Podle Larryho Weina ze Stanfordovy univerzity v Kalifornii, který je autorem zmíněné studie na rizika útoku teroristů, si lidé myslí, že na vrcholu pyramidy hrozby bioterorismu jsou bacily pravých neštovic a antraxu. Obavy z botulinu jsou u veřejnosti na okraji zájmu a tato látka u nás vzbuzuje jen malou pozornost. Je to omyl. Zneužití botulinu (botulotoxinu) patří k těm nejreálnějším, jeho použití je totiž velmi jednoduché a pro teroristu není rizikové. Wein se svým kolegou Yifan Liu propočítali, jak mnoho osob by mohlo být otráveno, pokud by si teroristé zvolili jako cíl mléko na farmě dobytka, odkud se mléko sváží cisternami do mlékárenského závodu ke zpracování pasterizací.
Při zveřejňování těchto výsledků došlo ke sporu. Bezpečnostní služba USA, po událostech 11 září 2001, byla názoru, že vědecké publikace, upozorňující na případnou hrozbu, se mohou stát pro teroristy návodem.
Autor studie Wein tvrdí, že text studie zaslal Americkému federálnímu úřadu zdraví v říjnu roku 2004, a protože mu nebyly zaslány žádné připomínky k práci, měly se podle tiskových pravidel výsledky objevit v květnovém vydání Sborníku Akademie věd USA. Na poslední chvíli ale zasáhlo oddělení pro zdraví a požádalo o pozdržení otištění výsledků. Souhlas k otištění těchto informací byl znovu udělen až 27. června.
Informovat veřejnost?
Nad zveřejňováním poznatků tohoto typu a svobodou tisku se rozpoutala bouřlivá diskuse. Nejvyšší představitel Akademie věd USA Bruce Alberts se proti bezpečnostní službě ohání názorem, že pokud práce obsahuje veřejně dostupná data, je lepší ji uveřejnit, než zakázat.
V editorialu Sborníku, ve kterém studie nyní byla zveřejněna, Alberts píše: „ Všechny údaje v tomto článku a ty, které mohou být k teroristickému činu zneužitelné“ – jako velikost cisteren - „jsou běžně dostupné na internetu kdekoli na světě, stačí použít vyhledávač Google.“ Publikování analýzy rizika bioterorismu, říká Albert, povede k dalším vědeckým studiím a k obraně.
Studie rizika vychází z údajů, které jsou typické pro průměrnou americkou farmu. Do takové farmy zajíždí dvakrát denně cisterny k odvozu mléka. Přepravce přitom mléko sváží z více farem současně. Ve studii se vychází ze situace, při které je mléko z farmy naředěno mlékem z jiných farem. Po příjezdu do mlékárny se smíchá ve velkém tanku s mlékem ze svozu z dalších aut, poté je mléko pasterováno a stáčeno do lahví nebo krabic.
V mlékárně je obsah zásobních tanků permanentně zpracováván a také doplňován. Zásobní nádoby byvají zcela vypuštěny a čištěny každý třetí den.
Wein použil matematického modelování tohoto případu a sledoval koncentrace toxinu ve finální láhvi. Výpočty dělal variantně podle toho, jaké množství jedu by se do tanku dostalo, přičemž v úvahu bral i deaktivaci botulinu při pasterizaci mléka. Zjistil, že 1 gram toxinu, a možná i méně, by otrávil 100 000 lidí. Jednalo by se především o děti, které jsou na jed citlivější, a které vzhledem ke své hmotnosti konzumují mléka relativně více.
10 gramů botulotoxinu dopraveného do mlékárny by způsobilo otravu u 568 000 konzumentů mléka. Přitom u množství okolo zmíněných deseti gramů by se již nejednalo především o děti, ale byly by postiženy všechny věkové kategorie. Tento případ je podle autora studie méně pravděpodobný. Vychází z úvahy, že získání většího množství jedu je obtížnější a budilo by velkou pozornost.
Rozhodoval by čas
Otrava botulinem způsobuje ochrnutí svalů, to vede k neschopnosti dýchat a ke smrti zadušením. Oběti potřebují řízené dýchání, ale Wein ve studii dokládá, že zákeřnost hromadné otravy je v tom, že přístrojů a odborné péče by se všem nedostávalo a přibližně 60% obětí by zemřelo. Za normální situace zmírá jen asi 6% otrávených.
Je na zdravotnických orgánech, aby vzaly v úvahu toto riziko a udělaly opatření, která včas zastaví konzumaci mléka v průběhu dne, kdy se začnou objevovat první paralyzované oběti. Druhým krokem bude zvládnou dopravu statisíců postižených osob do nemocnic. Pokud by se zmíněná opatření zvládla, zachránilo by to dvě třetiny takto ohrožených lidských životů.
Model ukazuje, co by v takové situaci mohlo společnosti pomoci a co ne.
Antisérum
Vytvoření preventivních zásob anti-botulinového séra by mělo jen malý význam, protože to může přispět k prevenci, nemůže však zvrátit účinek toxinu. Botulin je bílkovina, která brání uvolňování neurotransmiterů. Při otravě zastavuje práci všech svalů včetně dýchacích. Dosud však nebylo jasné, jak se dostává do nervové buňky, kde působí. Vědělo se, že receptor pro botulotoxin se skládá z gangliosidů a proteinů. Ony proteiny se však nedařilo blíže určit. Úspěšní byli až vědci z University ve Wisconsinu a nazvali je synaptotagmin I a II (syt I a II), které jsou receptory pro botulotoxin B, jednu ze 7 variant tohoto jedu. Při vývoji protijedu se zkoušely fragmenty syt II, které obsahují vazebná místa pro botulotoxin. Jejich dávka podaná minutu před expozicí botulotoxinu dokáže vychytat až 80 % jedu. Může sloužit jako jakýsi preventivní ochranný štít.
Technologická opatření
Zpřísnění opatření v mléčnicích, jako je častější čištění zásobních tanků na mléko, by také přispělo jen malým účinkem. Nejefektivnějším opatřením by bylo otestovat obsah každé cisterny, která vjede do mlékárny. To by nemusel být až takový problém. Již dnes je u každého vozu, který přiveze mléko do mlékárny, prováděna zkouška na přítomnost antibiotik. Zjišťuje se tak, zda nějaký farmář omylem nepodojil krávu, u které se antibiotiky léčí zánět vemene. Zkouška na antibiotika trvá 45 minut. Podle studie by se současně mohl provádět test na přítomnost botulinu. V době, kdy Wein dopisoval studii, zveřejnila firma Bio Veris Corporation z Gaithersburguve státě Maryland, že se jim takový test podařilo vyrobit. Výsledek je znám za 15 minut.
Pramen: Proceedings of the National Academy of Sciences (DOI: 10.1073/pnas.0408526102)
Dodatek Osla
Pokud by přece jen k teroristickému činu došlo, byla by škoda takové mléko likvidovat bez užitku. Doporučujeme jej patřičně naředit a prodávat v lékárnách a fitnesklubech. Již delší dobu se ví, že botulin účinně tiší bolest a že třeba při takové migréně je svým účinkem ve srovnání s jinými léky téměř nedostižný (ve formě léku se s ním setkáváte pod názvem Botox). Léčebně působí botulinový jed při bolestech zad, zmírňuje křeče svalů. Pokud se botulin aplikuje rovnou do žaludku, ten se pak vyprazdňuje pomaleji, a to je pro obézní osoby něco jako dar z nebes – bez většího odříkání začnou hubnout.
Diskuze:
