Plovoucí systém z MIT odstraňuje uhlík přímo z mořské vody  
Inženýři MIT vymysleli flexibilní plovoucí elektrochemický systém pro zachycování oxidu uhličitého, který je rozpuštěný v mořské vodě. Tento skleníkový plyn je v oceánu mnohem koncentrovanější než v atmosféře a jeho „těžba“ je mnohem méně náročná na energii, a tudíž levnější.
Mobilní systém na lovu CO2. Kredit: MIT.
Mobilní systém na lovu CO2. Kredit: MIT.

Pokud jde o pohlcování oxidu uhličitého, každého nejspíš napadne atmosféra. Oxid uhličitý je ve vzduchu a dělá tam problémy v podobě skleníkového efektu. Těžit oxid uhličitý přímo ze vzduchu ale není jen tak. Především je to velmi energeticky náročné. I pokročilé technologie tohoto druhu spotřebují cca 1,83 MWh na tunu pohlceného oxidu uhličitého, především kvůli ohřívání zařízení a stlačování vzduchu.

 

Flexibilní systém může využít stávající zařízení pro zpracování mořské vody. Kredit: MIT.
Flexibilní systém může využít stávající zařízení pro zpracování mořské vody. Kredit: MIT.

Důsledkem toho je, že se pro rok 2030 odhaduje cena za uložení tuny oxidu uhličitého kolem 300-1000 dolarů. Pohlcování oxidu uhličitého přímo ze vzduchu nebude fungovat, dokud se náklady podstatně nesníží. Existuje ale ještě další zajímavá možnost.

 

Oxid uhličitý je možné pohlcovat také z mořské vody. Jak stoupá obsah oxidu uhličitého v atmosféře, stále více se ho rozpouští v mořské vodě. Momentálně se tam ukládá asi 30-40 procent celkových ročních lidmi způsobených emisí tohoto plynu.

 

Těžba CO2 z mořské vody. Kredit: MIT.
Těžba CO2 z mořské vody. Kredit: MIT.

Není to bez následků. Mořská voda se okyseluje, což ovlivňuje podmořské ekosystémy. Výhodou je, že oceán a atmosféra představují propojený systém, takže ukládání oxidu uhličitého z mořské vody vede k jeho úbytku v atmosféře. Ještě lepší je, že tenhle plyn je ve vodě více než stokrát koncentrovanější než ve vzduchu.

 

Tým amerického institutu MIT navrhl nový typ systému pro těžbu oxidu uhličitého z mořské vody, který je oproti přímému zachycování oxidu uhličitého ze vzduchu mnohem méně náročný na energii. V tomto plovoucím systému prochází mořská voda dvěma komorami.

 

V první z nich se působením elektrod uvolňují do vody protony, které vodu okyselují. Přitom dochází k přeměně rozpuštěných bikarbonátů na plynný oxid uhličitý, který je odsáván pomocí vakua. V druhé komoře s elektrodami se protony vracejí zpátky z vody, její kyselost klesá k normálu a voda se vypouští zpět do oceánu. V určitých intervalech se vymění polarita elektrod v komorách, aby nedošlo k jejich úplnému vyčerpání a zahlcení. Uvedené procesy spotřebují dramaticky méně energie než pohlcování oxidu uhličitého ze vzduchu.

 

Tvůrci nového systému odhadují náklady na pohlcení 1 tuny oxidu uhličitého na zhruba 56 dolarů. Tato částka ale nezahrnuje náklady mimo elektrochemický systém. Pro obsluhu systému ale bude možné využít další zařízení, které zpracovávají velké objemy mořské vody, jako jsou například odsolovací provozy.

 

Literatura

New Atlas 17. 2. 2023.

Energy & Environmental Science online 13. 2. 2023.

Datum: 19.02.2023
Tisk článku



Diskuze:

při pohledu na vápencová pohoří

Eva M,2023-02-23 13:30:14

při pohledu na vápencová pohoří mám dojem, že k "odstraňování CO2 z mořské vody" - pokud by teda bylo záhodno - se nabízejí spíš osvědčené biologické metody...

Odpovědět

CO2 - technický plyn

Václav Motl,2023-02-21 08:20:56

Tady někdo našel cestu výroby technického CO2
z již vázaného a oxidu uhličitého?
Asi zydrogenuhličitanu sodného rozpustěného ve vodě.ě

Odpovědět

Zakopávat dřevěné uhlí.

Jiří Pospíšil,2023-02-21 00:12:17

Jo, na to už přišly amazonské civilizace a zůstala po nich jen ta terra preta. Jedna z nejůrodnějších zemin. Ti fakt zakopávali dřevěné uhlí.
Ale jinak je to zase pěkná cvokárna a dojiči dotací celý ten pitomý zelený úděl dobře roztáčejí.
Myslím, že jsme se definitivně zbláznili.

Odpovědět


Re: Zakopávat dřevěné uhlí.

D@1imi1 Hrušk@,2023-02-25 09:12:04

Dík za zajímavé doplnění znalostí, terru pretu jsem neznal. A dlouhodobě jsem si kladl otázku, jestli nespálené uhlíky (např. při táboráku) znečišťují přírodu. Takže je to přesně naopak :-)

Odpovědět

Nemám důvěru k tvrzení

Miroslav Gretschelst,2023-02-20 18:05:21

že to mikroskopické množství CO2 v ovzduší může způsobit takové dramatické oteplování. Bohužel, neumím to sám spočítat a přes veškerou snahu se mi nepodařilo nalézt výpočet skleníkového efektu v závislosti na složení plynu (atmosféry). Pokud to ale pravda je, pak jsem vděčný za každou další milióntinu tohoto plynu v atmosféře, zvlášť, když ve výpisu z banky porovnávám výši svého důchodu s platbou za vytápění bytu a ohřev vody. Jsou ale i jiné názory, např.:
https://www.youtube.com/watch?v=P7nIJMdXArs
Pak považuji za vysloveně škodlivé vynakládat další prostředky na jeho likvidaci!

Odpovědět


Re: Nemám důvěru k tvrzení

Florian Stanislav,2023-02-20 19:38:55

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/7/7c/Atmospheric_Transmission.png/800px-Atmospheric_Transmission.png
Zjednodušeně. Průměrná teplota Zeměmě je asi 15 °C, tomu opovídá infračervené vyzařování s maximem asi 10,3 mikrometrů . Vyzařuje se tedy v oblasti tzv. okna vodních par. Vodní páry i tak tvoří asi 2/3 skleníkového jevu, ale právě v tom okně vodních par pohlcuje CO2. Takže IR záření, co by se vyzářit mohlo do vesmíru se z části pohltí díky CO2. A pak nastává silná zpětná vazba --> tání ledovců, změna albeda, uvolňování CO2 z oceánské vody, kde je ho opravdu hodně.
Postup v článku :"V první z nich se působením elektrod uvolňují do vody protony, které vodu okyselují. Přitom dochází k přeměně rozpuštěných bikarbonátů na plynný oxid uhličitý, který je odsáván pomocí vakua. V druhé komoře s elektrodami se protony vracejí zpátky z vody, její kyselost klesá k normálu a voda se vypouští zpět do oceánu."
Působí to hezky, místo elektronů mezi elektrodami se sledují protony.
CO2 z mořské vody jsme vytěžili a máme ho. Jenže řešený oroblém je ho nemít, to je odstranit z kontaktu a rovnováh s atmosférou.

Odpovědět


Re: Nemám důvěru k tvrzení

Jan_ Rabas,2023-02-20 21:45:24

Kéž by to tak bylo. Ale nejsem si jist, zda oteplení u nás paradoxně nepřinese ochlazení. Pokud se opravdu oteplí, přestane fungovat Golfský proud, díky kterému u nás máme relativně teplé zimy, a čeká nás zde počasí, jako mají třeba v Kanadě v Calgary. A to fakt nechcete, podívejte se na měsíční průměrné teploty, průměrné teploty jsou o 5 a 7 stupňů nižší, u nás je teď pod nulou jen leden a to ještě jen trochu, -1.4, pokud přestane fungovat Golfský proud, bude tu pod nulou od listopadu do března a to průměrné teploty v lednu skoro -8, v únoru -6. Co na to Váš důchod, až platby za teplo vzrostou ne o trochu, ale několiknásobně?

Odpovědět


Re: Re: Nemám důvěru k tvrzení

Miroslav Gretschelst,2023-02-21 11:03:32

Strašíte dobře. Ale co nějaké důkazy pro vaše tvrzení? Důkazy, o kterých se může KAŽDÝ přesvědčit, že takto příroda funguje.

Odpovědět


Re: Re: Re: Nemám důvěru k tvrzení

Jan_ Rabas,2023-02-21 11:24:32

K čemu z toho myslíte konkrétní důkazy? Co se týká teplot, tak to lze ověřit poměrně snadno. Stačí se podívat na zeměpisnou šířku a projít si města a oblasti, která zde leží, a podívat se, jaké faktory tam podnebí ovlivňují, tedy třeba pobřeží/vnitrozemí, odkud kam fouká a podobně. A zrovna Calgary a Praha jsou na tom polohou velmi podobně, 50-51 stupňů zeměpisné šířky, a to, proč je zde mnohem tepleji, než jinde ve stejné zeměpisné šířce, je známé a snadno dohledatelné prakticky všude.
No a to, čím je Golfský proud poháněj, je obyčejná fyzika, na tom také není co dokazovat, zdrojů je opět celá řada. Nestraším a netvrdím, že se Golfský proud zastaví a v Evropě nastane doba ledová, jen jsem chtěl upozornit, že byste se měl zamyslet nad tím, že globální oteplení neznemená, že nebudete muset topit, ale může to být naopak a ještě to může být provázeno razantním zvýšením například vody a potravin, protože změny budou i v charakteru počasí, kde místo klasických dešťů bude jen kombinace sucha a přívalových srážek. Takže ano, na světě bude v průměru tepleji, ale u nás se to projeví naopak dlouhými a tuhými mrazy, neúrodou a obrovskými škodami způsobenými přírodními pohromami, od požárů až po povodně. A samozřejmě je tu i sociální aspekt, protože řada míst se stane neobyvatenými a ti lidé budou muset někam jít... Takže Vás nestraším, jen předkládám témata k zamyšlení :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Nemám důvěru k tvrzení

Miroslav Gretschelst,2023-02-21 16:47:46

Je mi líto, ale nenabízíte nic, co by mi dovolovalo ověřit všeobecné tvrzení, že zvyšování obsahu kysličníku uhličitého povede ke katastrofě. Na základě čeho se pak mám zamyslet, "že globální oteplení neznamená, že nebudu muset topit" atd? V původním příspěvku jsem psal, že nenalézám výpočet skleníkového efektu v závislosti na složení plynu (atmosféry). Můžete mi tato data poskytnout? To bych se pak mohl zamýšlet, pokud bych viděl, že jsou to údaje věrohodné. Také jsem uvedl odkaz na jiný názor, kde se uvádí, že podíl lidstva na zvyšování obsahu CO2 v atmosféře je zanedbatelný. Můžete mi poskytnout data, která dokazují opak? A jsou další rozpory, které ani neuvádím, to by byl další článek, na jehož text nemám kvalifikaci a skládal by se jenom ze samých otázek. Například jaký podíl sopek je aktivních na souši a jaký pod hladinou oceánů? Jaký tepelný roční výkon představují výrony podmořských sopek? Kolik skleníkových plynů do oceánů ročně vychrlí podmořské sopky? Jak se energie podmořských sopek podílí na existenci podmořských proudů? Jaká je předpověď aktivity podmořských sopek a na základě čeho? Jak jsou tato data zahrnuta, do klimatických výpočtů? Jak se určuje průměrná teplota atmosféry? A do jaké výšky? Jak se určuje průměrná teplota oceánů? Atd., atd. Můžete takové informace poskytnout? Pokud ano, prosím napište o tom článek a uveřejněte ho na všech možných místech, ať si můžu přečíst taky jeho recenze!

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Nemám důvěru k tvrzení

Jan_ Rabas,2023-02-21 17:32:31

Trochu jste to popletl a pomíchal. Netvrdím, že za nárůstem čehokoliv je lidská činnost, ani že je v našich silách tento trend zvrátit. A ani nechci odporovat ničemu, co jste uvedl. Klidně můžete mít pravdu. Reagoval jsem pouze na Vaši vděčnost za každé navýšení CO2, protože Vám globální oteplení ušetří za topení. Nic víc. Naložte s tím jak uznáte za vhodné :-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nemám důvěru k tvrzení

Miroslav Gretschelst,2023-02-21 18:37:10

Děkuji, i když jsem doufal, že ten článek napíšete. Jinak snažil jsem se neuhýbat od svého původního příspěvku.

Odpovědět


Re: Nemám důvěru k tvrzení

Miroslav Stuchlík,2023-02-25 00:16:46

Souhlas. Ono vůbec v tom Green Dealu nejde o CO2, oteplování, ochranu přírody. Zatím vše, co rudozelení vymysleli (OZE, pálení biomasy, autíčka na baterky, ...), přírodě i lidem jen ublížilo.
Dnrešní rudozelení se nijak neliší od komunistů, taky si myslí, že poručí větru, dešti. A taky to dopadne katastrofálně.

Odpovědět

Jan Mojžíš,2023-02-20 14:14:19

Hezký den , zeptám se přihlouple: Je opravdu CO2 v atmosféře takový problém? Není to jen ideologický a politický konstrukt? Dle korektních výpočtů RF se při zdvojnásobení obsahu CO2 (při dnešních 380 na 760 jednotek) v ideálních podmínkách v atmosféře zvýší RF pouze asi o 11 procent, což je vzhledem k ostatním vlivům zanedbatelné. Nepřeceňuje se příliš (úmyslně) úloha CO2 ?

Odpovědět


Re:

D@1imi1 Hrušk@,2023-02-20 14:40:28

Asi se v modelech hodně počítá s pozitivními zpětnými vazbami. Vyšší teplota má vliv na:
- Více vodních par ve vzduchu (skleníkový plyn)
- Tání ledovců (snížení albeda Země)
- Uvolňování rozpuštěného CO2 z oceánů (tam je ho docela dost a při vyšší teplotě klesá rozpustnost)
- Vyšší teploty nastartují uvolňování metanu z permafrostu

Takže kdyby šlo jen o skleníkový efekt toho oxidu uhličitého, který přímo vypustil člověk, ten vliv na klima by nebyl tak velký. Naopak je docela pravděpodobné, že kdybychom teď přestali CO2 vypouštět zcela, ty oteplovací procesy by pokračovaly setrvačností ještě několik desetiletí nebo staletí.

A pokud jde o přesnou kvantifikaci jednotlivých vlivů a předpovědí, ta je podle mého názoru nemožná. Jde o příliš složitý systém.

Odpovědět


Re: Re:

Jan Mojžíš,2023-02-20 15:38:49

Při podmořském výbuchu sopky Tonga v 1/2022 se dle výpočtu NASA zvýšil obsah vodních par, tedy skleníkového plynu s koeficientem RF mnohonásobně vyšším než CO2 v atmosféře celosvětově o 5 až 10 procent. Klima je tím rozkolísáno na 5 let. Dle modelů IPCC by při takovémto zvýšení mnošsví SP mělo dojít min. ke globální katastrofě. Nic takového se nestalo , kromě více srážek a větších klim. výkyvů jsme to téměř nezaznamenali. Všechna média o tomto faktu mlčí, vědecká obec mlčí také. Vypadá do , že klimatické predikce klimatických ideologů nefungují, protože jejich primárním cílem není prezentovat skutečnost, ale navozovat atmosféru strachu. Budu hrozně rád, pokud je má obava či domněnka chybná......

Odpovědět


Re: Re: Re:

Martin Drašner,2023-02-21 07:53:58

Jestli to není tím, že dokumenty IPCC vycházejí zejména z modelů - a pak už záleží kdo takový model, s jakými proměnnými a algoritmy, vytvořil a jaká data dp něj nasypal - zda pouze ta, která vyhovují jeho (světo)názoru, nebo jen ta relevantní. Vůbec mám pocit, že odkazů na glaciology, dendrology a podobné "tvrdé" obory je tam pramálo.

Odpovědět

Libor Zak,2023-02-20 12:30:37

Tohle všechno je šílenost množství emisí CO2 způsobené lidmi je cca 1 až 3% celkových světových emisí způsobených biologickými procesy na souší a v oceánech, sopkami a dalšími vlivy. A oxid uhličitý se na skleníkovém jevu podílí maximálně 30% zbytek padá na vodní páru a další skleníkové plyny. Takže podíl lidských emisí na skleníkovém jevu Země je 0,3 až 1% !. Kdyby byla planeta tak choulostivá, tak už dávno zahynula. Ale nicméně otepluje se. Asi. V těch zmanipulovaných datech na objednávku už se nevyzná vůbec nikdo. A druhy vymírají, to je neoddiskutovatelné. Jenže proč? Prost lidí je moc. A ne v Evropě a USA. Kácí se lesy, plundruje půda v oblastech s vysokou erozí. Pár let se pěstují plodiny a pak už to nejde. Tak se kácí dál. A CO2 nemá co pohlcovat. Lesy neochlazují zem pod nimi, takže se okolí otepluje a odpařuje se další a další voda. Ta se sice odpařuje i z lesů a velkém, ale tím dochází k ochlazováním vzduchu a způsobuje to kondenzaci vlhkosti z mraků a déšť. Erodovaná poušť nic takového nedělá.
Problém nejsou emise, problém je málo lesů a špatné hospodaření s půdou.
Ale dokud budou vycházet podobné články a dokud se bude plýtvat penězy za podobně nesmyslné blbosti, jako je takhle plovoucí hovadina těžící CO2 z vody, tak se skutečný problém nikdy řešit nebude. Ten totiž není v ničím ekonomickém zájmu. Co dělali nejbohatší lidé planety posledních několik desetiletí ve snaze zachránit své investice před čím dál víc hrozící světovou ekonomickou katastrofou? Ano, nakupovali zemědělskou půdu po celé planetě. A je tedy v jejich zájmu, aby se na ní místo kukuřice, řepky, avokáda a olejných palem vysadily lesy? Na to ať si každý odpoví sám.

Odpovědět

Libor Zak,2023-02-20 12:29:37

Tohle všechno je šílenost množství emisí CO2 způsobené lidmi je cca 1 až 3% celkových světových emisí způsobených biologickými procesy na souší a v oceánech, sopkami a dalšími vlivy. A oxid uhličitý se na skleníkovém jevu podílí maximálně 30% zbytek padá na vodní páru a další skleníkové plyny. Takže podíl lidských emisí na skleníkovém jevu Země je 0,3 až 1% !. Kdyby byla planeta tak choulostivá, tak už dávno zahynula. Ale nicméně otepluje se. Asi. V těch zmanipulovaných datech na objednávku už se nevyzná vůbec nikdo. A druhy vymírají, to je neoddiskutovatelné. Jenže proč? Prost lidí je moc. A ne v Evropě a USA. Kácí se lesy, plundruje půda v oblastech s vysokou erozí. Pár let se pěstují plodiny a pak už to nejde. Tak se kácí dál. A CO2 nemá co pohlcovat. Lesy neochlazují zem pod nimi, takže se okolí otepluje a odpařuje se další a další voda. Ta se sice odpařuje i z lesů a velkém, ale tím dochází k ochlazováním vzduchu a způsobuje to kondenzaci vlhkosti z mraků a déšť. Erodovaná poušť nic takového nedělá.
Problém nejsou emise, problém je málo lesů a špatné hospodaření s půdou.
Ale dokud budou vycházet podobné články a dokud se bude plýtvat penězy za podobně nesmyslné blbosti, jako je takhle plovoucí hovadina těžící CO2 z vody, tak se skutečný problém nikdy řešit nebude. Ten totiž není v ničím ekonomickém zájmu. Co dělali nejbohatší lidé planety posledních několik desetiletí ve snaze zachránit své investice před čím dál víc hrozící světovou ekonomickou katastrofou? Ano, nakupovali zemědělskou půdu po celé planetě. A je tedy v jejich zájmu, aby se na ní místo kukuřice, řepky, avokáda a olejných palem vysadily lesy? Na to ať si každý odpoví sám.

Odpovědět


Re:

Jirka Naxera,2023-02-20 14:47:51

Rejpava otazka - nejsou emise CO2 (nebo cehokoli jineho) z biologickych zdroju z principu neutralni?

Stejne tak lesy CO2 nepohlcuji (opet, pokud ano, tak by rostl jejich objem, coz nepozorujeme). Les proste do sebe absorbuje nejake mnozstvi uhliku, ale to je vse, dal je to vicemene uzavrene.

Se zbytkem vicemene souhlas, tech ekologickych prusvihu je mnohem vice, a "vsechny zdroje sveta" se zameruji spise smerem, jak je vyzdimat do soukromych kapes, nez na samotne reseni katastrofy :-(

Odpovědět

Bez hnojiva?

Martin Drašner,2023-02-20 08:23:03

Takže jímat CO2 na pevnině už nestačí? Ještě zbavit bioplankton možnosti budovat si schránky?

Odpovědět


Konečně čísla

D@1imi1 Hrušk@,2023-02-20 08:59:24

Jímat z mořské vody BY dávalo mnohem větší smysl než z atmosféry a o plankton bych se nebál - zdaleka ne všechen CO2 by se podařilo vychytat. Ale hlavně je celá ta myšlenka na zachytávání nebetyčná blbost a plýtvání zdroji. Největší koncentrace CO2 je na komínech elektráren a kdybychom ho uměli efektivně a s přiměřenými náklady ukládat pod zem, dávno bychom to dělali.

Nápadům na zachytávání CO2 věří buď úplní techničtí a ekonomičtí analfabeti a nebo naopak vychytrálci, kteří z toho chtějí něco trhnout. Jsem vděčný, že tento článek konečně narovinu uvádí také čísla, ze kterých si každý může udělat úsudek, jestli jde o efektivní nakládání se zdroji (které by šlo použít např. na výstavbu JE). A to ještě článek mlčí o nákladech na samotné ukládání CO2 pod zem.

Odpovědět


Re: Konečně čísla

Petr Nováček,2023-02-20 10:21:04

CO2 se nemusí jen ukládat pod zem, ale dá se sloučit s vodíkem a vyrábět tak zemní plyn. V případě přebytků EE se jedná o možnost ukládání energie.

Odpovědět


Re: Re: Konečně čísla

D@1imi1 Hrušk@,2023-02-20 10:59:32

Pokud by se v budoucnu rozjela průmyslová syntéza uhlovodíků z CO2, tak jak jsem psal - největší koncentrace CO2 je na komínech elektráren. Zachytávání z atmosféry/mořské vody je totéž, jako pouštět odpadní vodu do řeky a pak se o deset kilometrů dál snažit to svinstvo z řeky nějak vyčistit, místo abychom čistili rovnou tu odpadní vodu.

Pokud někomu skutečně záleží na klimatu, nikoliv na ekobyznysu, ať namíří prostředky tam kde přinesou největší efekt. Dokud vyrábíme i tu přiblbou elektřinu pálením fosilních paliv, je zachytávání CO2 (odkudkoliv) mrháním zdroji.

Jo a kdyby si někdo myslel, že po opuštění fosilní energetiky už žádné efektivnější zdroje CO2 na syntézu uhlovodíků mít nebudeme, tak zapomíná na cementárny. Ty budou produkovat kvanta CO2, i kdyby je poháněl jaderný reaktor. Takže zachytávání (ani z oceánu) fakt NE.

Odpovědět


Re: Re: Re: Konečně čísla

Jirka Naxera,2023-02-20 14:50:42

Rejp, ne vasim smerem: Pokud tu elektrarnu pohanite jadrem, tak z toho kominu (teda z chladici veze) jde maximalne cista para. Ale proc nekam jit primo, kdyz muzeme jit oklikou a jeste si pred cestou dobrovolne zlomit nohu ;-)

Odpovědět


Re: Re: Re: Konečně čísla

Petr Nováček,2023-02-21 15:45:15

Jenže ona ta fosilní elektrárna pojede v době, kdy nepojedou větrníky a soláry, takže by jste musel zachytaný CO2 někde skladovat a pak teprve použít.
Naopak z mořské vody lze CO2 separovat v době, kdy jsou velké přebytky z OZE - třeba větrníků. Tuto přebytečnou energii využít na výrobu CO2 a H2. Ty smíchat a vyrobit zemní plyn. Bude to vyžadovat velké množství energie, ale budovatelské úsilí v oblasti větrníků a solárů v EU nepoleví a budeme mít problém kam s elektřinou.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Konečně čísla

D@1imi1 Hrušk@,2023-02-21 16:05:19

I Vy provokatére ;-)
Fosilní elektrárna nemá vůbec existovat pokud tedy někdo myslí boj proti CO2 vážně. Jádro známe šedesát let. No a na výrobu uhlovodíků vám zbyde ještě dost CO2 z cementáren, které může pohánět třeba jádro nebo i ty OZE.

Odpovědět


Re: Re: Konečně čísla

Martin Drašner,2023-02-21 07:57:57

Na to ovšem potřebujete energii. Hodně energie. A tu vám OZE (občasné zdroje energie) ma rozdíl od jádra, plynu a uhlí prostě neposkytnou. Takže jako vždycky, když se soudruzi do něčeho pustí...

Odpovědět


Re: Re: Re: Konečně čísla

Petr Nováček,2023-02-21 12:28:26

V EU se zvyšuje se úsilí v budování větrníků a solárů, takže energie bude dost.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Konečně čísla

Miroslav Stuchlík,2023-02-25 00:22:11

Do bude akorát blackoutů až zavřeme uhelné a plynové elny.

Odpovědět


Re: Konečně čísla

Martin Pravda,2023-02-20 12:23:35

Jistěže, největší koncentrace je vždy u zdroje. Ovšem schlazovat spaliny bude asi energeticky ještě mnohem více nákladnější, než promíchat je s ovzduším a těžit oxid uhličitý přímo ze vzduchu. A bude-li těžba z mořské vody ještě efektivnější pro řešení stávajícího stavu. Na výstavbu nových JE bude potřeba ohromné množství elektrické energie. Nehledě na to kde a kdy se postaví...

Odpovědět


Re: Re: Konečně čísla

D@1imi1 Hrušk@,2023-02-20 12:36:55

Zchlazení spalin? Např. na komínu tepelné elektrárny mají spaliny kolem 45°C, protože jsou před tím sprchovány protiproudem vápenného mléka kvůli odsíření.
Zbytek, co píšete, nedává vůbec smysl a nebudu se k tomu hlouběji vyjadřovat.

Odpovědět


Re: Re: Re: Konečně čísla

Martin Pravda,2023-02-20 13:25:06

Jistěže, EU si vytyčila nový závazek. Umístění nových jaderných elektráren proto nebude problém. Ani přes nesouhlas místních...
Samotné věci jako územní řízení nebo stavební řízení nebude vyžadovat čas, stavbu nových budov potřebných pro návrhy, posouzení, vyjádření a akceptaci i bez odporu protestujících. Včetně k tomu nutné elektrické energie, která bude masivně potřeba pro realizaci.
Stavba JE samotné nebude doufejme časově prodlužována. Už tak je jejich časová návratnost příliš dlouhá. Při fosilních zdrojích, které by při efektivním odstranění uhlíku třeba z vody byly prospěšnější.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Konečně čísla

Jirka Naxera,2023-02-20 14:55:19

Nejak si rikam, ze kdyby se podobnym zpusobem, jak se resi ekologicka katastrofa, resila druha svetova valka, tak nez se vykoupily pozemky pro letiste, ziskalo vetsinu akcii v prumyslovych podnicich a vyplatilo minoritni akcionare, aby se mohlo vubec zacit zbrojit, tak tu ted Hitler vladne i v Antarktide.

Jako na jednu stranu jsem vsemi deseti pro demokracii, ale neda mi si nevsimnout, ze hasic pri zasahu taky neceka na majitele auta ktere blokuje hydrant, a nikdo mu to nevycita.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Konečně čísla

Martin Pravda,2023-02-20 15:47:22

Ovšem zasahující hasič postupuje podle zákona. Jsme-li liberální demokracií, ne autokracií, nic jiného nezbyde. "Stav ohrožení" přitom můžou upravit voliči. "Umisťování", projektování a výstavba JE na to trvá bohužel příliš dlouho.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Konečně čísla

D@1imi1 Hrušk@,2023-02-20 16:37:40

Jistě. Máme liberální demokracii, abychom ochránili práva placených exhibicionistů přilepovat se k asfaltu a dochucovat obrazy. Ale za co ti exhibionisté bojují, vlastně vůbec není podstatné, že?

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Konečně čísla

Martin Pravda,2023-02-20 17:30:39

Je to nepodstatné. Liberální demokracii to dosud neohrožovalo. Nezbyde než "věřit", že to překoná jako při dřívějších ohroženích. Ovšem to neznamená, že není potřeba pokračovat v dalším hledání všeho, co bude co nejudržitelněji napájet stále se rozšiřující se lidský život na planetě (a asi i mimo ni).

Odpovědět


D@1imi1 Hrušk@,2023-02-20 17:50:58

Tak si hledejte, hlavně hlavně zbytečně nepřekážejte, když se někdo snaží prosazovat skutečně funkční energetická řešení.

Odpovědět


Re:

Martin Pravda,2023-02-20 18:35:46

Jsou-li ta prosazovaná skutečně funkční energetická řešení udržitelná. Akademická otázka na níž mají různé vědní disciplíny odlišnou odpověď.

Odpovědět


Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2023-02-20 18:48:48

Za jakou vědní disciplínu hovoříte?

Odpovědět


Re: Re:

D@1imi1 Hrušk@,2023-02-21 11:28:19

Ještě k té udržitelnosti. Lidská civilizace není ve fázi, kdy by mělo smysl zavádět trvale udržitelná řešení. Dochází k překotnému vývoji nejen technologickému, ale také populačnímu, geopolitickému a sociálnímu. Ani zastánci jaderné energetiky nepočítají s tím, že by reaktory III. generace měly být konečným energetickým řešením lidstva. Ale jsou tím nejlepším, co je v současné fázi lidského vývoje použitelné s ohledem na ochranu přírodních zdrojů.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Konečně čísla

Martin Drašner,2023-02-21 08:06:41

Hledat ano, ale prosazovat masivně neefektivní a nevyladěné systémy je hloupost. Ale část světa, třeba Kanda, USA a většina Evropy už nežije v liberální, ale liberalistické dikaíomakracii, jak by si povzdechl Diogenés (vládě nárokových skupin).

Odpovědět


Re: Re: Re: Konečně čísla

D@1imi1 Hrušk@,2023-02-25 09:07:44

Oprava: Nejde o vápenné mléko ale o suspenzi mletého vápence (vápenný hydrát by beztak hned zreagoval s CO2 ve spalinách na CaCO3). A ty spaliny se po odsíření ještě zpětně ohřívají ve výměníku o pár desítek stupňů, aby se lépe rozptýlyly.

Odpovědět

Dávno vymyšlené

Mojmir Kosco,2023-02-20 07:50:49

Stačí jakoukoli biomasu opětovně zakopat pod zem...

Odpovědět


Re: Dávno vymyšlené

D@1imi1 Hrušk@,2023-02-20 07:58:31

Pokud chcete zvýšit skleníkový efekt, zakopejte biomasu. Uvolňující se CH4 vám pomůže dosáhnout vašeho cíle.

Pokud byste chtěl "stáhnout" z atmosféry část uhlíku, musíte zakopávat dřevěné uhlí.

Ale IMHO až se ekosystémy adaptují na vyšší teploty, budeme za vyšší koncentraci CO2 v atmosféře rádi - rostliny díky němu lépe porostou.

Odpovědět


Re: Re: Dávno vymyšlené

Mojmir Kosco,2023-02-21 07:33:11

Samozřejmě jedna věta je zkratka.prirodni postupy dlouhodobě vázací uhlík je známý a lidstvem ve formě zejména fosilních paliv využít.predpokladam že se jedná zejménaineralizqce jedná o mineralizaci a transformaci (uhlí a vapenac) ropa a zemní plyn, uložení v půdě ve formě dlouhodobého humusu ,nebe ve formě metahydratu.... A jistě existují i další .Skoro všechny tyto procesy umíme zopakovat ...V návaznosti i prohnani biomasy bioplynkou váže ve formě digestatu hodně uhlíku ...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz