Soumrak embryonálních kmenových buněk?  
Počáteční boom používání kmenových embryonálních buněk k léčebným a kosmetickým účelům, které se získávají z potracených lidských plodů, utichá tak rychle, jak rychle se okolo jejich použití utahuje legislativní šněrovačka šitá morálkou. Nové poznatky používání buněk z lidských embryí zřejmě definitivně pohřbily. Jejich konec ale není tak pesimistický jak by se mohlo zdát neboť stejné buňky jako jsou v plodu, byly nyní objeveny v určitých částech plodových obalů. A protože plodové obaly nejsou embryem, v jejich používání by již etika neměla hrát žádnou roli.

Embryonální kmenové buňky jsou v řadě případů pro nemocné požehnáním. Nechají se totiž snadno přemluvit k tomu, aby se přeměnili v novém těle, do kterého jsou transplantovány, v ty buňky, které mu zrovna chybí. Nejen, že embryonální kmenové buňky dokáží nahrazovat poškozené tkáně a tělo se jim nebrání, tak jako je tomu při transplantacích orgánů, ale  v rukách vědců mohou tyto buňky také posouvat naše znalosti o příčinách chorobných stavů mílovými kroky vpřed.

Zvětšit obrázek
Budoucnost získávání kmenových buněk není v blastocystách embryí. (Credit: Hybrid)

Získávání embryonálních kmenových buněk je ale kontroverzní záležitostí a těm co je používají, hrozí v řadě zemí vězení. Používání lidských kmenových buněk z plodů totiž naráží na celou řadu etických a legislativních barier. Nyní se ale zdá, že při hledání dostupnějších zdrojů těchto zárodečných kmenových buněk měli vědci z Pitsburghu velkou kliku – zjistili totiž, že jsou také v placentě.

 

V odborném časopisu specializovaném na kmenové buňky  američtí výzkumníci právě nyní  publikovali  článek z něhož vyplývá, že primitivní a nevyvinuté buňky, které se mohou transformovat do celé řady typů dospělých tělních buněk, se nachází nejen v embryu, ale i v placentě. Objev těchto buněk v placentě  na sebe nechal tak dlouho čekat zřejmě proto, že se nejedná o celou placentu, nýbrž jen o tu její část, která se nazývá amnion. Právě v tkáni amnionového  vaku našli vědci buňky, které jsou stejné, nebo velmi podobné těm buňkám, které se nazývají embryonální kmenové buňky, a o nichž se soudilo, že jsou jen v embryu. Pokud se ukáže, že výzkumníci z Pitsburghské university mají pravdu, stane se placenta zdrojem buněk, po kterých pasou výzkumná i klinická lékařská pracoviště celé řady oborů, jako jsou chirurgové, neurologové, imunologové, ortopedi,...



Embryonální kmenové buňky
Pravda, někteří vědci se již nechali slyšet, že ještě není  jisté, že se jedná o zcela identické kmenové buňky jaké jsou v embryu ve stádiu blastocysty. Je ale již potvrzeno, že pokud se nejedná o tytéž buňky, rozhodně  k nim budou mít hodně blízko. Nesou totiž  shodný diferenciační znak jako mají „pravé“ embryonální kmenové buňky. Těmito zmíněnými diferenciačními znaky je přítomnost genů Oct 4  a genu nanog. Tyto dva geny nebyly zatím jinde než u buněk embrya nalezeny a proto lze tyto buňky z amnionu považovat za buňky embryonálním buňkám identické (zatím).
Přítomnost zmíněných dvou genů (Oct a nanog)je považována za pluripotentní znak. V překladu to znamená, že buňka s těmito geny se může přeměnit v jakoukoli buňku našeho těla.



Dospělé kmenové buňky

Nahradí je kmenové embryonální buňky z části placenty zvané amnion.

Kmenové buňky, takzvané dospělé kmenové buňky, se vyskytují v celé řadě tkání a v krvi, a to i u nás dospělých jedinců. Tyto  kmenové buňky mají za úkol postupně nahrazovat opotřebené buňky našeho těla. Protože se jedná o buňky z pozdějších stádií vývoje, jsou již částečně diferencované. Soudí se, že již nejsou schopny dát vznik všem buňkám našeho těla bez rozdílu, a nebo, že je cesta k jejich takovému přinucení komplikovanější, než v případě embryonálních buněk. Pokud to jde, dávají proto vědci při pokusech a lékaři při léčbě přednost  kmenovým buňkám embryonálním.



Placenta
Získávání embryonálních kmenových buněk z placenty zřejmě otevře etikou a morálkou zabouchnuté dveře, a znovu nastartuje rozvoj regenerativní medicíny. Lze očekávat brzký pokrok při léčbě juvenilní diabetes, kde již dříve prováděné pokusy s transplantacemi embryonálních kmenových buněk na pokusných zvířatech zaznamenaly úspěch.



.Byl objev náhodný?

Dr. Stephen Strom, jeden z vlastníků akcií firmy Stemnion.

Strom se svými kolegy tedy měli šťastnou ruku, když se ve svém bádání zaměřili na amnion ( konkrétně na vnější membránu amnionového vaku). I když stojíza zmínku, že se o náhodu nejednalo. Určitým vodítkem výzkumníkům z Pitsburghu totiž bylo popsané pozorování jejich kolegů z  Wake Forest University, kteří zjistili přítomnost embryonálních buněk v plodové vodě. I když se nyní ukazuje, že buňky v plodové vodě jsou zcela jiným typem buněk, než  jakými jsou kmenové buňky z amnionové membrány (jsou diferencovanější), jako pobídka Stromovi, aby se zajímal odkud se tyto buňky uvolňují, sehrály svojí úlohu znamenitě.



Nadějné kultivace

Stromovy kmenové buňky z amnionu se již v Pitsburghské laboratoři podařilo vypiplat v buňky srdečního svalu, nervové buňky, jaterní buňky a v buňky pankreatu. Není rovněž důvod, proč by dalším úsilím je nebylo možno přetvořit i v další potřebné typy buněk našeho těla.
Již nyní je tedy zřejmé, že zmíněné objevené buňky čeká bohatá kariéra v léčbě cukrovky, a že se stanou alternativním způsobem léčby nahrazujícím transplantaci jater.
Vadou na kráse je tak trochu fakt, že universita si technologii nechala patentovat prostřednictvím biotechnologické firmy Stemnion. Zmíněná léčba se tedy stane dostupnou především těm, kdož zaplatí.


Prameny:
Stem Cells
Stemnion inc.
Hybrid medical animation

 

Datum: 09.08.2005 00:12
Tisk článku

Biologie buněk - Závodská Radka
Knihy.ABZ.cz
 
 
cena původní: 331 Kč
cena: 311 Kč
Biologie buněk
Závodská Radka

Diskuze:

Dotaz osla

Viktor,2005-11-27 18:57:13

Zajímalo by mě, jak se vypořádat s tím cizím dárcem KB, má jiné DNA. Nevadí to, nebo je potřeba změnit jádro?

Odpovědět

Myslím,že

Kája,2005-08-10 21:36:45

by stejně nebyl léčen každý,určitě by někdo byl přednější!Když bude možné náhradními orgány prodlužován život,určitě nepůjdete do důchodu v 62 letech,ale kdybyste mohli žít 200 let,tak byste si na důchod dělali do 120,byli nezaměstnaní,světu kolem byste vůbec nerozumělil,hráli byste si vzájemně na nervy.Nebude prodlouženého života vyléčený,nebo jeho okolí litovat?Možná někteří budou i naštváni,že se ten ničema vyléčil a neskápnul.Je to,co teď řeknu,asi utopie,ale díky potratům jsme možná přišli o lepší sousedy,partnery,dobré přátele,politiky,vynálezce,nebo také opačně?Morálku,mezilidské vztahy,vrozenou inteligenci aj- asi nikdy nezlepší zásahy do organismu pomocí implantovaných výpěstků z kmenových buněk.Nebo ano?Jak se budete cítit mezi lidmi s IQ 250 a výše-budete si Vy, nebo Vaši potomci-na které se nedostanou vylepšení- s nimi rozumět?Kdysi asi před 35 léty vyšla útlá brožovaná knížka:A.Huxley-Zánik civilizace.V této supermoderní civilizaci/v daleké budoucnosti/ žijí lidé typu alfa/nejchytřejší/ až epsilon/polokreténi pro nejhorší práce-zmodernizované otroctví/.Děti jsou pěstovány uměle a v embryonálním stavu připravovány pro budoucí povolání.Po narození byla jejich výchova organizována tak,aby nikdo nevybočil z normy a byl šťastný,že je třeba epsilonem a nezáviděl ostatním kastám.Samozřejmě byl tento systém uzákoněn...Neotevřeme Pandořinu skříňku,kterou nikdo neuzavře?Vždyť objevy rostou geometrickou řadou!Jaké ideály bude mít nová civilizace s masově vylepšenými lidmi,kdo jí bude vládnout?

Odpovědět


naivne

Magda,2005-08-12 18:35:24

Sci-fi /a to este napisana pred desiatkami rokov/ nie je ziadny prorok buducnosti. Je dost naivne mysliet si, ze implantovane vypestky z kmenovych buniek, alebo vylepsenia genomu zvysia niekomu inteligenciu. Vyvoj mozgu a myslenia je tak komplexna vec, ze sa neda vylepsit "stlacenim toho spravneho tlacitka".

Odpovědět

to bude byznys

jarda(maly),2005-08-10 16:57:11

Bez etických problémů s embryi se konečně rozjede výzkumný byznys kmenových buněk. Sláva! Určitě Bush zase otočí kohoutky na tyto výzkumy, jako je zavřel, když si miloučcí vědci brali buňky z utracovaných nenarozených dětí nebo z embryí, které byli sice určeny k oplodnění a vydání nového člověka, ale nebyly použity. To byl byznys! Ani tady v Čechách to nebylo špatné, no snad konečně přestanou vadit ty pitomé morální a etické problémy a vzhůru na šlechtění člověka!

Odpovědět


No, Jardo (malý)

Jarmila,2005-08-10 20:30:57

u těch potratů už je to jedno, když si z nich vědci berou buňky, ne? Alespoň jsou užitečné pro těžce nemocné lidi. Doufám, že nejste ten Jarda, co mi před časem psal na můj web?

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni


















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace