Objevené mikroorganismy žijí v pórech kamenů ve velmi kyselém prostředí o vysoké koncentraci kovů a silikátů při téměř 35 stupních Celsia. Tato životní forma byla nalezena v kotlině Norris Geyser. Ukázalo se, že společenství těchto mikrobů může fosilizovat a tak by nálezy obdobných zkamenělých forem z jiných lokalit mohly podat svědectví o dávných geologických pochodech na Zemi. A nejen na Zemi, vědci soudí, že podobné geologické poměry mohly existovat také na Marsu a že by i tam mohli astrobiologové nalézt obdobné fosilizované formy života. Výzkumný úkol, který zjistil novou formu života financovala NASA. Objev je považován za první popsání komunity mikrobů, kteří mohou být dobrým diagnostickým indikátorem minulého života na Marsu. Hydrotermální systém Marsu se v mnohém mohl podobat tomu, jaký je dnes v kotlině Norris Geyser. Ve štěrbinách kamenů, kde mikrobi byli zjištěni, je tak kyselé prostředí, že by se v něm v krátké době rozpustily i hřebíky.
Každý organismus má unikátní sekvence nukleotidů ve svém genetickém kódu, ten jej zařazuje do určité pozice na vývojovém kmeni stromu života. Objevená forma mykobakterií, podle jednoho z objevitelů – Jeffrey Walkera, má takové sekvence, které činí tyto mikroby příbuzné všem těmto dosud známým organismům. Pokud tomu tak je, mělo by se tedy jednat o jednu z nejstarších forem mykobakteriálního života na Zemi. Počátek objevu nových mikrobů sahá do roku 2003, tehdy Walker rozlomil kousek, pískovci podobného kamene. Bylo to v kotlině Norris Geyser a na rozlomeném kameni si všimnul zeleného proužku těsně pod povrchem. To byl vlastní moment objevu.
Analýza později určila, že zelený proužek je tvořen novým druhem organismu s fotosyntetickými schopnostmi, náležejícímu do skupiny označované jako Cyanidium (druh řasy, která patří k nejodolnějším ke kyselému prostředí fotosyntetizujícím organismům). Cyanidium tvoří přibližně 26% mikroorganismů z mikrobiální hmoty nalezené v kamenech kotlině Norris Geyser.
Překvapivě nejhojnějším mikrobem, které v kamenech výzkumný tým nalezl, byl nový druh mykobakterie. Mycobakterie jsou nám dobře známy, neboť mezi ně patří mikroby způsobující nám trápení jako je tuberkulóza, lepra,… Tyto mykobakterie z kamenů jsou ale vzácné a zatím nebyly v jiných obdobných hydrotermálních podmínkách zjištěny.
Norman Pace, druhý z objevitelů, popisuje novou formu života jako „nádherně tajemnou“, a dodává: „Je to nová forma soužití organismů, obdobná té, kterou známe u lišejníků. Vypadá to jako lišejník, ale není to lišejník, protože místo spolupráce mezi houbou a řasou se zde jedná o spolupráci mykobakterie s řasou“.
Mikrobi z Yellowstonu překvapili výzkumníky i svými dalšími formami. Zatímco fotosyntéza se jeví jako základní zdroj energie pro většinu organismů, někteří mikrobi v Yellowstonu získávají energii i jinak a sice z rozpuštěných kovů a z přítomného vodíku. Oba tyto energetické zdroje se zde ve vřídlech hojně vyskytují. Tým výzkumníků z University of Colorado publikoval také tento poznatek zcela nedávno ve Sborníku národní akademie věd USA.
Jedno z nehostinných prostředí na Zemi nám tak v poslední době přichystalo hned několik překvapení. Objev mikrobů žijících v 70 stupních Celsia a čerpajících energii z vodíku. Nový pohled na to, jak zřejmě vypadaly jedny z prvních organismů na Zemi. Objevené nové symbiotické mikroorganismy nám poskytly návod k tomu, na jaké fosilní pozůstatky se máme zaměřit, až budeme hledat stopy života na dalších planetách naší sluneční soustavy.
Hlavní pramen: University Of Colorado At Boulder
Diskuze:
