Transgenní plodiny se mohou křížit s plevelem  
Vědci zjistili, že transgenní řepka pěstovaná na pokusných parcelách se kříží s příbuznými přirozeně se vyskytujícími rostlinami. Objev zavdal příčinu obavám, že se odolnost k herbicidům rozšíří i na plevel. Závěr vědců ale je, že je nepravděpodobné, že by hybridy řepky olejné daly vznik superplevelům.

 

 
Na pokusném poli vznikla rostlina plevelné hořčice rolní, která začala být odolná proti herbicidu Liberty

Vládou financovaný výzkum se prováděl v Centru pro ekologii a hydrologii v hrabství Dorset ve Velké Británii. Při těchto pokusech vědci zjistili, že řepka olejná (Brasica napus) se může křížit příbuznou brukvovitou rostlinou, hořčicí rolní (Sinapis arvensis).
Jeden z těchto kříženců se překvapivě ukázal být zdravou rostlinou schopnou reprodukce. Nicméně obavy ze vzniku superplevelů zamořujících pole se ukázaly jako neopodstatněné.

K herbicidům odolný plevel by byl pro farmáře problém, komentuje situaci Les Firbank, vědecký pracovník z Lancasteru, který se zabývá stanovováním rizika pěstování transgenních plodin na biodiverzitu. Je to problém managementu, tedy problém farmářů, nikoli problém ochrany životního prostředí.
Studie která slouží jako podklad pro zde provedené závěry zabrala výzkumníkům tři roky. Během této doby sledovali plevelné rostliny rostoucí na 28 pozemcích. Pole byla  oseta z poloviny transgenní řepkou. Při těchto pokusech vědci objevili dvě rostliny, které získaly charakteristiky obou plodin – řepky i hořčice. Jedna, rozmnožování schopná rostlina, se podobala hořčici ale postřik herbicidem Liberty (na nějž byla řepka pěstovaná v sousedství geneticky upravena aby k němu byla odolná), jí neškodil. Když vědci z této rostliny izolovali a analyzovali DNA zjistili, že rostlina má ve svém genomu sekvence, které jí činí ke zmíněnému herbicidu odolnou.


 

Zvětšit obrázek
Les Firbank: „Je to problém pro farmáře, nikoli pro životní prostředí.“

Druhá rostlina, která se vyskytla ve středu ne-transgenní parcely, měla znaky obou plodin.  Z poloviny byla řepkou a z druhé poloviny hořčicí. To znamená, že se ukázalo, že tyto dva druhy (řepka a hořčice) se mohou křížit. Tento kříženec, jak se ukázalo,  je ale neplodný.
Některé ochranářské skupiny používají tato zjištění jako argument, že se transgeny  mohou nekontrolovatelně šířit i do dalších rostlin. Emily Diamand, mluvčí skupiny Přátelé Země (FoE), komentovala toto zjištění slovy “ Byla jsem šokována, když jsem si přečetla výsledky studie. Stalo se přesně to, o čem nás ujišťovali, že je nemožné... To je přesně ten důvod, proč  Francie a Řecko dovoz geneticky modifikované řepky zakázaly."

 

Přirozená selekce

 

Emily Diamand: „Vznik superplevelů je všeobecná skutečná hrozba.“

Rostliny nás ale nemusí vyvádět z míry, komentuje vzniklou situaci Brian Johnson, ekolog a genetik, který britské vládě radí ve věcech ochrany přírody. „Zcela jistě to nedokládá, že by zde vznikalo něco, co by se podobalo superplevelu“. Johnson trdí, že na herbicid odolná rostlina, která se při pokusu objevila, nemusí být skutečným hybridem. Technika, která se pro zjištění vnesené genové sekvence používá je velmi citlivá a mohla také zaznamenat jen zjištěnou kontaminaci pylem, který se na rostlinu přenesl ze sousedního pole. Stejně tak odolnost k herbicidu mohla podle Johnsona vzniknout spontánně a přirozeně. A Navíc Johnson  argumentuje: “ I kdyby nakrásně přenesení rezistence k herbicidu Liberty se ukázalo být pravdou, je nepravděpodobné, že by to rostlině rostoucí mimo pokusná pole propůjčilo nějakou výhodu. Tudíž nelze ani předpokládat, že by se taková rostlina začala rozšiřovat. Objevení se odolné rostliny  uprostřed pokusného pole prakticky nic neznamená.

 

Závěr
Nález není neočekávaný. Již dříve bylo pozorováno, že řepka se kříží s tuřínem (vodnicí). Johnson zůstává přesvědčen, že superplevel, odolný k celé řadě herbicidů, nevznikne. Jedním z možných opatření, jak tomu zabránit, je nepovolovat pro jednotlivé geneticky modifikované plodiny různé herbicidy. Potom by nanejvýš mohl vzniknout plevel odolný k jednomu přípravku.
Farmáři by měli věnovat pozornost těmto novým poznatkům, protože se ukazuje, že s pozemky na kterých jsou pěstovány GMO plodiny, se  náležité zacházení může vyplácet.


Poznámka k herbicidu Liberty: Jedná se o toleranci k fosfinotricinu, látce produkované biotechnologicky některými aktinomycetami. Fosfinotricin je účinným inhibitorem glutaminsyntetázy rostlin. Tento enzym mění amoniak na glutamát a tím se významně podílí na odstranění tohoto toxického metabolitu z organismu rostliny. Aktinomycety produkující fosfinotricin mají ve své dědičné informaci i gen pro typ glutaminsyntetázy odolné vůči inhibici fosfinotricinem. Tento gen aktinomycet byl použit pro tvorbu geneticky modifikovaných rostlin odolných vůči fosfinotricinu dodávanému do obchodní sítě pod komerčním názvem Liberty.

 


Prameny:
CEH, Centre for Ecology and Hydrology, UK, Nature.

Datum: 08.08.2005 08:57
Tisk článku


Diskuze:

Čí problém

Koščo,2005-09-08 16:48:49

Jasně vždy je to problem zemědělců jen do nich

Odpovědět

Mám jenom,

Josef,2005-08-10 22:07:38

obavu,co se stane v budoucnu,až se v našich organismech sejdou mutace GM plodin,námi požívaných, s chemickými látkami,kterými jsme obklopeni v kosmetice,v chemii,která nám slouží, třeba s GM produkty přepasírovanými přes našeho oblíbeného konzumovaného i GM živočicha,Vaší fantazii nebudu klást meze.Buď budete superzdraví ,nebo supernemocní.Už před 30 léty,když byli býci živeni zkvašenou slámovou,kuřinci bohatou podestýlkou z drůbežáren,nebo kravičkám pro zvýšení dojivosti se dávalo do krmení 60 gramů močoviny na kus a den,včetně masokostní moučky kdovíodkud pocházející, smíchané s vápencem, atd.,se tradovalo,že dítě narozené v roce 1945 by v roce 1975 žilo asi týden.Umělá hnojiva,postřiky,plasty,nátěry,nábytek,superspotřebiče/ne všechny!/,i Éčka,mikrovlnky,mobily,moderní-superudržovaná domácnost,stresy aj.Nebezpečná rezidua v našich zárodečných buňkách zkombinujeme s budoucí moderní výživou- A je to!

Odpovědět


Jen malou technickou poznámku.

Ccecil,2005-08-12 10:36:44

Pravděpodobně píšete ve wordu, doporučuji vypnout automatické formátování a za čárkou ve slově a tečkou ve větě dělejte prosím mezeru, bude to mnohem čitelnější.

Odpovědět


Takhle by to vypadalo....

Ccecil,2005-08-12 10:39:40

obavu, co se stane v budoucnu, až se v našich organismech sejdou mutace GM plodin, námi požívaných, s chemickými látkami, kterými jsme obklopeni v kosmetice, v chemii, která nám slouží, třeba s GM produkty přepasírovanými přes našeho oblíbeného konzumovaného i GM živočicha,Vaší fantazii nebudu klást meze. Buď budete superzdraví, nebo supernemocní. Už před 30 léty, když byli býci živeni zkvašenou slámovou, kuřinci bohatou podestýlkou z drůbežáren, nebo kravičkám pro zvýšení dojivosti se dávalo do krmení 60 gramů močoviny na kus a den, včetně masokostní moučky kdovíodkud pocházející, smíchané s vápencem, atd., se tradovalo, že dítě narozené v roce 1945 by v roce 1975 žilo asi týden. Umělá hnojiva, postřiky, plasty, nátěry, nábytek, superspotřebiče /ne všechny!/, i Éčka, mikrovlnky, mobily, moderní-superudržovaná domácnost, stresy aj. Nebezpečná rezidua v našich zárodečných buňkách zkombinujeme s budoucí moderní výživou- A je to!

Odpovědět

Mně se to taky připinklo jinam

Jarmila,2005-08-09 21:34:24

takže už to znovu psát nebudu, neb jsem líná.

Odpovědět


No jo, nepřipinklo

Jarmila,2005-08-09 21:37:10

je to tu, je to v pořádku, brambory jsou v řádku.

Odpovědět

reakce na Jarmilu (určitě se mi to připinkne jinam

Marie,2005-08-09 08:45:12

To samé se děje s mykobaktery rezistentními na ATB. To je normální selekce. Bohužel příroda je mocná. S GM to nemá nic společného. I když někteří skalní odpůrci GM možní dokáží, že se ty vši zkřížili s GM řepkou

Odpovědět


Já dneska věřím i tomu

Jarmila,2005-08-09 21:32:14

že když budou vědci chtít, tak se jim klidně podaří zkřížit i ty vši s tou řepkou. Ovšem momentálně mě nenapadá, k čemu by to mohlo být asi dobré.:o)

Ale napadla mě ještě jedna věc. Všimla jsem si, že tam kde nejsou koseny trávníky, tam rostou pampelišky s velmi dlouhými stonky. Ale tam kde jsou trávníky pravidelně koseny, tam se vyvinuly pampelišky, jejichž květy jsou těsně u země- čili bez stonků. Čím to může být? Jak mohly pampelišky tak pružně zareagovat na pro ně tak nepříjemnou situaci?

Odpovědět

superplevel a supervši

Jarmila,2005-08-08 18:21:09

již někdy před 15 lety se nám stalo, že když si děti z tábora přinesly ve vlasech vši, tak se nám je nedařilo na žádný způsob zlikvidovat. Napsala jsem tenkrát výrobci, že ty jejich postřiky jsou neúčinné a oni přiznali, že je to pravda, že vši se staly na ně rezistentní. Nedávno jsem četla v novinách, že opět jsou vši rezistentní, že na ně momentálně nic nezabírá. A tak se lidem podařilo vypěstit nejen superplevel, ale i supervši.

Odpovědět

Ztraceno v překladu

Individuum,2005-08-08 16:21:20

"Již dříve bylo pozorováno, že řepka se kříží s tuřínem."
Tuřín (dle ustáleného českého názvosloví) je pouze bulevnatá forma brukve řepky - Brassica napus subsp. rapifera (syn. B. n. subsp. napobrassica).
V originále bylo patrně uvedeno "wild turnip" = Brassica rapa. V mnoha slovnících je sice "turnip" do češtiny překládáno jako tuřín, pro skutečný tuřín má ale angličtina označení "Swede turnip", zatímco "turnip" označuje bulevnatou formu druhu B. rapa (B. rapa subsp. rapa), v češtině známou jako vodnice.

Odpovědět

*

Jo,2005-08-08 14:10:28

Pokud vím, tak v Kanadě nejde ani tak o plevele, jako o zaplevelování vlastní transgenní řepkou (resp. kanolou). Větší problémy spíš byly v Austrálii s vznikem (ne přenosem) rezistence u jílku tuhého.
JInak samozřejmě hesla Lidovek typu "V polích s geneticky modifikovanou řepkou vyrostly odrůdy plevelů nezničitelných chemií! Superplevel byl neobyčejně odolný proti běžným herbicidům, které se na hubení plevelů používají!" jsou nesmysly, jestli k přenosu genů rezistence skutečně došlo, pak byly hybridní rostliny rezistentní pouze vůči glufosinátu a běžnými hjerbicidy tedy snadno regulovatelné.

Odpovědět


oprava

Jo,2005-08-08 14:13:06

Předchozí příspěvěk je chybně vloženou reakcí na Petra.

Odpovědět

... a podobný, ale asi važnější případ v Kanadě?

Petr,2005-08-08 13:08:27


Zda se mi, že ta opatrnost před GM plodinami nebyla jen obyčejná xenofobie a neznalost, jak někteří "propagátoři GM" dříve naznačovali. Nebo se pletu? .. a o čem svědčí ten případ z Kanady, kde jsou již superplevele zvyklé na 3 druhy herbicidních přípravků? Nebo je to všechno nějak jinak, a Lidové noviny si to přibarvili po svém? Děkuji za případné osvětlení! .. Podobný článek (se zmínkou s obdobnými, ale většími problémy Kanadských zemědělců) vyšel zde: http://zpravy.centrum.cz/zajimavosti/clanek.phtml?id=380524

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz