Než přijde vakovlk (2)  
Pokračujeme v ouchutnávkách z knihy Než přijde vakovlk...

V nakladatelství Dokořán právě vyšla sbírka rozhovorů o současné vědě Než přijde vakovlk. Autorem knihy je spolupracovník Osla Pavel Houser, mezi dotazovanými pak nechybí spoluzakladatel Osla Jaroslav Petr a další spolupracovník tohoto serveru Michael Štorek.


 

Hana Vymazalová

Mgr. Hana Vymazalová z Českého národního egyptologického centra FF UK.


Pro zajímavost uvedu jednu úlohu, která nám také ukáže, jak vlastně vypadalo zadání staroegyptského matematického příkladu a postup jeho řešení. Na rozdíl od dnešního symbolického zápisu (písmena namísto proměnných apod.) používali staří Egypťané především slovní vyjádření. Takže zde je ta slibovaná úloha:
Metoda výpočtu (obsahu) kruhové plochy o (průměru) 9 chet. Jaký je obsah její plochy?
Řešení: Odečti 1/9 z toho, je to 1, zbytek je 8. Počítej s 8 8krát, vyjde 64. To je její obsah: 64 secat.
Našimi slovy: 9 – (1/9 * 9) je délka strany odpovídajícího čtverce, umocněním „na druhou“ se dopočítá jeho obsah.
Jak vidíte, výpočet kruhu byl přibližný, počítal se převedením kruhu na čtverec o přibližně stejném obsahu – strana čtverce byla rovna 8/9 průměru kruhu. Chyba je v tomto případě v podstatě zanedbatelná, tento postup odpovídá hodnotě pí 3,16. Samotná představa Pí jako čísla ale nebyla Egypťanům vlastní.


 

Michael Štorek

Mgr. Michael Štorek, PhD, Senior Scientist v biotechnologické firmě Compound Therapeutics.


Biotechnologické firmy jsou obvykle lokalizovány tam, kde se nachází rizikový kapitál, který zrod těchto firem často financuje. Mnohé firmy začínají s několika desítkami zaměstnanců, ale výrazně expandují po úspěšném vstupu na burzu či po uvedení prvního produktu na trh. V USA jsou biotechnologie soustředěny především v Bostonu (Massachusetts), San Diegu a San Francisku (Kalifornie), Seattlu (Washington), v Raleighu a Durhamu (Severní Karolína) a v New Jersey.
Co se týče dalších států: biotechnologie se úspěšně rozvíjejí v Německu, Irsku a Velké Británii. V České republice existuje několik prvních vlaštovek, ale domnívám se, že máme na víc. Domácí firmy omezuje především nedostatek rizikového kapitálu (biotechnologický sektor je znám vysokými náklady) a omezené možnosti primární emise akcií (IPO) na domácím burzovním trhu.
Agentura CzechInvest se snaží přitáhnout zavedené zahraniční biotechnologické firmy i do České republiky. Bývalý předseda této agentury a nynější vicepremiér Martin Jahn v minulosti často hovořil o nutnosti rozvoje farmaceutického průmyslu v ČR. Rozhodně máme dostatek kvalifikované pracovní síly, která dnes není zcela využita. Bohužel se však opakuje známý trend – firmy využívají ČR pro levnou produkci, ale výzkum a vývoj si ponechávají v západní Evropě či v USA.


 

Jaroslav Petr

Prof. ing. Jaroslav Petr, DrSc. z Výzkumného ústavu živočišné výroby v pražské Uhříněvsi


Pokusy s modrou růží přešly od klasického šlechtění na frontu genového inženýrství. Hodně se v tom angažuje firma Suntory, která má na svém kontě už zmíněné černé karafiáty. Není zase až takový problém dostat do růže potřebné geny, které by vyráběly modré barvivo. Problém je v tom, že tato barviva modrají či červenají v závislosti na kyselosti vnitrobuněčného prostředí. Růže si může vyrobit habaděj modrého barviva, ale ono v ní nakonec díky vrozené kyselosti jejích buněk stejně zčervená. Proto modrá růže může jen těžko vzniknout náhodnou mutací a klasický zahradník prakticky nemá šanci ji vyšlechtit. V rostlinném těle růže se toho musí odehrát opravdu hodně, aby nakonec zmodrala. I geneticky upravená modrá růže je spíš jen modro–fialová. Na šmolkově modrou růži si ještě počkáme.
A proč ta obliba a fascinace modrou růzží? Nevím. Můžu jen hádat. Modrá růže byla pro zahradníky mnohem nedostupnější než modrý Mauritius pro filatelisty (tam to byla „jen“ otázka peněz). A tenhle nedosažitelný cíl láká, fascinuje. Podle mne je tedy modrá růže symbolem touhy člověka prorazit bariéru nemožného. Popularita nezvyklé barvy květů je i projevem určité extravagance. Říká se, že Oscar Wilde nosil v klopě zelený karafiát. Nebyl pochopitelně výsledkem genetické modifikace, Wilde si zelené karafiáty vyráběl tak, že karafiát s bílým květem stavěl na noc do zeleného inkoustu. (Ostatně naši květináři takto taky barví růže na modro.) Myslím, že Oscar Wilde se královsky bavil tím, jak na ten jeho zelený květ v klopě všichni civí


 

Anton Markoš

Doc. RNDr. Anton Markoš, v současné době vedoucí katedry filozofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě UK Praha


Povšimněte si, že v jádře lidské buňky ty zhruba dva metry DNA tvoří jen necelé půl procento objemu, a těch 46 dlouhatánských molekul (chromozomů) tam jistě neplave jako špagety v hrnci: jsou součástí nesmírně komplikované (a dynamické) struktury jádra.
Na této struktuře především záleží, které geny budou čteny, kdy budou čteny a jak budou čteny. Já věřím, že tato struktura je podobně jako genom druhově specifická, a proto v případě, že by se do ní nějak „načetla“ DNA příbuzného druhu, bude mít jádro tendenci číst si to po svém...
Takže na otázku "Myslíte si tedy, že se nám nepodaří oživit vyhynulé živočichy, ani pokud máme jejich DNA?"Odpovídám jednoznačně: Ano, myslím si to. Nevěřím v „restituci“ vakovlka ze zachované DNA v kůži. Mamuta možná ano, pokud se z nějakého zmrzlého kadaveru (mrtvého těla) podaří oživit celé buňky – pak to ale bude problém podobný klonování ovce Dolly, nikoli přenášení DNA do jiných jader.


 

Petr Strossa

RNDr. Petr Strossa, CSc., specialista na počítačovou lingvistiku z katedry informačního a znalostního inženýrství Fakulty informatiky a statistiky pražské VŠE.


Dokážete jednoznačně porozumět větě „Kosmická loď fotografovala Seattle za letu k Marsu“? Pouze z logiky věci tušíme, že tím, co letělo k Marsu, nebyl nejspíš Seattle – města obvykle nikam nelétají. K jednoznačnému porozumění textu je tedy třeba přinejmenším jisté znalosti reálií, jen z gramatiky jazyka to prostě není možné.
Jak by měl počítačový překladač poznat správnou strukturu věty, pokud jí věcně nerozumí? Nabízí se šalamounská odpověď: program správnou strukturu poznat nemusí, ale měl by zjistit, že se zde skrývá přinejmenším potenciální dvojsmysl. Při překladu by pak mohl nalézt podobně dvojsmyslnou formulaci v cílovém jazyce, například anglicky: „The spaceship photographed Seattle flying to Mars“. Vtip spočívá v tom, že pokud je pro čtenáře originál ve skutečnosti jednoznačně srozumitelný, pak bude totéž asi platit i pro takto vytvořený překlad.


vakovlk

 

Brožovaná s klopami, 200 stran, 198 Kč,  nakladatelství Dokořán

Autor: Redakce
Datum: 21.07.2005 22:16
Tisk článku

Chemie pro střední školy - Banýr JIří
 
 
cena původní: 167 Kč
cena: 149 Kč
Chemie pro střední školy
Banýr JIří
Související články:

Klasika od Gregoryho Paula     Autor: Vladimír Socha (10.05.2017)
Knihy roku: O Konstantinopoli, skle i čokoládě     Autor: Pavel Houser (22.11.2016)
Největší show Richarda Dawkinse     Autor: Stanislav Mihulka (16.02.2012)
Příručka pro dobyvatele vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (18.09.2011)
Kyselým jablkem ke globálnímu osvěžení     Autor: Stanislav Mihulka (31.03.2009)



Diskuze:

skoda ze si

kecup,2005-07-26 02:16:53

tuhle knizku nemuzu koupit - vypada zajimave.

kecup

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni














Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace