Kdy slaví buňky narozeniny?  
Připadáte si staří? To je ryze nervová záležitost! S výjimkou center v mozkové kůře jsou lidské buňky vesměs mladší, než na kolik ukazuje datum narození v naší občance.

 

 
Atomové výbuchy z přelomu 50. a 60. let dovolily vědcům změřit stáří buněk v lidském těle.

Měly by s námi slavit narozeniny všechny buňky našeho těla? Některé určitě, protože nám obětavě slouží po celý život. Vzniknou ještě před narozením a zaniknou až po naší smrti. Jsou stejně staré jako my. Jiné buňky si posezení u dortu se svíčkami nezaslouží, protože vznikly teprve nedávno -  před rokem, měsícem či pár hodinami. Naše tělo je konglomerátem z buněčných starců, jinochů  i nemluvňat, kterým se vědci marně toužili nahlédnout do „rodného listu“.

Zvětšit obrázek
Pro kalibraci svých měřících metod využili vědci letokruhů ze dřeva švédských sosen.

Nyní se to podařilo švédsko-americkému týmu vědců vedených Jonasem Frisenem ze stockholmské Karolinska Institutet.

 


Frisenův tým využil následků nadzemních atomových výbuchů, jimiž testovaly světové velmoci svůj jaderný arzenál od poloviny padesátých let až do roku 1963. V těchto „atomových rocích“ se v atmosféře prudce zvýšil výskyt mnoha radioaktivních  izotopů včetně uhlíku 14C. Koncentrace 14C v desetiletích následujících po zákazu testů opět klesla na původní hodnoty.

Výsledky měření prokázaly, že některé neurony nám slouží celý život.

 

Člověk přijímá uhlík s potravou a buduje z něj organické sloučeniny svého těla. Uhlík je základem i pro dvojitou šroubovici DNA. Když si nová buňka vytvoří vlastní dědičnou informaci, zabuduje do ní momentálně dostupný uhlík. Čím více je v té chvíli v prostředí uhlíku 14C, tím více se ho objeví i v DNA nově vzniklé buňky. 
Frise a jeho kolegové nejprve podrobně zmapovali „vzestup a pád“ izotopu uhlíku 14C v druhé polovině 20. století v životním prostředí. Tohoto úkolu se zhostili analýzou letokruhů ve dřevě náležitě starých borovic. Poté se podívali na obsah uhlíku 14C ve vzorcích tkání odebraných posmrtně z těl Švédů, kteří se narodili před a po zahájení nadzemních atomových výbuchů.



Touha být „věčně mladý“ je přesto snadno splnitelná.

Touha být „věčně mladý“ je přesto snadno splnitelná.

Zjistili, že buňky mozkové kůry nám slouží víceméně beze změny po celý život. Jinak je tomu ale v případě neuronů v centrech mozku zodpovědných za čich a v hipokampu, kam si ukládáme informace k zapamatování. Tam vznikají po celý život stále nové a nové nervové buňky. Dospělý člověk má proto v těchto oblastech mozku populaci nervových buněk v průměru o poznání mladší, než je on sám. Buňky střeva vydrží v našem těle asi 16 let. Výjimku tvoří střevní sliznice, jejíž buňky obvykle nežijí déle než 5 dnů. Ta ale tvoří plných 40% hmoty střeva. Buňky svalu třicetiletého člověka jsou v průměru staré 15 roků.

 

střevo

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 






Musíte na svůj organismus nazírat z úhlu, který naznačuje žlutá šipka. Buňky střevní sliznice nemíváme starší než 5 dnů.

Pramen: Cell

Datum: 20.07.2005 11:01
Tisk článku

Plejádské učení - Clow Barbara Hand
 
 
cena původní: 388 Kč
cena: 334 Kč
Plejádské učení
Clow Barbara Hand

Diskuze:

Snedl jsem uz tolik bananu,ze jsem fyzicky African

R,2005-07-23 14:21:57

:-)

Odpovědět


copak banány

jarda petr,2005-07-24 04:02:04

Copak banány. To je ještě v pohodě. Ale když si představíte, kolik sníme vepřového...

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni












Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace