Přímé lapání a ukládání uhlíku ze vzduchu je stále příliš nákladné a energeticky náročné na to, aby jej bylo praktické využívat v planetárním měřítku. Britský startup Brilliant Planet se sídlem v Londýně ale pracuje na technologii, která umožňuje ukládat uhlík za cca desetinu současných nákladů a zároveň v gigantickém měřítku. Mají na to pozoruhodný trik – zkrocené vodní květy.
Vodní květy, čili masivně přemnožené sinice, případně řasy, má jen málokdo rád. Bývají nepříjemné až nebezpečné, především kvůli spoustě toxických látek. Brilliant Planet se ale rozhodli využít služeb vodního květu a využít ho pro levné ukládání uhlíku, které bude možné provádět v měřítku miliard tun ročně, s minimálními nároky na energii. Kromě svižně rostoucího vodního květu k tomu postačuje levná pustina u pobřeží, kde se k ukládání uhlíku jako další zajímavý bonus přidává i snižování kyselosti použité mořské vody.
Jak připomíná šéf startupu Adam Taylor, sinice a řasy jsou mnohem efektivnější biologické stroje pro těžbu atmosférického uhlíku než například stromy nebo byliny. Fotosyntetizuje prakticky celý jejich povrch. Pokud se ocitnou ve správném prostředí, rostou přímo ďábelskou rychlostí.
Právě toho využívá technologie Brilliant Planet. V ploché pouštní krajině poblíž mořského břehu vybudují mělké nádrže s mořskou vodou. Tým bioprospektorů sežene vzorky tisíců lokálních kmenů sinic a řas a vybere ty nejvhodnější. Uhlík tedy ukládají domácí organismy, které jsou adaptované na místní podmínky.
Mořskou vodu do nádrží vhánějí pumpy, jejichž ústí je umístěné v moři, 2 až 3 kilometry od pobřeží. Dostává se do nich chladná, živinami bohatá mořská voda, která se pohybuje od mořského dna ke hladině v důsledku působení větru. Tyto pumpy na mořskou vodu spotřebují většinu energie, kterou je nutné vynaložit na zmíněnou technologii. Podle Brillant Planet to snadno utáhnou solární panely, umístěné přímo na dané lokalitě. Zařízení o rozloze cca 1 000 hektarů by měl odstranit z atmosféry asi 40 tisíc tun oxidu uhličitého ročně.
Zajištění optimálních podmínek pro vodní květ bude mít na starost umělá inteligence, která bude mít k dispozici data ze soustavy senzorů, denně pořizované satelitní snímky a veřejně dostupná data o počasí. Když vodní květ „uzraje“, budou sinice a řasy sklizeny jemnými sítěmi a vysušeny pouštním vzduchem. Vznikne slaná biomasa bohatá na uhlík, která bude pohřbena 1 až 4 metry pod povrch pouště. Tam by měl uhlíky vydržet tisíce let. Mořská voda bez vodního květu se vrátí zpět do oceánu, bez živin a také se sníženou kyselostí.
Video: Unlocking the power of algae to capture CO2
Literatura
Geotermální elektrárna pumpuje CO2 pod zem a nechá ho zkamenět
Autor: Stanislav Mihulka (12.06.2016)
Uhlíková otočka: Nová technologie předělá oxid uhličitý zpátky na uhlí
Autor: Stanislav Mihulka (28.02.2019)
Co s nepopulárním oxidem uhličitým? Udělat z něj grafen!
Autor: Stanislav Mihulka (11.07.2019)
Přichází Orca: Na Islandu spouštějí největší zařízení na vycucávání uhlíku na světě
Autor: Stanislav Mihulka (10.09.2021)
Diskuze:
kilometry
Martin Žulkevič,2022-05-04 09:49:25
Takže pro 0-emišn potřebujeme postavit nádrže o rozloze 3000 x 3000 km. A pokud bychom chtěli být uhlíkově záporní, bude plocha ještě větší. Na to pumpy, soláry, potrubí, pak technologie na vylovení, pak to někdo něčím musí odvézt do pouště a tam to zahrabat. A naivně si myslet, že až se to bude pod pískem rozkládat, CO2 se z toho uvolňovat nebude.
Nádrž 100x100 metrů (1 hektar) ... 1 člověk? Dozor, bagrista, kamioňák.
Nádrže 3000 x 3000 km (900 000 000 hektarů) ... 900 milionů lidi? Pracujících zadarmo? Uniká mi na té studii něco?
Re: kilometry
Tom M,2022-05-04 16:02:17
Ani to nedalo moc práce: _Ze 161 milionů hektarů lesa je 134 milionů hektarů využíváno k těžbě dřeva (pro toto využití neexistují žádná právní, ekonomická či environmentální omezení). Těžba na těchto plochách navíc představuje pouhé asi dvě třetiny celkového ročního nárůstu objemu dřeva. To se využívá především v odvětví energetiky (42 % objemu), oproti tomu 24 % se využívá na pilách, 17 % v papírenském průmyslu a 12 % pro výrobu dřevěných desek. Přibližně polovina spotřebované energie z obnovitelných zdrojů v EU pochází ze dřeva. Kromě toho poskytují lesy „nedřevnaté“ produkty (jiné než dřevo), např. potravu (bobule a houby), korek, pryskyřice a oleje. Zajišťují rovněž prostředí pro některé služby (lov, turistika atd.). Odvětví lesnictví (lesní hospodářství a dřevařský a papírenský průmysl) představuje přibližně 1 % HDP EU – přičemž ve Finsku tato hodnota dosahuje až 5 % – a je v něm zaměstnáno přibližně 2,6 milionu osob._
(zdroj: https://www.europarl.europa.eu/factsheets/cs/sheet/105/evropska-unie-a-lesy)
Na ploše, která je zhruba šestinová vůči teoretické pracuje zhruba 3 milióny osob; proč by tedy mělo v té teoretické pracovat 300x více lidí?
kilometry
Martin Žulkevič,2022-05-04 09:48:43
Takže pro 0-emišn potřebujeme postavit nádrže o rozloze 3000 x 3000 km. A pokud bychom chtěli být uhlíkově záporní, bude plocha ještě větší. Na to pumpy, soláry, potrubí, pak technologie na vylovení, pak to někdo něčím musí odvézt do pouště a tam to zahrabat. A naivně si myslet, že až se to bude pod pískem rozkládat, CO2 se z toho uvolňovat nebude.
Nádrž 100x100 metrů (1 hektar) ... 1 člověk? Dozor, bagrista, kamioňák.
Nádrže 3000 x 3000 km (900 000 000 hektarů) ... 900 milionů lidi? Pracujících zadarmo? Uniká mi na té studii něco?
Re: kilometry
Tom M,2022-05-04 10:24:47
Třeba ten "strawman" v podobě zaměstnaných lidí.
I v "klasickém" zemědělství jeden zemědělec zvládne více než 1 hektar (2 610 000 hektarů mají lesy v ČR a určitě v nich nepracuje 2,69 milionu lidí ) - navíc dozor je naprosto zbytečný (je to v poušti a vlastně "bezcenné"). Ono i řasy budou mít jistou sezónnost, ale určitě vzdělance napadne sériové zpracování úrody.
revoluční technologie
David Pešek,2022-05-03 13:30:42
a už ste slyšeli o technologii ukládání uhlíku co pracuje téměř autonomně a s minimem dodávané energie? nazývají to LES
Na všech těch "úžasných" projektech
Pavel Aron,2022-05-02 16:49:36
Na všech těch "úžasných! projektech mi vadí to, že chybí komplexní zhodnocení efektivnosti. Ty pumpy bude pohánět elektrická energie ze solárů. Dobře, ale na výrobu těch solárů je třeba vytěžit suroviny, vyrobit soláry a spotřebovat nějaké množství energie. Tedy zároveň vyprodukovat CO2. Jaká je tedy skutečná efektivita, pokud se započte i vyrobený CO2 ? Samozřejmě i ty pumpy se musí vyrobit, potrubí natáhnout a vše udržovat.
Jinak je třeba stále zdůrazňovat, že klima se v průběhu geologických dějin měnilo a měnit bude i bez zásahu člověka. V prvohorách bylo v atmosféře více CO2 a žádné peklo na Zemi nebylo. Ten CO2 naopak prospíval růstu zelených rostlin.
Tak nevím
Jindřich Rácek,2022-05-02 12:34:45
Díky Bohu za Osla a za příspěvky Standy Mihulky (a nejen za jeho!). Nemám čas reagovat na kdeco, co by si rozhodně reakci zasloužilo, ale v tomto případě mi prostě nedalo zareagovat.
Že řasy a sinice jsou žrouty uhlíku (ale nejen jeho, ale i fostoru, kterým jsou zamořeny vody i sladké z úklidových prostředků, zubních past, krmiv hospodářských zvířat po jejich strávení (ale i naší lidské stravy) a hnojení kulturních ploch, není pochyb.
Nechápu však, proč by se měly po ususšení tyto zdroje zelené a přírodně obnovitelné zdroje energie zakopávat do země v současné době, zvláště v současné době, kdy můžeme být jen vděční za každý zdroj energie, nepocházející z fosilních paliv. To ostatně platí i v klidnějších dobách - jakékoliv nahrazení fosilních paliv zdrojem, který se obnovuje - ten je opravdu zelený. Využíváním fosilních paliv (kromě využití těch, které unikají do ovzduší přírodně nebo jako vedlejší nevyužívaný odpad např. při těžbě ropy) jenom zvyšuje uhlíkovou stopu bez ohledu na finálního uživatele.
Druhou věcí, kterou naprosto nechápu, že když chtějí pěstovat v nádržích mořské řasy a sinice - k čemu potřebují pumpy. Všechna moře mají příliv a odliv - při šikovně postavených nádržích při přílivu voda nateče, narostlé řasy a sinice lze sklízen při odlivu. K čemu pumpy? A na hrázich mohou být solární panely - místo, aby hnaly pumpy, mohly by dodávat proud do sítě, nanejvýše pohánět sklízení stroji včetně uložení sklizně na plochy k usušení na slunci. Celý projekt ve mně budí dojem, že se jedná pouze o šméčko, jak se dohrabat na mastné dotace.
Ono kolem ekologie se dějí věci až neskutečné. Kdekdo plnou hubu oteplování, uhlíkové stopy a podobně, ale všichni jásají, jak roste HDP díky stavebnictví. Takže se bourá, a bourají se stavby, které dávají místům jejich nenahraditelný půvab, bourají se i památky a stavby, které by si to zasloužily, i když jim to nikdo nepřiznal, a staví se na jejích místě stavby, u kterých investor si myslí, že mu přinesou více. Mnohdy zřejmě s dotační a jinou podporou.
To je přitom šílený žrout energie. Již samo bourání, které z drtivé většiny dnes provádějí těžké mechanismy (bagry, buldozery) sežere kvantum fosilních paliv. K tomu drcení suti a její odvoz někam pryč a další nakládání s ní, vykopy do země a odvoz zeminy. A to je jen začátek. Každá novostavba, mnohdy vyšší než zbouraná, spotřebuje jednak obrovská kvanta stavebních hmot - a ty lze vyrobit jen s obrovským nákladem energie, od vytěžení přes přepavu k výrobě, nejvíce pak k vlastní výrobě stavebního materiálu (pálení vápna, výroba betonu, pálení cihel a keramických obkladů, výroba železných a kovových konstrukcí, ale mnohdy i rozlehlých skleněných ploch), A samotná stavba včetně navážení obrovských kvant stavebních materiálů, jejich doprava vysokými jeřáby (včetně jejich dovezení, sestavení a odvozu). A to vše místo toho, aby se adaptovaly stávající kvalitní stavby s případnou (slušnou, k předchozí se hodící) přístavbou, a novostavby (velké) se stavěly jen na "zelené louce". Kdyby zavedl tento přístup všeobecně, pokles spotřeby energií by byl patrný v celkové spotřebě.
Je i řada dalších možností úspor. Bylo špatným zvykem ve městech, že jakmile tráva v parcích trochu povyrostla ihned vyrazili sekáči jí to zarazit. Ničili přitom a hubili luční porost, který se tam i přes jejich péči obnovoval, časté byly tyto nájezdy po skončení dešťů. Výsledkem bylo skor vyhubení lučních společenství v intravilánech větších města a jako nádavkem některé sušší a teplejší roky ploch spálených sluncem místo travního porostu. Jeden z důsledků této činnosti dle mého úsudku byl podíl na zvyšování procenta alergiků, které bylo u nás vyhodnoceno na 40% z celé populace. Pěkně posečené trávníky sice lahodí oku, ale naši předkové nežili mezi posečenými trávníky - žili v přírodním prostředí, byť i v kulturní krajině a běžně se setkávali s řadou bylin, keřů i stromů a jejich organizmus byl na to zvyklý. S čím i naši předkové mívali problém, to byla posečená tráva. Senná rýma je snad nejstarší definovanou alergií - vzniká po sečení sena nebo otavy. U městských obyvatel, kteří žijí již v tak nepřirozeném prostředí, navíc jsou vystaveni dalším (chemickým i jiným) inhibitorům (hýbatelům) alergií, setkávání se pouze s pěkně posečenými parky jenom alergie pomáhá prohlubovat. Určitě část parkových ploch si zasluhuje udržování čisté upravené travnaté plochy - místa některých činností a rekreace, reprezentační plochy hlavně těsně u zámků a další. ale obyvatelé i návštěvníci by měli mít možnost setkávat se určitým množstvím přírodních ploch v zájmu jejich zdraví. A zároveň aby to byly rezervoáry pro tvory, kteří v parkové úpravě nemají šanci přežít a kteří z běžné kultivované krajiny včetně lesů mizí.
A na závěr jeden zdroj obnovitelné energie, který je stále opomíjen. Odpadní dřevo z lesů a hájků. Při procházce lesem všude možně se povalují truchnivějící i zjevně ke ztrouchnivění odsouzené stromy, opadané silné větve a další odpadní dřevo. Nejen. že to vše může posloužit k topení a vaření tradičním způsobem v kamnách a pecích - kouř z tohoto způsobu užití není vítán a hlavně za inverzí zamořuje údolí, kde topí dřevem -, ale existují zcela opomíjené kotle na dřevoplyn, které žádný kouř neplodí. A za okupace jezdila i auta a autobusy na dřevoplyn. Je v tom problém, narozdíl od kotlů na vytápění dřevoplynem, které jsou nebo alespoň byly u nás k dostání, vozidla na dřevoplyn na trhu nejsou. Navíc těžko by stát z užívání dřevoplynu získal spotřební daň. Ale v situaci ohrožení energetické bilance by to mělo i přes tento nedostatek dostat zelenou.
Re: Tak nevím
Jan Novák9,2022-05-02 21:00:17
"Uhlíková stopa" je příležitostí pro bohaté jak létat okolo světa v soukromém tryskáči a vykládat za těžké peníze lidem aby nejezdili autem a nelétali letadly. Soukromé tryskáče a milionářské jachty jsou z Green Dealu výslovně vyjmuty.
Rozhodně není důvodem pro nikoho zahodit mobil nebo vypnout počítač.
S tím dřevem nemáte pravdu - už v roce 1800 měla Praha nedostatek dřeva na topení, a to se vozilo až ze Šumavy a Praha končila na Újezdě.
Ve skutečnosti je dřeva velice málo na to v celku něco změnit a jeho úplné odstranění ochuzuje půdu v lese. Pro pár tisíc aut pohon na dřevoplyn nikdo vyvíjet nebude a v těch pár milionech by se úbytek ani nepoznal. Zkuste si to sám, pokud máte 20 let staré auto nejlépe s karburátorem tak je pohon na drevoplyn možný, nové na dřevoplyn jezdit nebude.
Re: Tak nevím
Florian Stanislav,2022-05-03 12:42:20
2019 se vytěžilo v ČR ( díky kůrovcové kalamitě) 32 mil. m3 dřeva, řekněme 3 m3/ osobu/rok.
Dřevo obecně se uvádí výhřevnost 14 MJ/kg, to je asi 1/3 výhřevnosti fosilních pohonných hmot. Ztráty při převodu dřeva na pohonné hmoty jsou velké, těžba dřeva (dnes přesahující přírůstek dřeva) by sotva stačila na pohonné hmoty.
Za rok 2020 dosáhla celková spotřeba pohonných hmot 7,66 mld litrů.
Spotřeba zemního plynu v České republice v 2021 výrazně vzrostla – o 8,5 procenta na 9,43 miliardy metrů krychlových. Zemní plyn patří mezi paliva s velkou výhřevností (v průměru cca 34 MJ/m3).
Dřevo to nevytrhne, už teď Evropa dřevo dováží.
https://cnn.iprima.cz/evropa-ma-obri-zasoby-plynu-staci-jej-zacit-tezit-rika-dansky-ekonom-bjorn-lomborg-106597
B. Lomborg tvrdí, že Evropa má velké zásoby zemního břidličného plynu.
Vyschnutie dotácií
Zicho Trenčiansky,2022-05-02 10:38:51
To som zvedavý či s vychnutím plynu a ropy v ropovodoch vyschnú aj dotácie na tieto nezmysly.
pohltí 4 kg CO2 na 1 m2
Florian Stanislav,2022-05-01 21:16:24
Článek :
1 000 hektarů by mělo odstranit z atmosféry asi 40 tisíc tun oxidu uhličitého ročně.
Čili 10 000 000 m2 odstraní 40 000 000 kg CO2, to je 4 kg CO2 na 1 m2 za rok.
Globální emise CO2 svět za rok 2021 jsou 36,3 miliardy tun.
Na jejich pohlcení by bylo třeba
9 075 000 000 000 m2 , řekněme s plochou potřebných slunečních panelů asi 10E12 m2, to je 10 milionů km2 ( přímořské vodní plochy !) , to je víc jak plocha USA nebo pouště Sahara.
https://www.prirodovedci.cz/biolog/clanky/kde-je-budoucnost-biopaliv
Z řas se dají vyrobit biopaliva, takže jako emise CO2 se pak vrátí řasami zachycený uhlík.
Re: pohltí 4 kg CO2 na 1 m2
Tom M,2022-05-02 11:06:53
Sahara má 9,1 milionu km2, "sousední" pouště Arabského poloostrova mají 2,33 milionu km2 - a testovací zařízení je kupodivu právě v Maroku. Tedy lidstvo se naučilo zúrodnit další část planety Země a tento díl biosféře nyní vlastně nechybí.
Re: Re: pohltí 4 kg CO2 na 1 m2
Jarda Ticháček,2022-05-06 20:11:07
Lidstvo se nenaučilo nic, co by zurodnilo další část planety.
Vozit ty zbytky na Saharu je blbost. Jako prostředek ke tvorbě humusu je to jako plivnutí do moře. Zajímavější by bylo ty nádrže vybudovat přímo na Sahaře. Jen jsem to zkusil narychlo spočítat, udělat nějaký odhad o odpařování, a nějak jsem usoudil, že ta sranda by znamenala asi tak třikrát ročně do té pouště přečerpat celé středozemní moře. Na to už by ty soláry asi nestačily. Kdybych uvažoval prvoplánově, s tím, že by se navzdory tomu všemu nezměnilo klima všude kolem, a to by se změnilo možná i na jižním pólu, mám na krku další problém. S tím odparem. Za pár let už by mi tam nerostly sinice, ale krystaly. Takže to plochu rozdělit na malé kousky a kamiony se solí vozit zpátky do moře. Jenže do kterého. Středozemní má o něco menší přítok z řek, nežli je jeho odpar, takže je vodou zásobováno z Atlantiku, a sypat tam sůl by znamenalo postupnou změnu na Mrtvé moře. S pozitivní zpětnou vazbou. Každý cyklus by byl se slanější a slanější vodou.
I když na druhou stranu je dost možné, že by díky tomu zúrodnění další části Země v Africe měli během zimních měsíců čím sypat silnice.
Heureka!
Miroslav Pragl,2022-05-01 20:23:34
Omlouvam se za svatecni pikacovinu, ale prvni asociace mi rekla: historie se opakuje a tohle uz tu asi NEKDY bylo ... a proto jsou pod piskem v Arabii zasoby ropy.
MP
Re: Heureka!
Jan Novák9,2022-05-02 09:00:21
Je to jedna z teorií o původu ropy. A je myšlená vážně :-))
Nicméně pro to aby se to nějak projevilo by bylo nutné využít všechny pouště světa a dělat to tak 1000 let. A stěhovat se za pouští protože plošné využití pouští k odpařování vody ze sinic by změnilo klima na celé zeměkouli.
Další super nápad jak předejít škodám z oteplování ve výši 3% světového HDP v roce 2100 tím že vynaložíme náklady ve výši 50% světového HDP odteď až do roku 3000.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce