Několik postřehů k OZE  
Využití obnovitelných zdrojů energie pro výrobu bezemisní elektřiny roste, ale není to bez problémů.

Tím nejzásadnějším problémem u obnovitelných zdrojů je nestabilita dodávek energie, dalším pak rostoucí náklady na budování přenosové soustavy. Přičemž největší překážkou ve využívání přebytků zelené elektřiny jsou omezené možnosti její akumulace. Kdy na první pohled ideálním řešením se může zdát ukládání energie do vodíku. Podstatou tohoto systému je využití přebytků elektrické energie ze solárních či větrných elektráren k výrobě vodíku elektrolýzou vody a jeho jímání s následným skladováním pro pozdější použití, jak nám to naplánovala Evropská komise. Jenže vědecké týmy politiky již delší dobu varují, že vodík má nepřímé dopady na oteplování. Tedy ukládání energie z obnovitelných zdrojů do vodíku asi nebude to pravé ořechové. Neboť nedávný výzkum odhalil, že dopady emisí vodíku na oteplování jsou vyšší, než se dříve předpokládalo.

Schéma diabatického CAES systemu. Kredit: Energy Systems and Energy Storage Lab
Schéma diabatického CAES systemu. Kredit: Energy Systems and Energy Storage Lab

 

Přítomnost vodíku v troposféře totiž zvyšuje poločas rozpadu silného skleníkového plynu metanu (CH4) prostřednictvím konkurenční reakce s hydroxylovým radikálem (OH). A nevyhnutelný únik vodíku pro jeho malou molekulu tak může mít za následek nepřímé globální oteplování, které bude kompenzovat snížení emisí skleníkových plynů v důsledku přechodu z fosilních paliv na vodík. K úniku vodíku zpravidla dochází při jeho skladování a transportu, přičemž nepomůže ani to, že je přepravován jako kryogenní kapalina, když se díky jeho velmi nízkému bodu varu nelze vyhnout vypařování. Ostatně tým z institutu CICERO v Oslu už v roce 2020 zveřejnil na svých webových stránkách předběžný výzkumný dokument Atmospheric Impacts of Hydrogen as an Energy Carrier, kde bylo řečeno: „Emise vodíku do atmosféry mohou velmi pravděpodobně nepřímými účinky způsobit globální oteplování. Mohou také způsobit narušení ozonové vrstvy a ovlivnit znečištění ovzduší.“

Nakonec i podle majitele automobilky Tesla a společnosti Space X, vizionáře Elona Muska, bychom měli už konečně pochopit, že energii vyrobenou v obnovitelných zdrojích ukládat do vodíku nedává smyl. Neboť elektrolýza, kterou se zelený vodík vyrábí, je neefektivní a ukládání vodíku pro jeho malou molekulu je příliš komplikované a drahé. A jak v rozhovoru pro Financial Times prohlásil: „Množství energie potřebné k výrobě vodíku a jeho převedení do kapalné formy je ohromující. Je to ta nejhloupější věc, jakou si pro skladování energie dokážu představit.“


Nikoho asi nepřekvapí, že za slibnější řešení Elon Musk, spolu s většinou stoupenců elektromobility, považuje lithium-iontová bateriová úložiště, kdy se experimentuje i s použitými bateriemi z elektromobilů, pro které automobilový průmysl hledá využití. Ve skutečnosti však energetická hustota lithium‑iontových akumulátorů není až tak převratná, mají poměrně malou životnost a vydrží omezený počet nabíjecích cyklů, kromě toho jejich kapacita klesá při nízkých teplotách. Je pravda, že probíhá intenzivní výzkum a vývoj, mimo jiné s cílem snížit investiční náklady, které zatím brání masivnějšímu využití toho systému. Ale jak se ukazuje, pokud budeme spoléhat jenom na tato úložiště, problém s ukládáním energie se tím nevyřeší. Je tedy zřejmé, že bude třeba začít uvažovat i jiné systémy.


Třeba skladování vzduchu, nazývané Compressed Air Energy Storage (CAES). Výhodou CAES je především to, že umožňuje ukládat energii v opravdu velkém měřítku, což je překážka pro elektrochemické bateriové technologie. První patent na skladování stlačeného vzduchu v hlubokém podzemí, jako prostředek k ukládání elektrické energie, byl vydán roku 1948 v USA. A první CAES elektrárna na světě o výkonu 290 MW byla uvedena do provozu v roce 1978 v německém Huntorfu. Ta byla primárně zaměřena na skladování elektrické energie vyrobené v méně flexibilních uhelných a jaderných elektrárnách během období nízké poptávky a na zpětné napájení sítě v období vysoké spotřeby. Dalším motivem pro stavbu tohoto zařízení byla kapacita studeného startu a schopnost regulovat frekvenci sítě. V roce 1991 byla pak do provozu uvedena elektrárna CAES nad solnou kavernou u města McIntosh v Alabamě ve Spojených státech, která původně poskytovala výkon 110 MW, ale v roce 1998 byly přidány dva další generátory a její instalovaný výkon tak činí 226 MW. Klíčovými aplikacemi tohoto projektu jsou časový posun v dodávce elektrické energie, rezervní kapacita elektrického napájení a regulace frekvence.

Před dokončením je gravitační baterie (Energy Vault's system) nedaleko Šanghaje. Kredit: Energy Vault 
Před dokončením je gravitační baterie (Energy Vault's system) nedaleko Šanghaje. Kredit: Energy Vault

 

Zájem o CAES elektrárny nějaký čas opadal, avšak přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům ho opět oživil. Je stimulován rostoucí poptávkou po rezervách v elektrické síti, aby se vyrovnaly odchylky mezi uvažovanou a skutečnou výrobou energie z obnovitelných zdrojů. Navíc takovéto úložiště energie umožňuje vyrovnávat v elektrické síti kolísání a tlumit špičkové a minimální energetické stavy, aby dodávka elektřiny ze sítě mohla být na konzistentní průměrné úrovni. Není tak divu, že na konci loňského května čínská společnost Huaneng Group v provincii Ťiang-su dokončila výstavbu projektu, který tu umožňuje skladovat 300 MWh ve formě stlačeného vzduchu. V té době se pro úložiště elektrické energie na stejném principu rozhodlo i město Broken Hills v Austrálii, kde by se do stlačeného vzduchu mělo ukládat až 1,5 GWh energie.


V některých novějších zařízeních, jako u projektu Adele německé energetické společnosti RWE, uvedeného do zkušebního provozu v roce 2013 ve Stassfurtu, se při ukládání vzduchu vytvořené teplo uchová a využije při adiabatické dekompresi. Systémy AA CAES (Advanced Adiabatic Compressed Air Energy Storage) významně zvyšují celkovou účinnost zařízení tím, že se teplo vznikající při ukládání vzduchu přechodně uchovává v zásobníku tepla a při odebírání chladného stlačeného vzduchu se při jeho ohřívání pro turbínu využije. Jinak řečeno, teplo vznikající při stlačování vzduchu se u běžných úložišť uvolňuje do okolí nevyužité, kdežto zde se energie ve formě tepla neztrácí, zůstává v procesu a znovu se využívá pro výrobu elektřiny, čímž přispívá ke zvýšení účinnosti celého systému až na 70 %. A takováto účinnost se již blíží účinnosti PVE, tedy přečerpávacích vodních elektráren.


Ale je také již využívána akumulace elektrické energie na bázi zkapalněného vzduchu, zvaná Liquid-Air Batteries (LAB). Fyzikální princip zkapalňování vzduchu je dlouho známý, například Hampson-Lindeova metoda zkapalňování plynů byla patentována v roce 1895. Akumulaci energie na bázi zkapalněného vzduchu dnes podporuje Velká Británie. Například technologie od MAN Energy Solutions, využívaná společností Highview Power, má kapacitu 250 MWh a může tak napájet až 200 000 britských domácností po dobu pěti hodin. Toto zařízení je určeno ke skladování přebytkové energie z obnovitelných zdrojů v Traffordském energetickém parku na okraji Manchesteru.


Společnost Highview Power, registrovaná v Anglii a Walesu, využívající kapalný vzduch jako úložné médium, se spojila s finskou společností Citec na modularizaci systému skladování energie, zvaného CRYOBattery. Díky zjednodušenému designu a efektivnímu inženýrství od společnosti Citec lze standardní konfiguraci CRYOBattery 50 MW/500 MWh snadno a nákladově efektivně rozšířit až na několik gigawatthodin, což umožňuje energii ukládat na několik týdnů, nikoli pouze na několik hodin nebo dnů. Ale není bez zajímavosti, že se u nás v roce 2018 na ČVUT objevila případová studie, zabývající se akumulací energie s využitím zkapalňování vzduchu, a to pro uhelnou elektrárnu Tušimice, kdy hlavním cílem zde navrhovaného zařízení mělo být vyhlazování dynamicky se měnící poptávky po dodávce elektrické energie.


V případě ukládání elektrické energie se do zorného pole inženýrů vetřel i plyn zelenými aktivisty považovaný za největšího škůdce naší planety, totiž kysličník uhličitý (CO2). Jedná se o princip zkapalňování a opětovného vypařování plynu, který se do úspěšného konce podařilo dotáhnout italskému startupu Energy Dome se sídlem v Miláně. A jejich technologie, využívající kysličník uhličitý, už umožňuje solárním parkům nákladově efektivní skladování elektřiny. Neboť CO2 je jeden z mála plynů, který lze kondenzovat a skladovat jako kapalinu pod tlakem při teplotě okolí, což umožňuje skladovat energii v uzavřeném termodynamickém procesu, bez nutnosti extrémních kryogenních teplot.


Asi tou nejznámější a nejdéle užívanou možností ukládání elektřiny je akumulace hydraulická, v podobě přečerpávacích vodních elektráren (PVE), které slouží jako akumulátor elektrické energie z jiných zdrojů a pokrývají zatížení ve špičkách. Jenže ty díky zeleným politikům a klimaaktivistům již upadají v nemilost kvůli metanu přispívajícímu ke globálním změnám klimatu, tvořícímu se v kalu vodních nádrží, i když je hydraulická akumulace elektrické energie lidmi využívána téměř 100 let. Vždyť i ta naše nejstarší přečerpávací elektrárna, na řece Úhlavě u osady Hamry, byla uvedena do provozu 6. prosince 1930. Popravdě řečeno, místa pro přečerpávací a akumulační vodní elektrárny, připravené naběhnout na plný výkon během několika minut, u nás stejně už žádná nejsou. Neboť pro jejich výstavbu je potřeba nejenom dostatek vody a patřičný spád, ale i souhlas místních samospráv, jakož i státní instituce, která zajišťuje péči o přírodu a krajinu.


Ale existuje i princip akumulace energie podobný tomu, jaký známe z přečerpávacích elektráren, kdy nedochází k žádnému hromadění kalu, z něhož by se mohl metan uvolňovat. Jedná se o ukládání energie do těžkého závaží v potencionální kinetické pozici. Na tomto principu vyvinula technologii podzemního skladování energie skotská společnost Gravitricity, která plánuje vybudovat podzemní úložiště elektřiny na bázi těžkého závaží i u nás. K tomu je třeba dodat, že se postupně uvažovalo o dolech Staříč, Frenštát a ČSA, až na jaře padla volba na šachtu dolu Darkov, kterou si zástupci společnosti Gravitricity prohlédli v dubnu a do konce června by měli předložit finální návrh pilotního projektu. I když se tu o žádném solárním parku či větrné farmě, pro které by bylo třeba takovýto projekt realizovat, dosud nehovořilo. Zatím se hovoří jen o tom, že by na dole Darkov plánované úložiště elektřiny, které údajně bude akumulovat 2 MWh (slovy dvě megawatthodiny) energie, mělo pomáhat zvládnout výkyvy v přenosové soustavě, nad čímž už leckterý z našich energetiků kroutil hlavou.


K nějakému hromadnějšímu využití takovýchto gravitačních akumulačních zařízení v dolech je řada našich odborníků dosti skeptická. I když na druhé straně zastávají názor, že je třeba realizovat výzkum i výstavbu prototypových zařízení, aby se ověřil jejich reálný potenciál. Ovšem nakonec z toho možná nic ani nebude, neboť se snaha o využití důlní šachty dolu Darkov potýká s překážkami, které projektu do cesty staví naše báňská legislativa. Je proto s podivem, že v případě dalšího systému ukládání energie s využitím gravitace, se kterým přišla švýcarská společnost Energy Vault, je u nás ticho po pěšině. Pro krátkodobé i dlouhodobé skladování energie jejich rozsáhlé portfolio poskytuje přizpůsobená řešení. Pokud jde pak o řešení s využitím gravitace, vyvinuli jejich experti zařízení napájené elektřinou ze solárních či větrných elektráren, které zvedá do výše závaží ve tvaru kvádrů. A v době, kdy je elektřiny z obnovitelných zdrojů málo (slunce nesvítí, vítr nefouká), se tato závaží vracejí na zem a kinetická energie z klesajících kvádrů se přeměňuje zpět na elektřinu.


Není tomu tak dlouho, co pozornost sdělovacích prostředků upoutala jejich energetická věž o výšce 120 metrů, obklopená betonovými bloky, z nichž každý váží 35 tun. Budoucnost ukládání elektrické energie z obnovitelných zdrojů však švýcarská společnost Energy Vault vidí v robotizovaném gravitačním skladování, kde pro uspořádání jednotlivých závaží ve vybudovaném komplexu úložiště je využíván automatizovaný skladový systém. Na videu ZDE společnost představuje jejich Energy Vault Resiliency Center (EVRC) v animaci. A i když to může v očích laické veřejnosti na první pohled vypadat, že švýcarský systém ukládání energie je na hony vzdálen realitě, ve skutečnosti již dochází v Číně k jeho zrychlenému nasazení u pěti národních průmyslových parků, které budou využívat technologii společnosti Energy Vault spolu s platformou Energy Management Software.


Aby bylo možné v jejich projektech při ukládání elektřiny využívat gravitaci, nahradil startup Energy Vault vodu z přečerpávacích elektráren kompozitními kvádry (cement/polymer based composite bricks), které lze vyrábět nejenom z betonu, ale i z levnějších materiálů jakými jsou důlní hlušina, struska, nebo stavební suť. Podle Energy Vault tak její přístup poskytuje možnost využít i materiál, který by jinak směřoval na skládky za vysoké finanční a ekologické náklady. Kvádry jsou koncipovány tak, aby měly měrnou hmotnost alespoň dvakrát větší než voda a dostatečnou kompresní agilitu. Takové závaží pak díky své hmotnosti při regulovaném pádu skrze lanové spojení roztočí generátor.


Jinak řečeno, Energy Vault ve svých gravitačních systémech skladování energie využívá elektřinu z obnovitelných zdrojů ke zvedání těžkých kvádrů do vyvýšené polohy (podobně jako se dříve u mechanických hodin vytahovalo závaží, které poskytovalo energii hodinovému strojku) a v případě potřeby prostřednictvím řízeného spouštění těchto kvádrů, tedy za pomoci gravitace, dodává zde uskladněnou elektrickou energii do sítě. Proto se také mnohdy o tomto systému hovoří jako o gravitační baterii.

Energy Vault uvádí, že její konvenční zdvihací zařízení je účinnější než systém přečerpávací vodní elektrárny, takže u jejich zařízení „účinnost zpáteční cesty je více než 80 procent“, přičemž je výhodnější ve srovnání s chemickými bateriemi. Gravitační systém skladování energie společnosti Energy Vault se neváže na topografii ani geologii a může být tak budován téměř kdekoli, buď společně se solárními nebo větrnými elektrárnami, nebo jej lze jen připojit k síti, aby se podpořila její stabilita. A to se zárukou 35leté technické životnosti daného projektu. K tomu je nutno podotknout, že takováto životnost by mohla odpovídat překlenovacímu období, po které budou v Evropě postupně instalovány malé modulární reaktory (SMR), které spolu s Evropskou komisí berou na milost i zelení politici v sousedním Německu, kde se zbavili všech velkých atomových elektráren.


Svůj nejnovější komplex staví Energy Vault v čínském Rudongu pro společnost China Tianying Group, zabývající se nakládáním s odpady a recyklací. Navržený projekt s kapacitou úložiště 100 megawatthodin (MWh) by měl napájet zhruba 3 000 domácností. A očekává se, že celý systém úložiště energie bude dokončen v červnu letošního roku. Další velká gravitační baterie společnosti Energy Vault se staví ve Spojených státech, konkrétně v Texasu pro energetickou firmu Enel.


Gravitační úložiště energie v čínském Rudongu, budované od března 2022, budeme po jeho dokončení nejspíše porovnávat s naší přečerpávací vodní elektrárnou (PVE) Štěchovice II s umělou nádrží na kopci Homole, s instalovaným výkonem 45 MW. Přestavba a modernizace PVE Štěchovice II trvala pět let. Oproti tomu výstavba gravitačního systému skladování energie v Rudongu by měla trvat méně než dva roky. A pokud bude tento systém plně funkční, mohli bychom pak porovnat náklady na jeho výstavbu s náklady na (bohužel už jenom hypotetickou) výstavbu nové PVE o kapacitě vodního díla Štěchovice II. A možná nám z toho vyjde, že se můžeme od Číňanů lecčemu přiučit.

 

Video: RWE Power: ADELE - Adiabatic compressed-air energy storage (CAES) for electricity supply

 

Video: The Future Of Energy Storage Beyond Lithium Ion

Datum: 21.05.2023
Tisk článku


Diskuze:

Niekolko postrehov k Několik postřehů k OZE

Radoslav Pořízek,2023-05-23 22:27:08

Pri kazdom ulozisku energie su klucove tri parametre:
1. Pomer energie ulozitelnej v jednom cykle ku celkovej energii potrebnej na vystavbu a pripadne prevadzakovanie. S tymto suvisi aj cena za ulozenie jednoky energie
2. Pomer s (1) prenasobny poctom cyklov realizovatelnych za zivotnost uloziska.
3. Ucinnost cyklu, aka cast vlozenej energie sa nam vrati naspat.

Az na precerpavacie elektrarne maju vsetky ostatne uloziska spominane v clanku tieto parametre katastrofalne. Pokial je energia cena/energia za ulozenie vacsia ako dodana energia s dannymi nakladmi, tak ulozisko nema zmysel v oblasti velkych energii.

Cital som napriklad studiu, kde sa odhadovalo, ze energia potrebna na vyrobu litiovych baterii je az 2000 nabijacich cykov, co je prakticky zivotnost energie. Teda na kazdu uchovanu 1 kWh elektrickej energie je potrebne dodat az 2 kWh. Pokial je lacnejsie energiu vyrobit nez ju uchovat, tak uloziska nedavaju prakticky vyznam.

Nema zmysel sa obhliadat na rozne pilotne projekty uloziska energie, ktorych ucel je cickanie penazi od statu alebo naivneho investora. Okrem precerpavacich elektrarni sa nic z tohto naozaj masovo nevyuziva, lebo si to na seba nedokaze zarobit.

Odpovědět

Neviem

Macko Pu1,2023-05-23 08:11:19

Nie ze by som tomu rozumel ale aku vyhodu ma postavit desiatky malych JE namiesto jednej velkej? Je to lacnejsie na mwh? Alebo je bezpecnejsie mat namiesto jedneho objektu strazeneho poriadne, viacero strazenych partiami dochodcov? Alebo je jednoduchsie namiesto nafazovania 1 velkeho zdroja riadit desiatky malych?

Odpovědět


Re: Neviem

Eva M,2023-05-23 09:21:39

ja za sebe - netechnika - vidim 1 velky mimotechnicky problem: at to bude co to bude, budeme to kupovat, na dluh, pouzivat to bude technologii "ciste dovozovou".

nyni se laka na "uzasne vyhlidky na vyhodny export elektriny", ovsem vzhledem k tomu, ze delka realizace stavby je znacna, zatimco ekonomicke problemy + nutnost zacit platit za dodavku jsou okamzite, a cr je ta tzv. otevrena ekonomika, plne zavisla na exportu, ktery je take ponekud jednosmerny...........................secteno podtrzeno, na tu megainvestici s megastavbou a s meganavratnosti mi to selskym rozumem rozvahou+s ohlednutim na "historii ceskych ekonomickych uspechu" fakt nevychazi.

a to jaksi jeste pred zvazenim technikalii, ktere provest neumim.

asi tak

Odpovědět


Re: Re: Neviem

D@1imi1 Hrušk@,2023-05-23 14:16:01

Uveďte prosím, kolik přibližně % českých technologíí a českého (nepůjčeného) kapitálu obnáší výstavba a provoz:

- Solární farmy
- Větrné farmy
- Jaderného bloku 3. generace
- Jaderné elektrárny se SMR
- Uhelné elektrárny
- Plynové elektrárny

Podle mě po technologické stránce vychází nejlépe uhelka - tu bychom byli schopni postavit komplet téměř sami, máme dokonce vlastní palivo. A nejhůř vychází fotovoltaika, tam dovážíme prakticky všechno. A pokud jde o úvěry, ty se berou dnes téměř na jakékoliv větší investice.

Odpovědět


Re: Neviem

D@1imi1 Hrušk@,2023-05-23 14:05:39

Technické výhody:
- Možnost velkosériové výroby významně sníží náklady na vyrobený kus
- Možnost využití v teplárnách a ke kogeneraci (jedna velká elektrárna pokryje jen svoje okolí)
- Možnost "repasovat" dosluhující uhelné i jaderné bloky

Organizační výhoda:
- Malé zařízení - jednodušší schvalování a rychlejší výstavba

Psychologické výhody:
- Je to NOVÁ koncepce, klasická jaderka je STARÁ
- Na žádném SMR nikdy nedošlo k havárii jako v Černobylu nebo ve Fukušimě (samozřejmě ještě nebyla příležitost)

Doplňte mě, pokud něco chybí.

Odpovědět


Re: Re: Neviem

Štefan Ürge,2023-05-23 15:45:32

rovnomernejšie zaťaženie rozvodných sietí, pozrite si ako vyyzerajú siete v blízkosti elektrární vysokého výkonu.

Odpovědět


Re: Neviem

Petr Nováček,2023-05-23 19:30:48

Teoreticky by měl být modulární reaktor levnější, protože to bude seriová výroba a ne kusová jako jsou současné JE na západě. Nicméně modulární reaktory na západě ještě nejsou ani v prototypu, takže ve skutečnosti nevíme kolik budou stát. Může se stát, že budou dražší než normální velká JE.

Odpovědět


Re: Neviem

Martin Prokš,2023-05-24 09:04:08

Dobrý den,

Také nejsem žádný velký odborník v tomto, ale vidím to cca takto.

Hlavní výhoda menšího zdroje je, že investiční a časové náklady na vybudování jednoho menšího zdroje budou snad menší, než u velkého zdroje. A sériovost (odladění výroby a dodavatelského řetězce) že zlevní jednotlivé moduly. To znamená, že ta jedna inestice bude dostupnější a zafinancovatelnější a dřív začne vracet peníze (dříve uvedeno do provozu), než velký zdroj. Takže spíše běžné energetické společnosti dosáhnou na postupné budování menších zdrojů, než jeden velký zdroj.

Ale na druhou stranu velké zdroje vyrostly do těch velikostí hlavně proto, že po přepočtu na instalovaný 1MW i po přepočtu na předpokládanou výrobu za dobu životnosti, vychází celková ekonomika velkého zdroje výrazně lépe, než flotila menších. Ale nejdříve musíte mít ty velké peníze a odhodlání a čas ten velký zdroj vybudovat. A hlavně to odhodlání dnes chybí, tak se naděje upírají k těm menším zdrojům, že budou schůdnější. Snad.

Osobně jsem trochu skeptik. Mám obavy, že většina nákladů ve finále nebude lineárně spojena s velikostí zdroje, ale s nutnou infrastrukturou, zabezpečením okolo a s náklady na legislativní proces (legislativa se např. dívá stejně na 100kW elektrárnu jako na 2GW). A to bude do značné míry nezávislé na velikosti zdroje. Jenže to se plně projeví až při reálném vybudování a zprovoznění prvních modulárních bloků. Teda až po té, co je někdo z těch prezentací a snů na papíře dotáhne do reálného výrobku, který dodá a zprovozní.

Odpovědět


Re: Re: Neviem

D@1imi1 Hrušk@,2023-05-24 18:08:06

Jednou z výhod je ta modularita obsažená v názvu. I kdyby byly obtíže s využitím SMR pro malé elektrárny a teplárny, pořád je možnost vzít třeba deset modulů o výkonu 100MW a poskládat z nich jeden blok v Temelíně nebo pomocí pěti modulů zrepasovat dosluhující blok v Dukovanech. Turbína s generátorem můžou zůstat stejné, jen místo jednoho velkého reaktoru bude teplo dodávat několik malých modulů.

Odpovědět

Zelení oteplovači

Oldřich Medvědovič,2023-05-22 22:54:59

Jsem přesvěčen že bez zelených by oteplování bylo poloviční. Většina zelených nápadů je pouze způsob jak čerpat dotace na nesmyslné projekty které za dobu životnosti nesmažou svou uhlíkovou stopu.Počítejme v to i likvidaci zařízení na konci životnosti.
Zelení placení Putinem uvrhli Evropu do energetické závislosti na ruském, nyní americkém plynu.

Odpovědět

chemici?

Eva M,2023-05-22 20:03:05

porad mi pripada ze musi zapracovat chemici.

- neco pristupneho tezbe, (pomerne) hojne se vyskytujiciho, davajiciho za vhodnych podminek reakci v obou smerech, vodik ale ne protoze s nim jaou problemy

Odpovědět

Ukládání do vodíku je hloupost

Petr Nováček,2023-05-22 09:11:34

Ukládání do vodíku je hloupost, v tom má Musk pravdu. Nicméně pokud se vodík smíchá s CO2, tak lze získat metan a ten se již skladuje dobře a máme na něj zásobníky i plynovody.
Němci plánují předimenzovat výrobu z OZE. 6,5 krát více solárů a 2,5 krát více solárů než je dnes. Výsledkem budou velké přebytky, které bude potřeba někam ukládat. Den/noc se vyřeší pomocí baterií a přečerpávaček, možná i ten stlačený vzduch. Nyní je konečně v bateriích nějaký pokrok. Existují LFP, budou LMFP, existují sodíkové baterie, ceny baterií bude klesat. Cena solárů nikdy levnější nebyla a to máme obrovskou inflaci. Navíc soláry neustále zvyšují účinnost zhruba 0,5% za rok. Před 10 lety měly panely účinnost 17 procent, nyní mají 22 procent, to je nárůst skoro o 30%. Účinnost bude pravděpodobně růst i nadále. V USA zvítězila kombinace OZE+plyn a jaderku V.C. Summer ani nedostavěli. V Evropě máme navíc emisní povolenky, ale i s nimi je OZE+plyn levnější než stavět novou jaderku. Jaderky jsou nyní tlačeny politiky, ale myslím si, že pokud se rozestaví, tak skončí stejně jako V. C. Summer. Než se stihnou dostavět, tak vzroste účinnost solárních panelů a kombinace OZE+plyn(Power to gas) bude o mnoho levnější.

Odpovědět


Re: Ukládání do vodíku je hloupost

D@1imi1 Hrušk@,2023-05-22 11:15:43

Na Ostravsku jistá nejmenovaná chemička plánuje postavit linku na výrobu vodíku pro potřeby svých chemických provozů. Vodík plánují vyrábět klasickým procesem ze zemního plynu. Asi mají v managementu diletanty, kteří nevědí, že brzy bude levnější vyrábět vodík elektrolýzou vody pomocí elektřiny z OZE. Dokonce tak levné, že i s dalšími ztrátami a technologickými náklady bude výhodné syntetizovat z tohoto vodíku metan. Nebo je to celé trochu jinak?

Odpovědět


Re: Re: Ukládání do vodíku je hloupost

D@1imi1 Hrušk@,2023-05-22 11:45:21

Dodám, že i ta výroba vodíku ze zemního plynu má docela špatnou účinnost - asi jen 70%. Takže pokud i s takto nízkou účinností je pro chemičku výhodnější výroba ze zemního plynu než elektrolýzou, je to důvod k zamyšlení.

Power to methane má teoretickou účinnost asi 50%. Největší část nákladů by ale byla výstavba a údržba zařízení, která budou většinu času během roku ve stavu standby a nebudou nic produkovat. Jedna věc je mít ve špičkách přebytky energie z OZE, druhá věc je mít extrémně naddimenzovanou elektrickou soustavu, která dokáže ty přebytky přenést a třetí věc je mít kolosální konvertory P2G schopné ve špičkách naběhnout na plný výkon do pár desítek minut a zpracovávat výkony desítek gigawattů. Hodně štěstí a hlavně si spočítejte náklady předem.

Odpovědět


Re: Re: Ukládání do vodíku je hloupost

Petr Nováček,2023-05-22 11:54:06

Smysluplné přebytky z OZE jsou plánovány až po roce 2030. Do té doby přebytky zvládnou zpracovat přečerpávačky a baterie. Ostravská chemička chce ale vodík pravděpodobně hned, takže je její chování logické.

Odpovědět


Re: Re: Re: Ukládání do vodíku je hloupost

Oldřich Vašíček st.,2023-05-22 13:19:43

Takže když zainvestujeme prostředky v ceně několika jaderných reaktorů. K nim vyvineme technologie pro skladování, které se vyplatí při občasném provozu a taky je masivně zainvestujeme, tak v budoucnu dostaneme komplexní systém, který po nějakou dobu částečně nahradí končící zdroje. Ale i tak si raději necháme ty fosilní, jako zálohu. Ty taky budeme udržovat v běhu a platit jejich občasný provoz. Navíc, po roce 2030 bude končit životnost těm masivně vybudovaným OZE zdrojům, které by měly generovat ty smysluplné přebytky a musí se budovat znovu = znovu investice.
Neustálý nárust účinnosti FVE nebude věčný. Těch cca 25% je maximum pro křemík. S perovskitem je možné jít mírně nad 30%. A to stále máme zdroj, který funguje jen část dne. Jen malý příklad. Mám elektrárnu s výkonem 100MW. Jedná se o malou elektrárnu pro okresní město s přilehlým okolím a nějakým průmyslem. Nahradíme FVE: 1MW instalovaný ve FVE je cca 10 000 000,- Kč. Tzn. že musíme investovat 1 mld. Kč. Řekněme, že máme slunce 12h denně a stačí nám akumulace jen na dalších 12h. Tzn., že vlastně musíme instalovat 2x takový výkon = 2mld. Ale účinnost akumulace je těch ideálních 80%. = instalovat ne 200MW, ale 220MH = 2,25mld (100MW spotřeba + 125MW do úložiště). A ještě tu investici do úložiště s kapacitou 125MW * 12h = 1500MWh. Mám dojem, že cena 1MWh se orientačně taky pohybuje kolem 10 mil. Kč. Tj. 15 mld. Kč. A to máme stabilizovaný zdroj v ideálních (nereálných) podmínkách, pracujícím jen v létě, za cca 17,25mld Kč. Pokud by svítilo jen 6h denně. Tak ten výpočet bude ještě brutálnější (instalovaný záložní výkon x3 a baterii x1,5). Takže máme pokrytou cca 1/2 roku, ale tu původní uhelnou raději bourat nebudeme a musíme ji udržovat a platit i ten nepotřebný 1/2 rok. Asi nemůžeme propustit všechny zaměstnance n 1/2 roku a elektrárnu zakonzervovat. :)

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Ukládání do vodíku je hloupost

Petr Nováček,2023-05-22 18:32:12

Já to vídím tak, že slunce a vítr jsou nyní aukce na 70 EUR/MWh. Plyn vyjde zhruba na 80 EUR/MWh i s emisní povolenkou. Uhlí je drahé to nyní z důvodu vysoké ceny povolenky vyjde na 140 EUR/MWh, což je i současná cena elektřiny na burze. Když vezmeme náklady na nedávno dostavěné a právě se stavící JE, tak se dostáváme hodně přes 100 EUR/MWh, spíše 120 EUR/MWh. Soláry budou do budoucna ještě účinnější, takže nepoměr ceny vůči JE bude ještě vyšší. Navíc EU v budoucnu donutí stavebníky, aby si soláry na střechu dali, jinak nedostanou stavební povolení. Výsledkem budou velké přebytky. Kdyby se splnila očekávání a sodíkové baterie byly za 40 USD/kWh, tak jeden cyklus baterie bude za 8 EUR/MWh, tím by se vyřešilo levné ukládání den/noc.
Prostě technicky to řešitelné je a je to jen o penězích. Kdyby jsme neměli vedle sebe Německo, tak stavět JE by byl celkem rozumný nápad, ale my ho máme a ono bude mít v roce 2045 2/3 času přebytky EE, které bude chtít někam zalevno udat. V takovém prostředí se výstavba JE nevyplatí.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Ukládání do vodíku je hloupost

Stanislav Kneifl,2023-05-22 19:28:53

Ono se také zapomíná, že budeme-li stavět fotovoltaiku stejným tempem jako dnes, dostaneme se za 20 let do bodu, kdy tímto tempem budeme pouze nahrazovat vysloužilá zařízení. A nejsem si jistý, jestli současným tempem dokážeme za těch 20 let dosáhnout dostatečné kapacity, aby ty přebytky stály za řeč.
Nemluvě o tom, že pokud bude přebytková elektřina levná, od určité penetrace mixu se další fotovoltaické kapacity nevyplatí stavět.
Není to jen o penězích, je to i o výrobních a těžebních kapacitách.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ukládání do vodíku je hloupost

Petr Nováček,2023-05-22 22:32:51

Dnešní fotovoltaika má vyšší účinnost, takže při výměně 20 let starých panelů získáte skoro výkon jednou tolik.
Současné tempo výstavby je pomalé, ale je jen otázkou času než budou panely povinné při rekonstrukci střechy nebo u novostavby, tak aby byl dům na kwh energeticky soběstačný, neboli bude mít v létě velké přebytky a v zimě bude brát energii ze sítě. V součtu bude energeticky soběstačný. Pokud si chce člověk dnes postavit novostavbu, tak aby splnil energetický štítek, tak staví ve standardu, ve kterém byly dříve pasivní domy, což dům prodražuje. Navíc musí mít tepelné čerpadlo. Kdyby chtěl člověk plyn tak si musí na střechu dát pár solárů, Kdyby chtěl elektrokotel, tak musí celou střechu pokrýt panely a snad to bude stačit. Do budoucna se toto bude i nadále spřísňovat a bude jak tepelné čerpadlo, tak soláry.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Ukládání do vodíku je hloupost

Jirka Naxera,2023-05-22 19:35:03

Kdyz to tak ctu, tak 90% tech uvedenych cen je poradne pokrouceno. Jak jednim smerem subvencemi, tak smerem druhym emisnimi povolenkami, tretak (to se muzu plest) poradim prodeje na burze, takze se nezlobte, ale pripomina mi to spise planovani RVHP nez realita. Sodikove baterie take jeste nejsou a to, jestli vubec budou se nevi...

A to vubec nepocitam to, ze realny environmentalni dopad FVE a vsi infrastruktury za tim (v soucasnosti hlavne baterie) je celkem nehezky nepriznivy, takze pri realnych vypoctech by zajiste stalo za to, ho zapocitat a zpovolenkovat take, a teprve potom porovnavat vysledek.

Takhle mi to vicemene pripada tak, jako ze kone, co se Vam libi nakrmite amfetaminem, na kone, co se Vam nelibi povesite pul metraku pisku, a argument je, ze ten jeden je v cili driv.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ukládání do vodíku je hloupost

Petr Nováček,2023-05-22 22:35:44

Ceny jsou pokrouceny, ale tak to je a nezměníme to, musíme to respektovat. Dříve se plánovalo v pětiletkách. EU plánuje v sedmiletkách, někdy se jim také říká víceletý finanční rámec. Současná EU sedmiletka je 2021-2027.
FVE se vyrábí v Číně, takže se do emisí nepočítá, co se vyrobí mimo EU není pro výpočet emisí důležité.
S tím koněm jste to popsal dobře, ale prostě jsme v EU, tak to musíme respektovat a přizpůsobit se.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ukládání do vodíku je hloupost

Vladimír Bzdušek,2023-05-23 18:40:06

Lenže táto EÚ energopolitika spôsobuje aj výrazný nárast euroskepticizmu ... V mojom konkrétnom prípade som plánoval kúpu ešte jedného, posledného (nového) auta. Z viacerých dôvodov ma to však už prešlo. Budem dojazďovať to čo mám, kým sa nerozpadne.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ukládání do vodíku je hloupost

Petr Nováček,2023-05-23 19:33:27

Pokud chcete spalovací auto, tak neváhejte a nějaké si kupte. Jeho koupě bude čím dál obtížnější. Euroskepticismus je u části společnosti. Nicméně většina je pro konec spalovacích aut. Například prezident Pavel byl pro konec spalovacích aut, Babiš proti a vyhrál Pavel. Podobně 5koalice přes EU protlačila emisní pokuty za paliva.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ukládání do vodíku je hloupost

Miroslav Stuchlík,2023-05-24 00:48:07

Většina je pro konec spalovacích aut?
Osobně v celkem širokém okruhu známých neznám nikoho, kdo by byl pro konec spalovacích aut.
Vylezte ze své bubliny.

Odpovědět


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Ukládání do vodíku je hloupost

Jirka Naxera,2023-05-24 16:57:26

>>> S tím koněm jste to popsal dobře, ale prostě jsme v EU, tak to musíme respektovat a přizpůsobit se.

A to hrube nesouhlasim. Kdybychom misto cinkani klicema drzeli hubu a krok, porad by tu byly petiletky a mozna se mluvilo rusky.
Stejne tak s EU - pokud se stava vlada spatnou a destruktivni, je treba dat jasne najevo obcansky odpor, a ne zadne smirovani se a prizpusobovani. My co tady diskutujeme to uz sice nejak dokroutime, ale jde i o nase deti.
Treba Nizozemci take nedrzeli hubu a krok, a z totalniho prusvihu to vypada relativne velmi opatrne optimisticky.

Odpovědět


Re: Re: Re: Ukládání do vodíku je hloupost

Jirka Naxera,2023-05-22 14:08:21

A opet takova oskliva otazka - je planovana i smysluplna technologie k jejimu uchovani? Nebo ta chemicka chce proste chemickovat i v zime, a nejen kdyz sviti?

Odpovědět


Re: Ukládání do vodíku je hloupost

Oldřich Vašíček st.,2023-05-22 13:29:22

Ale právě s ukládáním PŘEBYTKŮ do vodíku se celá podpora OZE prosazovala! S tím se počítalo, že ty enormní přebytky se uchovají. A s tím se celé odvětví podporovalo a dotovalo.
Nebo to snad nebylo plánované a jen se, při tak masivních investicích, doufá, že někdo někde objeví způsob, jak tu energii "levně" uchovat? Vsadili prosperitu a životy milionů lidí na něco, co nebylo dořešeno? To je dost slušný hazard. :)
Proč zrovna neprosazují teleportaci místo zastaralých aut na baterky. Není to poněkud zpátečnické? Vždyť i ten elektrovůz generuje mikročástice z brzd a pneu. Navíc baterky jsou neekologické. Taková teleportace je ideální. Nepotřebuje silnice, nepráší. Začal bych to prosazovat. Zastavil investice do silnic a stavěl teleportační budky a centra pro větší náklady. Než se celá infratsruktura postaví, tak to určitě někdo dovynalezne. Ale dotace bych již vypsal. To je, pro zdar technologie, nejdůležitější.

Odpovědět


Re: Re: Ukládání do vodíku je hloupost

Jirka Naxera,2023-05-22 14:12:10

No protoze populace neni zpracovana propagandou dostatecne, takze kdyby prosazovali teleportaci, tak si pro ne nekdo do Bruselu dojde se sveraci kazajkou a bude klid.

Ten vodik na prvni poslech zni mnohem uveritelneji. (I kdyz vodik, vsak ono staci zapomenout presusit svareci elektrody a je dost velka sance, ze ten spoj "diky" vnesenemu vodiku zacne praskat. Dlouhodobejsi uchovani v masovem meritku muze byt mnohem zajimavejsi uloha.)

Odpovědět


Re: Ukládání do vodíku je hloupost

Radoslav Pořízek,2023-05-23 22:48:01

Nemci uz nemozu s OZE viac blbnut, vsak uz s tym skoro sposobili blackout v Europe. Sucasne prenosova siet jednoducho viac neznesie.

Nie sme v Norsku, kapacita precerpavacich elektrani sa nemoze vyznamne zvysit v Ceskych geografickych podmienkach.

Litiove baterie su blizko svojho technologickeho limitu. Je naivne mysliet si, ze vyskum nam musi nepretrzite vyrzne zlepsovat parametre. Staci sa napriklad pozriet, ako sa konecne snazime prekonat vykon raketoveho nosica, s ktorym sa lietalo na Mesiac pred 50 rokmi.

Odpovědět

kapacita gravitačních baterií

David Dobeš1,2023-05-22 08:24:48

Díky za některá zajimavá čísla. Kapacita 2MWh u zkušební gravitační "baterie" je mizivá. Ale ani 100MWh velká v Čině nená moc průmyslové měřítko. Naopak mě překvapila akumulace ve formě stlačeného vzduchu jak kapacitou, tak účinností při využití odpadniho tepla+asi celkem jednoduchou realizací (vč odhadem malé uhlíkové stopy při výrobě zařízení) při využití starého dolu.

Odpovědět


Re: kapacita gravitačních baterií

Mirek Bautsch,2023-05-22 10:27:40

A které staré doly máte na mysli?
Uhelný důl je nepoužitelný. Po vytěžení sloje se prostor zavalí nadložím. Proto jsou na Ostravsku a Karvinsku mnohametrové poklesy krajiny nad důlními díly. Takže foukat vzduch není kam. To se může asi jenom do dolů solných nebo snad uranových. Prostě tam, kde vytěžený prostor zůstane v původním objemu a je v nějaké neprodyšné hornině. Takových dolů ale v ČR moc není.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz