Dnes jsme k Slunci nejblíž  
Krátké povídání o Novém roce, Zemi v periheliu a blížící se kometě.

Pohled z Mezinárodní vesmírné stanice ISS na Zemi a Slunce. Snímek byl pořízen pomocí objektivu typu rybí oko připojeného k elektronické kameře. Kredit: NASA
Pohled z Mezinárodní vesmírné stanice ISS na Zemi a Slunce. Snímek byl pořízen pomocí objektivu typu rybí oko připojeného k elektronické kameře. Kredit: NASA

Je čtvrtý den nového roku. Samozřejmě neplatí to celosvětově. Někde u protinožců již nyní přibývají hodiny dne pátého. Nový rok však lidé odlišných kultur a náboženství slaví podle svých historických kalendářů, i když ten náš, gregoriánský, se stal celosvětovým standardem, na který se vztahuje i mezinárodní norma ISO 8601. Bezpochyby jedna z nejdůležitějších dohod v  globalizovaném světě. Nicméně tradice jsou tradice, a tak se z příchodu nového roku lidé v různých koutech světa radují v dobu lišící se nejen v hodinách, jak se postupně posouvá časovými pásmy Silvestrovská půlnoc, ale rozcházející se s oficiálním celosvětovým kalendářem na dny, týdny i měsíce.

 

Například podle juliánského kalendáře ho 14. ledna slaví mnozí věřící východní pravoslavné církve. Nejznámější odchylkou je čínský Nový rok, který je pohyblivý, protože je určen astronomicky – začíná, až na výjimky, v druhý měsíční nov po zimním slunovratu. Nejen v Číně letošní 15denní novoroční oslavy propuknou 22. ledna, v první den roku zajíce. Tibeťané podle svého, také na Měsíc a zimní slunovrat vázaného tradičního letopočtu, si na Nový rok musí počkat ještě 49 dnů.

Bod, ve kterém je planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Nejvzdálenější bod je afélium. Země je nejblíže k Slunci začátkem ledna, když je na severní polokouli zima. Letos je to dnes, 4. ledna. Kredit: NOAA/NASA
Bod, ve kterém je planeta nejblíže Slunci, se nazývá perihelium. Nejvzdálenější bod je afélium. Země je nejblíže k Slunci začátkem ledna, když je na severní polokouli zima. Letos je to dnes, 4. ledna. Kredit: NOAA/NASA

 

Ano, pro nás, obyvatele severní zemské polokoule, je zimní slunovrat, opředen dávnou mystikou, z pochopitelných důvodů důležitý. Nicméně se náš nejrozšířenější kalendář o týden rozešel s tímto dnem, od něhož začne postupně ubývat temnoty zimních nocí.

 

Tajemná, zeleně zářící kometa C/2022 E3 (ZTF) by měla být koncem ledna a začátkem února viditelná pouhým okem. Kredit: Hisayoshi Sato/NASA/YouTube  Další hezký snímek komety zde
Tajemná, zeleně zářící kometa C/2022 E3 (ZTF) by měla být koncem ledna a začátkem února viditelná pouhým okem. Kredit: Hisayoshi Sato/NASA/YouTube Další hezký snímek komety zde

Naše Země ale těm, kteří hledají záminku na opožděné novoroční přání, nabízí dnes ještě jednu možnost kreativní výmluvy. Jako každá z planet se i ta naše na své mírně eliptické oběžné dráze k Slunci přibližuje, aby se pak od něho vzdálila. A právě dnes se Země nachází k naší mateřské hvězdě nejblíže, v takzvaném periheliu, kdy centra obou těles se dostanou do vzdálenosti 147 098 925 km. Naopak, nejdál – v aféliu – pak budou 6. července, ve vzdálenosti 152 093 251 km.


Jestli jste tedy nestihli někomu popřát přímo na Nový rok, můžete využít dnešní den k přání šťastné a úspěšné okružní cesty kolem Slunce s jeho září v duši.

A pokud věříte na nebeská znamení a k přání by se vám šikla nějaká ta padající hvězda, vězte, že jste v dnešní noc promeškali maximum meteorického roje Kvadrantíd. Což ale neznamená, že hledění do jasné noční oblohy směrem východo-severo-východním dlouho před zítřejším rozbřeskem by mělo být bezvýsledné. Rušivý, do úplňku (7. ledna) dorůstající Měsíc se bude přesouvat k opačnému, západnímu horizontu. Nicméně počasí meteory pojištěným přáním pravděpodobně vstřícné nebude.


Leden však astronomům, zvídavým nadšencům, ale i mystifikujícím hvězdozpytům připravil další, méně obvyklou událost – „zelenou“ kometu C/2022 E3 (ZTF). Tato dlouhoperiodická tajemná vlasatice byla objevena jen nedávno, 2. března 2022. Nyní prolétá souhvězdím Severní koruny. Směřuje ke Slunci, k němuž se nejvíce přiblíží 12. ledna a k Zemi pak o tři týdny později, 2. února. Protože tou dobou by měla být slabě viditelná i volným okem, jistě se k ní s podrobnějšími informacemi včas vrátíme.

 

Video: Co nabízí noční obloha v lednu? Tipy na pozorování od NASA Kredit: NASA Jet Propulsion Laboratory

 

Zdroj: Time and Date

Datum: 04.01.2023
Tisk článku

Související články:

Když voda mrzne při mínus čtyřicítce     Autor: Dagmar Gregorová (26.11.2011)
Distanční nebeské divadlo (účinkují: Venuše, Měsíc a Merkur)     Autor: Zdeněk Kratochvíl (19.05.2020)
Kometa C/2020 F3 Neowise – aktualizace polohy a viditelnosti     Autor: Zdeněk Kratochvíl (17.07.2020)



Diskuze:

Spln mesiaca

Pavel Gašperík,2023-01-07 09:14:03

Mňa články s astronomickou problematikou vždy veľmi potešia , vítam populárne náučný a hlavne zrozumitelný štýl štýl vysvetlenia rôznych úkazov na oblohe aký je aj v tomto zdelení .
Mňa osobne už dlhé desaťročia fascinuje ale aj stále prekvapuje nám najbližší a najčastejšie sa periodicky opakujuci sa astronomický úkaz splnu mesiaca ,spomenutý aj v tomto článku . Udalosť ktorá možno zovšednela a je o nej známe z astronomického pohľadu možno všetko , má pre mňa význam udalosti , ktorá má velmi významný vplyv nielen vizuálny ale v mnohom biologický . Pozorovanie vplyvu nielen splnu mesačných fáz na živé organizmy nielen na živočíchy aj na rastliny je zovšeobecnené v mnohých lunárnych kalendároch . Ja osobne som sa počas svojej praxe mal možnosť stretávať a konfrontovať vplyv jednotlivých mesačných fáz na prejavy chorôb . Pred službami najmä v období splnu mesiaca som mal vždy veľký rešpekt .Spln prinášal pomerne búrlivé prejavy rozmanitých ochorení , najmä srdcovo cievnych , často prinášal nepriaznivé priebehy srdcových infarktov a hypertenzné krízy . Sme konfrontovaní s vplyvmi na psychiku , na nespavosť , častosť samovrážd a kriminálnych činov ,častosť dopravných nehôd , vyhrocovania konfliktných udalostí .
Dalo by sa o tom napísať aj viac , pokladal som za vhodné doplniť niekolko slov, pretože každý dobrý článok, akým je aj tento si diskusiu zaslúži .

Odpovědět

Je zajímavé

Tomáš Novák,2023-01-04 18:09:00

...že náklon zemské osy drtivě převáží významem skutečnou vzdálenost. Máme zimu, když jsme k naší mateřské hvězdě nejblíž (ačkoliv to není velký relativní rozdíl)...

Odpovědět


Re: Je zajímavé

Florian Stanislav,2023-01-05 00:48:28

Poměr 152 milionů km ku 147 milionů km určuje, že v perihéliu dostává Země o 7% více záření.
Sklo zemsé osy 23,44° určuje, že přikolněná polokoule dostává více záření. Výpočet typu hala bala:
Při úhlu 90° k ekliptice budou obě polokoule dostávat stále stejně záření ( 0 % rozdíl) , při sklonu 0° se bude planeta válet po dráze a dostávat záření jen jedna polokoule (100% rozdíl).
Sklon 23° snad může odpovídat rozdílu 23%.

Odpovědět

Perigeum, perihelium

Florian Stanislav,2023-01-04 16:09:00

Obrázek, byť od NOAA/NASA, je lehce zavádějící.

A) Dráha země je blízká kružnici, jak sám článek uvádí od perihéhia 147 milionů km do afélia 152 milionů km. Čemuž elipsa, která má velkou poloosu skoro 2x větší jak malou poloosu, moc neodpovídá.
B) To samé platí o málo excentrické elipse dráhy Měsíce. Tam navíc je perigeum umístěno na spojnici Země- Měsíc- Slunce. Což asi bý může, ale většinou není. Opačný případ blízký Slunce-Země-Měsíc a jeho perigeum je tzv. superúplněk a má být ( viditelný) zhruba jednou za 14 měsíců.

Odpovědět


Re: Perigeum, perihelium

Štefan Ürge,2023-01-04 22:09:29

Je evidetné, že dráha Zeme na obrázku nie je kreslená v ortogonálnom pohľade, lebo potom by museli perihélium vyznačiť v dvoch bodoch skoro nad a pod Slnkom. Kresba zobrazuje dráhu Zeme z mierneho nadhľadu, preto tie skreslenia :-). Často sa takto dráhy planét zobrazujú, hlavne v populárnych filmoch.

Odpovědět


Re: Re: Perigeum, perihelium

Florian Stanislav,2023-01-05 00:39:36

Našel jsem jeden skoro kruhový obrázek dráhy Země
http://edu.techmania.cz/sites/default/files/styles/extra_large/public/podrobnosti/insert/96-6.gif?itok=VFYfUCaR
Vzdálenost Slunce od středu elipsy dráhy Země je asi 2,5 mil. km.

Obrázek v článku na Osel :
Ani při pohledu trochu z boku nebude Slunce v pozici tolik od středu elipsy jako na obrázku.
Chápu, že zploštěná elipsa se ve schématech kreslí skoro všude.
Periguem Měsíce na pobrázku nijak moc nesouvisí a perihéliem Země, pokud se uvažuje gravitační působení Země + Slunce, tak významné perigeum Měsíce nastává v úplňku.
http://www.jgiesen.de/planets/moon/FullMoonPerigee.gif

Obrázek pro perigeum a dráhu Měsíce:
https://astronomy.swin.edu.au/cms/cpg15x/albums/userpics/perigee.jpg

Odpovědět


Re: Re: Re: Perigeum, perihelium

Štefan Ürge,2023-01-05 06:32:43

A to vám nevadí ako ja Slnko na obrázku velké voči Zemi alebo voči obežnej dráhe Zeme a naopak? :-). Veď ide len o schému, o nič viac ako sám píšete.

Odpovědět


Re: Perigeum, perihelium

Vojtěch Kocián,2023-01-05 06:59:21

Obrázek byl evidentně vytvořen pro vysvětlení pojmů perihélium, afélium, perigeum a apogeum. V takovém případě nemá význam ho kreslit v měřítku, musí být vidět rozdíl na první pohled bez přeměřování pomocí nástrojů. Spíš bych tomu vytknul fakt, že Slunce není ani přibližně v ohnisku elipsy. To by šlo teoreticky vysvětlit tím, co napsal Štefan Ürge (nedíváme se na rovinu oběžné dráhy kolmo). Ale spíš bych řekl, že to autor odflákl, protože pak obrázek se dvěma různými body oběžné dráhy nejblíž Slunci špatně plní svou vysvětlovací funkci. V populárních filmech, kde jde většinou o 3D animaci, to tolik nevadí. Tam divák nějakou představu o prostoru získá z pohybu virtuální kamery. Kdyby autor obrázku Slunce umístil opravdu do ohniska, asi už by mu došlo, že to se zploštěním elipsy přehnal, protože rozdíly by byly ještě větší.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz