Zrychlování expanze vesmíru – chyba Einsteinovy relativity nebo temná energie?  
Kosmologové z Princetonské univerzity (New Jersey, USA) zveřejnili novou teorii, která by mohla vysvětlit zrychlování expanze vesmíru. Navrhovaná metoda bude schopna určit, jestli za zrychlení může zatím neznámá forma temné energie ve vesmíru, nebo jestli Einsteinova teorie obecné relativity neplatí ve velmi velkých měřítcích vesmíru.

Práci představil vedoucí projektu Dr. Mustapha Ishak-Boushaki 15. května 2005 na konferenci Kanadské astronomické společnosti (CASCA, Canadian Astronomical Society) v Montrealu.

 

Mustapha Ishak-Boushaki zveřejnil novou teorii, která by mohla vysvětlit zrychlování expanze vesmíru.

"Zrychlování expanze vesmíru představuje jeden z nejzajímavějších a nejnáročnějších problémů současné astrofyziky. Navíc souvisí s problémy v mnoha dalších oblastech fyziky. Náš výzkum se soustřeďuje na vysvětlení několika možností vzniku tohoto zrychlení." říká Dr. Ishak-Boushaki.

Během posledních 8 let několik nezávislých astronomických pozorování ukázala, že expanze vesmíru se zrychluje. Objev tohoto zrychlení byl překvapením, poněvadž astrofyzikové očekávali,že gravitace způsobí zpomalování rozpínání vesmíru.

Aby teoretičtí kosmologové mohli vysvětlit kosmologické zrychlení, zavedli novou energii, která představuje dvě třetiny veškeré hmoty vesmíru. Je to gravitační síla, spíše „odpudivá“ než přitažlivá. Tato hmota byla označena jako „temná energie“.

 

Zvětšit obrázek
Po objevu Hubbleova rozpínání vesmíru Albert Einstein prohlásil, že šlo o největší omyl jeho života.

Je tato temná energie skutečná? "My nevíme," komentuje prof. David Spergel z Princetonu. "Mohla by to být zcela nová forma energie nebo selhání Einsteinovy teorie obecné relativity. Vysvětlení tohoto problému bude mít hluboký dopad na naše pochopení prostoru a času. Naším cílem je vysvětlit oba případy."

Nejjednodušším příkladem temné energie je kosmologická konstanta, kterou Einstein zavedl před 80 lety, aby mohl srovnat svou teorii obecné relativity s tehdejším názorem, že vesmír je statický (neměnný v čase). Po objevu Hubbleova rozpínání vesmíru Albert Einstein prohlásil, že šlo o největší omyl jeho života. Sporný člen se nazývá kosmologická konstanta a dnes, po objevu kosmologického zrychlení, oživil diskuse v nových souvislostech.

Další možností kosmologického zrychlení je v poslední době nová teorie superstrun (superstring) a extradimensí (extra dimensional), která má opravit současné gravitační modely vesmíru.

Mohli bychom rozlišit tyto dvě možnosti? Navrhovaný postup ukazuje, že ano. Celková představa je následující. Jestli za zrychlení vděčíme temné energii, pak by se expanze vesmíru v minulosti měla shodovat s rostoucí rychlostí v některých kupách galaxií. Odchylky by pak potvrdily selhání obecné relativity ve velkých měřítcích vesmíru.

Zdroj:
http://www.spaceflightnow.com/news/n0505/17darkenergy/

 

Autor: Miroslava Hromadová
Datum: 26.06.2005 19:22
Tisk článku

Vesmír bohovia ludia - Vernant Jean-Pierre
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 268 Kč
cena: 217 Kč
Vesmír bohovia ludia
Vernant Jean-Pierre
Související články:

Vědci NASA našli na Titanu „nemožné“ mraky – zase     Autor: Tomáš Kohout (28.09.2016)
Vědci potvrdili, že vesmír nemá žádný preferovaný směr     Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2016)
Nejrozsáhlejší 3D mapa galaxií podpoří výzkum temné energie     Autor: Stanislav Mihulka (15.07.2016)
Prošel náš vesmír perfektním kosmologickým Velkým odrazem?     Autor: Stanislav Mihulka (13.07.2016)
Supermasivní černé díry pumpují hmotu do vesmírných prázdnot     Autor: Stanislav Mihulka (26.02.2016)



Diskuze:

...

Tibor Salát,2014-07-06 23:30:55

podľa tohto by teda vesmír bol statický

Odpovědět

Zrychovanie expanzie?

J Buma,2014-05-20 07:13:21

Nejako sa nam to zamotava. Nie som fyzik, takze moja uvaha moze byt uplne scestna. Ale najako sa mi prieci predstava, ktoru naznacuje horeuvedeny clanok. Takze vychadza sa z toho, ze
- na zaciatku bol velky boom, kde sa vesmir zacal rozpinat z bodu o nulovom rozmere
- pozorovania nam naznacuju, ze vesir sa nielen trvale rozpina, ale dokonca sa toto rozpinanie zrychluje
- logicky na toto zrychlovanie potrebuje znacny prisun energie kedze by malo platit, ze energia pohybujuceho sa telesa = 1/2 mv2
- kedze zdroj energie nie je znamy, tak sa zavedie "cierna energia", ktora presahuje doteraz znamu energiu vesmiru

A teraz tu o cervenej ciapocke :-)
na sirenie svetla mame dve teorie - vlnovu a kvantovu, obidve vyhovuju. Ak pripustime, ze svetlo su hmotne castice, tak potom by asi tiez malo platit, ze maju nejaku energiu. A kedze sa vesmirom hybu selkom svizne, tak z logiky veci vyplyva, ze by na ten pohyb mali nejaku energiu do svojho pohybu investovat. Pokial viem, zatial sa nepodarilo najst nic, co by sa dokazalo pohybovat donekonecna, preco by prave castice ziarenia mali byt vynimkou? Ano, tvrdi sa, ze rychlost svetla je konstantna. Ale nevychadza sa pri tomto tvrdeni z predpokladu, ze fotony su perpetum mobile? Co ak to je tak, ze fotony na prekonavanie obrovskych vzdialenosti musia predsa len investovat nejaku energiu, ktora sa prejavuje tym, ze sa zmensuje ich aktualna energia?

Ak sa pozrieme na energiu ziarenia, z niektorych zverejnenych informacii mam taky pocit, ze cim ma ziarenie kratsiu vlnovu dlzku, tym maju castice vyssiu energiu. Opacne z toho mozeme dedukovat, ze cim ma castica nizssiu energiu, tym ma ziarenie nizsiu frekvenciu, co znamena, ze je "cervensie"

Mozno by sa oplatilo sutredit usilie na najdenie suvislosti medzi energiou pohybujuceho sa fotonu a vlnovou dlzkou prislusneho ziarenia, mozno by sa nam podarilo dokazat, ze castica ziarenia nie je perpetum mobile a pri svojom pohybe straca kineticku energiu a dochadza k cervenemu posunu zodpovedajuceho ziarenia.

Potom by sme nemuseli s vaznou tvarou tvrdit, ze:
- kedysi davno bola cela hmota vesmiru stlacena do jedineho bodu
- niekde sa objavila carovna sila a ta sposobila, ze ten bod zacal expandovat
- ze vesmir sa donekonecna rozsiruje, hoci by sa ocakavalo skor jeho zmrstovanie
- ze rozsirovanie sa zrychluje, aj ked je na to zrychlenie potrebne investovat nepredstavitelne mnozstvo energie
- ze sa nam vo vesmire poflakuje nejaka temna energia, o ktorej nic nevieme, jedine predpokladame, ze na svetelne ziarenie nema ziadny vplyv

Ak by sa vyslovena hypoteza podarila dokazat, mali by sme vyhrane - k cervenemu posunu dochadza kvoli tomu, ze castice stracaju pri prekonavani obrovskych vzdialenosti svoju energiu, cim dochadza k cervenemu posuvu prislusneho ziarenia. To by vysvetlovalo aj nevysvetlitelnu vec - ze expanzia vesmiru zrychluje, lebo cerveny posun by nebol dosledkom dopleroveho efektu, ale dosledkom celkom prirodzenej skutocnosti, ze pri pohybe castice ziarenia dochadza k stratam jej kinetickej energie (tak ako je to celkom prirodzene u dosial vsetkych znamych hmotnych pohybujucich sa predmetov) a nasledkom toho sa meni vlnova dlzka ziarenia smerom k cervenej. Takze by platilo - cim vacsia prekonana vzdialenost, tym je "ziarenie cervensie", a nie "tym vacsia rychlost pohybu"

Ale ako som uz povedal - nie som fyzik, takze nemam dostatocne vedomosti na teoreticke dokazanie prave vyslovenej hypotezy. Len sa mi nezda logicke, ze by hmotny foton mohol letiet cele miliardy rokov bez toho, aby ho to nieco stalo :-)

Odpovědět

chybná interpretácia

Igor Fajnor,2014-02-13 09:51:33

to Jan Peterka2:
"galaxie vzdálené od nás 10 miliard světelných let se vzdalují rychleji než galaxie vzdálené 5 miliard světelných let..." ... táto prvá časť je pravdivá, ale nevyplýva to z príčin ktoré píšeš nižšie. Vzdialenejšie galaxie sa od nás vzďalujú rýchlejše, dokonca možno povedať, že rýchlosť ich vdialovania od nás je úmerná ich vzdialenosti. Príčinou nie je pohyb samotných galaxií ako ho intuitívne chápeme my, ale jedná sa o rozťahovanie- boptnanie samotného priestoru medzi nimi. Výborným príkladom ako si to predstaviť je na buchte, ktorá má vo vnútri hrozienka- keď buchta kysne /kyne/, narastá jej objem v každej jej časti a hrozienka sa od seba vzdialujú - a vzdialujú sa od seba navzájom. Preto galaxia, ktoré je od nás ďalej, uteká preč od nás rýchlejšie preto, lebo je medzi ňou a našou galaxiou viac narastajúceho priestoru /ak chceš časopriestoru/. Ak je galaxia tak ďaleko, že rýchlosť jej vzdalovania prevyši rýchlosť svetla /je to možné a neporušuje to základný Einsteinov postulát/, tak svetlo z nej k nám nikdy nepriletí a táto galaxia je pre naše pozorovanie navždy stratená- dostane sa za tzv. kosmologický horizont. Z toho vyplýva aj zaujímavá otázka, akú časť vesmíru sme vlastne schopní pozorovať...

Odpovědět

Teorie

Daniel Štěpánek,2013-08-01 00:28:02

Já si myslím, že ve vesmíru jsou částice, které mají zápornou hmotnost. Tyto hmoty mohou mít opačné vlastnosti, nežli normální hmota..

Zajímá mě, že zrovna nějakých 13 miliard let, když k nám světlo přišlo před 13 miliardami let. To jako se v té chvíli se to rozpínání zastavilo a začalo se rozpínat až po tomto objevu? Navíc jsem někde slyšel, že rychlost rozpínáni je větší, než je rychlost světla. Takže to mohlo nastat nejdříve (při rychlosti rozpínání 300 000 km/s) 22-30 miliardami lety.

Vesmír může být zvrstvení, což znamená, že máme maximálně několik galaxii, které se odrážejí a máme i několik miliard let jejich staré světlo...

Co když je v prostoru více vesmíru, než je náš. Co když tyto vesmíry žijí stejně, jako hvězdy?

Odpovědět

Pohrávání si s dimenzemi

Jiří Oto,2012-10-06 10:55:18

a strunami je docela prospěšné. V nějakém dávném veědeckém pořadu jistý pán předváděl rozpínání vesmíru na balónku pomalovaným tečkami. Když jej nafukoval, tečky se od sebe vzdalovaly. Navíc do toho zapadala představa nekonečnosti vesmíru a horizontu podobně jako je tomu na naší Zemi, jež je zakřivená.
Tedy přenesu celý vesmírný prostor na plochu balónku a pak sleduji a měřím v nám známém prostoru v němž se můj měřák a sledovací ústrojí přirozeně vyskytují, nutně narazím na podivné abnormality, jež vycházejí z vnitřku balónku, kam normálně nevidím. Potom ona temná hmota potažmo energie se nachází v těchto tajemných prostorách. Pomyslná přímka ze středu balónku - velkého třesku ke mě, když se nacházím v jeho povrchu je vlastně funkcí času. Odvážně se pouštím do spekulací o přenosu fundamentálních sil právě skrze vrstvy, kterými rozpínající balónek prochází.
Docházím nutně ke zjištění, že síla podobná gravitaci nutí mé přístroje i má pozorování k dodržování zakřivení naší vrstvy. Projev této síly a její nepřekonatelnost se již dlouho nazývá rychlostí světla.
Pohybuji se a koukám kolem sebe pouze na povrchu této bubliny a tou je celý můj vesmír a to pouze k horizontu. Teoreticky, když se vypravím na dalekou cestu "pořád rovně do vesmíru" a strefím se, přidu, podobně jako na Zemi tam odkud jsem vystartoval.
Asi nic nového, vesmír jako pomyslná bublina se rozpíná, ale jako vícedimenzionální volný konstrukt je dynamický i statický zároveň a můj prostoročas získává status jednoho z mnoha.
Einsteinovi se teorie rozpínajícího vesmíru nezamlouvala, považoval ji za "neelegantní", nicméně opatrně přitakal k existenci té naší rozpínající se bublinky. :)

Odpovědět

Žádné zrychlování rozpínání vesmíru neexistuje...

Jan Peterka2,2012-09-15 15:47:18

Vesmír vybuchl...

Co pozorujeme?

Že galaxie vzdálené od nás 10 miliard světelných let se vzdalují rychleji než galaxie vzdálené 5 miliard světelných let...

Co z toho plyne?

Že se vesmír před 10 miliardami let rozpínal rychleji (pozorujeme u galaxií vzdálených 10 miliard světelných let rychlost jakou měly před 10 miliardami let) než před 5 miliardami let (pozorujeme u galaxií vzdálených 5 miliard světelných let NE rychlost jakou se pohybovaly před 10 miliardami let, ale rychlost jakou se pohybovaly před 5 miliardami let). Kdybychom měli možnost před 10 miliardami let sledovat galagie vzdálené 5 miliard světelných let, pohybovaly by se tehdy stejně rychle jako dnes pozorujeme u objektů 10 miliard světelných let vzdálených - tedy rychlost rozpínání se zmenšuje... To co pozorujeme je vlastně rychlost jakou objekty měly v RŮZNÝCH ČASECH po velkém třesku (doba od třesku mínus vzdálenost ve světelných letech), NE jakou rychlostí se pohybují DNES. Je to řečeno zjednodušeně (před 5 miliardami let byl objekt DNES vzdálený 5 miliard světelných let blíže...), ale princip je doufám pochopitelný...

Astrofyzici by měli změnit své priority...

Přestat hledat temnou energii, protože předpoklad její existence je založen na předpokladu zrychlujícího se rozpínání vesmíru...
A pokud jsou přesvědčeni, že se nám nikdy nepodaří nahlédnout do všech 11 rozměrů vesmíru, přestat hledat i temnou hmotu - protože ta je ukryta v některém z oněch dalších nám nedostupných rozměrů (tedy mimo délku-dopředuxdozadu, šířku-napravoxnalevo a výšku-nahoruxdolů)...

Odpovědět


chybná interpretácia

Igor Fajnor,2014-02-13 09:48:01

to Jan Peterka2:
"galaxie vzdálené od nás 10 miliard světelných let se vzdalují rychleji než galaxie vzdálené 5 miliard světelných let..." ... táto prvá časť je pravdivá, ale nevyplýva to z príčin ktoré píšeš nižšie. Vzdialenejšie galaxie sa od nás vzďalujú rýchlejše, dokonca možno povedať, že rýchlosť ich vdialovania od nás je úmerná ich vzdialenosti. Príčinou nie je pohyb samotných galaxií ako ho intuitívne chápeme my, ale jedná sa o rozťahovanie- boptnanie samotného priestoru medzi nimi. Výborným príkladom ako si to predstaviť je na buchte, ktorá má vo vnútri hrozienka- keď buchta kysne /kyne/, narastá jej objem v každej jej časti a hrozienka sa od seba vzdialujú - a vzdialujú sa od seba navzájom. Preto galaxia, ktoré je od nás ďalej, uteká preč od nás rýchlejšie preto, lebo je medzi ňou a našou galaxiou viac narastajúceho priestoru /ak chceš časopriestoru/. Ak je galaxia tak ďaleko, že rýchlosť jej vzdalovania prevyši rýchlosť svetla /je to možné a neporušuje to základný Einsteinov postulát/, tak svetlo z nej k nám nikdy nepriletí a táto galaxia je pre naše pozorovanie navždy stratená- dostane sa za tzv. kosmologický horizont. Z toho vyplýva aj zaujímavá otázka, akú časť vesmíru sme vlastne schopní pozorovať...

Odpovědět

Vesmír je jiný

Jan Blažej,2011-05-15 12:00:56

Zkus si přečíst knihu Tajemství VESMÍRU odhaleno! Teď je ve fázi nepravidelných subvemírů v rámci globálního vesmíru, přičemž gravitace zatím působí jen v jednotlivých subvesmírech a hranice je zrcadlem (viz důkaz - snímek na hranici vesmíru). Jednotlivé vesmíry mají odlišnou orientaci synchronních rotací e+p v neutrinové struktuře prostoru. Atomy hmoty jsou rovněž prolnuty touto strukturou a ta je i podmínkou jejich existence. Tedy nejdříve se musela vytvořit struktura prostoru a teprve po milionech let od velkého třesku /anihilace neutrin/ mohlo dojít ke vzniku atomů hmoty. Obecná teorie relativity už "nesedí" na tuto strukturu, působící na úrovni kvantového přenosu a deformace této rotace v poli gravitace, magnetických i elektrostatických sil - vše je jedinou magnetickou interakcí.

Odpovědět

Sú limity i pre Univerzum

PeterP,2008-04-20 18:05:36

Limitom pre Vesmír je tá konštanta , ktorá sa volá Rýchlosť svetla. Stav, keď akákoľvek hmotná častica pri "c" nadobúda nekonečnú hmotnosť. Tepelná smrť vesmíru = vesmír čistej hmoty, tak ako podľa Einsteinovej rovnice o alternácii energie a hmoty E = m×c^2, bol pred Veľkým treskom len svet čistej energie. A to bez času a priestoru

Odpovědět

rozpínání

jo3ph,2008-02-08 15:21:14

no já jsem jen studentem střední průmylové školy, z astofyziky sem měl úspěšně za 3, ale dosti by me zajimalo to rozpínání vesmíru. Není mi jasné kam se ten vesmír chce roztahovat když, jak se všude tvrdí, je, zatím, nekonečný. Snažíte se mi tvrdit, že, teoreticky, se od Slunce vzdalujeme? Třeba za milion let se může Země dostat, dejme tomu, na pozici Jupiteru? A ještě me dosti zaujala ta temná hmota(energie) je co? Já jsem četl, že je to to černé co je v okoli hvězd atd. Ale když si můžou, zjevně teoretičtí, fyzikové tvrdit "Je tato temná energie skutečná? "My nevíme," " (viz nahoře), tak kam se pak může dostat matematika a reálná fyzika. Dejme tomu, že já se svojí třídou zformujeme teorii o negativním působení slunečního větru na jádro Zěme. Dáme tomu jednotku Sob a publikujeme naši teorii ve vědeckém časopise. Jako první větu uvedeme: "My nevíme jestli tohle existuje, ale možné to je, protže to ještě nikdo nepotvrdil a ani nevyvrátil!" Tak bych rád vědel kde to žijeme :-).

Odpovědět


Čo sa nevzďaľuje a chyba interpretácie

PeterP,2008-05-07 11:56:18

Zem sa v tomto prípade popisu nevzďaľuje od Slnka, tak ako sa elektrón nevzďaľuje od jadra. To platí na väčšie rozmery, pretože platí zákon , ktorý objavil Hegel vo svojej "Logike", že sa číre kvantitatívne zmeny v určitom bode menia na kvalitatívne rozdiely.
A čo sa týka omylu Einsteina - ani objaviteľ nemôže poprieť zákonitosť, ktorú objavil. Je to v prípade "kozmologickej konštanty" len chyba jeho interpretácie, nie chyba zákonitosti samotnej.

Odpovědět

Ccecile Ccecile

Honza,2005-07-20 23:43:24

Ta tvoje fyzika je k smichu. Kup si nekde ucebnici, dozvis se, ze rovnice pro elekrostatickou silu a gravitacni silu jsou uplne stejne. Staci zamenit hmotnost za naboj, vymenit jednu konstantu a z gravitacni sily je sila elektrostaticka. Takze se vzdalenosti se obe sily zmensuji stejne rychle, blabolisto.

Odpovědět

No

Albert Liddel,2005-07-14 22:15:07

mate v tom pekny gulas a nic jste tu nevyresili. Podle me stejne nikdy nepozname, vo co go. Led apo smrti, ale to uz muze byt tem, co jeste zijou, jedno.

Odpovědět

Elektrické síly vyzařujících těles

elektrikář,2005-06-28 23:58:15

Elektrické síly vyzařujících těles přesahují jejich vzájemné gravitační působení řádově tolikrát (27?krát), že je možné gravitační síly ve vesmíru považovat za nepatrné ve srovnání s elektrickými - Ale protože Newton o elektřině nic nevěděl, tak ani dnes si nechtějí astronomové povšimnout, že se vesmír musí rozpínat jako seskupení obrovských elektrických nábojú. Až se tělesa ochladí a nevyzařují protony, pak mohou v lidu zase naspět vlivem gravitace - a furt dokola, žádný velký třesk a počátek času... koukněte se na elektrostatiku astronomové...

Odpovědět


Symetrie náboje

Zephir,2005-06-29 00:19:11

Náboje jsou kladný a záporný, takže se vyruší.

Gravitace se nevyruší a proto funguje i na velký vzdálenosti.

Odpovědět


????????????????

Jarda,2005-06-29 00:22:04

Odkdy zahrata telesa "vyzaruji protony"??? To tak maximalne nektera v dusledku jadernych reakci. A pokud mate na mysli hvezdny vitr, mezihvezdna mracna ionizovana zarenim, vytrysky z kvasaru atd. tak Vas muzu uklidnit, ze s tim uz astrofyzikove pocitaji docela casto... Ano, elektromagneticke sily jsou o hodne radu silnejsi nez gravitacni. Ale zatim pokud vim, neni duvod predpokladat, ze vesmir jako celek neni elektricky neutralni. A i kdyby nebyl, nevysvetlovalo by to zrychlovani jeho expanze, pokud nebudeme prepokladat poruseni zakona zachovani elektrickeho naboje.

Odpovědět


hmm

muf,2005-06-29 00:33:51

No pokud zvazime ze vsechny hvezdy "plivou" ionizovanou hmotu neni zrychlujici se rozpinani vesmiru az takova zahada....

Odpovědět


pro: muf

Jarda,2005-06-29 09:39:52

Samozrejme, ale naboje tech iontu, ktere plivou, jsou jen preusporadane naboje puvodni latky - celek porad zustava neutralni.

Odpovědět


S prominutím nesmysl

Ccecil,2005-06-29 14:42:46

Elektrostatické síly jsou sice silnější, ale jejich působení se vzdáleností prudce klesá, na rozdíl od gravitace. Proto na velké vzdálenosti má gravitace o několik řádů vyšší hodnotu, než jakákoliv myslitelná elektrostatická síla. Nicméně pokud se zrychluje rozpínání vesmíru, je tento přitahován k té tzv četné hmotě, nebo je náš pohled na strukturu prostoročasu v základu zatížen nějakou chybou a je potřeba přepracovat všechny teorie a brát je jako pouhou podmnožinu jiné komplexnější teorie.

Odpovědět


ccecile

sopliak,2005-11-20 19:40:29

no neni to nahodou nejaka picovina? som sice iba prvak na strednej, ale aj elektrostaticka aj gravitacna sila tam ma /r^2 (lomeno R na druhu)

Odpovědět

Pfff

Jarda,2005-06-28 12:37:47

Jejda, "velkomudrc" Magea dorazil i sem...

Odpovědět

Bližší vysvětlení

Zephir,2005-06-28 11:41:57

zde www.mageo.cz/.chatroom/24297

Odpovědět

Vesmír přesně vzato neexpanduje, ale zahušťuje se

Zephir,2005-06-27 23:07:42

...a proto ta "expanze" probíhá stále rychleji - právě díky gravitaci. Není třeba vymejšlet tmavý energie.

Odpovědět


Opačná tendence

miro,2006-05-24 22:43:11

jenomže se zahušťují někam ven, od sebe, pospíchají od sebe, kam?

Odpovědět

ale ano

Ccecil,2005-06-27 08:34:47

Mě se jeví procenta až desítky procent jako podstatné číslo, ale je to věc pohledu ;o)

Odpovědět

Co z toho vyplývá?

Ccecil,2005-06-26 21:12:35

Že vesmír je podstatně mladší, než se dosud zdálo.

Odpovědět


hmm

palo,2005-06-26 22:23:36

mozno este nevznikol

Odpovědět


ne o tolik ;)

Jarda,2005-06-26 22:33:01

Slovicko "podstatne" bych nepouzil, spis "o trochu". To zjistene zrychlovani rozpinani neni prilis velike, proto ostatne trvalo tak dlouho, nez bylo objeveno a bylo potreba podstatne zpresnit mereni Hubbleovy "konstanty". Kdyz se jeste pred 20ti lety vedelo, ze vesmir je stary cca (15 +- 5)miliard let, do tohohle se vejde i "opravena" hodnota :) A pokud vim, neni ani v rozporu s modely vyvoje hvezd, ze kterych vychazi "spodni limit" stari vesmiru na (pokud si pamatuji) 11-12 miliard let.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni