na ideologii a krátkodobý politický a ekonomický zisk, jako tomu bylo v nedávných letech. Současná zima a ruská invaze na Ukrajině snad konečně Evropu i Česko probudí.
Energetické koncepce zelených aktivistů nejen z pohledu letošní zimy
Autor: Vladimír Wagner (29.10.2021)
Jaderná energetika v roce 2021 – jádro v taxonomii EU
Autor: Vladimír Wagner (05.01.2022)
Dopady energetické chudoby na zdraví a rozhodování
Autor: Miloslav Pouzar (06.01.2022)
Co říká taxonomie o jaderné energetice, recyklaci a úložišti?
Autor: Vladimír Wagner (22.03.2022)
Diskuze:
Z hlediska teplárenství
Vojtěch Běhunčík,2022-04-15 16:49:19
existuje projekt jaderných výtopen Teplator, na použité jaderné palivo
https://www.teplator.cz/
https://www.ciirc.cvut.cz/cs/teplator-dostupne-teplarenstvi-21-stoleti/
Pro Brno byla zpracována studie:
https://allforpower.cz/jaderna-energetika/teplator-pripadova-studie-bezemisniho-dalkoveho-vytapeni-brna-536
K diskusi o elektromobilitě
Oldřich Sládek,2022-04-15 12:29:52
Jediná ekonomicky, fyzikálně i enviromentálně smysluplná elektromobilita je dle mého ta, kterou ale již dávno máme - kolejová s trakčním vedením. Vše ostatní vykazuje takové nedostatky, že to považuji spíše za ideologii.
K diskusi o elektromobilitě
Oldřich Sládek,2022-04-15 12:29:51
Jediná ekonomicky, fyzikálně i enviromentálně smysluplná elektromobilita je dle mého ta, kterou ale již dávno máme - kolejová s trakčním vedením. Vše ostatní vykazuje takové nedostatky, že to považuji spíše za ideologii.
Pokud udrží ČR
Vojtěch Běhunčík,2022-04-13 15:58:18
(a EU) jadernou energetiku, pak lze očekávat přetahovanou s jaderným palivem.
EDU i ETE se sice letos předzásobily palivem od TVELu, ale co bude dál?
viz
Palivo do Temelína už nebudou dodávat Rusové
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/palivo-do-temelina-uz-nebudou-dodavat-rusove-40393701
Re: Pokud udrží ČR
Václav Dvořák,2022-04-13 17:34:55
Řekl bych, že to je zvládnutelný problém a je na to dost času, aby se to zvládlo bez větších problémů. V případě Temelína je to už v podstatě vyřešené.
Do budoucna by asi bylo dobré se spíš orientovat na Thorium resp. palivové tyče s kombinací thoria a uranu (tuším 90 / 10), které mohou využívat určité typy reaktorů už v současnosti. O této možnosti se moc nemluví, přitom ale zásoby thoria jsou mnohem větší než uranu.
Re: Re: Pokud udrží ČR
Vojtěch Běhunčík,2022-04-14 19:44:54
Obávám se, že s thoriovým cyklem jste někde úplně jinde.
Naprostá většina zemí, které využívají jadernou energii, se spoléhá na Rusko (nejen) v řetězci dodávek palivového cyklu.
Viz také
Russia’s energy clout doesn’t just come from oil and gas – it’s also a key nuclear supplier
https://theconversation.com/russias-energy-clout-doesnt-just-come-from-oil-and-gas-its-also-a-key-nuclear-supplier-179444
Zcela mi tam schází vodík
Václav Dvořák,2022-04-12 23:13:45
Vodíl by myslím v určitých oblastech mohl nahradit plyn.
A chovat se i jako dlouhodobý akumulátor právě pro obnovitelné zdroje (FVE, vítr).
Re: Zcela mi tam schází vodík
Josef Šoltes,2022-04-13 09:03:52
Problém je, že účinnost cyklu vodíku od výroby po spalování je opravdu mizerná. Baterie mají účinnost až 95 %. Vodík má účinnost kolem 25 %.
Re: Re: Zcela mi tam schází vodík
Václav Dvořák,2022-04-13 14:36:41
A vadí to v případě obrovských přebytků solární energie v létě, případně větrné na podzim ?
Re: Re: Re: Zcela mi tam schází vodík
Jan Novák9,2022-04-14 20:11:50
Zatím žádné takové přebytky nejsou, jen výjimečně. Pokud budou, budou zatraceně drahé. Ony ty větrníky nejsou zadarmo. Při výtěžnosti okolo 30% instalovaného výkonu jich potřebujete opravdu hodně. Zařízení na výrobu obrovského množství vodíku (aby vyrobilo smysluplné množství přesto že jede jenom občas) je také mnohem dražší než menší zařízení které vyrobí stejné množství vodíku protože jede pořád. Každé zařízení které nepracuje stále je zbytečně drahé a neefektivní. Všechno to nakonec zaplatí koncový spotřebitel.
Green deal se spoléhá na "řízení na straně spotřeby: spotřebitel omezí spotřebu aby ušetřil". To znamená: nebudete ani svítit protože si to nebudete moct dovolit.
Re: Re: Re: Re: Zcela mi tam schází vodík
Václav Dvořák,2022-04-14 21:28:06
U nás možná celkově zatím ne (v létě určitě ano, ale to zpracují krátkodobé akumulační možnosti), ale vzhledem k rychlému růstu výkonu k těm obrovským přebytkům i dlouhodobým bude určitě docházet. Cena takto vyrobené elektřiny je záporná, takže její akumulace i v rámci nízké účinnosti tuto zápornou cenu vlastně sníží, tak je to jednoduché. Je to jen o úhlu pohledu a vlastně jinak to řešit ani nelze. Podobně tak, jako že ani zemědělské plodiny nebo stromy v noci nerostou resp. využívají jen energii akumulovanou z denního slunečního svitu (kromě příjmu CO2 a živin z půdy, samozřejmě).
Re: Zcela mi tam schází vodík
Vladimír Wagner,2022-04-13 15:18:06
Pane Dvořáku, jak už bylo zmíněno, tak transformace elektřiny z OZE na vodík a zpět je poměrně hodně neefektivní (mnohem efektivnějšími zdroji vodíku mohou být vysokoteplotní jaderné reaktory). Dalším problémem je, že veškerý systém výroby vodíku, jeho skladování a dopravy je zatím spíše v testovacím a prototypovém stádiu. Zatím opravdu nelze ani odhadnout jak efektivní a kdy bude nějaké masivní nasazení. Zatím je t takové kouzelné slovíčko, kterým se obhajují projekty masivní instalace větrných a solárních zdrojů, které nemá s realitou moc společného. Zatím se současná spotřeba vodíku dominantně pokrývá z vodíku vyrobeného ze zemního plynu.
Re: Re: Zcela mi tam schází vodík
Václav Dvořák,2022-04-13 17:29:03
Všechno to co píšete, je mi jasné, ale pro obnovitelné zdroje, které mají přebytky je to v podstatě jediná možnost neomezené akumulace, byť se ztrátami. Všechny ostatní možnosti jsou myslím ještě horší než nevýhody vodíku, tedy kromě přečerpávacích elektráren, což je ale v podstatě jen zařízení pro krátkodobou akumulaci resp. vyrovnávání špiček.
Vodík ze zemního plynu je samozřejmě zrůdnost, která vůbec nic neřeší, nemá smysl ji ani zmiňovat - ponechání paliva v původní podobě plynu v zásobnících je pochopitelně po všech stránkách efektivnější způsob akumulace.
Jsou JE řešením?
Martin P,2022-04-12 12:53:32
Pane Wagnere, Sabine Hossenfelder v jednom ze svých posledních videí říká (https://www.youtube.com/watch?v=0kahih8RT1k), že na světě není dost uranu 235 na to, abychom mohli navýšením počtu jaderných elektráren nahradit podstatnou část "špinavých" zdrojů energie. V podstatě všechny současné jaderné elektrárny používají uran 235. Takže k nahrazení "špinavých" elektráren stejně nezbývá než razantně zvýšit podíl OZE. A nebo začít stavět jaderné elektrárny na thorium, uran 238 apod.
Jaký je váš názor?
Re: Jsou JE řešením?
Viktor Šedivý,2022-04-12 15:22:29
Pan Wagner určitě odpoví na to, jaké paliva pro jaké reaktory existují ;-)
Mimoto by ale bylo dobré upozornit vás na to, že váš dotaz není úplně korektní. Bohužel žádné reálně realizovatelné množství OZE nenahradí ani jedinou tepelnou elektrárnu (ať už uhelnou nebo jadernou). V noci za bezvětří můžete mít kolik chcete panelů či větrníků, na výstupu nebude ani watt. Zvýšení podílu OZE je tedy spíše zhoršením problémů než řešením.
Re: Jsou JE řešením?
Vladimír Wagner,2022-04-12 19:11:43
Poslechl jsem si Sabinu Hossenfelder a ačkoliv v řadě oblastí (bezpečnost a ekologičnost Jaderné energetiky) je to docela seriózně a dobře podané, v některých to dost zkopala. A je to hlavně v oblasti zásob paliva a ceny bloků III. generace.
Nejdříve s těmi cenami. Cena elektřiny z jaderného reaktoru je silně závislá na finančním modelu a ceně peněz. Uváděné LCOE jsou pro investorský model v USA. Navíc jsou současné odhady významně dány tím, že se díky kampani proti jádru v podstatě řadu let žádné reaktory nebudovaly a řetězce výrobců i zkušenosti zmizely.
Pokud jde o jaderné palivo. Je třeba zdůraznit, že zmíněná roční spotřeba všech současných reaktorů okolo 60 000 tun se týká přírodního uranu a totéž se týká uváděných zásob uranu 8 milionů tun. Tam je ovšem třeba říci, že odhad silně závisí na tom, jaká je stanovená cena a je potřeba zdůraznit, že jde o dobře známé zásoby. Odhadl bych, že cena by měla být okolo 130 USD/kg. Cena uranové rudy je velmi malou částí ceny elektřiny, takže i její značné zvýšení neovlivní příliš ekonomiku jaderných zdrojů. Naopak, začne být ekonomická recyklace a zvýší se tak využití zásob. Zásoby se posunem ceny mohou zvýšit i násobně. To je vidět i z toho, že v Evropě se těží pouze v jednom dole a přesto třeba i u nás jsou v principu stále těžitelné oblasti.
Navíc je prospekce uranu neskonale méně rozvinutá, než je tomu u ropy a uhlí. Takže se dá počítat, že reálné zásoby budou i řádově vyšší. Pokud bychom vycházeli s představ o zásobách ropy před padesáti lety, tak dnes už jsme měli být bez ní (řada odborníků předpovídala konec ropy velice brzo).
Recyklace a využití plutonia v palivu MOX a REMIX probíhá i nyní a může se i dramaticky navýšit.
Reálně si tak myslím, že i při násobném i řádovém zvýšení využívání jádra nám nehrozí vyčerpání paliva. Vystačí určitě do doby, než se dosáhne uzavřeného palivového cyklu a využití veškerého uranu a thoria. A tam jsou zásoby na tisíciletí. Psal jsem o tom ve starším článku z roku 2008:
https://www.osel.cz/3778-bude-dost-surovin-pro-jadernou-energetiku.html
Jsou tam starší data, takže se tam při ceně 130 USD/kg uvádí zásoby okolo 5,5 milionů tun. Ale jinak to myslím sedí a hlavně jsem tam rozebral skutečnosti okolo těžby a možností.
...jsme tam, kde jsme chtěli být
Honza Štefánek,2022-04-12 11:40:46
Škody nenadělaly neziskovky typu Greenpeace nebo hnutí Duha. Tyto organizace naopak zabránily nejhoršímu a zasadily se o alespoň nějaký rozvoj OZE. Daleko větší škody, způsobené buď úplnou absencí rozvojové strategie energetiky nebo špatnou a zastaralou strategií jste způsobil vy osobně, pane Wágnere. Jako erudovaný a respektovaný odborník a znalec jste zůstal zaklíněn někde v osmdesátých letech, strhával jste rozvoj OZE kde jen jste mohl a neštítil jste se manipulovat jakékoliv informace, jen aby z toho vyšla dobře vaše milovaná jaderná energetika. Spoustě lidí jste i vy nakladl do hlav nechuť k OZE, to byla až propaganda, ta vaše nechuť k elektromobilitě třeba. A tak jsme teď v prdeli. Děkujeme pěkně.
Re: ...jsme tam, kde jsme chtěli být
Milan Horák,2022-04-12 12:15:21
Vy jste ale zeleny troll. Copak si myslíte, že OZE nás vytrhnou z energetické bídy? Bohužel diky takovým jako jste vy, je jaderna energetika tam kde je. A pokud čtete články pana Wagnera, tak by jste zjistil, že vubec není proti OZE, ale naopak. Ale na rozdíl od vás se na věc dívá realisticky a ne pres ideologické zelené brýle.
Re: ...jsme tam, kde jsme chtěli být
Vladimír Wagner,2022-04-12 12:17:21
Pane Štefánku, každý vidí, jak vypadá situace v Německu, kde realizují Vámi propagovanou "progresivní" strategii. Na rozdíl od Vás, Hnutí Duha a Greenpeace, kteří bojují proti jádru, jsem já nikdy nebojoval proti využívání OZE. Naopak vždy jsem propagoval postupný přechod k nízkoemisnímu mixu jádra a OZE. A také využívání fotovoltaiky a větru v efektivní decentrální podobě. Ostatně propaguji jej i zde. Každý si může přečíst mé články a jasně vidí, že lžete. Nejsem ani proti elektromobilitě. Ovšem měla by se prosazovat svými výhodami a v oblastech, kde je efektivní. A ne zákazy, příkazy a dotacemi. I zde už jasně vidíme, že problémy, na které jsem upozorňoval, opravdu existují. Na srovnání Francie na jedné straně a Německa na straně druhé uvidíme, kam v energetice vede mnou doporučovaná strategie jádra a OZE a Vámi propagovaná "progresivní" strategie Německa (a to Německo, na rozdíl od nás má větrné mořské pobřeží a obrovské ekonomické možnosti). Každý si může mé články za poslední desetiletí přečíst, a také kampaně Greenpeace a Hnutí Duha z té doby. A porovnat, kdo měl pravdu a kdo ne. A kdo způsobil současné problémy energetiky v EU i u nás.
Re: ...jsme tam, kde jsme chtěli být
Igor Němeček,2022-04-12 18:26:25
To je panečku slátanina ... Ale zkusím udržet laťku ... Jsem vyvrhel pro všechny, protože fandím jaderné energetice, protože je zatím nejekologičtější a až jednou půjdu do politiky, tak mé heslo bude "Malá jaderná elktrárna do každé obce" a pevně doufám, že mě p. Wagner podpoří. Bude ministrem! :-) Jsem vyvrhelem pro jiné, protože se chystám nainstalovat FVE. Pro další, protože fandím elektromobilitě, zvlášť v podobě individuální letecké dopravy to lidi zvedne ze židle. Kandidáta na ministra dopravy jsem ještě nevybral. No a pokud někdo zůstal netečný, pak ho dorazím tím, že se vodík odstěhoval do Humpolce, ale třeba se vrátí.
To dnes nefunguje idnes, že sem lezete?
Re: Re: ...jsme tam, kde jsme chtěli být
Petr Pavlata,2022-04-14 13:52:43
Jsem stejný vyvrhel jako Vy, JE bych podporoval i s transparentem v ruce, ale kdybych měl nějakou střechu, tak už tam FVE je.
Na elekromobilitě dokonce vydělávám, ale přesto se mi celé to nucení a ideologie kolem extrémně příčí...
Ještě doložení dodávek
Mojmir Kosco,2022-04-12 06:05:49
Plynu do ČR . Není složité dohledat z veřejných zdrojů kdo dodává plyn do ČR . Přímý smluvní vztah mezi SSSR a ČSSR byl prodlužován a skončil neslavně s velkým dluhem , týkal se přímou správou naleziště Jamal a plynovodem Jamal, v roce 2012 . Hlavním dodavatel
plynu je v rámci ČR Transgas kde bere plyn si můžete přečíst zde https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/cesko-ma-rusky-plyn-jisty-na-29-let/r~i:article:315740/7
Re: Ještě doložení dodávek
Vladimír Wagner,2022-04-12 07:01:41
Víte pane Koščo. Je docela srandovní zde vytahovat věci ze SSSR a realizace převodů tehdejších smluv a vzájemných závazků. Vidím také, že jste nezaznamenal, že Transgas byl dávno privatizován. Jinak je vidět, že o trhu s plynem u nás nevíte nic. Prosím, než budete příště něco do diskuze psát, tak se alespoň trochu podívejte, jak reálně situace v dané oblasti vypadá.
Re: Ještě doložení dodávek
Vladimír Wagner,2022-04-12 07:13:42
Ještě možná populárnější vysvětlení pro vás od novináře Tramby: https://ekonomickydenik.cz/nejasny-puvod-zemniho-plynu-kupujeme-trzni-smesku-ale-fakticky-se-jedna-o-rusky-plyn/
Re: Re: Ještě doložení dodávek
Mojmir Kosco,2022-04-12 11:16:32
Oba články potvrzuji že hlavní zdrojem místo těžby je Rusko . Vím že ČR nemá speciální rámcovou smlouvu týkající se plynu třeba jako o jádře z roku 2021 ovšem odkazující se až na smlouvu mezi ČSSR a SSSR z roku 1970 .proč tomu tak je a proč dopadla podobná smlouva netýkající se plynu špatně a ve ztrátě netuším.To že Transgas uzavřel smlouvu s gazpromem m o dodávce plynu do roku 2035 neznamená že se změnou majitele smlouva přestala platit.hlavni výtka asi je že cena se odvíjí od burzovní ceny to ovšem byla dohoda smluvních stran . Možná se dala dojednat cena burza minus 30% je otázkou obchodního jednání ? Ovšem útokem Ruska na Ukrajinu se situace změnila dohody jsou asi stěží vymahatelné
Re: Re: Re: Ještě doložení dodávek
Vladimír Wagner,2022-04-12 12:19:14
Pane Koščo, je to přesně, jak píši v článku. Většina našeho plynu je ten, který pochází z Ruska, a my jej za vysoké ceny koupíme od překupníků.
Re: Re: Re: Re: Ještě doložení dodávek
Vojtěch Běhunčík,2022-04-13 15:50:54
Tady v článku "Biden’s Energy Marshall Plan for EuropeIs No Quick Fix"
https://www.bloomberg.com/news/articles/2022-03-31/lng-exports-may-rise-as-russia-invasion-creates-demand
je (kromě jiného) graf závislosti zemí EU na importovaném plynu (z roku 2020, ale na Eurostatu by šlo najít i novější).
Povzdech
David Oplatek,2022-04-11 17:58:50
Ekologové... Synonymum pro pacienty.
Čekal bych je na odkalištích (MAPE nebo něco takovýho) či u nelegálních skládek (ony ale stačí i ty legální - viz kupříkladu spodní vody u českotřebovské skládky), což je fenomén, který tu s námi bude dalších 100 let. Ale to nemá oproti žulovým kostkám na Václaváku ten pravý zviditelňovací efekt. Já to chápu. Nenese to peníze.
No, ještě dva roky, dá-li Putin, a už se z totálně neekologického bytu plného na 3x balených potravin (Lipánek v ekologickém plastovém kelímku s papírovým obalem a plastovou nálepkou s lepidlem uvnitř je naprostý TOP hned po balených bio banánech) přesunu do svého malého domečku daleko od města. Tam si zatopím svým dřevem, ohřeju kachlová kamna, občas něco nabiju a budu doufat, že mi cukety a jablka nesežerou červi a králíky nevymete kuna. Na úředníky budu mít psa.
Pražské ekožvásty nechám... pacientům. Firmám a zejména průmyslu to nezávidím, mají ty šašky na Malé Straně chytnout pod krkem (možná by nožem na lepenku stačilo pohrozit kastrací).
Předpokládám totiž, že po přežvanění již 100x vyžvaněných fialových žvástů se s energetickou koncepcí opět nikam nepohneme, nic se neudělá a nepostaví (klauni se nebyli 30 let schopni dohodnout ani na novele stavebního zákona, to budou zapíchnutí tyče do země schvalovat minimálně 15 let, kdy už bude dávno po válce) a my budeme jen odevzdaně a naprosto bezmocně koukat na obláček kouře vydýmený z peněženky koncového daňového poplatníka.
Demokracie je vhodná v dobách míru a prosperity. V dobách krize je třeb autoritativního režimu, tak to prostě je a nedá se s tím nic dělat...
Re: Povzdech
Igor Němeček,2022-04-12 11:33:10
Tak naštěstí to vypadá, že patříte k té 95% části populace, která ví jak se věci mají. A není se co divit, rozum byl vždy rozdáván vrchovatě a tak ho má téměř každý dost. Sebevědomí, bystrý a rychlý úsudek, podpořený kritickým myšlením a osobními zkušenostmi po celém světě. Hlupákovi jako já zřejmě zbývá jen uznale pokývat hlavou nad nekonečným rozhledem autora příspěvku a divit se, jestli takový příspěvek nepatří na jiný server, např. idnes.
Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Ondřej Glac,2022-04-11 14:47:57
Domnívám se, že by odborníci měli zahájit intenzivní diskuzi o bezpečnosti jaderných elektráren v podmínkách, které změnil útok Rusů na Ukrajinu.
Předpokládám, že naše jaderné elektrárny nejsou stavěné na to, aby v jejich areálech nebo bezprostřední blízkosti probíhaly ostré boje, jako se tomu stalo na Ukrajině. Ano, zatím se to obešlo bez následků, ale možná jen kvůli tomu, že Rusové chtějí tamní území obsadit a nestojí tak pravděpodobně o jeho trvalé zamoření (otázkou je, jak se budou chovat při případném ústupu, kdyby je ukrajinská armáda zatlačovala zpět).
Tento problém ale nevyřešíme tím, že bychom plány nových bloků dali k ledu. Reaktory na našem území máme a představa, že v nich úřadují ruská komanda a blikají nám elektřinou, abychom se podvolili jejich "denacifikaci", je velmi nepříjemná.
Je ale možné, že máme i jiné rizikové provozy, přes které by mohla být naše existence ohrožována (čpavek, ropné rafinerie?). Nepřítel může také útočit přímo jadernými zbraněmi. Nejhorší na tom je, že všechno závisí na rozhodnutí diktátora, který se rozhodl pro naprosto nelidské a anticivilizační chování a nikdo z nás neví, kde se chce ve svém destruktivním chování zastavit.
Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
V. Novák,2022-04-11 15:16:21
V areálu žádné elektrárny neprobíhaly ostré boje. Pokud máte na mysli Záporožskou elektrárnu ve městě Enerhodar - tak ani tam neprobíhaly boje v elektrárně, nikdo neostřeloval reaktory, jak pábil Zelenský a tamní starosta, Rusové elektrárnu obsadili bez boje, rozestavili techniku kolem a požádali operátory (asi důrazně - ale to snad ani nebylo potřeba; operátoři JE bývají zodpovědní lidé a tihle jsou navíc většinou ze Sibiře), aby pokračovali v práci. Načež kdosi zaútočil lehkými zbraněmi ze školícího střediska mimo areál elektrárny, Rusové odpověděli a středisko vyhořelo. Starosta Enerhodaru uprchl se skoro celým zastupitelstvem, život ve městě řídí dobrovolníci, obchodníci pořádají karavany na Krym, odkud vozí potraviny a ruská armáda jim dává na cestu doprovod, protože trestanci vypuštění z bas na ně pořádali hony.
Elektrárna funguje a dodává, 3 reaktory jsou dlouhodobě vychlazené, protože od té doby, co Tataři vyhodili do luftu linky VVN na Krym a Rusko dodávky nahradilo, není kam a hlavně jak výkon těch bloků vyvádět.
Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Vladimír Wagner,2022-04-11 16:02:11
Pane V. Nováku, prosím Vás, nevymýšlejte fejky. Zvláště, když se dají velice snadno zkontrolovat. Každému doporučuji se podívat do databáze WNA, kde jsou hodnoty ročního využití výkonu a celková výroba elektřiny i u jednotlivých bloků Zaporožské jaderné elektrárny. Snadno tak uvidí, že pan V. Novák lže. Dá se tak předpokládat, že přesně podle bubnů mystifikační kampaně ruské válečné mašinérie lže i v těch dalších informacích, které se už ověřují hůře.
Re: Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
V. Novák,2022-04-11 16:19:30
Prosím link a omlouvám se pokud jsem se dal unést.
Re: Re: Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Vladimír Wagner,2022-04-11 16:31:41
Link je zde:
https://www.world-nuclear.org/reactor/default.aspx/ZAPOROZHYE-2
a podobně další bloky. Ve WNA je databáze se všemi bloky na světě. Ale podobná se dá najít i na stránkách IAEA
https://pris.iaea.org/pris/CountryStatistics/CountryDetails.aspx?current=UA
Re: Re: Re: Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
V. Novák,2022-04-11 16:43:33
Děkuji, desinformuji vážně nerad.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Vladimír Wagner,2022-04-11 16:56:15
Informace z ruských zdrojů, které se týkají jejich invaze na Ukrajinu, doporučuji opravdu pečlivě ověřovat. Ne je bez rozmyslu šířit dále. Já je pochopitelně také čtu, ale přemýšlím nad nimi. A konfrontuji je s jinými zdroji. Bez ověření je nešířím.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
V. Novák,2022-04-11 17:51:33
Stejně jako z ukrajinských - "První obětí každé války je pravda" ((C) Aischylos). Myslel jsem, že Churchill - ale je to mnohem starší.
Tohle byla stará informace z doby pokusu o energetickou blokádu zlého Krymu, který se rozhodl neukrajinsky. Asi to nějak zvládli spravit a vybudovat další vedení na sever.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Vladimír Wagner,2022-04-11 18:42:22
Já jsem nikde nepsal, že se ukrajinské (či jiné) informace nemají ověřovat. Já ověřuji všechny. Bez ověření, případně upozornění na jejich problematičnost, je neuvádím. To vy jste bez jakéhokoliv ověřování prezentoval kopu ruských fejků.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Čestmír Berka,2022-04-12 11:43:19
Podle world nuclear news:
Grossi na svém brífinku uvedl, že MAAE bylo řečeno, že během bojů v noci na dnešek byli v jaderné elektrárně Záporoží zraněni dva lidé, pravděpodobně z bezpečnostního týmu, a řekl, že od pátečního poledne místního času ukrajinský personál operoval. kontrolní místnost a operace, přičemž ruské síly mají místo pod kontrolou.
Uvedl také více podrobností o šesti blocích v lokalitě s tím, že blok 1 byl již v odstávce z důvodu údržby, bloky 2 a 3 byly uvedeny do bezpečnostní řízené odstávky, přičemž blok 4 stále funguje na 60 %. Zbývající bloky, 5. a 6., byly již drženy v záloze a pracovaly v režimu nízké spotřeby.
Zmiňuje se i ruská informace: Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov řekl, že ruské jednotky hlídkující na území byly napadeny z výcvikového zařízení asi ve 02:00 místního času, „aby vyprovokovaly odvetný úder na budovu“. Tvrdil, že výcvikové zařízení zapálili ti, kdo ustupují. Rusko uvedlo, že má oblast oblast pod kontrolou od 28. února.
"Požár ve cvičné budově pár set metrů od reaktorů byl uhašen v 06:20 místního času, uvedla SNRIU. "
Evropská nukleární společnost (ENS) a Americká nukleární společnost (ANS) ve společném prohlášení vyzývají k ukončení dalšího nepřátelství v jakýchkoli jaderných energetických zařízeních a „odsuzují dezinformace šířené kteroukoli stranou ohledně bezpečnostního stavu jaderných zařízení“.
Viz: US, European nuclear workers condemn hostilities and misinformation
05 April 2022
In a joint statement, the European Nuclear Society (ENS) and the American Nuclear Society (ANS) call for an end to further hostilities at any nuclear energy facilities and "denounce misinformation spread by any party regarding the safety status of nuclear facilities".
Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Igor Němeček,2022-04-11 22:02:04
Pábil? Nad svědectvími očitých a ověřených svědků vždy smekám.
Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
V. Novák,2022-04-11 15:26:51
Původně jsem si nevšiml vaší zmínky o amoniaku - tak v Litvě s tím teď mají problém. Pro majitele zásobníků amoniaku vykonávala technické práce ruská firma, která se dostala pod sankce. Takže ji nelze platit. A ona nemůže platit, třeba za elektřinu. Nebudou platby, nebude elektřina, nebude obsluha (zadarmo ani kuře, že...) - bude problém s amoniakem. Šéfové firmy bubnují na poplach a žádají o urychlené vyškrtnutí technické firmy ze seznamu.
Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Josef Hrncirik,2022-04-11 19:44:16
Unikající amoniak je lehčí než vzduch a proto se při únicích ve volném prostoru nehromadí u země, ale stoupá vzhůru a rozptyluje se. Stejnou hustotu jako vzduch by měla jeho pára jen při -120°C. Za této únikem nedosažitelné teploty teploty je však tlak par amoniaku max. cca 8 Pa, tj. vypařováním jí nelze dosáhnout; je to dokonce pod trojným bodem nad tuhým amoniakem, po ohřátí to stejně stoupá a hlavně je to hluboce pod koncentrací výbušnosti cca 16-27 kPa par NH3 ve vzduchu. 16-27 kPa je nad kapalným NH3 při cca -70 až -50°C. NH3 se obtížně zapaluje a ve volném prostoru směs nedetonuje ani silnou iniciací. Pomalé spalování neumožní jeho použité v automobilech, snad až ve velkých turbínách až po částečném rozkladu na H2.
Re: Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Jan Novák9,2022-04-12 11:24:04
Prosím o návod jak vysvětlit amoniaku že má unikat jen ve volném prostoru a ihned se rozptýlit, obzvlášť když uniká v tekuté formě.
Patrně staré známé Jménem zákona rozejděte se! jako když policajt sadí brambory: vysype je na hromadu uprostřed pole a zavelí.
Re: Re: Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Josef Hrncirik,2022-04-12 16:20:34
Kvůli toxicitě a hořlavosti jsou prostory s nebezpečím úniku NH3 dobře odvětrávány.
Při odparu amoniaku je vrstva hořlavo - výbušné koncentrace tenká a oblak (páry) jdou Jménem zákona Avogadrova nahoru.
Nutno plyn promísit optimálně se vzduchem a čeká se na další ROZKAZ:
"Vy u stropu zapalte si Molotovovy coctaily! (cnoty)"
Re: Re: Re: Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Josef Hrncirik,2022-04-13 18:52:32
Pokud to ani nechytne, je na řadě další rozkaz: Cnoty spustit!
Teprve potom následuje: Podle výsledků měřené přidejte O2 nebo NH3!
Teprve úplně nakonec se velí: Jménem republiky se rozejděte!
Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Václav Dvořák,2022-04-12 23:19:46
Copak ta "ruská firma" není nahraditelná nějakou západní ?
Toto určitě není nějaká převratná nová jaderná fůze nebo raketová technologie, aby byla nenahraditelná. A je-li pod sankcemi, tak prostě skončí a hotovo, to se nedá nic dělat, udělá to jiná firma, bude to sice dražší, ale za bezpečnost se musí někdy platit, to je bez diskuze.
Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Vladimír Wagner,2022-04-11 16:14:58
Pane Glaci, právě i válka na Ukrajině ukázala, že dominantní rizika jsou z úplně jiných provozů a událostí a akcí, než jsou v souvislosti s civilními jadernými elektrárnami. Zatím se podle m+ neukázalo nic, co by přispělo něčím smysluplným do diskuze o bezpečnostních parametrech jaderných bloků a jaderné energetiky.
Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
V. Novák,2022-04-11 16:21:17
Přinejmenším nedošlo k žádnému úniku radiace z "ostřelovaných" reaktorů Záporožské elektrárny a z jiných též ne. Což se dá nepochybně také ověřit.
Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Ondřej Glac,2022-04-11 18:49:22
Pane Wagnere, děkuji za odpověď. Jsem ve věci jaderných elektráren laik, jednou jsem navštívil Temelín, líbilo se mi zabezpečení, ale všechno mi to přišlo spíš proti lidské chybě, teroristickému útoku nebo nějakému technickému problému. Předpokládám ale, že naše armáda má na to postupy, případně je doplňuje; dále doufám, že se sem nepřítel nedostane. Za třetí pak mám naději, že kdyby se sem dostal, nebude stát o to, aby železná opona byla zajištěna radiací.
Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Jiří Kocurek,2022-04-12 01:02:03
Ostré boje?
Tak prvně si je potřeba uvědomit, že kontejment je cca 1 metr tlustý kvalitní železobeton. A uvnitř je tlaková nádoba z pevnostní ocele 150 až 200 mm tlusté.
Zkuste prostřelit běžnou municí kolejnici nebo stojnu I profilu 300mm vysokého (10,8 mm) a potom jeho stojnu (16,2 mm). Nebo železobetonový blok používaný jako svodidlo na dálnici. Neprošlo to zkrz? Tak asi 10x tlustší materiál vydrží.
Budete potřebovat dělostřelectvo, aby tomu něco udělali. Jenže dělostřelci nejsou takoví idioti, aby si přivodili smrt ozářením, kdyby se jim náhodou povedlo.
Náraz stíhačky do patřičně tlusté betonové stěny: https://www.youtube.com/watch?v=F4CX-9lkRMQ
Ano, letadlo má o trochu větší pevnost než prázdná plechovka od pití, ale není to masivní náboj stejných rozměrů. Prázdnou plechovkou neprorazíte sádrokarton, ikdyž vypadá z dálky masivně jako náboj do kanonu. Když jsem u toho, Jamato (děla ráže 460 mm) je potopená a ani ta by do ČR nedostřelila.
Zbývá co? Protibunkrové střely. Hmm? Vypusťe vodu z VVER reaktoru a reakce se zastaví. Ono je to totiž navržené za dob studené války, kdy byla situace podstatně horší než dneska.
Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Jiří Kocurek,2022-04-12 01:03:02
oprava: stojnu ... a potom jeho pásnici (16,2 mm).
Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Ondřej Glac,2022-04-12 09:24:53
V technických věcech máte nejspíš bohudíky pravdu. Nejsem si jistý tam, kde píšete, že "dělostřelci nejsou takoví idioti, aby si přivodili smrt ozářením, kdyby se jim náhodou povedlo" - inteligence mužů v zeleném nemusí vždy odpovídat našim předpokladům.
Dále to, že "za dob studené války ... byla situace podstatně horší než dneska" - horší to bylo třeba mezi Íránem a Irákem, ale rozhodně se nebojovalo tak blízko od nás a s tak zoufalým zadáním (44 milionový národ bojuje o zachování vlastní existence, v případě podvolení mu silnější nepřítel vyhrožuje popravami a "nápravou" tvrdými podmínkami pro život).
Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Jan Novák9,2022-04-12 11:29:49
Protitanková raketa je navžena na proražení ocelového pancíře 1 metr tlustého. Dvě by na kontejment určitě stačily pokud by šly do stejného místa.
Možná by stačila i jedna, má totiž dvě hlavice za sebou - první by rozbila beton a druhá prorazila pancíř.
Re: Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Josef Hrncirik,2022-04-12 16:41:27
V oceli je propálen otvor cca jen 1 cm2, určo ne 10. I kdyby to tryskalo z prostředí kritické páry 10 cm2 dírou by unikalo jen cca 70 kg páry z primárního okruhu a asi by se to brzy ucpalo.
Re: Re: Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Josef Hrncirik,2022-04-12 18:09:51
SI; pochopitelně /s
Re: Re: Re: Otázka bezpečnosti JE v nových podmínkách
Josef Hrncirik,2022-04-13 08:11:07
1. má odpálit reaktivní ochranu pancíře a nabeton nepočítají s 1 m betonu.,
2. probíjí z blízkosti pancíře.
Pokud je pancíř dál, paprsek se rozptýlí, shoří a nepropaluje. "Reaktor" nabeton není zaplácán do betonu.
Není však beton "keramický pancíř"?
Elektrobenzina budoucnosti
Erich Zakopal,2022-04-11 13:55:43
Náhrada středně velké čerpací stanice pro elektromobily.
Výchozí údaje: např. OMV Lhotecká Praha 4
Počet stojanů : 6, Počet aut které čerpají najednou: 12, Doba pro natankování plné nádrže včetně placení :0,25 hod., Průměrný dojezd na plnou nádrž: 800 km, Průměrná spotřeba elektromobilu : 18kWh/100km
Pro ekvivalentní obslužnost čerpací stanice pro elektromobily :
12 * 800 km * 18 kWh / 100 / 0,25 h / 0,8 účinnost = 6 912 kW ~ 7 MWh. To je pro představu příkon cca 2000 bytů, takové střední sídliště nebo malá obec.
Stanice by musela mít 4 x větší plochu , obsloužila by 48 aut/hod. Výkon každého nabíjecího stojanu by musel být cca 180 kW.
Podle MPO je cca pro 4000 veřejných čerpacích stanic potřebný příkon 4000 * 7 MW = 28 000 MW neboli cca 28 GW - to odpovídá 14 Temelínům. To není vše, nafta je uložená v nádržích, ta je připravená k pokrytí momentálních výkyvů spotřeby. Elektrickou energii lze také uložit ale do baterií. Porovnejte si náklady na hloupou nádrž se stejnou kapacitou baterie.
Je to opravdu naše budoucnost automobilové dopravy ?? A zde není ani zmínka o nákladní dopravě.
Re: Elektrobenzina budoucnosti
Erich Zakopal,2022-04-11 14:34:24
Omlouvám se za překlep místo 0,25 má být 0,15. Jinak, jako vždy perfektní a konzistentní článek od pana RNDr. Wágnera. Ještě dodatek - obvyklá nádrž u střední čerpací stanice pojme až 60 m3 paliva v případě nafty je to 10 kWh/l * 60 000 l = 600 000 kWh ~ 600 MWh uložené energie. Kolik by asi stála taková baterie? Současná cena 8kWh li-ion baterie pro domácnost je cca 100 000 Kč.
Takže 600 000 kWh / 8 kWh * 100 000 Kč = 7 500 000 000 Kč. Pro pana Stanjuru radši slovně 7 miliard 500 milionu Kč náklady na jednu eletrostanici aby zajistila stejnou obslužnost jako stávající běžná čerpací stanice. Ostatní varianty snižují komfort.
Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Michal Lenc,2022-04-11 21:24:53
To jsou sice hezké výpočty, ale úplně k ničemu. Základní výhoda elektromobilů je v tom, že je můžete nabíjet prakticky kdekoliv a především když stojí. Takže místo, abyste za sedm miliard budoval alternativu benzínky, tak můžete postavit 300 tis. AC stanic.
K těm vašim 100kkč za 8kWh. Pokud chcete uložit 600MWh, tak odpovídající HW je třeba Tesla Megapack a tam se dostáváte na nějakých 6kKč za kWh včetně všeho elektrického příslušenství okolo.
Ale primárně nechcete přelévat energii do elektromobilů z baterek kvapem během čekání u pumpy. Auto chcete nabíjet pomalu, přes den. 90% času auto stráví zaparkované. V práci, na nákupech, doma.
To co počítáte je sice dobré cvičení pro školáky na převody jednotek, ale nemá to nic společného s realitou.
Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Stanislav Kneifl,2022-04-12 12:21:42
Ano, auto chcete nabíjet pomalu. Co když ale nemůžete? Co byste poradil řemeslníkovi, který bydlí na sídlišti a přes den objíždí klienty? To není realita?
Potíž s elektroauty je i v tom, že podstatná část se bude nabíjet přes noc, kdy nebude k dispozici elektřina z fotovoltaiky, což je náš primární plánovaný zdroj OZE. Takže řetězec Ropa-benzín-motor-kola nahradíme řetězcem plyn-generátor-dráty-baterie-motor-kola, s příslušnými ztrátami.
Re: Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Jenda Hrach,2022-04-12 21:22:14
> Co byste poradil řemeslníkovi, který bydlí na sídlišti a přes den objíždí klienty? To není realita?
Je to realita, a teď si elektroauto pořídit nemůže. Nečetl jsem diskuzi pozorně, ale on tu někdo tvrdil, že auta na baterky jsou teď hned použitelná alternativa aut na fosilní paliva pro všechny? Dokud nebudou „u každé lampy“ nabíjecí stanice (stačí pomalé), tak samozřejmě ne.
Re: Re: Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Viktor Šedivý,2022-04-12 21:40:00
A to si myslíte, že takhle rozsáhlé posílení rozvodné soustavy je reálné? I s vybudováním "koncových zařízení"?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Jenda Hrach,2022-04-12 23:59:18
Ano, myslím. Jak velké posílení bude potřeba? Elektromobil sežere ani ne jednou tolik co teď žerou domácnosti, takže zdánlivě by to znamenalo dvojnásobek, ale rozvody (myslím tím koncovou míli v rezidenčních oblastech; jak je na tom VVN nevím) musí být dimenzovány na večerní špičku; pokud se bude nabíjet mimo ni, tak to možná nebude nutné řešit vůbec.
Koncová zařízení by byla potřeba nějaké sériově vyráběné levné „patníky“.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Viktor Šedivý,2022-04-13 00:55:01
Takže byste veškeré rezervy technického řešení využil nadoraz a nenechal žádnou bezpečnostní rezervu. To je postup, který se většinou dost vymstí.
Navíc by to stejně nefungovalo, protože lidé se nechovají hezky statisticky náhodně takže kupříkladu na víkend / svátky / prázdniny chtějí jet lidé z jedné lokality většinou ve stejný čas.
Také když stoupnou nároky na odběr třeba kvůli klesajícím teplotám stouply by zároveň i požadavky na dobíjení.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Jenda Hrach,2022-04-13 05:30:01
> Takže byste veškeré rezervy technického řešení využil nadoraz a nenechal žádnou bezpečnostní rezervu. To je postup, který se většinou dost vymstí.
Proti HDO (bojlery a vytápění s vypínáním/zapínáním podle zatížení sítě) máte stejný argument? Jak vypadá profil spotřeby těch míst v síti, o která nám jde? (upřímně, nevím, ale pokud mohu soudit podle sebe a náhodných pozorování, tak to je skutečně večerní, a mírně pak ranní, špička).
> chtějí jet lidé z jedné lokality většinou ve stejný čas
Jezdit _z_ lokality je celkem v pohodě, když se to nabije kdykoli předtím. Problém by byl kdyby hromadně někam přijeli a velmi rychle chtěli zase hromadně odjet. To by člověk trochu čekal, že se stát může, ale když se podívá na víkendový provoz na silnicích (menší než ve všední dny), tak to tak taky nevypadá.
Ale bohužel asi ani jeden z nás nemá v ruce průkazná data, kterými by své tvrzení podložil a spočítalo by se z nich, kolik je kdy dostupné kapacity. Můžeme jenom zkusit sledovat vývoj třeba v Norsku, jak se tam s tím poperou a na jaké problémy narazí.
Re: Re: Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Stanislav Kneifl,2022-04-14 10:16:57
Naprosto souhlasím. Jenže v tom případě je jakákoli podpora elektromobilů na úkor spalovacích aut morálně neobhajitelná. Nutíme totiž lidi, kteří elektroauto rozumně používat nemohou (třeba i pro to, že na něj jednoduše nemají), aby na daních platili dotace těm šťastnějším, a ještě jim zdražujeme spalovací auta.
Já jsem pro, ať si elektromobil koupí kdo chce, ale nesmí to být na úkor mobility těch, kteří si ho koupit nemohou.
Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Viktor Šedivý,2022-04-12 14:08:47
Ale právě ty převody jednotek jsou zapotřebí, aby si i všichni naivové uvědomili, že pro náhradu kanystru s benzínem potřebujeme sakra velký a drahý akumulátor atp.
Ono zas až tak nezáleží na tom, jestli ta "čerpací stanice" má být na jednom místě nebo jestli dobíjecí místa rozptýlíte po celé čtvrti. Stejně potřebujete dostatečně dimenzovaná přípojná místa a výkon elektrárny, který to utáhne.
Re: Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Jenda Hrach,2022-04-12 21:25:33
> Ono zas až tak nezáleží na tom, jestli ta "čerpací stanice" má být na jednom místě nebo jestli dobíjecí místa rozptýlíte po celé čtvrti.
No ale alespoň by vám nevyšly nesmysly typu 14 Temelínů. Podívejte se, kolik se v ČR spotřebuje benzínu a nafty a přepočítejte to vámi uváděným koeficientem 3 kWh/l (18kWh/100km, spalovací auto 6l/100km, 18/6=3).
Re: Re: Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Viktor Šedivý,2022-04-12 21:36:40
Já 14 Temelínů nepočítal. Ale o to nejde. Myslím si, že tyhle výpočty mají jinou chybu, než v nějakém koeficientu. '
Chybu v počtu aut a kilometrických výkonů.
Protože jestli se tohle opravdu podaří dotáhnout do konce, bude to tak fatální ekonomický průšvih, že požadavky na dopravu klesnou na zlomek dnešních čísel.
Re: Elektrobenzina budoucnosti
Josef Šoltes,2022-04-12 11:48:48
Hm, tohle jsou ale nesmyslné počty. Zaprvé zhruba 60 % všech aut bude nabíjet pomalu v noci, takže zhruba 60 procent tankovacích kapacit není třeba. Za druhé předpokládáte, že benzínka je neustále využita naplno, což není pravda, benzínky nejsou téměř nikdy využity naplno.
Motáte dohromady energii a příkon. Tedy třeba 7 MWh a k tomu napíšete, že to je příkon 2000 bytů, což je naprostá kravina.
To co jste napsal, je celé naprosto špatně.
Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Stanislav Kneifl,2022-04-12 12:22:58
No, je to sice extrémní případ, ale viděl jste někdy, jak vypadá benzínka za Mnichovem v sobotu o zimních prázdninách? ;-)
Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Erich Zakopal,2022-04-12 13:31:52
Děkuji za upozornění na překlep, jistě jste si všimnul
12 * 800 km * 18 kWh / 100 / 0,25 h / 0,8 účinnost = 6 912 kW ~ 7 MWh oprava 7MW.
Pak při obvyklém jednofázovém jističi pro byt 16A, 230V máte maximální příkon elektrické energie do bytu při odporové zátěži 3,68 kW a ejhle 6912 /3,68 = 1878 bytů.
Nesmyslné počty to nejsou, protože se snažím porovnat komfort který poskytuje současná distribuční síť čerpacích stanic s ekvivalentní obslužností v případě elektromobility. Vaše návrhy jak řešit infrastrukturu dobíjecích stanic má svá úskalí a ve velké míře je limitována strukturou zástavby.
Pana Lence bych poprosil na odkaz, kde si koupím Li-Ion baterii včetně infrastruktury v ceně 6 000 Kč/kWh. Tesla Megapack se při velkých instalacích cca 60 MWh dostává na cenu cca 60 000 Kč/kWh. O 600 MWh instalaci jsem se zatím nikde nedočetl.
Rozvoj civilizace a ekonomiky a životní úrovně v posledních stoletích umožnila mobilita jak materiálu tak pracovní síly (souvisí s globalizací) a ta je podmíněna dostupností vhodných energií. Zatím náhrada za fosilní paliva s dostatečnou hustotou energie (Wh/kg, Wh/m3) není a je to myslím výzva pro budoucnost. Pokusy jsou s výrobou syntetických paliv například Porsche. Bohužel přírodní zákony a tím myslím i ekonomické se nedají přemoct žádnou ideologií tím méně fanatismem. Dotacemi pokřivený trh (fotovoltaický tunel, OZE , atd.)jen na krátkou dobu může absorbovat chybná rozhodnutí, která vrátí jako bumerang a zchudne celá společnost, což se nám právě děje.
Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Michal Lenc,2022-04-12 17:53:44
Tady si naklikejte, jakou variantu potřebujete.
https://www.tesla.com/megapack/design
Vycházel jsem asi ze starších čísel, protože v konfigurátoru 600MWh varianta vychází na 7,5 tis. Kč za kWh. (Což je více, než původně uváděných 6tis. Kč)
Ale jak říkám, přelévat energii za baterky do baterky, je podle mě blbost.
Drtivá většina aut, někoho či něco někam přiveze a pak stojí. To je ten ideální čas, kdy se má auto nabíjet. Určitě z hlavy vyjmenujete spoustu příkladů, kdy auto jezdí celý den. Ale z principu ekonomika nefunguje na tom, že všichni pořád někam jezdí, někdo taky musí vyrábět.
Podle mě, jde docela dobře tato data přepočítávat přes spotřebu paliv. Když vezmu spotřebu benzínu a cca 7l/100km, tak to vychází že každý včetně nemluvňat ujede 3tis. km za rok. Ujeté km na naftu u osobních vozů budou dejme tomu podobné.
Nebo naopak, můžete se podívat do statistik, které říkají že třetina řidičů ujede ročně 5-10tis. km a třetina 10-20tis km. Takže dle typu vozu a nájezdu to cca vychází tak, že většina řidičů by auto potřebovala nabíjet cca jednou týdně až jednou měsíčně.
Pro zajímavost, všichni z mé relativně široké rodiny bydlí v rodinných domech, takže pro nás nabíjení vlastně není téma.
Re: Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Viktor Šedivý,2022-04-12 19:19:53
Co se týče toho rodinného domu - myslíte, že všichni jsou připojeni na dostatečně dimenzované síti? Jasně, domovní jistič je 3×25A. Ovšem kdyby všichni v té lokalitě začali odebírat takový proud, asi by se nabíjení rychle tématem stalo.
Re: Re: Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Michal Lenc,2022-04-12 21:13:56
Já vím, že auto budu nabíjet v nízkém tarifu. Stejně jako bojler mi běží na noční proud. Takže stane se maximálně to, že cvakne stykač a nabíjení se spustí zase až za hodinu nebo kdy se síť ustálí.
3x25A je 17kW. Tak doma až na výjimky dobíjet určitě nebudu. Realisticky já budu denně potřebovat dobít 7-10kWh během nějakých 12h.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Viktor Šedivý,2022-04-12 21:28:21
Nabíjet auto na noční proud? Tím máte na mysli ten proud z FVE, pro který nebude v noci odbyt? ;-)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Michal Lenc,2022-04-13 08:04:49
HDO, nízký tarif, noční proud. Různé názvy pro to samé. Znáte to? Velmi příjemné, v nízkém tarifu je elektřina levnější cca o 2kč/kWh.
V zásadě je ta myšlenka asi taková, že připojená vozidla zvládnou pojmout ohromná množství energie. Jen jim jí musíte nabídnout.
Ale furt platí, že pokud chcete přecházet na elektromobily, tak musíte být schopni postavit nové elektrárny. A to tedy my v Česku (Evropě) moc neumíme. Maximálně tak soláry a větrníky, protože jsou na to dotace.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Jan Novák9,2022-04-14 20:27:18
S nočním proudem se rozlučte. To je pozůstatek jaderných elektráren a velkých uhelných elektráren kde se nevyplatilo snížit výkon na několik hodin v noci protože palivo bylo levné. Po vypnutí uhelných elektráren žádné přebytky v noci nebudou. Přebytky budou ve dne pokud je hezky a pokud fouká. Tj. jen někdy, a to nejspíš v létě. Důvod pro levnější noční proud zanikne.
Re: Re: Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Václav Dvořák,2022-04-13 17:48:29
Tohle musí řešit chytré sítě... tj. nabíječka na základě komunikace se sítí se nastaví max. nabíjecí proud - pokud chcete dobíjet rychleji např. před delší cestou, zvýší se vám adekvátně cena za odběr. Pro většinu roku kdy se vozidlo používá na běžné cesty (z/do práce) taková automatika myslím postačí... Bude to mít i výhody, např. možnost sledování stavu přímo v aplikaci atd. (ve stylu "chytrá domácnost").
Re: Re: Re: Re: Elektrobenzina budoucnosti
Viktor Šedivý,2022-04-12 19:26:16
Fuj, průměry.
Když pětkrát za sebou pojedu 20 km a pak 800, bude průměr 150 - ale to opravdu neznamená, že elektromobil s (rozumně využitelným) dojezdem cca 350 km je něco, co vcelku splňuje mé potřeby.
Pětkrát ano, ovšem ta šestá cesta by mi najednou zabrala možná i dvojnásobek obvyklého času.
Takže ne, nepoužitelné.
Re: Naštěstí
Jan Novák9,2022-04-11 14:24:18
Někde jsem četl že ti nejhorší klimaskeptici vyhrožují že léto jednou skončí. Ale to jsou samozřejmě fake news. Svatá Greta přece říká že zima už nikdy nepřijde...
Re: Naštěstí
V. Novák,2022-04-11 14:37:07
Ano - je před námi léto a tedy i období, kdy by měl být plyn vtláčen do zásobníků. To období už začalo - 1.4. a potrvá do 1.10. To už by měly být zásobníky naplněné, protože pak se začne už podzim ptát, co jsme dělali na jaře a v létě.
Abychom pak nedopadli jako ten cvrček/kobylka z bajky.
Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
Z Z,2022-04-11 09:58:01
Prekvapuje ma, že autor aj za súčasnej situácie opakuje svoju argumentáciu z minula, že vraj je Rusko spoľahlivý partner a "dlhodobé kontrakty" dodáva spoľahlivo.
Problémom predsa nie je existencia burzy a menej dlhodobých kontraktov, ale to, že Rusko používa menenie množstva dodávaného plynu ako súčasť vojny, teda že ide o nenormálneho obchodného partnera aj s iným ako len ekonomickým správaním.
Ak by bolo za predchádzajúcej a súčasnej situácie cez dlhodobé kontrakty dodávaných trebárs 95 % ruského plynu, myslíte si naivne, že by Rusko nevydieralo svojím plynom a nepoužívalo ho ako ekonomickú zbraň?
Ako to je s tými spoľahlivými "dlhodobými" kontraktmi, je vidno aj teraz, keď sa ich snaží Rusko predražiť platením cez ruble.
Re: Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
Tomáš Černák,2022-04-11 10:16:17
Rusko dodává nasmlouvaný plyn zadarmo. Sice vydalo úřední rozhodnutí, že od apríla za ruble, ale dokud nedoběhne duben jako splatňovací období, tak stále dodává zadarmo (Eura které platíme na Eurové účty Gazprombanky jsou zmraženy spolu s tím účtem). Jestli tohle není etalon spolehlivosti, tak už nevím co.
Rusko svým plynem nevydírá. Nevydírá ani atomem. A ani jinak. Je až neuvěřitelné, jak se Rusko snaží tvářit, že je v byznyse spolehlivý partner, i když je jasné, že Západ už si na nějaký férový byznys hrát nechce.
Takže Wágner má pravdu. Rusko je nesrovnatelně spolehlivější obchodní partner nežli například Amerika, která do byznysu těžce míchá svou ideologii.
Re: Re: Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
Jan Přibyl,2022-04-13 13:06:23
No k tomu vydírání.
Já si myslím, že rusko plynem nevydírá, protože k tomu aktuálně nemá pozici. Díky sankcím.
Oni si udělali ohromné rezervy, aby případné sankce ustáli, ale zřejmě nepočítali se zmražením jejich rezerv v dolarech a eurech. Díky tomu si teď nemohou dovolit přijít o tyto příjmy a tím pádem nemají jak vydírat.
Pokud se nepletu, tak před začátkem války tu bylo několik výpadků v dodávkách plynu z ruska a myslím si, že to byl záměr, abychom tu měli poloprázdné zásobníky. Kombinace velkých finančních rezerv v rusku a poloprázdných zásobníků v evropě by rusku dalo velký vydírací potenciál, který chtěl Putin využít.
Re: Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
Vladimír Wagner,2022-04-11 10:40:13
Pane Z Z, můžete mi prosím v mém článku ukázat, kde píši, že je Rusko spolehlivý partner? Píši úplně o něčem jiném. Píši o tom, že v oblasti energetiky je třeba zajistit dlouhodobou strategii a je zde důležitý pohled strategické bezpečnosti. A v tomto případě nelze vše postavit na okamžitém nákupu na burze, ale potřebujete mít dostatečnou strategickou část zajištěnou dlouhodobými smlouvami. Ty pochopitelně nemusely být pouze s Ruskem. Jedině takto můžete zajistit i potřebnou diverzifikaci a uskladnění zásob na dostatečnou dobu. Lze to dokumentovat třeba na tom, že velké zkapalňovací zařízení i zařízení pro příjem lodí se zkapalněným plynem i plynovody, které je připojují ke zdrojům a spotřebitelům těžko někdo postaví, pokud není dlouhodobými smlouvami zajištěn odběr, který je dokáže zaplatit. Ono je to vidět i na současném výsledku. Místo diverzifikace zdrojů vše skončilo na tom, že německé firmy se zaměřily na Rusko a vydělávají na přeprodeji ruského plynu z dlouhodobých smluv na burze třeba právě českým firmám a dodavatelům. A tady do značné míry platí, že Rusko plně dodržuje smlouvy o dodávkách plynu Německu, jak píše i pan Čermák. .
Re: Re: Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
Z Z,2022-04-11 11:24:40
Myslel som minulé články, v tomto to samozrejme asi logicky nebude.
No zjednodušene, základ, vraj zlá burza a dobré dlhodobé kontrakty na plyn tam je.
Ak sa oslobodíme od "dlhodobých" a "nedlhododobých" dodávok, prečo podľa Vás teda Rusko menilo celkový objem vyvážaného plynu práve v období pred a počas jeho vojenských akcií?
Skutočnú strategickú bezpečnosť predsa nezabezpečia "dlhodobé" kontrakty menších štátov s Ruskom, kde môže Rusko viac presadzovať svoju politiku, ale napríklad spomínaná diverzifikácia a iné záležitosti pri ktorých EÚ nebude tak závislá od Ruska.
Nemecko išlo priamo proti tomu a iné štáty aj vďaka tomu dopadli ešte horšie než museli.
To že dlhodobé kontrakty sú za oveľa menej než iný dovoz, je nenormálny stav a Rusko sa to snaží zmeniť zdražením cez ruble.
Re: Re: Re: Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
Vladimír Wagner,2022-04-11 12:08:28
Pokud už zmiňujete dřívější články, tak ve všech jsem upozorňoval na to, že nám nehrozí problémy z toho, že máme ruské jaderné technologie a reaktory ruského designu, ale z toho, že zvyšujeme závislost na plynu a zvláště ruském plynu (i když jej kupujeme přes německou burzu).
A je vidět, že se toto plně potvrdilo. Nemáme problémy s jadernými bloky a palivem pro ně, ale fatální problémy jsou s plynem. Jinak nižší cena z dlouhodobých kontraktů v době krize (a vyšší v době přebytku) je normální jev. Dlouhodobé kontrakty mají chránit právě před takovými krizovými obdobími. Jinak, právě dlouhodobé kontrakty a strategie, kterou do jisté míry zajišťuje stát nebo dokonce celá EU, jsou těmi, které umožňují zajistit možnost diverzifikace a strategického zajištění rezerv a dlouhodobé bezpečnosti. Tlak na to, aby si každý dodavatel zajišťoval zdroje na trhu sám, vede přesně k tomu, co nyní vidíme.
Ještě k jedné věci. V životě by mě nenapadlo, že se za mého života vrátí do Evropy válka a že Putin vojensky napadne sousední stát, Rusko se stane tak nacionalistickým a nedemokratickým státem, jakým nyní je, ale hlavně, že to příjme do značné míry velká část ruských intelektuálních elit. To poslední tvrzení opírám o sledování ruských zdrojů. Zažil jsem jako kluk invazi ruských tanků k nám v roce 1968. A právě na základě sledování ruských medií a společnosti mě opravdu děsí možnost, že po úspěšné "denacifikaci" Ukrajiny začne ruská armáda "denacifikovat" i Českou republiku.
Odolnost daného společenství je dominantně dána jeho vědeckou, technologickou, průmyslovou a ekonomickou úrovní. A základem pro to je právě energetika. I to je důvod, proč si myslím, že by měla být energetická koncepce EU i Česka postavena na racionálních základech vědeckých a technologických faktů. A ne na fantaskních ideologických představách aktivistů s nulovými znalostmi.
Re: Re: Re: Re: Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
V. Novák,2022-04-11 14:47:05
Promiňte, ale dlouhodobé i krátkodobé kontrakty nezajišťují státy, ale soukromé firmy. Takže nenakupuje Česko, ba ani žádné ministerstvo, ba ani SHR, kupuje vlastník "naší" (ve skutečnosti své) infrastruktury - Net4Gas. Net4Gas vlastní tranzitní plynovody i skoro všechny zásobníky a buď ona nebo nadřízená firma sjednává dodávky plynu.
Proto jsou nesmyslné výkřiky z Bruselu, jak bude nakupovat EU. EU nemá nic, plynovody ani zásobníky a ani možnost naoktrojovat firmám podmínky, za nichž budou nakupovat ony. Tak daleko socializace EU dosud nedosáhla. A každá taková firma má své smlouvy za svých podmínek, tedy zejména se liší v množství plynu a v cenovém vzorci, podle něhož se vypočítává aktuální cena.
Co s tímhle chce dělat paní von der Leyen, je ve hvězdách.
Re: Re: Re: Re: Re: Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
Vladimír Wagner,2022-04-11 15:17:12
Pane Nováku nemáte pravdu. Stát pochopitelně může mít státní firmu, která zajišťuje nákup zemního plynu (stejně jako elektřiny) i její prodej. Může mít i státní zásobníky, které umožňují zajistit požadované zásoby. Pochopitelně si může tyto služby objednat i u soukromé firmy, která tak musí plnit vše k čemu se státu zavázala. To, že jsme vše v rámci kampaně za čistý trh rozprodali, opravdu nebylo dobrým počinem. A pochopitelně totéž lze realizovat na úrovni EU. Tam lze využít toho, že velká kvanta pro nákup a velká váha nakupujícího může zajistit lepší podmínky pro dlouhodobé smlouvy. A i EU má obě možnosti, buď zřídit vlastní firmu nebo vybrat ve výběrovém řízení soukromou firmu.
Právě představy, které tu prezentujete, že stát se o nic nemá a dokonce nesmí starat a vše se musí nechat na volném trhu, kde se příslušní mohou napakovat bez ohledu na to, že se rozvrátí ekonomická, sociální i politická stabilita státu i EU, jsou opravdu až zločinné.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
V. Novák,2022-04-11 15:52:14
Může mít - a nemá. Měl - a nemá. Proč nemá? Protože "zprivatizoval", tedy prodal nadnárodní společnosti. Nemůžu sníst koláč a zároveň ho mít. Ani stát nemůže.
Já netvrdím, že se stát nemá starat. To, že se Transgazu zbavil, stejně jako se města zbavila vodárenských firem nebo domů a bytů, které by mohly z části posloužit jako sociální a startovní, případně puffrovat výkyvy cen, považuji za chybu. Jenže už se stalo. Stát prodal - a nemá.
To bude Net4Gas vykupovat? A někdo mu prosperující firmu prodá? Za jakou cenu? Nebo ho znárodní?
Zrušíme těch 30 let privatizací, jimiž se naši představitelé tak chlubili (a někteří v tom pokračují)?
Co se EU týče - vzpomínáte na Lisabonskou strategii? Nebo blíž - Nabucco? To měl být strategický projekt EU. Tam byla šance vybudovat EUfirmu, která Nabucco zafinancuje, postaví, bude provozovat. Nejdřív vycouvala sama EU, že ať zafinancují komerční firmy. Komerční firmy komerčně posoudily - a komerčně investovaly do NS a TS. Navíc se Turecko namíchlo, že si z něj dělá EU vrtuli a nepřijímá a nepřijímá - a byl i problém s tím, kde Nabucco naplnit. Takže to skončilo jako všechny velké EUprojekty.
Re: Re: Re: Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
V. Novák,2022-04-11 14:02:41
Neumíte číst? Kousek výš vám to už napsali - RUSKO DODÁVÁ PODLE SJEDNANÝCH SMLUV A ZA SJEDNANÉ CENY!
Potřebujete to zopakovat ještě kolikrát?
Rusko neměnilo objem vyváženého plynu, dodává přesně podle smluv. Kdo nemá smlouvy, ten halt musí nakupovat na burzách - mimochodem burzy na plyn jsou v Rotterdamu a v Londýně, v Lipsku se, pokud vím, obchoduje elektřina.
To, že dlouhodobé smlouvy jsou za výrazně méně, je normální - je to cena pro dodavatele za stabilitu odběru a bonus pro odběratele za stabilní platby.
Co si představujete pod "zdražením cez ruble"?
Re: Re: Re: Re: Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
Z Z,2022-04-11 14:26:32
Čítať asi neviete Vy, písal som o CELKOVÝCH dodávkach ruského plynu.
Že ich Rusko znižuje práve pred svojimi vojenskými akciami je snáď asi podľa vás len náhoda?
>>Co si představujete pod "zdražením cez ruble"?
Re: Re: Re: Re: Re: Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
Z Z,2022-04-11 14:29:25
Nejako mi to useklo koniec.
Nesledujete snáď správy, o nútení odberateľov na nejaký rubľový medzičlánok? Že je to porušením "SMLUV A ZA SJEDNANÉ CENY" už zrazu nevadí?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
V. Novák,2022-04-11 15:03:38
A proč by mělo Rusko dodávat nenasmlouvaný plyn? S tím si už naběhlo s Ukrajinou a vyřešilo to v roce 2009. Spolehlivý obchodník se pozná podle toho, že plní smlouvy. Ne podle toho, že bude čekat v předklonu, kolik se odběrateli zachce odebrat - a okamžitě a střelhbitě tak učiní.
Žádný rubľový medzičlánok se nekoná - USAEU zablokovaly Rusku účty a podle své libovůle i banky. USA to může udělat s dolarem, EU s EURem - nedávno se pokusily USA zabránit Rusku ve splácení úroků, čímž by se mohly tvářit, že Rusko je v defaultu, protože nemůže splácet. Nemůže ne proto, že by nemělo čím, ale protože mu to USA znemožnily. Rusko zareagovalo splátkou v rublech - rublové transakce ani USA zablokovat nemůžou.
Totéž je s platbami za plyn. EU firmy by mohly odebrat plyn, dát na zablokovaný účet, říct "ale Rusko si peníze nevyzvedlo, to není naše vina!". Putin tomu předešel tím, že vyžaduje platby v rublech. EU vykřikuje, jak "nikdy!, za žádnou cenu!" v rublech platit nebude - a firmy, na nichž jediných záleží, zdaleka tak radikální nejsou. Maďaři už kývli, Slováci se kývnutí blíží, rakouské a německé firmy "zvažují". Na naší 5-vládě - naštěstí! - nic nezávisí.
Zopakuji svou otázku: "o jakém zdražení přes ruble to ráčíte psát"? Cena je sjednaná, rubl je konvertibilní, existuje kurs USD/RBL i EUR/RBL.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
Z Z,2022-04-11 15:52:25
A proč by mělo Rusko dodávat nenasmlouvaný plyn?
Že by preto, že od "normálneho" dodávateľa sa očakáva, že bude to, čo vyrába, dodávať na trh a tak generovať zisk?
A nie mať výrazne iné ciele, ako napríklad ovplyvňovanie politiky.
Z výrokov samotného Putina sú tieto ciele zrejmé.
Síce nie som ekonóm, no to, že sa vraj Rusku posielajú peniaze za plyn na účty, z ktorých Rusko nemôže nič vybrať, sa mi zdá nepravdivé.
Čo som o tom prečítal, tak účty, kde idú peniaze za plyn, zablokované nie sú, práve preto, aby mohlo bežať obchodovanie s plynom a bohužiaľ je to jeden zo zdrojov, z ktorých môže Rusko ďalej financovať vojnu.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
V. Novák,2022-04-11 17:04:45
Ale on dodává!
Dodává dohodnuté objemy za dohodnuté ceny. Proč by měl dodávat do EU víc a rezervovat si kapacitu v cizích plynovodech, za niž musí platit - třeba v Jamal-Evropa, kde Poláci neprodloužili kontrakt - když mu stačí vlastní NS a přes Ukrajinu má nasmlouváno 40 mld m3 ročně, za něž musí zaplatit i kdyby neposlal ani litr. Za tranzit NS platí sám sobě, navíc méně, protože trasa je o hodně kratší a modernější kompresorové stanice mají menší spotřebu energie.
Uzavřením kohoutů a po/zrušení smluv vyhrožuje EU. Tedy EU po/zneužívá plynové kontrakty jako politickou páku. Už zrušila kontrakty na uhlí - ano EU i uhlí brala z Ruska. Směšné je, že ukončením vyhrožuje ten, kdo má ze smluv užitek. Rusové pro to mají mikro historku: "Máma mě namíchla - nevezmu si čepici a umrazím si uši, ať má vztek!"
Netvrdím, že účty, kam firmy z EU platí, jsou zablokované. Mohou být. Rusku zablokovaly USA stovky miliard "rezervních" USD na účtech - je to porušení smluv? Brání mu ve splácení dluhů - není to porušení smluv? Kde je záruka, že to EU neudělá s platbou za plyn? No - záruka je v tom, že firmy budou platit v rublech nebo aspoň na speciální účty u Gazprombank, kde se EURa převedou podle kursu na RBL. A pořád nevidím to zdražení přes ruble.
Jistěže to je útok na americký monopol obchodování uhlovodíků v petrodolarech. A co? Saudská Arábie se domlouvá s Čínou na petrojüanech. Indie už nakoupila ruskou ropu za rupie.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
Z Z,2022-04-11 17:48:41
Pripadáte mi ako mediálny agent šíriaci správy o "dobrom Rusku" a zlých iných.
Monopol "petrodolárov"? EÚ predsa platí hlavne v eurách.
Tie argumenty, koľko je "nasmlouváno" sú až smiešne, je istý pravidelný každoročný odber plynu EÚ z Ruska a dá sa snáď očakávať že bude približne rovnaký ďalší rok.
Odber plynu dohodnutý cez burzu nie je nič pofidérne, len je to krátkodobejšie "nasmlouváno".
Z toho, že túto zimu ešte dlho pred inváziou na Ukrajinu začalo Rusko posielať výrazne menej celkového objemu plynu bolo jasné, že Rusko zase niečo so svojou armádou vymýšľa.
Ak tam bude nejaký medzičlánok podľa podmienok Ruska, tak je jasné, že to nebude "len tak" a bude to pre odberateľa nevýhodné a teda drahšie, priamo či nepriamo.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Problémom málo "dlhodobých kontraktov"?
Pavel 1,2022-04-14 16:50:33
Ještě jsi se zapomněl zeptat, nováku, proč si covidový strašpytel puťka rezervoval zásobníky, které pak nenaplnil.
Broučci
Michal Kára,2022-04-11 09:57:03
Ad broučci: Nemá. Sem tam to problém je, ale drtivou většinu staveb blokují různá NIMBY sdružení, nebo podnikatelé, kteří by kvůli nim přišli o kšeft. Třeba východní část Brněnského okruhu (v Židenicích) stojí proto, že firma co by měla zablokovanou benzínku (myslím) se přihlásila do výběrového řízení na úpravu trolejového vedení v rámci té stavby. Zakázku nedostala, protože s tím nemá žádné zkušenosti ani potřebné certifikace. Tak se odvolala, že je to diskriminační a soud to překvapivě uznal, protože děl, že co kdyby si ta firma najala někoho, kdo by tu certifikaci měl. Tím se celá připravená stavba vrátila o roky zpátky.
Obchvat Olbramovic zase blokoval nějakou dobu DAVO OiL, který má v obcí benzínku a obchvatem by mu podstatně klesla výtoč.
Okruh Prahy blokují ta NIMBY sdružení...
Jozef Vyskocil,2022-04-11 09:41:12
Je niekde porovnanie, koľko km štvorcových fotovoltaiky treba pri priemernom ročnom svietení slnka a koľko veterných elektrární pri priemernom ročnom fúkaní vetra treba na nahradenie jadrovej elektrárne? Silne sa to podceňuje.
Re:
Tomáš Černák,2022-04-11 09:42:49
https://www.nei.org/news/2015/land-needs-for-wind-solar-dwarf-nuclear-plants
Re:
Jan Novák9,2022-04-11 10:06:43
To porovnání je hlavně absolutní nesmysl a jenom zdůrazňuje totální debilitu toho kdo porovnává. To je jako porovnávat kolik byste potřeboval červené řepy abyste nakrmil 1000 lidí celý rok. Červenou řepou prostě normální jídlo nenahradíte přestože se dá občas jíst. Stejně tak nenahradíte stálý zdroj občasnými bez ohledu na to kolik jich máte prostě proto že fungují jenom občas a mají tendenci nefungovat všechny najednou.
Musíte porovnávat NE PRŮMĚRNÝ roční výkon.
Musíte porovnávat to kolik potřebujete solárních panelů a větrných elektráren tři měsíce v zimě když slunce téměř nesvítí a vítr nefouká klidně celý měsíc, zatímco spotřeba je maximální a bude jenom větší po převodu topení a dopravy na elektřinu. Jaderná elektrárna pracuje pořád.
Týdenní bateriová záloha pro ČR by stála asi 40 tisíc miliard, a to každých 10-15 let znovu. A to i kdyby se na takový počet baterií zázrakem našlo lithium a celý svět ho nechal jen pro nás.
Re: Re:
Tomáš Černák,2022-04-11 10:29:37
jj. tohle je realita každého sluníčkáře, který si nechá postavit "ostrovní" systém. Zjistí, že v zimě jsou někdy až týdny, kdy by mu FV elektrárna s instalovaným výkonem 1MWp nestačila ani k ohřátí vody.
Nicméně ten tvůj výpočet není dobře. ČR má brutto výrobu elektřiny cca 1,8 TWh. To je cca 35 GWh na týden. Při stavbě velkých bateriových úložišť jako je Victorian Big Battery je aktuální cena kolem 360 dolarů za kWh. Takže cena baterek na týden by byla pod 13 miliard dolarů (290 miliard korun). Což je zhruba třetina toho, co naše kolaborantská vláda hodlá dát Američanům za dostavbu Dukovan.
Re: Re: Re:
Tomáš Černák,2022-04-11 10:51:35
Udělal jsem chybu ve výpočtu taky. Spotřeba ČR je 77 TWh, tedy 43× tolik, než jsem uvažoval. To znamená, že i výsledná cena za týdenní baterku je 43× více, tedy 560 miliard dolarů a 12,5 biliónů korun. Je to tedy mnohem více, nežli předražená Americká JE.
Omlouvám se za chybu.
Re: Re: Re: Re:
Jan Novák9,2022-04-11 12:12:10
Pokud uvažujete trochu budoucnost za pár let, tj. přidáte ještě teplo a dopravu na elektřinu tak jste s cenou podatatně výš, a to je ještě pořád průměrný týden, ne zimní který potřebujete zálohovat. Zároveň se nedá očekávat že by cena baterií klesala dál protože začíná nedostatek surovin.
Re: Re: Re: Re: Re:
Viktor Šedivý,2022-04-12 14:38:32
Navíc - ta JE elektrickou energii VYRÁBÍ, zatímco akumulátor pouze SKLADUJE to, co někdo vyrobil.
Takže v zimě potřebujete buď JE nebo naprosto závratné pole fotovoltaiky a vedle toho neskutečně drahý akumulátor.
A teď ekonomická úvaha - JE je drahá investičně, provozní náklady už tak hrozné nejsou. Akumulátor ale nevydrží těch šedesát let jako jaderný zdroj. Fotovoltaické panely také ne.
Takže 1× JE nebo dejme tomu 3×FVE plus 10×aku.
S těmi panely byste měl ještě jeden problém - pokud postavíte obludnost, která jakžtakž vyrobí dost energie v zimě, nebudete mít kam prodávat závratnou letní nadvýrobu. Což znamená neefektivní provoz a drahou výrobu.
Elektromobily
Ivan Polák,2022-04-11 09:09:54
Myslím, že je ještě potřeba se zmínit o jednom aspektu problematiky. Vybavování malých automobilů půltunovou baterií je z čistě technického hlediska sice šílené řešení, ale když už se to děje - souhrn všech těchto akumulátorů bude každopádně významnou akumulační kapacitou. Z praktického hlediska sice zelení šílenci doufají ve zlepšení využití OZE, ale ve skutečnosti půjde úplně o nejlepší využití nočních přebytků velkých, nejlépe jaderných, elektráren.
Re: Elektromobily
Tomáš Černák,2022-04-11 09:47:19
Jaderné elektrárny nemají noční přebytky.
Jaderná energie je v produkci energie spolu s vodními zdroji v základech produkce, protože se velmi špatně reguluje její okamžitý výkon. Nad nimi jsou zdroje uhelné. Pak plynové a nakonec akumulační. Jinými slovy, energetický mix je nastaven tak, aby JE byly vždy pokryty spotřebou. I v době jejího nadiru.
Re: Re: Elektromobily
Jan Novák9,2022-04-11 10:20:39
Jaderné elektrárny nemají noční přebytky a to je právě ta chyba. To totiž znamená že jich máme zatraceně málo.
Není pravda že by jaderky nešly regulovat, odstavený reaktor produkuje 5-10% tepla, tj. regulovat jde, jenom stávající elektrárny na to nejsou postavené. Samozdřejmě to snižuje celkovou účinnost, ale při minimální ceně provozu to zas tak nevadí. Myslím že už stojí reaktory které jdou běžně regulovat v rozmezí 30-100%.
Kvůli tomu že JE stojí většinu TCO při stavbě a jenom málo při provozu, je z hlediska návratnosti nejvýhodnější provozovat ji na plný výkon. To ale ztrácí na významu když to srovnáme s miliardami utopenými ve zbytečných OZE. To by se vyplatilo provozovat jaderku i kdybychom měli přebytky energie spálit v odporech nebo s nimi vytápět vodu ve vltavské kaskádě.
Re: Re: Re: Elektromobily
Tomáš Černák,2022-04-11 10:47:25
Je regulovat a regulovat. Jaderné elektrárny mají prostě obrovskou tepelnou setrvačnost a jsou designované na jmenovitý výkon. Proto se s nimi pracuje, jako kdyby regulovat nešly, i když to ve skutečnosti jde. Není to problém jen technický, ale i úřednický. Jakmile se významně změní výstup z JE, tak Drábová skočí provozovateli za krk.
Dtto u vodních děl, samozřejmě, že jde vodu pustit místo skrze turbíny přes přepad, ale komplikace z toho vzešlé regulaci vodních děl posouvají pouze do sféry teorie.
Regulace elektrárny není jen o regulaci reaktoru/kotle. Je to i o tom, jak je nastaveno turbosoustrojí. Například turbogenerátory v JETE neumí jet mimo poměrně úzký pás otáček kvůli vibracím.
Jinak právě proto, že nechceme pálit elektřinu v odporech (zbavit se nadbytku elektřiny není sranda) a nebo hubit ryby ve Vltavě, existuje ČEPS a velcí dodavatelé i odběratelé elektřiny jsou do jeho řízení zapojeni. A právě proto máme pevné zdroje, jako je JE, VE, které jsou základ a pak máme měkké zdroje jako jsou PPE/PE, PVE a FVE, kterými dorovnáváme rozdíl mezi minimem a maximem spotřeby.
Samozřejmě mohli bychom si pořídit reaktory IV. generace, například Ruské sodíkové, řady BN nebo ještě lépe kompaktní Ruské SVBR, jenže to jaksi neklapne z vícero důvodů. Také můžeme navýšit počet JE v energetickém mixu, protože aktuální instalovaný výkon je 4 GWe a minimální spotřeba v ČR je 5,5 GWe. Ale to vyjde taky draho, když jsou Rusové a Číňané ze hry.
Re: Re: Re: Re: Elektromobily
Vladimír Wagner,2022-04-11 11:03:12
Jaderné elektrárny regulovat mohou, a také i u nás jsou do regulace zapojeny. Ve Francii pak jsou zapojeny do regulace velmi intenzivně. U reaktorů III. generace byla právě možnost efektivního využití pro regulaci v základech jejich projektu. Opravdu k tomu nejsou potřeba reaktory IV. generace. Stejně tak se prakticky využívají k regulaci i vodní zdroje. Právě země, které jich mají hodně (Rakousko, Slovensko, ...) tyto možnosti efektivně využívají. Je pochopitelně vhodnější regulovat nejdříve výkon u zdrojů, které spotřebovávají palivo, které tak lze ušetřit. To je důvod proč se jaderné zdroje využívají primárně jako zdroje základního zatížení a jejich instalovaný výkon tak většinou cílí na tuto oblast. Ovšem, jak jasně ukazuje už zmíněná Francie, ekonomicky a efektivně mohou fungovat i při zapojení do regulace.
Re: Re: Re: Re: Re: Elektromobily
Vojtěch Běhunčík,2022-04-13 16:03:39
Jaderné elektrárny stavěné blokově (po reaktorech nebo i turbogenerátorech) mohou také reagovat na aktuální zátěž připínáním / odpínáním výrobních bloků.
Re: Re: Re: Re: Elektromobily
Jan Novák9,2022-04-11 12:49:55
Hubení ryb: není mi známo že by nějakou rybu zahubilo zvýšení teploty ze 4 na 10 stupňů.
Před postavením vltavské kaskády byla voda ve vltavě mnohem teplejší a rybám to nevadilo.
Re: Re: Re: Re: Elektromobily
Vojta Ondříček,2022-04-11 16:38:45
Jen tak na okraj, turbíny, ať vodní, plynové nebo parní se točí vždy na téměř konstantích otáčkách, protože točí generátory, které produkují téměř konstantní frekvenci elektrického napětí. Vlivem kolísavé zátěže kolísají souběžně i otáčky soustrojí, ale jedná se o zlomky procenta. V noci se pak nepatrným zvýšením frekvence (za nižší zátěže) dorovná počet ztracených denních period elektrického napětí (50Hz x 3600 x 24 je konstantou).
Re: Re: Re: Re: Re: Elektromobily
Z Z,2022-04-11 18:07:23
Kolísať môžu otáčky len ak ide o asynchrónny generátor, ten sa však používa len na malé zdroje elektriny.
Vo veľkých výkonných zdrojoch sú synchrónne generátory, ktoré sa musia otáčať len vo frekvencii elektrickej siete - alebo v polovičnej, tretinovej... podľa počtu pólov.
Jeden zdroj elektriny si nemôže len tak meniť svoju frekvenciu, frekvencia sa reguluje komplet za celú sieť v generátoroch a iných prvkoch siete zaradených do tejto regulácie.
Re: Re: Re: Re: Re: Elektromobily
Jan Novák9,2022-04-12 11:42:37
Tak, tak. Otáčky jsou stálé, výkon generátoru se řídí buzením rotoru, při vyšším buzení se zvýší výstupní proud a brzdný odpor, tj. musíte přidat páru nebo vodu do turbíny aby se otáčky zachovaly. Regulace výkonu není otáčkami.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Elektromobily
Z Z,2022-04-12 15:00:04
To tiež nie je príliš správny popis.
Pri synchrónnom generátore zapojeného do veľkej elektrickej siete je tento pomerne pevne spojený so sieťou.
Výkon generátora by sa menil aj keby bolo budenie nemenné.
Otáčky by zostali nezmenené, aj keby para či prúd vody úplne prestali, z generátora by bol spotrebič - motor, ktorý by odoberal energiu zo siete.
Keď nastane nesúlad s frekvenciou siete, napríklad sieť nie je schopná odobrať priveľký výkon, tak je zle a vzniknú skratové el. prúdy.
Plyn
Mojmir Kosco,2022-04-11 07:48:07
Česká republika má dlouhodobé kontrakty na plyn . Dlouhodobě a opakují smluvní partneři na plyn jsou Ruské firmy.Pozadavek Ruské strany byl aby se cena odvíjela od burzy.Utok na Ukrajinu ukazuje jak je problém vázat se pouze na jednoho centrálního dodavatele.
Re: Plyn
Tomáš Černák,2022-04-11 09:53:41
Nemáš pravdu. Podle Síkely teče 98% plynu z Německa, kde to kupujeme přes burzu na komoditním trhu, jak už uvedl Wágner. ČR nemá s Gazpromem dlouhodobé smlouvy a většina plynařských společností v ČR také ne (jen nějaké strojírenské podniky mají smlouvy).
Re: Plyn
Jan Novák9,2022-04-11 10:32:47
Evropa má plynu dost. Bohužel má ještě víc zelených ropuch které leží na prameni a blokují těžbu. I u nás jsou plynové břidlice, a všude kde je uhlí je i plyn. Jenom rozptýlený a musí se krakovat.
To může způsobit hrozné zemětřesení AŽ stupně 2,9, což je "katastrofa". Taková "katastrofa" že byste to mohl klidně i ucítit pokud byste se na to soustředil v tichém prostředí. Nic tak hrozného aby to mohlo pohnout obrazem, ale stačí to na absolutní zákaz průzkumu v celé Evropě. Tak si břidličný plyn raději dovezeme zkapalněný z USA.
Re: Re: Plyn
Tomáš Černák,2022-04-11 10:55:40
Pro tebe je ekologie sprosté slovo, viď?
Mimochodem, pleteš si krakování a frakování. Ten plyn z břidlic se těží frakováním.
Výživný článek
Vojta Ondříček,2022-04-11 03:15:01
Děkuji !
Principiálním problémem lidstva je jeho exploze, dalším problémem jsou rostoucí nároky individuí na energii.
Základním problémem je naše ufňukaná "demokratie", ve které má hlas nemakačenka, sobce a ignoranta stejnou sílu jako člověka pracovitého a nesobeckého. Proto se úspěšně daří zeleným blokovat rozumné a i potřebné stavby jako vodní nádrže, nebo i kanál Dunaj-Labe-Odra, ale i blokované silniční obchvaty vesnic a měst, kvůli nějakému vzácnému broučku, nebo žabičce.
Proto smí politici zkreslovat hospodárnost systémů nesmyslnými dotacemi, na kterých bohatne jen "smetánka" společnosti.
Tisíckrát ano pro decentralizované zdroje tepelné a elektrické energie. Modulární JE považuji za velmi rozumné a eficientní řešení.
Re: Výživný článek
Mirek Bautsch,2022-04-11 09:15:13
Kanál D-L-O je fantazmagorie technicky nevzdělaných idealistů. Nelze stavět vodní cestu tohoto typu na "střeše Evropy".
1) Veškerá voda by se musela čerpat do kopce.
2) Jaké zboží by se mělo po kanálu vozit?
3) Lodní motory mají také emise a lodě plují pomalu.
Zkuste si vygooglit, jak dopadlo využití kanálů v Německu. Přeprava zboží skoro žádná, občas rekreační lodička.
S tou blokací staveb kvůli broučkům a žabičkám máte bohužel naprostou pravdu.
Re: Re: Výživný článek
Tomáš Černák,2022-04-11 10:02:57
V kanálech se vždy čerpá voda do kopce. To není problém a ani to není moc nákladné.
Problém je jinde, a to v naprosté nedostatečnosti daných řek. Labe má v létě i v Hřensku tak nízkou hloubku, že mnohdy není možná plavba ani říčních nákladních lodí střední tonáže. U Pardubic je hloubka Labe tristní i mimo suchá léta.
Ovšem Morava a Odra? Dyť to jsou strouhy. To by se z nich musel udělat jeden velký kanál, jako je Baťův a to by bylo nejen příšerně drahé, ale hlavně ekologická katastrofa.
Re: Re: Re: Výživný článek
Petr V,2022-04-14 12:18:31
U d-o-l vláda zastavila topolánkův eu projekt.
Smysl má napojení ostravy a zásobování vodou z prehrady ratiboř.
Ta bude za 7-10 let napustena a odra splávná až na hranici.
Jedna povodeň roku 1997 nás vyučí.
Re: Re: Re: Výživný článek
Petr V,2022-04-14 12:18:33
U d-o-l vláda zastavila topolánkův eu projekt.
Smysl má napojení ostravy a zásobování vodou z prehrady ratiboř.
Ta bude za 7-10 let napustena a odra splávná až na hranici.
Jedna povodeň roku 1997 nás vyučí.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce