Začalo se připravovat vypouštění tritiové vody ve Fukušimě  
Ve Fukušimě se začíná pracovat na přípravě realizace vypouštění tritiové vody. Připravují se konkrétní projekty na potřebná zařízení a metody. Hledá se shoda na postupech kontroly vypouštěné vody pod mezinárodním dohledem, který by zvýšil důvěru obyvatel doma i v zahraničí v nezávadnost úlovků místních rybářů. Reálně by mělo být vypouštění zahájeno do dvou let.

Nádrže, ve kterých se skladuje voda s tritiem (zdroj TEPCO pro IAEA).
Nádrže, ve kterých se skladuje voda s tritiem (zdroj TEPCO pro IAEA).

Řešení problému s hromadící se radioaktivní vodou je klíčovou výzvou, která je spojena s postupem likvidace následků jaderné havárie v elektrárně Fukušima I. V tomto roce bylo s konečnou platností rozhodnuto, že se voda s tritiem bude postupně vypouštět do moře. A s podporou Mezinárodní agentury pro atomovou energii MAAE se připravuje realizace této operace, která bude trvat řadu let. Využijme tento zlom k přehledu současného stavu likvidace následků a rekonstrukce i revitalizace zasažených oblastí. Připomeňme, že poslední přehledový článek z cyklu o Fukušimě I vyšel před více než rokem.

 

Situace v areálu elektrárny

V polovině ledna 2022 byla oblast zasažena zemětřesením i cunami, v polovině března 2022 pak došlo v oblasti ke dvojici silnějších zemětřesení o síle až 7,3 stupně Richterovy škály. Kromě drobných problémů, které se podařilo relativně rychle vyřešit, nebyl areál postižen. I to ukazuje, že se jej daří udržovat v odolném stavu.

Dozimetrická situace v areálu elektrárny. Je vidět, že vysoký dávkový příkon je v okolí zničených bloků. V ostatních částech elektrárny je dávkový příkon velmi nízký. Dávkový příkon je ukázán v mikrosievertech za hodinu. Připomeňme, že dávkový příkon jeden mikrosievert za hodinu vede k roční dávce necelých 8 mSv (zdroj TEPCO).
Dozimetrická situace v areálu elektrárny. Je vidět, že vysoký dávkový příkon je v okolí zničených bloků. V ostatních částech elektrárny je dávkový příkon velmi nízký. Dávkový příkon je ukázán v mikrosievertech za hodinu. Připomeňme, že dávkový příkon jeden mikrosievert za hodinu vede k roční dávce necelých 8 mSv (zdroj TEPCO).

Další zlepšení radiační situace v areálu se dosáhne i odstraněním potrubí, které spojuje reaktorové budovy s havarijním ventilačním komínem společným pro první a druhý blok. Jde o zařízení s největší radioaktivitou mimo reaktorové budovy. Rozřezání bude provedeno na dálku. Další zpracování proběhne ve speciálním zařízení blízko čtvrtého bloku. Tam se dále rozřeže, uloží do speciálních kontejnerů a připraví pro odvoz k dlouhodobějšímu uložení.

 

Před rokem se psalo o zkrácení společného zmíněného ventilačního komínu prvního a druhého bloku. Nyní se připravuje a v tomto roce by měla proběhnout likvidace společného ventilačního komínu třetího a čtvrtého bloku. Společně s likvidací dalších silně kontaminovaných částí vnějšího vybavení by to mělo přispět k dekontaminaci a zlepšení radiační situace v zatím silně kontaminovaných částech areálu.

 

Delegace pracovníků Mezinárodní agentury pro atomovou energii kontroluje odběr vzorků vody, která byla vyčištěna zařízením ALPS. Odvezou je sebou pro nezávislou kontrolu (zdroj TEPCO).
Delegace pracovníků Mezinárodní agentury pro atomovou energii kontroluje odběr vzorků vody, která byla vyčištěna zařízením ALPS. Odvezou je sebou pro nezávislou kontrolu (zdroj TEPCO).

Příprava k vypouštění tritiové vody

O konečném rozhodnutí vypouštět postupně vodu kontaminovanou tritiem do oceánu se psalo v článku z dubna 2021. Z reálného environmentálního hlediska je situace jasná. Tritium vzniká i při normálním provozu jaderné elektrárny. Předpokládá se, že vypouštěné množství tritia nepřekročí hodnoty 22 bilionů becquerelů, které odpovídají hodnotám produkovaným jadernou elektrárnou Fukušima 1 při normálním provozu. Budou tak hluboko pod hygienickým limitem předpokládaným u pitné vody. Konkrétně by aktivita tritia neměla překračovat 1500 Bq/l, což je čtyřicetina limitní hodnoty v Japonsku a sedmina limitní meze pro pitnou vodu požadovaná Světovou zdravotnickou organizací. Vypouštěná voda by tak měla být na úrovni pitné vody.

Průzkum mořského dna vyžadoval i realizaci vrtů ve větší vzdálenosti od pobřeží (zdroj TEPCO).
Průzkum mořského dna vyžadoval i realizaci vrtů ve větší vzdálenosti od pobřeží (zdroj TEPCO).

Tritium se produkuje v interakci kosmického záření v atmosféře, za rok je to zhruba 200 g. Odhaduje se, že v 1,25 miliónech tun vody nashromážděné v nádržích v areálu Fukušimy I je okolo 20 g. Vypouštění bude probíhat okolo 30 let a radioaktivita tritia v takové vodě bude zanedbatelná oproti radioaktivního draslíku a uranu, tedy přírodních radionuklidů obsažených v mořské vodě.

 

Důvodem, proč japonské úřady tak dlouho zvažovaly možnost realizovat odstranění tritia, byla citlivost na takové vypouštění u japonských rybářů. Rybolov se teprve nyní vrací na úroveň před havárií. Rybáři se tak obávají reakce zákazníků. Právě tyto společenské a sociální aspekty jsou hlavním problémem v této oblasti.

Práce na přípravě systému pro vypouštění tritiové vody do oceánu (zdroj TEPCO).
Práce na přípravě systému pro vypouštění tritiové vody do oceánu (zdroj TEPCO).

Problém je pak i velmi negativní postoj k takovému vypouštění u některých států, jde hlavně o Jižní Koreu a Tchaj-wan. I proto Japonsko při hledání metodiky vypouštění a komunikace s veřejností velice úzce spolupracuje s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Právě i odborníci z Jižní Koreje jsou součástí komise této organizace. Pracovníci této organizace se budou podílet na posouzení využívané metodiky vypouštění i kontrole kvality vypouštěné vody. První návštěva delegace organizace zaměřená na tuto problematiku proběhla v říjnu 2021. Následující pak v únoru 2022. Při ní se odebíraly vzorky pro analýzu v laboratořích mezinárodní organizace a účastníky byli i odborníci z Číny a Jižní Koreje. Další budou následovat průběžně.

 

Před realizací vypouštěcího zařízení, které by umožnilo vypuštění tritiové vody ve vzdáleném hlubokém moři, bylo potřeba uskutečnit geologický průzkum mořské dno v dané oblasti. Koncem dubna 2022 se začalo s budováním části kanalizační roury o průměru 2,5 m, která povede po dně moře a její vyústění zajistí vypouštění vody ve vzdálenosti více než kilometr od pobřeží v hloubce přesahující 12 m. Vyústění bude v oblasti, kde neprobíhá rybolov a okolní množství vody zajistí další extrémní zředění tritiové vody. Zároveň se přidaly další tři měřící body v moři, kde se monitoruje radiační situaci. Vypouštění by mělo být zahájeno na jaře 2023 a celkově má trvat 30 let.

 

V areálu elektrárny se v tritiové vodě začaly v březnu 2022 chovat platýsi (zdroj TEPCO).
V areálu elektrárny se v tritiové vodě začaly v březnu 2022 chovat platýsi (zdroj TEPCO).

V posledním dvou letech růst objemu radioaktivní vody o něco poklesl a současný objem instalovaných nádrží by tak mohl vydržet právě až do léta 2023. Docílilo se toho opravou poškozených střech některých budov a tím i snížení pronikání dešťové vody do nich, a také zlepšení fungování ledové stěny.

 

Aby společnost TEPCO rozptýlila pochybnosti o bezpečnosti vypouštění tritiové vody, začne v areálu elektrárny chovat některé konzumované mořské živočichy ve vodě s koncentrací tritia odpovídající vodě vypouštěné. V záři 2022 by měla mít odchováno 600 kusů platýsů a 600 kusů ušní mořských. Takto odchované kusy se budou srovnávat s těmi, které budou umístěny ve vodě bez kontaminace tritiem. Předpokládá se postupně chov dalších druhů ryb, měkkýšů i pěstování různých druhů vodních rostlin.

Zkoumání stěn a realizace děr pro ukotvení nové horní části budovy prvního bloku (zdroj TEPCO).
Zkoumání stěn a realizace děr pro ukotvení nové horní části budovy prvního bloku (zdroj TEPCO).

Další pomoc rybářům má spočívat v tom, že stát zřídí fond, který bude od nich vykupovat mořské produkty za tržní ceny z jiných oblastí, pokud nedůvěra spotřebitelů povede k výpadku odbytu u nich. Vykoupené produkty se zamrazí a na trh se vrátí, až opadne rozruch okolo vypouštění.

 

Vyklízení bazénů s vyhořelým palivem u bloků

Pokračuje příprava výstavby nové horní části u prvního bloku. Ta by měla zakrýt bazén s vyhořelým palivem a jeho okolí. To je z velké části vyčištěno od popadaných trosek a vodní hladina je překryta speciálním krytem. Před rokem jsme psali, že se podařilo podepřít zborcené nosníky. Dokončení nové horní části budovy se střechou umožní dokonči vyčištění a dekontaminaci překrytého prostoru, dešťová voda už nebude pronikat do budovy a bude možné instalovat zařízení na manipulaci s palivovými soubory a kontejnery, ve kterých se budou přepravovat. Nový kryt budovy bude osazen na původní stěny. Pro realizaci ukotvení se muselo prozkoumat, v jakém stavu stěny jsou. Poté se v nich začaly vrtat díry pro ukotvení nové horní části budovy. Části nového krytu se už vyrábí mimo Fukušimu a na místě se pouze smontuji. Vše by mělo být dokončeno v roce 2024.

 

Dekontaminační práce na patře s bazénem vyhořelého paliva u druhého bloku (zdroj TEPCO).
Dekontaminační práce na patře s bazénem vyhořelého paliva u druhého bloku (zdroj TEPCO).

U druhého bloku pokračují dekontaminační práce na poschodí s bazénem Podlaha i stěny se tam také pokrývají stínící vrstvou. Stávající zařízení pro manipulaci s palivovými soubory se přesune nad studnu s reaktorem, aby se vytvořil prostor pro instalaci nových jeřábů pro manipulaci s palivem a kontejnery. Zároveň se připravuje vedle bloku přilepená budova, kde se budou kontejnery překládat pro převoz do společného bazénového úložiště. Zatím zde proběhla úprava terénu a zemí práce.

 

Schéma konstrukcí u druhého bloků, které budou sloužit k vyklizení jeho bazénu s vyhořelým palivem (zdroj TEPCO).
Schéma konstrukcí u druhého bloků, které budou sloužit k vyklizení jeho bazénu s vyhořelým palivem (zdroj TEPCO).

Ty se musí vzhledem k vysoké kontaminace prostoru mezi druhým a třetím blokem provádět dálkově ovládanými automaty. Po dokončení by se pak měl instalovat celý systém jeřábů pro manipulace při vyklízení. Dokončení a zahájení vyvážení palivových souborů z bazénu se čeká po roce 2024. Vyklizení by tak mělo probíhat do roku 2026. Během průzkumu vnitřních prostor okolo bazénu v blízkosti studny reaktoru se narazilo na několik poškození, kterými se pravděpodobně dostávala radioaktivita z kontejnmentu do horních částí budovy.

 

Úprava terénu pro výstavbu budovy přiléhající k druhému bloku a umožňující nakládání kontejnerů s vyhořelým palivem pro přepravu do společného bazénu (zdroj TEPCO).
Úprava terénu pro výstavbu budovy přiléhající k druhému bloku a umožňující nakládání kontejnerů s vyhořelým palivem pro přepravu do společného bazénu (zdroj TEPCO).

Z bazénu třetího bloku už byly všechny palivové soubory vyvezeny. V listopadu 2021 se provedla inspekce bazénu, kde se zkoumala radioaktivita různého zařízení i trosek, které na jeho dně jsou. Jde například o poškozené kontrolní tyče nebo prázdné palivové soubory pro různé testy. V roce 2022 by se postupně měly silně kontaminované části vyzvednout a odvézt do úložiště, aby se odstranil tento zdroj radioaktivity.

 

Průzkum uvnitř kontejnmentů zničených bloků

Pokračuje příprava intenzivního průzkumu vnitřních prostor kontejnmentu prvního bloku, která by měla umožnit odebrání vzorků usazenin na jeho dně. Je třeba řešit situaci, kdy je spodní část kontejnmentu vyplněna vodou. Začala se tak využívat ponorná na dálku ovládaná zařízení ROV. První miniponorka ROV-A o průměru 25 cm a délce 110 cm tak na začátku únoru 2022 realizovala průzkum. S její pomocí se také instalovalo potřebné vybavení pro uskutečnění intenzivních prací dalších ponorných automatů. Instalované zařízení má bránit riziku zapletení kabeláže která zajišťuje spojení a dálkové ovládání miniponorek. Už tato první inspekce pomocí miniponorky ukázala velmi významná poškození spodní částí kontejnmentu způsobená dopadem roztavených částí aktivní zóny a reaktorové nádoby. Na stránkách společnosti TEPCO lze nalézt videa ukazující, co v průběhu průzkumu miniponorka viděla (zde a zde).

 

Poškození kolejnic pro uložení kontrolních tyčí, které se objevilo při inspekci bazénu třetího bloku (zdroj TEPCO).
Poškození kolejnic pro uložení kontrolních tyčí, které se objevilo při inspekci bazénu třetího bloku (zdroj TEPCO).

V polovině března 2022 tak zkoumala vnitřní prostory kontejnmentu tohoto bloku druhá mobilní miniponorka ROV-A2. Zařízení bylo schopné měřit i toky neutronů. Jejím hlavním úkolem bylo prozkoumat rozložení trosek a sedimentů i jejich radioaktivitu a vlastnosti. Pro další výzkumy se připravují další varianty miniponorek. Celkově by se mělo použít až šest různých automatů s odlišnými úkoly. V tomto bloku se zatím přesně neví, kam všude se zbytky taveniny dostaly. V každém případě záběry z miniponorek i měření dozimetrické situace potvrzují, že u prvního bloku byla destrukce aktivní zóny i vnitřních částí kontejnmentu největší. Existuje možnost, že části ztuhlé taveniny z paliva jsou i v toroidu komory potlačení. I z tohoto průzkumu si lze prohlédnout video.

 

Dálkové ovládání miniponorky ROV-A při únorové akci (zdroj TEPCO).
Dálkové ovládání miniponorky ROV-A při únorové akci (zdroj TEPCO).

Nejvíce informací o přítomnosti roztaveného a ztuhlého paliva je u druhého bloku. Předpokládá se, že se zde začne odebírat nejdříve. První blok by jej mohl následovat. Termíny se i v tomto případě vlivem pandemie posunuly. Akce v tomto směru se tak očekávají v tomto a příštím roce. V současné době probíhají stále testy ramene vyrobeného ve Velké Británii, které bude odebírat vzorky materiálů uvnitř kontejnmentu druhého bloku. Předpokládá se, že by se k odběrům mohlo přistoupit v roce 2024.

Jeden ze snímků depositu uvnitř kontejnmentu prvního bloku pořízený miniponorkou ROV-A v únoru 2022 (zdroj TEPCO).
Jeden ze snímků depositu uvnitř kontejnmentu prvního bloku pořízený miniponorkou ROV-A v únoru 2022 (zdroj TEPCO).

Pokrok při likvidaci následků havárie v areálu elektrárny si lze prohlédnout pomocí internetové exkurze, která byla v nedávné době zpřístupněna.

 

Zasažená území

Velkým impulzem k návratu regionu k normálu před havárií byly i letní olympijské hry, které v minulém roce v Japonsku proběhly. Kvůli epidemii se musely o rok odložit a proběhly bez diváků. Přesto přinesly Fukušimě zásadní impuls pro její obnovu. Jak už jsme psali, J-vesnice se znovu vrátila ke svému původnímu sportovnímu účelu. Už 25. března 2021 vyrazila z Fukušimy Olympijská štafeta. V J-vesnici pak probíhaly některá ze sportovních utkání. V rámci příprav na ně se dokončila rekonstrukce Džóbanské dálnice, kde teď po celé trase přes prefekturu Fukušima fungují všechny čtyři pruhy. Zmírnilo se tak omezení maximální rychlosti ze 70 km/h na 100 km/h. Zlepší se tak podmínky pro obslužnost oblasti i postup rekonstrukčních prací.

V dubnu 2021 se oficiální počet evakuovaných snížil na zhruba 35 500. Připomeňme, že na vrcholu evakuace v květnu 2012 to bylo okolo 165 000 obyvatel. Kromě města Futaba, kde se před koncem roku 2021 neotevřela pro trvalý návrat žádná část, jsou nejsilněji zasažena města Ókuma a Tomioka. Do města Ókuma se do současnosti vrátilo jen 2,5 % a do města Tomioka pak 9,2 % obyvatel.

Miniponorka pro průzkum kontejnmentu prvního bloku (zdroj TEPCO).
Miniponorka pro průzkum kontejnmentu prvního bloku (zdroj TEPCO).

Zahájení dekontaminace nejsilněji zasažených území bylo umožněno vybudováním přechodných úložišť radioaktivního odpadu z dekontaminačních prací ve městech Ókuma a Futaba. Do dubna 2021 se podařilo do těchto přechodných úložišť přetransportovat okolo 76 % z celkových 14 milionů kubických metrů odpadu z dekontaminace z míst provizorního uložení. V přechodném úložišti se odpad vytřídí a zredukuje se jeho objem. Pak by měl jít do trvalého úložiště.

 

Velmi silně zasažené oblasti, které se zatím neotevřely pro úplný návrat, původně obývalo 22 000 obyvatel a mají rozlohu zhruba 33 700 ha. V srpnu 2021 vyhlásila vláda nové plány pro postupné otevíráni nejvíce zasažených oblastí, které by měly umožnit postupný návrat i do relativně řídce osídlených míst hlavně Namie, kde před havárií žilo okolo 8000 obyvatel. Na konci jara 2022 by se mělo ve městech Ókuma, Futaba a Kacurao otevřít zhruba 1510 ha a na jaře 2023 pak 1237 ha ve třech okolních městských celcích, tedy i zmíněné Namii.

Mapa průzkumu vnitřních prostor kontejnmentu prvního bloku pomocí zařízení ROV-A2 (zdroj TEPCO).
Mapa průzkumu vnitřních prostor kontejnmentu prvního bloku pomocí zařízení ROV-A2 (zdroj TEPCO).

Už v lednu 2022 se otevřela pro zatím testovací možnost přespávání i přes noc část území základny pro rekonstrukci a revitalizaci ve městě Futaba, která je okolo zdejší železniční stanice. Od té doby tak mají všechny původně evakuované celky alespoň nějakou část otevřenu pro trvalý návrat obyvatel. Ve Futabě se připravuje k otevření obytná oblast o velikosti 780 ha, kde před havárií žilo 3500 obyvatel. Zatím však ve Futabě možnost návratu do opravených domovů využilo jen jedenáct rodin. Jednalo se celkově o 15 převážně starších lidí.

 

V létě roku 2022 by se mělo plně otevřít v silně zasažených oblastech několik míst, které se připravují jako základny pro rekonstrukci a revitalizaci. Jedno z nich je i ve městě Ókuma, které jako Futaba přímo sousedí s elektrárnou. Celkově má mít rekonstrukční základna 680 ha a je soustředěna okolo železniční stanice Ono. Její hranice vzbuzují někdy i kontroverze. Vedou totiž k tomu, že se někdo bude už nyní moci vrátit a jeho soused ne. A to i v případě, kdy se dozimetrická situace u nich neliší. Vymezení hranic však muselo být výsledkem určitého kompromisu a žádné by nebylo ideální. Zvláště specifické je to u sídla Mači, které má rozlohu zhruba 20 ha a je od ostatních oblastí rekonstrukční a revitalizační základny oddělené. Polovina z něj se otevírat nebude. Vracet se sem zatím chce jedenáct starších obyvatel.

Konfrontace schématu části zkoumaných prostor a fotografií pořízených v zatopené spodní části kontejnmentu prvního bloku miniponorkou ROV-A2 v březnu 2022 (zdroj TEPCO).
Konfrontace schématu části zkoumaných prostor a fotografií pořízených v zatopené spodní části kontejnmentu prvního bloku miniponorkou ROV-A2 v březnu 2022 (zdroj TEPCO).

Další postup dekontaminačních prací, a hlavně výběru míst, kde se bude provádět nejdříve, bude záviset i na tom, jestli se obyvatelé v dané oblasti chtějí vrátit. Nemá cenu provádět rychlou a nákladnou dekontaminaci, pokud se do daného místa lidé vracet nechtějí.

 

Ve městě Tomioka bylo otevřeno muzeum trojité katastrofy: zemětřesení, cunami a jaderné havárie. Kromě stálé expozice by se zde měly shromažďovat materiály, realizovat bádání a různé akce spojené s těmito událostmi. Zároveň by tato organizace mohla podpořit návštěvnost oblasti i její rozvoj.

Ve městě Futaba se v minulém roce poprvé v testovacím režimu pěstovala rýže. Jde o oblasti, které by se měly otevřít na začátku léta 2022. Plná obnova pěstování této plodiny se zde čeká v roce 2025. Obnova zemědělství je klíčovou podmínkou rekonstrukce a revitalizace těchto nejvíce zasažených oblastí sousedících se zničenou elektrárnou.

Rekonstrukční a revitalizační základna ve městě Ókuma by se měla otevřít na začátku léta 2022.
Rekonstrukční a revitalizační základna ve městě Ókuma by se měla otevřít na začátku léta 2022.

Dokončení rekonstrukce rybářského přístavu Ukedo v Namii, který byl vlnou cunami velice těžce poškozen, bylo tečkou za obnovou všech rybářských přístavů v prefektuře Fukušima a dalším krokem v cestě za obnovou rybolovu v ní. Podařilo se to ve zhruba stejné době, jako v ostatních podobně postižených prefekturách.

 

Ke konci roku 2021 zrušila Evropská unie další omezení při dovozu potravin z oblasti Fukušimy. Zůstává jich tak jen velmi omezený počet, a to u některých typů mořských plodů a lesních hub. Stejně tak přistoupily k omezení restrikcí na dovoz z oblasti Fukušimy Spojené státy. Ty zrušily omezení na dovoz potravin z Japonska, zavedená po havárii ve Fukušimě, úplně. Ke zrušení omezení na dovoz potravin přistoupil také Singapur. Opět se tak zlepší potenciál exportu fukušimských zemědělců a rybářů.

Speciální mise Mezinárodní agentury pro atomovou energii provedla odběr vzorků a kontroly, které umožnily zhodnotit kvalitu japonské monitorovací sítě. Ukázalo se, že je na velmi vysoké úrovni. I na přání obyvatelstva Fukušimy se bude v monitorování dozimetrické situace pokračovat i v dalších letech. Pokračovat bude také monitorování radiační situace pomocí zhruba 3000 zařízení na různých veřejných místech.

Pracovníci Mezinárodní agentury pro atomovou energii odebírají vzorky pro dozimetrická měření v okolí Fukušimy (zdroj MAAE).
Pracovníci Mezinárodní agentury pro atomovou energii odebírají vzorky pro dozimetrická měření v okolí Fukušimy (zdroj MAAE).

Nedávno byla publikována studie vlivu kontaminace na lesní zvířenu v silně zasažených oblastech. Díky nepřítomnosti člověka se tam velmi rozmnožila divoká prasata. A právě studiem jejich zdravotního stavu se práce zabývala. Koncem roku 2021 byla publikovaná práce studující rozvoj a kvalitu populací zmijí a divočáků. Ukazuje se, že jejich zdraví není existující radiační situací ovlivněno. Studium telomerů ukazuje, že jsou ve velmi dobré kondici. U divočáků sice radiace populaci neovlivnila, ale odchod lidí z některých oblastí vedl k významnému nárůstu počtu divočáků a také k rozvoji populace hybridů divočáků s domácími prasaty, kteří zůstali opuštěni v evakuovaných oblastech.

 

Japonská jaderná energetika

Na pozadí současného vývoje energetiky ve světě, kdy se ukazuje dramatická závislost na fosilních palivech a nemožnosti jejich náhrady čistě obnovitelnými zdroji, se mění i postoj k jaderné energetice v Japonsku. Japonsko nemá suroviny a veškeré fosilní zdroje musí dovézt. Zároveň má Japonsko velmi vysokou hustotu obyvatelstva a jen velmi omezené plochy pro instalaci obnovitelných zdrojů. Pobřeží jde velice rychle do hloubky, což omezuje možnosti využití mořských větrných parků. I to je důvod, proč japonští představitelé nyní začínají zdůrazňovat nutnost zrychlení obnovy jaderné energetiky a opětného spouštění jaderných bloků. K dalšímu urychlení spouštění odstavených bloků by mohlo přispět současné zdražení fosilních paliv vlivem invaze ruských vojsk na Ukrajinu.

V minulém roce zvýšilo Japonsko své cíle ve snižování emisí oxidu uhličitého. Chce je snížit do roku 2030 o 46 % oproti roku 2013. To ovšem bez intenzivního využití jádra nebude možné. Pro splnění zmíněných cílů bude nutné mít v provozu nejméně třicet bloků.

V principu dostalo povolení deset bloků, které se už do roku 2020 rozběhly. Ovšem čtyři z nich byly odstaveny, dokud nedokončí protiteroristická opatření. Jednalo se například o bloky Ikata 3 a Takahama 3 a 4. Na jaře 2021 tak bylo v provozu šest reaktorů. V březnu 2021 se rozběhly bloky Genkai 4 a Takahama 3 a v dubnu pak po dokončení potřebného havarijního krytu se záložním velínem pak také Takahama 4. Blok Ikata 3 se rozběhl na začátku prosince 2021.

Blok Tokai 2 (zdroj NRA).
Blok Tokai 2 (zdroj NRA).

Ke spuštění se připravuje i reaktor Tokai 2. Povolení od vlády už obdržel a rozběhnout by se mohl koncem roku 2022. Vše ovšem bude záviset na výsledku soudních tahanic vyvolaných několika soudními podáními různých skupin občanů.

 

V prefektuře Fukua povolil na jaře 2021 její guvernér opětné spuštění bloku Mihama 3 a prvních dvou bloků elektrárny Takahama, které jsou starší než 30 let. Na konci dubna 2021 se do reaktoru Mihana 3 společnost Kansai v prefektuře Fukui zavezlo palivo a blok se v červnu uvedl do provozu. Poprvé se tak rozběhl blok starší čtyřiceti let. Pracoval však pouze do koce října. Pak se odstavil, protože se nestihl dokončit speciální odolný bunkr pro havarijní situace a některá další protiteroristická opatření. Dokončení a opětné spuštění se čeká na konci roku 2023. Vláda na základě vyjádření odborníků posuzuje možnost provozování některých reaktorů déle než šedesát let.

 

V září 2021 vydal úřad pro jadernou bezpečnost NRA povolení k provozu po splnění bezpečnostních podmínek pro reaktor Šimane 2. Jde o sedmnáctý reaktor, který takové povolení dostal a pátý varný reaktor. Nyní musí provozovatel získat povolení k provozu i od místních samospráv.

Společnost TEPCO se soustřeďuje na spuštění dvou nejmodernějších reaktorů největší japonské jaderné elektrárny Kašiwazaki-Kariwa. Jde o bloky šest a sedm. V roce 2020 tam došlo k několika nepříjemným selháním z hlediska zajišťování bezpečného zacházení s radioaktivními materiály. Úřad pro jadernou bezpečnost NRA tak odložil revizi a kontrolu před konečným spuštěním. Firma toto rozhodnutí akceptovala a soustřeďuje se na vyřešení všech problémů a pochybností. Zároveň na tuto jadernou elektrárnu přesunuje personál a posiluje zde své síly.

Do provozu se dostal i vysokoteplotní plynem chlazený prototypový reaktor HTTR (zdroj JAEA).
Do provozu se dostal i vysokoteplotní plynem chlazený prototypový reaktor HTTR (zdroj JAEA).

Začátkem srpna 2021 se obnovil provoz malého výzkumného vysokoteplotního plynem chlazeného reaktoru HTTR (High-Temperature Test Reactor). V budoucnu by se zde měla testovat i produkce vodíku. V tomto případě je velkým přínosem vysoká teplota dosahující 940°C.

 

Úřad NRA schválil bezpečnostní program japonského závodu pro produkci paliva pro jaderné elektrárny.

 

Závěr

V posledním roce je vidět zásadní pokrok v likvidaci následků havárie jaderné elektrárny Fukušima I. Klíčovým rozhodnutím je zahájení přípravy vypouštění tritiové vody do oceánu. Začalo se s průzkumem dna u pobřeží a budováním potřebných zařízení, které zajistí nezbytné zředění vody s tritiem a její vypouštění ve vzdálenosti zhruba kilometr od pobřeží. Z environmentálního hlediska zde problém není, důležitá je však velmi citlivá diskuze s rybáři, veřejností i sousedními státy u stejného oceánu. Velký pokrok se dosáhl i v dekontaminaci areálu a zlepšování podmínek pro pracovníky. Stejně tak je značný posun v přípravě vyklizení bazénů na vyhořelé palivo u prvního a druhého bloku. Na začátku roku 2022 by zahájen dlouhodobější program průzkumu vnitřních zatopených částí kontejnmentu prvního bloku pomocí několika typů miniponorek. Ukazuje se, že u prvního bloku došlo k poměrně rozsáhlé destrukci vnitřních částí kontejnmentu. Zatím nejlépe je prozkoumána situace uvnitř kontejnmentu druhého bloku a předpokládá se, že zde se přikročí k vyzvedávání ztuhlé taveniny z paliva nejdříve. Zatím se testuje rameno, které by pracovalo uvnitř tohoto kontejnmentu.

V rekonstrukci a revitalizaci se začalo s dekontaminací a obnovou nejsilněji zasažených oblastí. Do prvních malých částí této zóny už se vrátili první obyvatelé. Důležité je, že se daří obnovovat zemědělství, rybolov, průmysl i turistika. Revitalizaci pomohla i Olympiáda, i když byla zpožděná a silně ovlivněna pandemií.

Současné dramaticky rostoucí ceny fosilních paliv by mohly zrychlit opětné spouštění japonských jaderných elektráren a zlepšit postoj nejen odborné veřejnosti v Japonsku k jaderné energetice. Je stále více jasné, že bez velmi významného podílu jaderné energetiky nemá Japonsko šanci vybudovat nízkoemisní mix. I z tohoto důvodu je velice dobře, že likvidace dopadů havárie Fukušimy I postupuje úspěšně dopředu.

 

Inspekce pracovníků japonského úřadu pro jadernou bezpečnost uvnitř prvního bloku Fukušimy v listopadu 2021. Prohlíželi i potenciální místa, která by mohla umožnit přístup do kontejnmentu při vytahování zničené aktivní zóny:

Datum: 06.05.2022
Tisk článku


Diskuze:

Fukušima

Pavel Slavík,2022-05-11 22:12:57

je názorná ukázka toho, když se rizika jádra podceňují. Ano, reaktory se včas odstavily, ale co z toho: zamoření i tak slušné. Jaký je to problém, je názorně vidět z náročnosti odstraňování následků. A to se bavíme o Japonsku, ne Česku. V Japonsku dělají všichni co mají a ne, že se při havárii zjistí český binec.
Řešení není nepoužívat jádro, ale chytráky, kteří relativizují rizika, poslat kam patří. Prostě u jaderné elektrárny je třeba, aby byly technicky vyloučeny všechny možnosti zamoření zejména rozsáhlého okolí, a to zcela bez kompromisů. Otázka zní: je to u našich elektráren zajištěno ? No asi úplně ne. Minimálně u těch, které budeme stavět, ať budou modulární nebo klasické, by to ale zajištěno být mělo. Základní požadavek je tedy naprostá pasivní bezpečnost.
Jaderná fúze hned dostupná není. Ale pasivně bezpečné, event. i modulární reaktory, to je věc o dost jiná. Mimochodem co Energy Well ? Taky je to podle pana Wagnera nedostupná hloupost ? Pravda není to tlakovodní a není to od Rosatomu, tak to asi nebude nic dobrého. :-)

Odpovědět


Re: Fukušima

Vladimír Wagner,2022-05-15 09:54:38

Pane Slavíku. Vzhledem k tomu, že nejen na Oslovi píši o jaderné energetice a to třeba i o malých modulárních reaktorech, tak si každý čtenář může udělat názor sám na to, jestli jsou mé pohledy seriózní a se znalostí věci. Váš závěr "Mimochodem co Energy Well ? Taky je to podle pana Wagnera nedostupná hloupost ? Pravda není to tlakovodní a není to od Rosatomu, tak to asi nebude nic dobrého. :-)" je čistý trolling.
Na Energy Well pracují kolegové z ÚJV a o projektu, stejně jako o malých modulárních reaktorech celkově, toho vím poměrně hodně (patrně na rozdíl od Vás). Takže vím, že jde o pokročilý inovativní typ, jehož vývoj je teprve na počátku a bude ještě řadu let trvat, než bude možné reálně zhodnotit potenciál a ekonomiku jeho případného využití. Podrobně jsem o různých typech malých modulárních reaktorů a to jak se liší ty "klasické" a "inovativní", a jak je to z možnými termíny, kdy by mohly být k dispozici, jsem psal i na Oslovi řadu článků, například zde:
https://oenergetice.cz/nazory/soucasny-stav-oblasti-malych-modularnich-reaktoru
https://www.osel.cz/11557-pokrok-v-oblasti-malych-modularnich-reaktoru-v-roce-2020.html

Odpovědět


Re: Re: Fukušima

Pavel Slavík,2022-05-16 16:43:16

"Kolegové" tvrdí, že projekt je 2019 - 2024, tj. že 30.6.2024 by měl být projekt na demonstrátor.
Samozřejmě nelze vyloučit, že to dopadne jako obvykle, tj. že se peníze vyplatí a lejstra uloží do šuplíku.
Roky práce jsou relativní, protože je asi rozdíl, mít nebo nemít ruského vyděrače v zádech. V tom druhém případě bývá obvykle k dispozici více peněz a vyšší motivace k výsledku, tj. aby tentokrát výzkum a vývoj nekončil jen uložením do skladu, když už jsme se s tím chlubili i na Expu a jádro má konečně šanci se zase vrátit a zdokonalit.
Obávám se, že čistý trolling byla spíš propagace technologií ruských "přátel", viz hned první odstavec Vašeho prvního odkazu. Ty se totiž nyní jeví jako větší scifi než tokamak 2. generace. :-) Rozhodně tedy z hlediska dostupnosti. Kupovat si jádro od toho, kdo nás už vydírá plynem, ropou a nevím čím, to by nesvědčilo o zdravém rozumu.

Odpovědět


Re: Re: Re: Fukušima

Vladimír Wagner,2022-05-21 15:01:47

Pane Slavíku, pochopitelně je otázka, co si představujete pod pojmem demonstrátor, ale do dvou let není reálné připravit ani projekt na malý modulární reaktor klasického typu, o inovativním typu ani nemluvě. Z vašich příspěvků je vidět, že fyzice a technologiím vůbec nerozumíte. Dál opravdu nemá váš čistý trolling cenu komentovat. Vaše hloupost mluví sama za sebe.

Odpovědět

Rychlost vypouštění

Karel Rys,2022-05-07 13:26:25

Mně vychází, že budou vypouštět tempem asi 1,3 litru/sekundu - opravdu tak málo, nebo se mi dnes míhají desetinná místa před očima?

A není vlastně tritium i užitečná surovina?

Odpovědět


Re: Rychlost vypouštění

Emil Novák,2022-05-07 22:05:40

Tritium je potenciálně velmi užitečná surovina a také velmi drahá, bohužel to neplatí, když je rozpuštěné ve vodě v koncentraci 16 gramů tritia na milion kubíků vody.

Odpovědět


Re: Rychlost vypouštění

Jan Novák9,2022-05-08 19:34:37

Těch pár jednotlivých atomů v 200 litrovém sudu se dost těžko chytá...

Obsah tritia v té vodě je naprosto směšný. Jediným nebezpečím je infarkt ekologistů způsobený hysterickou reakcí.

"Discharging all the water to the sea in one year would cause a radiation dose of 0.81 microsieverts to the locals, therefore it is negligible as compared to the Japanese' natural radiation of 2,100 microsieverts per year."

Odpovědět

Pokud to bude jen tritium ok

Petr V,2022-05-07 09:30:11

Potíž je v tom, že nikdo si neví rady s roztavenými jádry reaktorů navic v zamorených prostorách.
Reaktor three mile island se likviduje teď po 40 letech a to byla podstatně menší nehoda.
https://en.m.wikipedia.org/wiki/Three_Mile_Island_accident
A1 na Slovensku do 2

https://sk.m.wikipedia.org/wiki/Hav%C3%A1ria_jadrovej_elektr%C3%A1rne_A1

Odpovědět


Re: Pokud to bude jen tritium ok

Vladimír Wagner,2022-05-07 09:49:08

Pane Petře V, bylo by moc fajn, kdybyste si přečetl celý alespoň odkaz, který jste sem dal. Tam byste zjistil, že úplná likvidace následků havárie Three Miles Island byla dokončena už na začátku devadesátých let. Tedy bylo ukončeno vyvezení paliva i zničených částí aktivní zóny a provedena dekontaminace a uložení radioaktivního odpadu. To že se nepřikročilo k úplné likvidaci bloku, mělo jediný důvod. Další blok této elektrárny byl stále v provozu. Likvidace budov i úplně všeho vybavení v době provozu sousedního bloku a zvlášť by bylo zbytečné a vedlo k zbytečně vyšším nákladům, než tomu bude, když se úplná likvidace realizuje pro oba bloky souběžně. Čekalo se tak na dokončení provozování prvního bloku, ke kterému došlo na konci roku 2019. Nyní tak probíhá úplná likvidace této elektrárny. Právě Three Miles Island ukázal, že i likvidaci zničené aktivní zóny lze provést, a to poměrně rychle. Je však třeba říci, že ve Fukušimě bude situace náročnější. Poprosil bych Vás, abyste se se situací, ke které se v diskuzi vyjadřujete, seznámil alespoň na té nejnižší úrovni, čili alespoň dočetl text na wikipedii. A nešířil nesmysly.

Odpovědět


Re: Re: Pokud to bude jen tritium ok

Petr V,2022-05-07 20:04:31

Pane Vláďo, díky za opravu. Jaderný program usa to ale zastavilo.
Co a1 v Bohunicích? Jak na tom jsou s likvidací?
Fukušima je dle realistů na 100 let likvidace.
Jak pokračuje studium fúze? Dočkáme se aneurotické fúze?
Armáda USA s Darpa cílí na Mesíc....
https://www.politico.com/news/2022/03/12/space-force-moon-pentagon-00016818

Odpovědět


Re: Re: Re: Pokud to bude jen tritium ok

Macko Pu1,2022-05-08 09:15:52

Toto je snad clanok o Fukusime a nie komix. Likvidacia moze byt aj 1000 rokov ked rybari prehlasuju vypustanie vody po kvapkach. Zrejme bude stacit 2 tyzdne v januari bez elektriny a priamy dopad politickych blabolov vrati debatu do vecnej roviny.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pokud to bude jen tritium ok

Jan Novák9,2022-05-08 19:44:53

Bohužel, aneurotické fúze se nedočkáme, ekologisté z ní budou mít neurózu pořád :-)))
Jejich cílem je návrat přírodě, tj. život lovců-sběračů (ovšem samozřejmě bez lovu a sbírání). K tomu je nutné zničit všechny stálé zdroje energie.

Odpovědět


Re: Re: Re: Pokud to bude jen tritium ok

Vladimír Wagner,2022-05-08 22:01:03

Pane Petře V, nevšiml jsem si, že bychom si začali tykat. Jinak v odkazu, který jsem tu dal, je podrobně rozebrána situace s A1 v Jaslovských Bohunicích. Jinak jste zase použil stejnou metodu, jako obvykle. Když vám člověk ukáže, že tvrdíte nesmysly a problematice nerozumíte, tak vysypete bez ladu a skladu názvy kopy témat, která často s tématikou probíranou v článku i diskuzí souvisí minimálně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Pokud to bude jen tritium ok

Petr V,2022-05-09 08:07:05

Pane Vláďo, nikdo vám netyká. Kde jste na to přiše?
Člověk všechno neví a rád se poučí.
Tudíž váš příspěvek je mimo mísu.
Dal jsem smysluplný dotaz a vy začnete hledat důvody, proč neodpovědět.. To se nedělá.

Zkuste odpovědět, další diskutující otazku pochopili.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to bude jen tritium ok

Vladimír Wagner,2022-05-09 08:59:27

Myslím, že po pročtení nejen tohoto vlákna si každý může udělat jasný názor na úroveň různých diskutujících.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to bude jen tritium ok

Z Z,2022-05-09 15:50:47

Keď vás bude napríklad na spoločenskej udalosti neznáma osoba oslovovať "pane Peťulko", tak vám to asi nebude pripadať ako vhodný spôsob vykania, jedine možno tak u škôlkára.
Inak je ale tykanie v internetových diskusiách voči cudzím osobám bežné, no hlavne ak ide o anonymné či všeobecne málo známe osoby.

Odpovědět


Re: Pokud to bude jen tritium ok

Vladimír Wagner,2022-05-07 11:55:39

Podrobně je rozebrán problém likvidace jaderných bloků, i po havárii, a jejich současný stav rozebrán v tomto populárním článku: https://www.osel.cz/11052-kolik-stoji-likvidace-vyslouzile-jaderne-elektrarny.html .

Odpovědět


Re: Re: Pokud to bude jen tritium ok

Vladimír Bzdušek,2022-05-10 17:25:43

Tento odkaz asi nebude celkom košér. Likvidáciou havarovaných zariadení sa zaoberá len okrajovo.
Asi bude sakra rozdiel v cene likvidácie normálne odstaveného kusu (V1) , jemne havarovaného kusu (A1) a totálne devastovaného kusu (F). Všetko sa samozrejme dá, aj cenovo, aj technicky. Ale jedno sa nedá: zakalkulovať cenu za za likvidáciu Fukušimy do spotrebnej ceny elektriny pre zákazníka. Preto asi vznikajú pochybnosti "všeho druhu". Aj na tento prípad sa asi hodí to známe: "Kapitalizácia ziskov, socializácia strát." Kto to zaplatí?

Odpovědět

Davkovy prikon v arealu elektrarny

Karel Marsalek,2022-05-07 09:08:04

Dekuji panu Wagnerovi za (jako obvykle) informativni clanek. Davkovy prikon v arealu elektrarny je povetsinou 0-5µSv/h, to je pro predstavu ctenarstva tolik, jako je (diky kosmickemu zareni) na palube letadla, kterym letate na dovolenou nebo pracovne :-) Jsou mista na svete, kde ziji normalni lide, s davkovym prikonem 10 µSv/h. U nas v dome mame 150 nSv/h, tj. 1,3 mSv/rok. K tomu jeste obdrzime rocne ca. 100% navic coby rocni davku z umelych zdroju jako CT u lekare apod.

Na prikladu obrovske diskuse okolo TEPCO-tritia vidime, ze to, co je pro odbornika naprosto zanedbatelna radiace, je pro verejnost (anebo pro politiky a "aktivisty"?) urputny problem, jehoz zprovodeni ze sveta bude trvat 30 let.

Nevim, jestli je to problem jen inteligence beznych lidi anebo neschopnost medii podat to lidstvu tak, aby to pochopili. Anebo se jen zneuziva neznalosti k vytvareni problemu, kde nejsou. Posudte sami ...
PS: pro pana Wagnera. Coby grammar nazi si dovolim poznamenat, ze slovo limit, coby maximalni/minimalni stanovena mez, je maskulinum :-) Limita fce nebo posloupnosti je femininum.

Odpovědět

Nestojí

Max Karas,2022-05-07 07:32:09

Moc se tím pářou. Měli to v tajnosti vypustit, byl by klid. Pár vodních děl a celé to spláchnout do moře, velké věci hodit na loď a odvézt někam dál a bylo by to vyřešené. To samé sarkofág v Černobylu. Kdyby to nechali, také by se nic nestalo. Jo, to jsou ty výhody demokracie a otevřenosti.

Odpovědět

Co to bude stat

Abstint Tok,2022-05-07 00:14:01

Kdyz resime volby mezi zdrojmi.... stoji to za to?

Odpovědět


Re: Co to bude stat

Emil Novák,2022-05-07 08:00:45

Japoncům zjevně ano, když ty odstavené reaktory postupně znovu spouští. Tím spíš nám, když se nemusíme obávat tsunami.

Odpovědět


Re: Co to bude stat

Richard Vacek,2022-05-07 08:05:39

Nemáme bezpečnější zdroj energie. Stačí se podívat, ke kolika mrtvým jednotlivé způsoby výroby elektřiny vedou:
https://www.statista.com/statistics/494425/death-rate-worldwide-by-energy-source/

Odpovědět


Re: Re: Co to bude stat

Petr V,2022-05-07 20:08:57

Díky za info. Uhlí je drsné. U vody nepočítají fatalní tragedie jako Vajont?

Odpovědět


Re: Re: Re: Co to bude stat

Vladimír Wagner,2022-05-08 21:56:13

U vody se (stejně jako u jádra) počítají i velké havárie. Ovšem těch není tak moc, přehrady a hydroelektrárny mají velmi velkou životnost a při provozu (bez havárie) jsou jejich dopady minimální.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Co to bude stat

Petr V,2022-05-09 08:08:42

To ano, ale v článku jsou umrtí na 1 TWh.
Zkuste se kouknout.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Co to bude stat

Vladimír Wagner,2022-05-09 08:58:03

Pochopitelně, dobře vím, že v takových případech se udává počet obětí (škody) na jednotku vyrobené elektřiny. Pokud máte nějaký zdroj, tak vezmete počet obětí, které doposud při výstavbě a provozu (tedy i z nehod) a likvidaci u všech jeho jednotek ve světě vznikly, a podělíte celkovým množstvím vyrobené elektřiny. Počítají se tedy i oběti při stavbě nedokončeného zdroje, tedy i zmíněný Vajont. Pochopitelně se různé studie liší v tom, jak a do jaké míry různé zdroje obětí započtete. Můžete některé typy havárií vyřadit. Rozdělit na uhelné zdroje v západním světě a Číně (míra nehod při těžbě je dramaticky odlišná), vodní bez protržení přehrad a s nimi. Ale pak je to třeba ve studii uvést. Takže to, jestli Vajont tam je nebo není, lze najisto říci jen po pročtení konkrétní studie. Ale standardně by tam měl být. Moc jsem nepochopil cíl vaší poznámky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Co to bude stat

Petr V,2022-05-09 08:08:43

To ano, ale v článku jsou umrtí na 1 TWh.
Zkuste se kouknout.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz