Figurky s magnetoaktivním fázovým přechodem protečou mříží jako T-1000  
Malí roboti z materiálu MPTM, což je v podstatě pevný či kapalný kov s magnetickými nanočásticemi, představují kompromis mezi pevnými mechanickými roboty a měkkými robotickými gely a slizy. Jejich skupenství lze přepínat pomocí magnetického pole, které působí na nanočástice v materiálu. Terminátor T-1000 by na ně byl jistě pyšný.
Terminátor uprchl z vězení. Kredit: Wang et al. (2023), Matter.
Terminátor uprchl z vězení. Kredit: Wang et al. (2023), Matter.

Těžko říct, jestli Cameron se Schwarzeneggerem v roce 1984 při natáčení prvního Terminátora tušili, jak hluboce jejich tvorba ovlivní svět 21. století. Každopádně se to stalo. Někteří lidé se tak bojí oživlého systému Skynetu, že mají sklon ho vidět v každé dnešní umělé inteligence nebo třeba kalkulačce. A jiní čerpají z fantazie tvůrců série o terminátorech inspiraci k vědeckému výzkumu, která je podle všeho slušně plodná.

 

Carmel Majidi. Kredit: Carnegie Mellon University.
Carmel Majidi. Kredit: Carnegie Mellon University.

Carmel Majidi z americké Carnegie Mellon University se svými spolupracovníky se očividně shlédl ve druhém dílu (Terminátor 2: Den zúčtování) z roku 1991, především pokud jde o ikonickou scénu s pokročilým terminátorem T-1000, který při pronásledování Sáry Connorové díky konstrukci z kapalného kovu protéká mříží. Majidi a spol. řešili klasické dilema tvůrců robotů, podle něhož jsou roboti buď pevní, odolní a silní, ale nikoliv ohební anebo naopak měkcí a ohební, ale ne až tak silní a odolní.

 

Nakonec vytvořili rafinovaný kompromis. Postavili jednoduché figuríny robotů, které v sobě spojují výhody obou světů, tedy pevných a měkkých součástí. Jejich odlitky robotů, kteří nápadně připomínají LEGO figurky, jsou z hmoty, která se vyznačuje magnetoaktivním fázovým přechodem (MPTM, Magnetoactive phase transitional matter). Znamená to, že dotyčná hmota se může přepínat mezi pevným a kapalným skupenstvím působením magnetického pole.

 

Logo. Kredit: Carnegie Mellon University.
Logo. Kredit: Carnegie Mellon University.

Klíčovou ingrediencí nového materiálu je galium, čili kov s velmi nízkou teplotou tání, která se blíží pokojové teplotě (29,7 °C). V galiu jsou přimíchané magnetické nanočástice z neodymu, železa a bóru. Za normálních okolností, tedy pokud například nejde o saunu, jsou roboti z materiálu MPTM pěkně pevní.

 

Na první pohled figurky nevypadají příliš hbitě, ale lze je rozpohybovat působením magnetu. Při intenzivnějším působení magnetického pole se nanočástice zahřejí a od nich i celý objekt se v důsledku toho změní na víceméně kapalný objekt. V takovém stavu může třeba pohodlně protéct mříží. Když magnetické pole přestane působit a nanočástice se zklidní, materiál MPTM vychladne a opět vstoupí do pevného skupenství. Terminátor T-1000 by byl na robotické figurky jistě pyšný.

"Roboti" Majidiho týmu toho dovedou ještě mnohem víc. Mohou překonávat rozmanité překážky, například plazením, přeskakováním, šplháním nebo odtlačováním. Dokonce se mohou rozdělit na dva kusy, které operují samostatně a poté se opět spojí do jediného robota. Dokáží zapojit LEDku do elektronického obvodu anebo odstraňovat objekty z modelu žaludku. Experimenty prokázaly, že nová technologie funguje. Teď by mohly přijít zajímavé aplikace v řadě odvětví.

 

Video: Phase-changing metal robot

 

Literatura

New Atlas 30. 1. 2023.

Matter online 25. 1. 2023.

Datum: 31.01.2023
Tisk článku

Související články:

Nanoterminátoři z tekutého kovu proti nádorům     Autor: Stanislav Mihulka (02.12.2015)
Terminátorský trik: Kapalný kov rychle mění oxid uhličitý na pevný uhlík     Autor: Stanislav Mihulka (22.01.2022)
Průlomový platinový katalyzátor je kapalný při pokojové teplotě     Autor: Stanislav Mihulka (08.06.2022)



Diskuze:

Chjo

Karol Kos jr.,2023-02-01 17:40:05

Zdá se mi, že jediná převratná věc na tomhle experimentu je, že vyrobili (fero)magnetický materiál co za mírně vyšší teploty než je pokojová kapalní a je magnetický i v kapalném stavu.

Docílili toho tím že v podstatě smíchali železné piliny s galiem. To je celý objev.

Podle tohoto článku je i taková ocel převratným MPTM materiálem - taky pomocí magnetismu dokážeme měnit její skupenství. Jenom s drobným detailem, že roztavená ocel není magnetická. Ale řekl bych, že by to mohli zkusit třeba s hliníkem (nastrouhat ty stejný nanopiliny do taveniny), možná by to taky pak běhalo za magnetem, stejně jako běhá ocelová kulička po stole za magnetem pod stolní deskou.

Jinak to video s figurkou procházející mříží je v podstatě fejk - má to evokovat, že ten materiál má i tvarovou paměť a po vychladnutí se vrátí zpátky do podoby figurky - ale není tomu tak, indukčním ohřevem vytvořená tavenina vklouzává do formičky a voilá po vychladnutí je na světě odlitek.

Taky mi nesedí pojmenování kusu kovu robotem - ten poslední odstavec je podle mě naprosto zavádějící - skákat přes překážky bude i ocelová špona, když pod ní budete šmrdlat magnetem a tu bych teda rozhodně robotem nenazval. To co tady prezentuje s velkou slávou doktorský tým věhlasné university praktikují běžně děti co si hrají s ocelovou kuličkou a magnetem z nástěnky.

Jo a taky by mě zajímalo, co by se změnilo, kdyby to galium s pilinama nahřáli horkovzduškou.

Odpovědět

varování

Ludvík Urban,2023-02-01 09:42:40

Zdá se, robůtci získali i přístup do debat na Oslovi.

Odpovědět


Re: varování

,2023-02-01 09:50:30

Ano, řešíme to. Jsou stále vynalézavější.
Také děkujeme za upozornění na chyby, které jsme v článku již opravili. Rychlejší nápravu zajistíme při zasílání upozornění mailem na redakční adresu.
Omlouvame se.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz