Ponoukají videohry mozek k násilí?  
Všichni to známe z mládí - při chůzi temnými kouty pracuje představivost, že za rohem může být někdo, kdo nás chce zabít. Srdce se v takových okamžicích rozbuší a dlaně zvlhnou. Totéž se s námi děje i v případě, pokud jde jen o videohru.

 

 
Násilí aktivizuje kognitivní (poznávací) oblasti mozku a vytváří vzory jednání.

Studie zaměřená na mozkovou aktivitu u hráčů videoher naznačuje, že mozky hráčů, poté kdy jsou z nich již hráči veteráni, reagují v reálných situacích tak, jako se naučili jednat v době, kdy si násilí hrou jen trénovali.
Více než 90% dětí v USA denně hraje videohry. Polovina z nejprodávanějších her obsahuje brutální násilí. Nyní existuje přímý důkaz,  že osoby, které hrají  videohry založené na násilí, mají později k násilnému chování sklony.


Američané Craig   Anderson a Karen Dill z Iowa State University v Ames,   referovali o neblahém vztahu her a chování mladistvých  již v roce 2000. Upozornili tehdy na skutečnost, že hráči her, v nichž je násilí, vykazují mnohem častěji agresivní chování.

Zvětšit obrázek
Část mozku, mající na starost emoce (anterior cingulate cortex), svoji činnost při brutálních hrách utlumí.

Vyznavači brutálních herních scén měli častěji  potyčky se zákonem ve věcech napadení a loupeží. Zjistit, zda je k takovému jednání skutečně přivádí hry a nebo zda je tomu naopak, a že to je právě jejich vrozená agresivita, která je vede k hraní takových her, vyžadovalo jiný přístup pro získání důkazů. Ten, jak se zdá, poskytli nyní v Německu.


Klaus Mathiak z University of Aachen (SRN) se rozhodl zjistit, co se děje v mozku hráčů, když jsou vystaveni brutálním činům. K pokusu získal 13 mužů ve věku 18 až 26 let. Společné měli to, že hráli videohry průměrně 2 hodiny denně. Začal jejich mozky sledovat v době hry a to pomocí zobrazovací techniky magnetické rezonance (fMRI). Experiment probíhal tak, že hráči se museli zorientovat ve složitém bunkru, vypátrat  teroristy, které pak museli  zabít, aby osvobodili rukojmí.


 

Niels Birbaumer, profesor na Universitě v německém Tübingenu: „Pravidelné hraní brutálních videoher posiluje určité mozkové spoje. Takže pokud se hrou zpracovaný jedinec dostane v reálném životě do situace, která se mu podvědomě jeví podobná, nasměruje jej jeho mozek k agresi.“

Mathiak analyzoval scény z hry a porovnával je se záznamem aktivity mozku. Jak se dalo očekávat, obraz mozku se v době násilnických scén měnil. Dal se do porovnávání vzorů chování mozku, ke kterým dochází bezprostředně předtím, než hráč vyvine agresivní jednání a v době, kdy hra měla scény bez agresivity.


Ukázalo se, že jakmile začne hrozit násilí, oblasti mozku mající na starost poznávání (kognitivní oblasti), se stávají mnohem aktivnější. Naopak, během vypjatého zápasu se emoční části mozku, jako je amygdala a část anterior cingulate cortex, utlumí. Tento vzor chování mozku se opakoval i při jiných simulovaných situacích jako například při náhodném agresivním sporu.
Není možné sledovat lidský mozek při skutečných brutálních situacích, Mathiak je ale přesvědčen, že simulace náhodných sporů, které použil, jsou velmi blízké situacím reálného jednání a tvrdí, že se prokázalo, že  videohry jsou „tréninkem“ pro mozek, který si fixuje vzorové jednání. V budoucnu pak ve vypjatých situacích reaguje svým navyklým vzorem.

Pramen: NewScientist


 

Datum: 28.06.2005 17:25
Tisk článku

Svého psa nestřílejte! - Pryorová Karen
 
 
cena původní: 269 Kč
cena: 215 Kč
Svého psa nestřílejte!
Pryorová Karen

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace