Ze smrtících epidemií minulosti se můžeme hodně poučit  
…tvrdí ve své studii britsko-kanadská dvojice vědců, která se pokusila najít základní vzorce reakce lidí na destrukci společnosti v dobách nejen morových.

Joel Bothello docent na Fakultě managementu montrealské Univerzity Concordia Kredit: Concordia University
Joel Bothello, docent na Fakultě managementu montrealské Univerzity Concordia Kredit: Concordia University

 

S důsledky covidové pandemie se budeme vyrovnávat mnoho, mnoho let. Prohloubila ekonomické problémy a bezpochyby přispěla i k současné velmi vážné geopolitické situaci, v níž si hegemonové snaží zachránit svou moc a prosperitu.

 

Již od jejího počátku společnost ochromilo překvapení, strach a nejistota, i když bylo zřejmé, že většina nakažených se vyléčí. V březnu letošního roku Světová zdravotnická organizace WHO odhadovala 3,4% úmrtnost na koronavirus SARS-CoV-2. Dovedete si představit to zděšení a zoufalství, které opanovaly společnost během nepoměrně letálnějších morových epidemií? Černá smrt drasticky zkosila místy i nadpoloviční počet obyvatel.


Náměstí před radnicí v Marseille během morové epidemie v roce 1720. Malíř Michel Serre (1658-1733) Kredit: Robert Valette, Wikimedia commons CC-BY-4.0
Náměstí před radnicí v Marseille během morové epidemie v roce 1720. Malíř Michel Serre (1658-1733) Kredit: Robert Valette, Wikimedia commons CC-BY-4.0

Každá vysoce nakažlivá, tedy rychle se šířící, život ohrožující nemoc hluboce zasáhne do života společnosti, ovlivní myšlení i chování lidí. Samozřejmě, že nemalou roli hraje míra poznání příčin, případně schopnost je odhalit a samozřejmě jim vzdorovat. Z tohoto hlediska porovnávat například společenský dopad některé z krutých morových ran 14. století s pandemií COVIDu, která snad již nadobro patří minulosti, se na první pohled nezdá být smysluplné. Nesmíme však zapomínat, že vzorce chování vychází z biologické lidské prapodstaty a mluví do nich pudy, emoce, potřeba sounáležitosti s nějakou, alespoň rámcově definovatelnou stabilní komunitou. Přes veškerý technický pokrok spjatý s mírou poznání lze napříč dějinami najít v podobných krizových situacích i podobnosti v reakcích společnosti.

 

Thomas Roulet, docent na Judgeho obchodní fakultě Cambridžské univerzity Kredit: Cambridge Judge Business School, University of Cambridge
Thomas Roulet, docent na Judgeho obchodní fakultě Cambridžské univerzity Kredit: Cambridge Judge Business School, University of Cambridge

 

 

Potvrzuje to i mediální zpráva Patricka Lejtenyiho zveřejněná na stránkách montrealské Univerzity Concordia pod názvem: Podle nové studie nám morové rány minulosti mají hodně co říci o současných krizích. Přibližuje hlavní myšlenky volně nedostupného článku z pera autorské dvojice Thomase Rouleta z britské University of Cambridge a Joela Bothelleho z kanadské Concordia University, který se koncem léta objevil v časopisu Academy of Management Review.


Když v první polovině roku 2020 svět začal válcovat strach z neznámé nakažlivé virózy, se prý obnovenému zájmu dostalo románu Mor (La Peste, 1947) francouzského spisovatele alžírského původu, Alberta Camuse. Je to příběh z alžírského města Oranu sužovaného dýmějovým morem. Nemoc se šíří a lékaři se snaží ji potlačit. Občanský pořádek se rozpadá, upadá důvěra v instituce a postupně vzrůstá všeobecná paranoie. „Zní vám to povědomě?“, celkem oprávněně se ptá Lejtenyi.


Aby autoři zmíněného článku Roulet a Bothello mohli porovnávat destrukční vliv dávných decimujících epidemií a té současné doznívající na společnost, prostudovali čtyři knihy popisující morové nákazy. Dvě beletristické – zmíněný Camusův Mor a Deník morového roku Daniela Defoea – a dvě díla literatury faktu: Černá smrt a proměna Západu od Davida Herlihyho a knihu autora Normana Cantora Po stopách moru – Černá smrt a svět, který zrodila.


COVID-19: mapa světa zobrazující úmrtnost na 100 000 obyvatel v uvedených zemích od vypuknutí pandemie. Kredit: Dan Polansky, Wikimedia commons CC-BY-4.0
COVID-19: mapa světa zobrazující úmrtnost na 100 000 obyvatel v uvedených zemích od vypuknutí pandemie. Kredit: Dan Polansky, Wikimedia commons CC-BY-4.0

V literatuře popisované tragické tsunami smrtící nemoci vědci posoudili pomocí teorie systémů událostí (Event Systems Theory – EST). Tato relativně nová teorie manažerských studií posuzuje rozvrat společnosti nebo organizace ne jako důsledek izolované události, ale jako výsledek řetězce časově a kauzálně propojených událostí. Zjistili, že ani posun ve staletích nemá podstatný vliv na základní povahu lidských reakcí na společenskou destabilizaci či hluboké změny, které po ní následují. Ve všech čtyřech knihách našli důkazy o stagnaci, dezorientaci, polarizaci a odmítání.

 


Stagnace se týká komunity, která neuznává nebo nechápe události v řetězci souvislostí, a proto se s nedokáže náležitě zabývat. Jakmile dojde k destabilizaci společnosti, populace zažívá dezorientaci. Nikdo neví, jak dlouho bude krizový stav trvat a kdy (a jestli vůbec) se život vrátí do normálu.


K polarizaci dochází se snahou určit odpovědnost osob nebo skupin, což často vede k hledání obětních beránků a xenofobii.

A pak přichází odmítnutí existujícího systému víry a eroze důvěry v autority, ať už náboženské, občanské nebo vědecké. To pak ústí ve změny ekonomických, politických a kulturních norem na makroúrovni.


"I když jsme nyní údajně sofistikovanější, vzorce, které v lidském chování vidíme, jsou velmi podobné," poznamenává Bothello. "Vybrali jsme tyto konkrétní knihy, protože se dívají na černou smrt na různých analytických úrovních," vysvětluje. "Romány zachycují subjektivní zážitky, které, i když jsou fiktivní, čerpají ze skutečných událostí a osudů skutečných lidí. Literatura faktu se zabývá hlubšími společenskými dopady i individuálními zkušenostmi lidí, kteří je prožívají." Přes prizma teorie systémů událostí vědci mohli lépe pochopit, jak se změny dějí na různých úrovních, jak se události navzájem propojují a jak se případně slučují s jinými řetězci společenských jevů.

"Spíše, než na jedinou událost bychom se měli dívat na každou z těchto společenských destrukcí jako na kumulaci událostí vedoucích k transformaci," připomíná Bothello.


Video: Nejničivější pandemie a epidemie v historii lidstva


Literatura: Concordia University News, Academy of Management Review

Datum: 11.11.2022
Tisk článku

Související články:

Nekromanteion – Věštírna mrtvých     Autor: Zdeněk Kratochvíl (30.11.2021)
Dopady energetické chudoby na zdraví a rozhodování     Autor: Miloslav Pouzar (06.01.2022)
Cestování a riziko hyperinfekce     Autor: Josef Pazdera (12.01.2022)
Svědectví milionů knih: Racionalita je na ústupu již několik desetiletí     Autor: Stanislav Mihulka (06.02.2022)



Diskuze:

mapa

Eva M,2022-11-12 13:44:31

mapa je pozoruhodná, zvláštní a nedává mi příliš smysl.

jedna z mnoha otázek - skutečně byla opatření v Austrálii o tolik slabší a méně účinná než v Číně?


/pokud jde o bátí/nebátí se.... Manaus.../

Odpovědět

korupcia

Martin Smatana,2022-11-11 16:47:30

Nedôveru vyvolávalo a stále vyvoláva predovšetkým to, že firma vyrábajúca genetické mRNA-pseudovakcíny v minulosti platila miliardy dolárov na pokutách za korupciu lekárov, za poškodenie zdravia a úmrtia v dôsledku očkovania a atď.
Okrem toho prečo by som mal dôverovať lekárovi, o ktorom viem, že ho platí priamo výrobca "vakcín"? Veď to je učebnicový príklad konfliktu záujmov.
Podmienkou schválenia týchto nových genetických "vakcín" zo strany regulačných úradov bola neexistencia účinnej liečby. Bola táto podmienka hlavnou príčinou agresívneho potláčania akejkoľvek zmienky o účinnej liečbe "kovídu" bežne dostupnými generikami? Zdravý sedliacky rozum hovorí, že to bolo presne takto. Zisky farmafiriem nadovšetko.

Odpovědět


Re: korupcia

Karel Salavec,2022-11-13 00:43:18

Silna slova. Prosil bych odkazy na hodnoverne zdroje.

Predem upozornuji, ze odpoved typu "Najdi si sam" beru jako priznani nepodlozeneho pomlouvani.

Odpovědět


Re: Re: korupcia

Martin Smatana,2022-11-13 08:43:46

Postačia Vám odkazy na články z tzv. "mainstreamu"?

https://zpravy.aktualne.cz/ekonomika/svetova-ekonomika/pfizer-zval-lekare-na-golf-zaplati-rekordni-pokutu/r~i:article:646604/

https://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/s-pfizerem-se-budou-soudit-i-rodice-deti-zemrelych-pri-testech.A080620_183027_eko-zahranicni_pin

https://www.novinky.cz/clanek/zahranicni-amerika-pfizer-zaplati-vlade-usa-60-milionu-dolaru-za-uplaceni-lekaru-162835

Do Vašej pozornosti ešte odporúčam prebiehajúce vyšetrovanie predsedajúcej EK Usruly von der Leyen Európskou prokuratúrou kvôli podozrivému nákupu "vakcín".

https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/644651-europska-prokuratura-zacala-vysetrovat-zmluvu-eu-o-nakupe-vakcin-proti-covidu/

Hlavný šéf očkovacej kampane u nás Krčméry si priamo medzi sponzormi svojej Vysokej školy zdravotníckej uvádza početné farmafirmy a jeho sestra priamo pracuje vo farmafirme ako riaditeľka klinického výskumu.
https://www.vssvalzbety.sk/projekty/humanitarne-projekty/nasi-sponzori

Tu je videoreportáž o jeho "škole".
https://video.sme.sk/c/22532799/cez-ciaru-krcmeryho-skola-je-liahen-profesorov-s-milionovymi-prijmami-video.html

Odpovědět

Zapomeňte na chvíli na mezičasem získané vědomosti

Dagmar Gregorová,2022-11-11 11:52:44

to, že jsem článek nějak zpracovala (žel není volně přístupný), neznamená, že se s ním zcela ztotožňuji. Nicméně bych chtěla diskutující upozornit, že nyní jsme již všichni generálové po bitvě - víme, byť jenom rámcově, co a jak bylo, dokážeme hodnotit zpětně z pohledu dnešních vědomostí a zkušeností. Jsem si jista, že mnozí by se nenechali očkovat dalšími dávkami, kdyby věděli, že přijde variant SARS-CoV-2, který původní očkovací látku odignoruje. Jestli chránila alespoň do nějaké míry, je sporné. Proti první variantě nicméně účinná asi byla.
Ale ne o tom jsem chtěla - dnes jsme zkušenější - i když v případě nové nějaké mortalitní kovidové vlny nebo jiné nebezpečné virózy, nevznikl by stejně velký, ne-li větší chaos už jenom proto, že mnohem větší část veřejnosti by se vzepřela jakýmkoli omezením s podezřením, že je to jen něčí zájem a hra mocných nás ovládat?
A vraťme se v paměti do konce 2020 a začátku 2021. Třeba když dorazily první očkovací látky. Tenkrát i mnozí z "alternativního" tábora se velice rozčilovali, když se někteří prominenti předbíhali v očkovacím pořadovníku stanoveném podle věku. A na straně druhé - dnes i mnozí z "mainstreamového" tábora jsou minimálně v duchu překvapeni, jaké informace, které nelze "zazdít", vyplouvají na světlo světa. Byli bychom v případě nové - třeba vážnější epidemie, rozumnější?
A propos, i kdysi "vrchnost" přijímala různá omezující opatření. Například slovo karanténa pochází z italského quaranta (čtyřicet) - v čase hrozících morových nákaz nesměly lodě 40 dnů vplout do velkých přístavů. Jenže i tenkrát se nařízení porušovala...
A v Turecku, kde je doposud teplo a sluníčko (a pláže Antalijské provincie si spolu užívají bohatí jak Rusové, tak Ukrajinci) chodí hodně nejen starších lidí s rouškou, aniž by museli. Zejména do obchodů.

Odpovědět


Re: Zapomeňte na chvíli na mezičasem získané vědomosti

Max Karas,2022-11-11 12:10:34

Myslím si, že aby na lidi jako na masu něco zafungovalo, museli by jim ve velkém umírat lidé z nejbližšího okolí. Pokud umírají jen vybraní jedinci s určitými predispozicemi (a to u covidu ano, v některé rodina vymřela půlka příbuzných, v druhé ani nevěděli, že covid existuje a všichni to měli bezpříznakově) a ještě umírá jen určitá skupina (u covidu se uvádělo, že nejrizikovější jsou obézní a senioři), lidem to bude jedno a budou se chovat, jako kdyby žádná nemoc nebyla. A dále je potřeba nezapomínat na určitou část populace, která je buď asociální a je jim to všechno jedno (a těch je více, než si myslíme, dobré chování a vztahy jsou často jen vynucená role, ale založením je ten člověk jiný), a nebo zde máte jedince chudé (třeba matky samoživitelky), kteří na výběr moc nemají a práci a příjmy potřebují, aby měli na jídlo, nájem či v zimě na teplo a světlo.
Začátek byl správný - přišla informace o potenciálně nebezpečné epidemii, udělala se opatření odpovídající téměř středověkému moru, dodržovali to snad všichni. Jenže najednou se ukázalo, že vlastně informace nebyly pravdivé, že to zdaleka není tak hrozné, jak se říkalo a že vlastně o nic nejde (omlouvám se, ale z tohoto hlediska pár tisíc mrtvých a ještě často z řad těžce nemocných a starých fakt nic neznamená). A jaká byla reakce? Místo uvolnění po měsíci dvou a následného návratu k normálu (a po této době už muselo být jasné, co a jak, není to po bitvě generálem), se to nadále uměle drželo navzdory veřejnosti a dopadu na ekonomiku. Proto není možné přirozené pandemie a umělé krize srovnávat.

Odpovědět


Re: Re: Zapomeňte na chvíli na mezičasem získané vědomosti

Dagmar Gregorová,2022-11-11 13:01:54

otázka ale stojí takhle: jak se zachová většinová společnost(ne jednotlivci -Vy, já, Franta, Marie...) v případě nějaké další pandemie?

Odpovědět


Re: Re: Re: Zapomeňte na chvíli na mezičasem získané vědomosti

Max Karas,2022-11-11 15:01:03

Ano. Ale to je právě nesrovnatelné, protože lidé se nemohou zachovat tak, jak bych chtěli, ale musí se chovat tak, jak je jim nařízeno. A nařízení zdaleka nemusí respektovat potřeby a požadavky většiny a ani nemusí být v zájmu společnosti, viz třeba Energiewende či GreenDeal.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Zapomeňte na chvíli na mezičasem získané vědomosti

Dagmar Gregorová,2022-11-11 17:45:35

Vím, že diskutovat pod nějakým článkem není zrovna user-friendly, ale nemohu se ubránit dojmu, že stále se opíráte o zkušenosti a znalosti získavané dlouho po začátku nákazy. Ne, že bych s Vámi zcela nesouhlasila, ale opět - jak by se lidé v 2020 - 21 podstatně racionálněji chovali, kdyby o všem měli jen pramálo informací, tak jako tenkrát? Existuje nějaká "společenská" racionalita? Každý by se měl možnost rozhodnout? A na základě jakých, tenkrát dostupných informací?

Jen na okraj: mRNA vakcíny se nezačaly vymýšlet s kovidem (V roce 2008! byly oznámeny výsledky klinických zkoušek mRNA vakcíny proti rakovinným buňkám aplikované přímo do těla). A také nějaká představa, že se vědci - mnozí spolupracující v různých zemích podíleli na cílené depopularizaci, je podle mně šílený hoax. Na báze mRNA je také Sputnik V, což síce není dostatečný protiargument, ale alespoň takovou představu zpochybňuje.
Ale také mi nesmírně vadí, že byli ostrakizováni odborníci, kteří bezpochyby o věcech mnoho vědí, ale mají jiný názor. A dále, vadí mi, že když nějaká farmakologička začne tvrdit, že sama v mikroskopu viděla krevní sraženiny u očkovaných, že se bude očerňovat, ale NIKDO z ministerstva jí nezavolá, aby to přišla do nějaké laboratoře prokázat na nezávislých vzorcích krve odebrané od lidí, o nichž by nevěděla předem, jestli očkovaní byli, nebo ne. Teda alespoň jednou zaslepený pokus, jako důkaz! Podobně tak tvrzení o různých mikročásticích apod. Je problém si to v týmu odborníků u přístrojů přímo ověřit? Jen odborná DISKUZE a veřejně přístupná fakta, která svobodně mohou odborníci zpochybňovat - ale jen na základě důkazů, ne jen tvrzení - je podle mne levnější, věrohodnější a racionálnější cesta k svobodnému a spráívnému rozhodování. Tak se totiž hledá pravda, nebo se k ní alespoň přibližuje. Nahradili jsme to propagandou a ti, kteří vážně pochybili, případně na všem nesmírně profitovali, nebudou nikdy braní na odpovědnost. Jako ve všem. Když ukradnete z hladu rohlík, máte průser. Když zpronevěříte těžké miliony až miliardy, ani jen neklesnete na společenském hierarchickém žebříčku. A to je jedna z vážných nemocí naší společnosti.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Zapomeňte na chvíli na mezičasem získané vědomosti

Max Karas,2022-11-11 19:25:02

Jen k tomu chování - ono těžko říci, jak by se kdo choval v jakémkoliv případě, tedy i kdyby opravdu zemřel každý druhý. Myslím, že se na to totiž díváme úplně jinou optikou. Smrt byla tehdy mnohem častější, všudypřítomná a lidé na ni byli více zvyklí. Zrovna včera nebo předevčírem na ČT3 šel nějaký pořad, kde rozebírali pohřby a mluvili o tom, že třeba rodiče ani často nepohřbili mrtví dítě osobně, ale jen předali mrtvolku, kterou pohřbil někdo jiný, a zároveň zmiňovali, že ač je toto dnes nepředstavitelné a smrtí dítěte je rodinná tragédie, tak oni to brali jinak, úmrtnost byla taková, že v každé rodině nějaké to mrtvé děcko často bylo a když dětí bylo třeba 5-8, koukali na smrt jednoho trochu jinak, než dnes.
A důležitá věc druhá - nutnost přežití. Nechci hodnotit způsob života dříve, ale velmi pochybuji o tom, že lidé byli tak materiálně a finančně zabezpečení a panovník/stát se tak staral, že všichni mohli zůstat měsíc doma a stát jim vše platil, tekla jim doma voda a měli teplo. Takže bych si spíše tipl, že kdyby úmrtnost byla třeba i 70-80 procent, stejně by ti lidé neseděli doma a nečekali, protože se museli postarat o zvířata, o obživu, o zásoby. Nemohli si dovolit jen tak sedět a čekat, až bude po všem.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Zapomeňte na chvíli na mezičasem získané vědomosti

Max Karas,2022-11-11 22:34:55

Viz česká televize, pořad Folklorika, Žijem, pijem, nevím dokedy... https://www.ceskatelevize.cz/porady/1102732990-folklorika/313294340170004/ O dětech čas 14:10.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Zapomeňte na chvíli na mezičasem získané vědomosti

Michal Kováčik,2022-11-15 16:03:22

Len pre presnosť, Sputnik V nie je mRNA, ale adenovírusová vektorová vakcína (niečo ako AstraZeneca, len namiesto opičieho používa dva ľudské adenovírusy - preto ako jediná má odlišnú 1. a 2. dávku).

Odpovědět

Media a stát - nesouhlasím

Pavel Trávník,2022-11-11 10:51:22

Komentuji spíše diskusní příspěvek pana Karase, než původní článek. Podle mého názoru prakticky celosvětově byla přijatá opatření, která měla zabránit šíření pandemie nebo jejím následkům. Lze předpokládat, že pokud by opatření přijata nebyla, byl by dopad pandemie na společnost daleko větší. Přirovnávat původní epidemii SARS-Covid-19 ke chřipce je trochu otřelé klišé, i když by bylo možno srovnávat epidemii s epidemií tzv. španělské chřipky ve 20. létech 20. století. Každá vláda musí reagovat, když umírají tisíce lidí. Samozřejmě, pokud by se podařilo ještě rychleji, než tomu bylo, vyvinout účinnou vakcínu a přesvědčit podstatnou část obyvatel, aby se nechali očkovat, mohla být pandemie rychleji zvládnutá a restriktivní opatření skončit dříve. Pokud jde o úlohu médií, na jedné straně podávala "oficiální" média celkem objektivní informace, na druhé straně se na sociálních sítích šířily neuvěřitelně zlomyslné hoaxy odrazující obyvatele od očkování a dodržování protiepidemických opatření. Je možné konstatovat, že sociální sítě do určité míry přispěly k prodloužení trvání pandemie a zhoršení jejích následků. Závěrem - protiepidemická opatření možná mohla být lépe organizovaná a racionálnější, ale rozhodně přispěla k tomu, že nás míň zemřelo nebo bylo trvale postiženo. I když byla nepohodlná a měla nežádoucí ekonomické dopady, byla na místě.

Odpovědět


Re: Media a stát - nesouhlasím

Martin S.,2022-11-11 11:33:14

Komentuji pouze poznamku ohledne rychlosti vyvinu vakcin: vakciny byly vyvinuty prakticky okamzite pote, co Cina uvolnila sekvenci viru. A i bez Ciny by byl virus osekvenovan za kratkou dobu.
Duvody, proc pak trvalo cca rok, nez se vakcina dostala k populaci, byly zhruba dva:
* vyzadovalo se testovani vakcin, i kdyz se to mohlo pustit s rizikem na vlastni triko,
* velkovyroba vakcin vyzaduje cas a penize, kde treba EU delala dlouho mrtveho brouka.

Odpovědět


Re: Media a stát - nesouhlasím

Max Karas,2022-11-11 11:53:20

Nebudu s Vámi řešit Covid a přístup, to není podstata. Důležité je, že jste potvrdil to, co jsem napsal. Situace ohledně pandemie Covidu nebyla přirozená a neodvíjela se tak, jak by se odvíjela před nástupem současných komunikačních a kontrolních technologií. A zároveň píšete, že pandemie mohla být zvládnuta rychleji, že byla zbytečně prodlužována a bla bla bla. Chápete, že pokud by se situace měla odvíjet od chování lidí, žádná pandemie s nějakým uzavíráním čehokoliv nebo s dalšími restrikcemi by tu nebyla? Ano, asi by bylo více mrtvých, to nerozporuji, ale lidé by prostě normálně dál žili, normálně by chodili za zábavou, normálně by chodili do práce, nic takového, jako nějaké nejistoty, dezorientace a krizové stavy by nebyly. Během prvního čtvrt roku by pomřeli ti, co k tomu měli dispozice, a byl by zase klid. Takhle se to táhlo dva roky s následky na několik let. Firmy nařízení obcházely, jak jen to šlo, lidé se bavili, jako dříve, jen soukromě, řada podniků byla načerno otevřena, lidé covid zapírali a vyhýbali se testování, následky přístupu státu a nařízení pro ně byly horší, jak riziko covidu se všemi jeho riziky. Můžete si myslet co chcete, ale situace prostě taková byla, to nelze popřít. Takže se tu píše o pandemii covidu, průběhu a následcích, ale vše toto bylo uměle vyvolané, pokud by se to nechalo na lidech, aby se zachovali podle svého, tak možná byla dvojnásobná úmrtnost, ale život by vesele běžel dál. Takže srovnávat středověkou pandemii s tím, co tu bylo vyrobeno dnes, je nesmysl. Dříve se lidé báli o život a pokud byla paralyzována ekonomika, tak kvůli nedostatku lidí, protože byli mrtví. U covidu se lidé báli nařízení a vlády a ekonomika byla paralyzovaná jen proto, že se vše zavřelo a lidem s covidem byla nařízena karanténa a nesměli ven i když chtěli. Nikdo se nebál, že dostane covid, ale všichni se báli, že jim ho u testů najdou a oni nebudou moci do práce, za zábavou, cestovat... Nikdo se nebál, že dostane covid a umře, ale obrovské lidí se bálo, zda jejich firma přežije a oni nepřijdou o práci a finance. Dost rozdíl, nemyslíte?

Odpovědět


Re: Re: Media a stát - nesouhlasím

Macko Pu1,2022-11-14 18:30:40

Nie som epidemiolog, ale mozno by bolo mrtvych nie 2x ale 20x. Je to vírus pravdepodobne z vojenskych labakov. V usa ho v labaku premutovali povodnu verziu s omikronom a vraj to ma smrtnost 80 percent. Vela chorych =vela moznosti na mutovanie. Nevieme ako ktora mutacia dopadne. Ak by sa chodilo peso ci koňmi, to samotne by bolo dost vyrazny splostovac vlny. To ze lekari vyzyvali k spomalovaniu nakazy je relevantnejsie ako analyzy pri pive. Staci si pozriet ako dopadlo bergamo a to mali externu pomoc z vonku.

Odpovědět


Re: Media a stát - nesouhlasím

Pavel A1,2022-11-13 19:53:00

Oficiální média podávala objektivní informace? Vzpomínáte, kdy se objevila mantra o tom, že prodělání kovidu nechrání před opakovanou nákazou a ochrání nás jedině očkování? Toto tvrzení začalo v mediích kolovat dávno předtím, než byla jakákoliv očkovací látka k dispozici i než byly prokázány první reinfekce. Tak jak se mohl tento ničím nepodložený nesmysl dostat do podle vás objektivních medií a koluje tam dodnes, kdy už se dávno ví že očkování nechrání před ničím? Další příklad objektivního informování je tvrzení medií, že očkování chrání navždy (teď už tento nesmysl neopakují, už je to příliš očividná lež). Přitom veterinární lékaři se snaží proti kovidovým infekcím, které dělají velké problémy v chovech zvířat, vyvinout vakcínu už přes padesát let a stále naráží na to, že ochrání jen pár měsíců a že opakovaná vakcinace škodí zvířatům víc než prodělání kovidu. Zase toto byla od samého začátku lživá informace, kterou ta vaše objektivní média šířila jak kolovrátek.

Každá vláda musí reagovat - no, bohužel si dnes lidi odvykli, že neštěstí patří k životu, a myslí si, že je někdo jiný (zázračnou mocí obdařená vláda) ochrání před všemi bědami. Tak to ale není. Tak prostě vlády dělaly nesmysly, které spíše škodily než pomáhaly, protože prostě lidi chtěli vidět nějakou akci. Kdyby se nedělalo nic, bylo by dnes lépe. Víte, na začátku kovidové infekce se v Británii sešli příznivci a odpůrci protiepidemických opatření z řad odborníků a týden diskutovali. Pak vydali svůj závěr: Ať se opatření dělají nebo nedělají, dopad na zdraví obyvatel bude stejný. Protiepidemická opatření jen prohloubí ekonomické následky. Jenže lidi chtěli akci, a tak si vynutili, že jim vlády podle jejich přání škodily.

A jak už jsem psal výše, ty tisíce mrtvých a postižených by byla stejné, ať se opatření dělají nebo ne. To je totiž to, jak se lidstvo jako celek s pandemiemi vyrovnává - ti, co jsou citliví, zemřou a v populaci zůstanou jen odolní. Možná to zní cynicky, ale na druhou stranu ten virus je v přírodě, přenáší ho i zvířata, takže se ho už nikdy nezbavíme. Ochránit lidi proti němu by znamenalo přestěhovat celé lidstvo do hermeticky uzavřených místností.

Odpovědět

Média a stát

Max Karas,2022-11-11 10:22:59

Článek a výzkum vůbec nezohledňují přirozený stav a stav uměle vyvolaný a násilně udržovaný. Například zde popisované fáze Stagnace a Dezorientace by byly u covidu úplně mimo, respektive nebyly by, pokud by do problematiky nezasahovala média a politici. Lidé velmi rychle pochopili, co je covid zač, ale nebylo jim umožněno reagovat a postavit se k tomu tak, jak by bylo přirozené. Celá ta histerie okolo covidu vznikla uměle tím, že stát více méně zavřel ekonomiku a nakázal lidem, co mají dělat, a nutil je do něčeho, co často odmítali. Pokud by se covid pandemii nechal volný průběh, by prošla nepovšimnuta jako horší chřipková epidemie. Celá ta stagnace a dezorientace byly uměle vyvolány dlouhodobým udržováním nařízení, o kterých byla většina přesvědčena, že jsou zbytečné a nedodržovala je. Také skoro nikdo neměl strach z covidu, ale z spíše z vládních opatření.
Srovnávání s epidemiemi v historii je opravdu mimo, neb tenkrát neexistovaly sociální sítě a stát neměl takovou moc. Lidé se tenkrát chovali podle situace a potřeby, dnes už toto není možné, chování je lidem nařízeno.

Odpovědět


Re: Média a stát

Roman Sobotka,2022-11-11 19:25:02

V minulosti mel stat (=panovnik) moc temer absolutni, seslanou od boha, a s poddanymi mohl zachazet temer dle libovule. Pri epidemii moru v Londyne v 17 stoleti bylo vsem zakazano mesto opustit a kdokoli s priznaky byl uzavren s celou rodinou do domu (dvere zatluceny a hlidany). Oknem jim bylo podavano jidlo, a to dokud vsichni uvnitr nezemreli. Oficialni narizeni. Chovani lidi podle situace a potreby je pomerne novodoby vynalez (americka revoluce, konec 18 stoleti).

Tech, kteri se bali covidu, jsem zazil pomerne hodne. A take docela hodne tech, kteri obhajovali lockdown, napriklad z personalu v nemocnicich. A take znam nekolik, kteri maji docela vazne trvale dusledky po prodelani covidu. Nic neni cernobile.

Odpovědět


Re: Re: Média a stát

Max Karas,2022-11-11 22:27:46

To je v pořádku, tato opatření. Ale nikdy nešlo o plošné nařízení na úrovni celého státu nebo kontinentu. A také se panovník neoháněl humanitou a ochranou veřejnosti, ale chránil jen své zájmy, aby mu nepomřeli všichni. Ti, které nepotřeboval, klidně zemřít nechal a to v rámci ochrany zbytku. Dnes je to přesně obráceně, s plnou pusou humanity klidně ohrozíme celek jen proto, abychom chránili menšinu bez přínosu.

Odpovědět


Re: Média a stát

Jitka Hedencova,2022-11-11 21:42:56

Nechápu, jak jste všichni rychle zapomněli na počátky pandemie, kdy v Číně Itálie lidé po tisících a vyloženě padali na ulicích jako mouchy a pak když se covid přehoupl do Evropy, tak situace zejména v Itálii byla katastrofální. Paní Gregorová má pravdu, nyní jsou všichni generálové, ale báli jsme se o své blízké všichni. Kdyby byly rizikovou skupinou děti, tak by dezinfoweby neměly šanci uspět a učinit tolik lidí závislých na svých lžích a konspiracích.

Odpovědět


Re: Re: Média a stát

Max Karas,2022-11-11 22:22:30

Ale no tak, to přeci není pravda. Podívejte na statistiky. Že Vám média servírovala katastrofální záběry a informace nemělo s realitou moc společného, každý rok do Itálie celá rodina a naši přátelé jezdíme na hory a byly jsme i v covidových letech. Co Vy? Byla jste tam? Svět v médiích a svět v realitě jsou dvě odlišné věci. A prosím, mluvte jen za sebe. Třeba my se o nikoho nebáli, naopak, děti to nosily ze škol domů. A krásně to ukazuje paradoxnost nesmyslu, co tu byl :-) Školy byly zavřené, takže děti nikdy netrávily více času v práci na brigádách, než právě během covidu. A světe div se, vše byla gastronomie, McDonald, nebo si vydělávaly doučováním, tréninkem a podobně. Samozřejmě se netestovalo, nikdo nechtěl místo možnosti výdělku sedět 14 dní doma, firma samozřejmě nechtěla zavřít. Covid jsme měli, 2x určitě. Rodiče asi také, nijak se to neřešilo, nikdo se kontaktu nevyhýbal. A nikdo se o niko nebál, třeba moji rodiče jsou svéprávní, mohli se sami rozhodnout, zda se uklidí na chalupu, nebo zda budou v Praze normálně žít. Jejich volba, jejich život, proč bych se o ně měl bát? Takže nepřehánějte a raději si zjistěte fakta.

Odpovědět


Re: Re: Re: Média a stát

Petr Hike,2022-11-12 13:05:07

Epidemie se dala vzládnout jako například v Japonsku, rouškami a trasováním nakažených. S minimálním dopadem na chod společnosti, ekonomiky a zdravotnictví. Ale díky čecháčkovství kde má největší respekt ten co všechno voj... Jsme tam kde jsme, jsme rádi že máme za poslední 2 roky 50000 nadúmrtí, 20% inflaci. Lidi s dlouhodobými nebo trvalými zdravotními následky. Děti co nechodily do školy. Take jsme rádi že jste si užil dovolenou, vysedávání v zavřené hospodě, jízdu metrem bez náhubku. A ďěti si užily volna a brigády bez testování. A protože je to každého volba tak jsme rádí že se můžeme podílet na splácení vašich škod všichni společně.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Média a stát

Max Karas,2022-11-13 11:54:48

Děkuji za potvrzení mých předchozí slov. Jste krásná ukázka toho, o čem jsem psal. Těžko hodnotit přirozené chování lidí, když je jim tato možnost odepřena, nemohou se projevit tak, jak by chtěli, ale celá společnost je pod kontrolou, omezeními, zákazy a dalším, s čím lidé ve velkém počtu nesouhlasí. Ano, epidemie by se dala zvládnout tak, jak uvádíte, ale společnost nechtěla. Chápete to? nehodnotím teď to, zda zapírání kontaktů je správné, zda je správné vyhýbání se testování nebo zda bylo správné ignorovat zákazy pohybu. Bavíme se teď o tom, jak by se lidé zachovali, pokud by měli možnost se sami rozhodnout. A to je poměrně jasné. Pokud všechny ty karantény musely být nařizované a při kontrolách se lidé stejně doma nenašli, pokud se lidé odmítali testovat, pokud museli třeba v Rakousku zavést obří pokuty, protože lidé udávali v restauracích falešná jména a kontakty, tak to znamená jediné - lidé nic takového nechtěli, byli k tomu nuceni. A v takovém to rozsahu je to možné pouze díky moderním technologiím, mobilům a moderním informačním kanálům. Ano, dříve šlo třeba zavřít jedno město nebo jeden přístav, ale nebyla možná kontrola celého území na dnešní úrovni. No alespoň vidíte, jak je dnešní humanita pouhou přetvářkou a iluzí. Až bude nový covid, tak nechte na lidech samotných, ať nějak zareagují, pak si můžeme promluvit o tom, jak se k tomu společnost postavila. Ale za vše, co popisujete, si můžete sám. Já nikoho o uzávěry podniků nežádal, já po nikom nechtěl, aby zavíral školy. A podle počtu lidí, kteří s tímto nesouhlasili, jsem očividně nebyl sám. Pseudohumanita a vystrašenost vyhrály, poděkujte sám sobě, škody jste způsobili vy.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Média a stát

Petr Hike,2022-11-14 03:38:36

Takže jsme se poučili, že nejlepší strategie je epidemii neřešit protože opatření lidé nechtějí. Že nejsou humanisti a kvůli pár desítkám tisíc mrtvých senioru se nebudou omezovat. Že by seděli doma v karanténě aby nešířily nemoc dál v populaci nepřichází v úvahu protože právě oni musí na brigádu. Lidé nechtějí opatření ale také nechtějí nést následky svého chování, chtějí aby je ošetřily v nemocnici, chtěji čerpat nemocenskou, chteji zaplatit lázně po covidu, chtejí invalidní důchod protože po zápalu plic nevijdou ani schody. Líbilo by se vám když by jste nakazil své rodiče a přijel by lékař a řekl vám ať se rozloućíte s tatínkem doma že mu nemůže pomoci protože nemají místo v nemocnici? Jsem pro to nechat na lidech, ale neni mozne jejich skodu prenaset na ostatni. Nechtěl jste plošná opatření, tak jste se měl tak chovat aby neby potřeba. Jinak je spousta oboru kere se vynucuji a nenechávají se dobrovolné, kolik lidí by chodilo do školy jen tak samo od sebe? Prodej drog, taky jsou lidé kterým jejich pseudohumanita dovoluje jejich distribuci, a neprodavají je před školou dětem jenom ze strach z trestu. Řízení pod vlivem, jsou také lidé které netrápí že můžou někoho zabít a odrazuje je jen trest. Vyhrála maximálně sobeckost a bezohlednost.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz