Perseidy („Slzy sv. Vavřince“)  
V noci z 12. na 13. srpna 2005 nastane maximum meteorického roje Perseidy. Tam, kde nás nebude rušit oblačnost ani osvětlení města, bude možné mezi 23. hodinou a ranním svítáním vidět až 40 meteorů za hodinu.

 

Zvětšit obrázek
Perseidy jsou drobné částice meteoroidů.

Díky svému letnímu návratu jsou Perseidy bezesporu nejznámějším meteorickým rojem. Většinou si tedy v srpnu stačí jen tak lehnout do trávy a dívat se směrem na severovýchod, kde již krátce po setmění je viditelné souhvězdí Persea, ve kterém leží radiant. A dívat se a dívat se. 

 

 

Perseidy

Roj začíná již v polovině července a můžeme ho pozorovat prakticky celý srpen (od 17. července až do 24. srpna).

Nejvíc meteorů lze vidět v období kolem 12. srpna. Naše planeta se setkává s nejhustší částí proudu drobných částic (meteoroidů), které se v minulosti uvolnily z jádra komety Swift-Tuttle.
Protože nejvíce "padajících hvězd" je kolem 12. srpna (10. srpna má svátek Vavřinec), známe i označení "Slzy svatého Vavřince".

 

 



Leonidy. Dráha Země protíná dráhu komety Tempel-Tuttle každý rok kolem 17. listopadu. Tehdy je aktivní meteorický roj nazývaný leonidy. . Vždy po 33 letech se tento roj mění na meteorický déšť. Meteorické deště patří k nejkrásnějším přírodním úkazům. Na obrázku je bolid (jasný meteor) a jeho mizející stopa. Klip je čtyřikrát zrychlený (mpg, 270 kB). Zdroj: IAN



Letošní maximum (až 100 meteorů za hodinu) nastane 12. srpna 2005 ještě před setměním (17:00 až 19:30 UT, tj. 19:00 až 21:30 SELČ). Letošní pozorovací podmínky budou průměrné (pokud nám to nepokazí počasí) - Měsíc je v první čtvrti a zapadá před 23. hodinou letního času (anglicky http://www.imo.net/calendar/cal05.html#perseids nebo slovensky http://www.imo.net/calendar/cal05sk.html#perseids).

 

Třebaže meteor může zazářit kdekoliv na obloze, pro pozorování je nejpříhodnější doba, kdy se radiant (souhvězdí Persea) nachází vysoko nad obzorem. V případě Perseid je to ve druhé polovině noci. V případě jasné oblohy a mimo osvětlené město bude možné letos pozorovat až 40 meteorů za hodinu. Aktivita zůstane vysoká až do ranního svítání. Činnost roje bude dostatečně nápadná od 9. do 14. srpna.

Kromě Perseid uvidíme na začátku srpna i jiné roje (např. Aquaridy nebo málo známé beta Perseidy).


 

 
Bolid (meteor) Peekskill v roce 9. října 1992. Foto: S. Eichmiller, Altoona, Pennsylvania.
Video

Mateřská kometa roje Perseid Swift-Tuttle byla objevena již v 19. století. Nezávisle na sobě ji 16. července 1862 objevili astronom Lewis Swift (Marathon, New York, USA) a o 3 dny později Horace Parnell Tuttle (Harvard College Observatory, Cambridge, Massachusetts, USA). Při zatím posledním průletu kolem Slunce (a pro dnešní generaci i posledním) ji 26. září 1992 jako první zaznamenal japonský astronom Tsuruhiko Kiuchi (National Astronomical Observatory, Tokyo). Přísluním prošla 12. prosince 1992 a poslední pozorování (29. března 1995) pochází z australské observatoře Siding Spring. Od té doby je na více než 100 let zcela mimo dosah pozemských přístrojů, protože její oběžná doba po velmi protáhlé dráze je kolem 130 let.

Perseidy vlétají do atmosféry rychlostí 59 km/s a září ve výškách kolem 100 km nad zemí. V řídkých vrstvách atmosféry se úplně rozpadnou a odpaří a na zemský povrch nedopadnou.

S posledním přiblížením komety ke Slunci v roce 1992 došlo v 1. polovině 90. let k nárůstu aktivity Perseid. V maximu bylo pozorováno až 400 meteorů za hodinu. Od té doby už aktivita roje poklesla k normálu, tj. k 60–80 meteorům za hodinu. V některých letech, jako např. vloni může dojít k mimořádnému zvýšení aktivity v důsledku vlivu velkých planet na dráhu roje. Hodinová frekvence v roce 2005 byla až 180 meteorů za hodinu. Pro letošní rok se však žádné mimořádné maximum neočekává.



Meteor - především optický jev v atmosféře, který vzniká průletem tělíska (meteoroidu) zemskou atmosférou. Projevuje se na noční obloze jako velmi rychlý přelet svítícího objektu - “padající hvězdy”. Starší název pro meteor je létavice.
Při průletu takového tělíska rychlostí 10 až 70 km/s zemskou atmosférou dojde k jeho zahřátí (tisíce až desetitisíce stupňů Celsia), vzplanutí a většinou také k jeho rychlému zániku. My vidíme světelný doprovod takového jevu, kterým je proud ionizované zářící plazmy, která se vytváří ve výškách kolem 80 až 120 km nad povrchem Země. Pojem meteor tedy zahrnuje světelný jev, vznik ionizované stopy (i barevné) a někdy i zvuku. Meteory jsou buď rojové (kometárního původu) nebo sporadické.

Kinetická energie meteoroidu o hmotnosti 1 g (tělísko o průměru 1 - 2 mm) je stejná jako energie osobního auta, které narazí rychlostí kolem 100 km/h např. do stěny. Meteor pozorovaný pouhým okem je způsoben částečkou o velikosti od 0,05 mm do 20 cm. Je-li těleso větší, není při průletu atmosférou dostatek času na ztrátu veškeré hmoty meteoroidu a jeho pozůstatky lze nalézt na povrchu Země (meteorit).

Meteory lze pozorovat pouze očima (vizuální meteory) - nejlevnější a nejdostupnější způsob, dalekohledy (teleskopické meteory), fotografovat (fotografické meteory) a meteorickými radary (radarové meteory) - nejdokonalejší způsob (můžeme jím určit rychlost, vzdálenost a pozorovat i ve dne nebo když je zataženo).

Protože meteory na rozdíl od komet trvají jen velmi krátkou dobu, nebyla jim v minulosti věnována moc velká pozornost. Lidé jim přisuzovali nadpřirozené schopnosti (většinou záporné) a považovali je za projev počasí, něco jako blesk. Odtud pochází i název meteor (jev v atmosféře Země) a stále se používá i v meteorologii (hydrometeor - déšť, kroupy, sníh,…, litometeor - prachové bouře, písečné bouře,…, fotometeor - duha, halové jevy, zrcadlení, scintilace,…, elektrometeor - blesk, hrom, oheň sv. Eliáše, polární záře,…). Ve středověkých kronikách se dočteme: na nebi se míhala ohnivá kopí (podobně jsou popisovány i polární záře) nebo ohnivý had přeletěl po nebi. Pády meteoritů byly považovány za zázrak. Když v roce 1772 Pallas našel na Sibiři kámen z čistého železa vážící asi 700 kg a tvrdil, že pochází z vesmíru, sklidil pochopitelně pouze posměch. A kláštery, které tehdy měly velké sbírky meteoritů, je zničily, aby neupadly v podezření, že věří Pallasovi.

Ani vzestup astronomie (Koperník, Galilei s další) neměl vliv na zkoumání meteorů - vždyť je to počasí. První pokusy o vědecké vysvětlení se objevily až koncem 18. století. Ale skutečný vědecký zájem nastal až po velkém meteorickém dešti v Americe v noci z 12. na 13. listopadu 1833. První snímek meteoru vznikl v Praze v Klementinu (L. Weinek) při Andromeidách v roce 1885. V 50. letech minulého století byla u nás zřízena meteorická (bolidová) síť celooblohových komor („rybí oko“). Nyní nepřetržitě pracuje 10 stanic, které koordinuje Oddělení meziplanetární hmoty AsÚ AV ČR v Ondřejově. Na základě 2 snímků bolidu (Ondřejov a Prčice) ze 7. dubna 1959 se Dr. Z. Ceplechovi (AsÚ AV ČR Ondřejov) podařilo poprvé na světě určit místo dopadu meteoritu Příbram (jižní Čechy) a následně 4 úlomky najít o celkové hmotnosti 5 kg (největší Luhy měl 4,5 kg). Původní „balvan“ vážil 20 tun a sluneční soustavou „bloudil“ 12.000 let. Dnes existuje oddělení meziplanetární hmoty na AsÚ AV ČR v Ondřejově a Sekce meziplanetární hmoty České astronomické společnosti (http://www.astro.cz/cas/slozky/sekce/smph/ nebo http://smph.astro.cz/), které jsou zapojeny do mezinárodních organizací (např. IMO - The International Meteor Organization, http://www.imo.net).


Bolid
- název pro velice jasný meteor. Za bolid se považuje meteor jasnější než Venuše (-4 magnitudy). Bolid jasnější než -5 mag už osvítí zem, je-li jasnější než Měsíce v první čtvrti (-10 mag), osvítí vzdálené kopce a je možno vidět barvu některých předmětů na zemi. Při jasnosti -20 mag si člověk připadá jako za dne. V obecném významu se jako bolid označuje libovolný jasný meteor, který vyvolá všeobecnou pozornost (nejenom jasností, ale někdy i o délkou apod.).


Meteoroidy
(meteorická tělesa) - tělesa, která obíhají kolem Slunce a při setkání např. se Zemí, při průletu její atmosférou shoří a vytvoří meteor. Nazýváme je meteoroidní komplex a jeho celková hmotnost je asi 2,5.1026 kg (1/100.000 hmotnosti všech planetek). Meteorický komplex nemůžeme přímo pozorovat, ale světlo od něj odražené můžeme v jižních oblastech (vzácně i u nás) vidět jako zvířetníkové (zodiakální) světlo.
Meteoroidy jsou buď kometární původ (Např. kometa Hale-Bopp v přísluní uvolňovala za jednu sekundu 400.000 kg látky) nebo mohou pocházet ze srážek planetárních těles (planetky, Mars, Jupiter, Měsíc) nebo se může jednat o původní hmotu sluneční soustavy.


Radiant
- meteoroidy vstupují do atmosféry Země po prakticky rovnoběžných drahách, ale my je v důsledku perspektivy vidíme zkreslené a pod jiným úhlem (vlivem perspektivy např. rovnoběžné kolejnice se v dálce „spojují“) a to má za následek zdání, že meteory, pocházející ze stejného zdroje, vylétávají z jednoho místa na obloze – radiantu. Další optický jev související s radiantem - směrem od radiantu se dráhy meteorů prodlužují a zrychlují se.


Meteorický roj
- proud meteoroidů obíhajících kolem Slunce většinou po eliptické dráze, která protíná dráhu Země. V době, kdy Země prochází tímto proudem částic, vletují meteoroidy do zemské atmosféry (meteory). Meteorická tělíska pocházejí nejčastěji z komet (rojové meteory). Meteorické roje se jmenují podle latinského názvu souhvězdí, ve kterém leží radiant (např. Lyra – Lyridy – květen, Perseus – Perseidy - srpen, Lev – Leonidy - listopad, Blíženci – Geminidy – prosinec). Meteorických rojů je velice mnoho, ale jenom zhruba 20 je takových, při kterých vidíme v maximu několik meteorů za hodinu.
Kometa, ze které pochází proud meteoroidů, se nazývá mateřská kometa (Perseidy - kometa Swift-Tuttle, Orionidy a eta Aquaridy - kometa Halley, Geminidy - vyhaslá kometa Phaeton). Částečky prakticky kopírují dráhu komety kolem Slunce, protože kometa obíhá kolem Slunce rychlostí desítek kilometrů za sekundu, zatímco hmota z povrchu komety se uvolňuje rychlostí pouhých několika centimetrů až metrů za sekundu. Postupem času se meteoroidy rozloží po celé dráze komety. Některé meteorické roje jsou velice aktivní a v okamžiku když prolétá Země nejhustšími částmi proudu, je možné vidět i několik desítek meteorů za hodinu. Postupem času, jak mateřská kometa přestává dodávat hmotu do meteorického proudu a jak se proud v prostoru rozšiřuje, klesá počet meteorů za hodinu. Naopak, stoupá délka činnosti roje. Mladé roje trvají někdy jen několik hodin (meteorické deště jen několik minut), meteory starého roje je možno pozorovat až několik týdnů (např. Perseidy, které byly poprvé pozorovány už v roce 36 v Číně). Po jistém čase můžeme spatřit jenom jednotlivé meteory za noc, roj se stává nepozorovatelným v důsledku malého počtu meteorů – sporadické meteory.


Meteorický déšť
- značně převyšuje frekvenci meteorického roje. Např. v maximu Leonid byla 1966 v Severní Americe zaznamenána frekvence dosahující až 100.000 meteorů za hodinu.


Sporadické meteory
- meteory nepatřící do žádného roje. Jsou to např. úlomky po srážkách nebeských těles, nebo mnohem častěji patří k velice slabým a starým meteorickým rojům: Při frekvenci několik meteorů za pár nocí nedokážeme rozeznat roj, protože se zvětšují rozdíly mezi drahami a jednotlivé roje se prolínají. Hlavní část přítoku meziplanetárních tělísek je právě složka sporadická. Tvoří 3/4 pozorovaných meteorů.

Meteority - zbytky pevných těles, která přežijí průlet atmosférou, neshoří celá, na obloze zazáří jako bolid a jejich velmi malá část dopadne na zem.

Meteority se většinou nazývají podle nejbližšího obydleného místa poblíž pádu (meteorit Příbram – rok 1959, meteorit Morávka – 6. května 2001 v 13:51 SELČ). Meteoritů nalezených bezprostředně po pádu je 92 % kamenných, protože je jich o hodně více než železných, ale nalezených dodatečně je většina železných, protože se mnohem lépe odlišují od okolí. Kamenné meteory také rychle zvětrávají. Hodně meteorů se poslední dobou nalézá na pouštích (Sahara) nebo na souvislých, bílých ledových plochách (Antarktida, Kanada).


Impaktní krátery
- zřetelně viditelné na zemském povrchu jsou poměrně vzácné, na celé Zemi jich totiž bylo nalezeno asi 160, ve střední Evropě pak jen několik. Během několika miliónů let po vzniku valy kráterů jsou zahlazeny (např. erozí) a splynou s okolním terénem. Dnes už existuje radarové, gravimetrické nebo magnetometrické metody, které umožňují odhalit i velmi staré impaktní struktury ukryté pod písčitými nebo jílovitými sedimenty bez nutnosti provádět vrty. Díky šokově přeměněným horninám (žula v podloží) byl objeven kráter v Ševětíně u Českých Budějovic, který vznikl asi před 100 milióny let. Nejbližší velký kráter Ries (průměr 24 km, stáří 15 miliónů let), který lze bez obtíží navštívit, se nachází v Německu (severozápadně od Mnichova).

Zdroje:
http://www.imo.net
http://www.astro.cz/cz/download (http://www.astro.cz/cz/files/index.php?id=20)
http://www.astro.cz/cas/slozky/sekce/smph (http://smph.astro.cz)
http://www.astronomy.com/asy/default.aspx?c=ss&id=77


 

Datum: 06.08.2005 07:50
Tisk článku

Dobývání vesmíru - Černý Tomáš
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 229 Kč
cena: 229 Kč
Dobývání vesmíru
Černý Tomáš

Diskuze:

diskuze výhradně pro rozumné lidi www.racional.eu

Pavel Bedrník,2015-03-20 17:30:21

Kolik uživatelů fóra je potřeba na výměnu žárovky?
-- 1 uživatel vymění žárovku a napíše příspěvek o tom, že vyměnil žárovku.
-- 4 uživatelé na to, aby napsali o podobných zkušenostech o výměně žárovky a o tom, jak různě mohou být žárovky vyměňovány.
-- 7 uživatelů k upozornění na to, jak nebezpečné může vyměňování žárovky být.
-- 1 uživatel k tomu, aby přesunul téma do sekce "Světlo".
-- 2 uživatelé na obhajobu toho, že téma mělo být přesunuto do sekce "Elektrické spotřebiče".
-- 6 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby v příspěvcích, týkajících se předchozích příspěvků o výměně žárovky.
-- 6 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby uživatelů, kteří poukazovali na gramatické chyby
-- 6 uživatelů, aby napsalo, že všichni uživatelé, jenž udělali gramatickou chybu, si mají znovu odchodit základní školu
-- 6 uživatelů, aby poukázali na gramatické chyby uživatelů, kteří posílali zpět do základní školy (a ti se budou bránit tím, že rychlý chlapci je správně, protože jsou v jejich nářečí mladý chlapci)
-- 5 uživatelů na to, aby se dohadovali, jestli se má říkat "žárovka" nebo "výbojka".
-- 2 uživatele "průmyslové profesionály", kteří budou všechny informovat o tom, že správný termín je "světlo".
-- 2 uživatele, kteří o sobě budou prohlašovat, že jsou také odborníci z průmyslu a že výraz "žárovka" je naprosto správný.
-- 5 uživatelů na to, aby se dohadovali, jestli jsou lepší klasické žárovky nebo rtuťové výbojky
-- 1 uživatel, který bude o sobě prohlašovat, že je doktor přírodních věd s červeným diplomem, a proto ví, že rtuť není jedovatá a jedovatost rtuti je jen mýtus.
-- 2 uživatele na to, aby upozornili, že toto není diskuze o pravopisu, ať přejdou do diskuze o pravopisu
-- 5 uživatelů na to, aby všechny ostatní informovali o tom, že diskuze o žárovkách není diskuze o žárovkách, ať ostatní laskavě pokračují v diskuzi jménem "Jaký monitor a vypalovačku?", která o žárovkách je.
-- 5 uživatelů k obraně příspěvků této diskuze, kteří budou říkat že všichni používáme žárovky a proto jsou ty příspěvky vlastně relevantní.
-- 2 feministky, aby upozornili na to, že ženy šroubují žárovky daleko lépe, než muži
-- 5 uživatelů ke vkládání příspěvků s odkazy, kde mohou ostatní uživatelé vidět různé druhy žárovek.
-- 4 uživatele, kteří napíšou příspěvky se správnými odkazy.
-- 5 uživatelů, kteří budou odkazovat na všechny příspěvky napsané od počátku až do současnosti, kompletně je citovat a to včetně všech hlaviček a podpisů, a nakonec do svého příspěvku přidají "Já taky"
-- 5 uživatelů, kteří budou psát skupině uživatelů, která dlouho nepsala, že nepíšou, protože nemůžou oponovat jejich názorům.
-- 4 uživatelé, kteří budou říkat "A neřešilo se tady tohle před chvílí?".
-- 9 uživatelů, kteří budou říkat "nejdřív hledej, než se tady budeš ptát na něco o žárovkách" a dají link na vyhledávání googlu s dotazem výměna žárovek, ve kterém google vyhodí jen odkazy na různé podstránky diskuze, ze které byl uživatel odkázán k vyhledávači.
-- 1 uživatel, který se zeptá, jak vyměnit kolo u auta.
-- 5 ekologů, aby nás varovalo, že žárovky způsobují extrémní globální oteplení, jenž do pěti let uvaří veškerý život na planetě
-- 9 opravdu přínosných uživatelů, kteří úplně každého uživatele do posledního musí upozornit na to, že je směšný. A každého jednotlivce musí na tuto veledůležitou informaci upozornit v samostatném příspěvku.
-- 1 administrátor, aby zablokoval uživatele za to, že si dovolil si stěžovat na šikanu jiným uživatelem
-- 1 uživatel, který byl doposud skrytý a bude reagovat na prapůvodní první příspěvek, který byl napsán před půl rokem, takže všechen ten cirkus se bude opakovat.

U nás to takto nikdy vypadat nebude, nebojte!
www.racional.eu diskuze výhradně pro rozumné lidi

Odpovědět

Hezké

ahoj,2008-03-02 19:29:34

Hezké stránky, ale kvalita článků občas pokulhává za kvantitou.........

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace