Indické sopky příčinou křídového vymírání?  
Nové nálezy v Dekkánu zpochybňují obecně přijatý model vymření většiny dinosaurů a dalších nešťastníků na konci křídy v důsledku úderu meteoritu a za viníky označují masivní sopečnou činnost v ultrakrátkém geologickém okamžiku.

 

Zvětšit obrázek
Vymírající teropod. Ilustrátoři budou muset změnit doprovodné atributy. Děsit budou namísto nebeských poslů ohnivé hory.

Ač již někteří vědí, že dinosauři vlastně tak úplně nevymřeli a rádi nás oblažují svým zpěvem, zánik některých linií dinosaurů a mnoha dalších tvorů na konci křídy zůstává vděčným terčem dohadů. Zlý meteorit dopadající na obzoru před udivenými dinosaury, žvýkajícími jehličí v předtuše neblahého konce pronikl do učebnic a knížek pro děti. Je to jako zlovolné mystérium, živené obavami z jaderné války a nudnými obaly metalových céreček - hořící tyranosauři, kilometrová tsunami, nukleární zima a nakonec naši čilí předci hemžící se v rozpadajících se kostrách velikánů. Už dávno to není vzrušující alternativa, ale obecně přijímaný mainstreamový názor na konec křídy.


Díky nejnovějšímu výzkumu francouzské badatelky Anne-Lise Chenet je pro případné nonkonformisty k dispozici ucházející alternativa krize na konci křídy. Již dlouho se uvažovalo o Dekkánské planině (Deccan Plateau). Dekkánská planina je pozoruhodný geologický útvar vulkanického původu, ve skutečnosti jedna z největších vulkanických záležitostí na naší planetě. Tvoří ji spousta vrstev ztuhlých výlevů čediče, dohromady v tloušťce přes 600 metrů. Najdete ji v západní části střední Indie, kde v současnosti pokrývá plochu 500 000 km2. To je ovšem důsledek eroze a kontinentálního driftu. V době vzniku Dekkánské planiny pokrývalo moře vylitého čediče přes 1 500 000 km2. A co to má společného s dinosaury? Shodou okolností k výlevům v Dekkánu došlo právě na konci křídy.

asteroid


Takhle padal chicxulubský meteorit. Jak se zdá, nebylo to zase tak hrozné.


Zvětšit obrázek
A takhle to dopadlo. Chicxulubský kráter je nejlíp vidět na geofyzikální gravitační mapě.

Paleontologové se nadchli pro chicxulubský kráter a hypotézu sopečného kataklyzmatu na konci křídy příliš neoblibují. Namítali, že k sopečné činnosti v Dekkánu docházelo vlastně průběžně v dlouhém časovém úseku a že tudíž nemohla křídový svět příliš ohrozit. Dokonce se objevila myšlenka, že dekkánské výlevy vlastně způsobil právě chicxulubský meteorit, který nebyl jeden, ale bylo jich vlastně víc, jako když jádro komety Shoemaker-Levy 9 v roce 1994 bombardovalo Jupiter.
V podezření jsou menší krátery Silverpit u britských břehů, Boltyš na Ukrajině a pak právě údajný velký kráter Šiva v Dekkánu, který by údajně měl drastickým dopadem způsobit nejen výlevy v Dekkánu, ale i popohnat pohyb indického kontinentu směrem k Asii. Šiva však narozdíl od tří jmenovaných není spolehlivě doložen a je to zatím vlastně jenom taková divoká fantazie.



Zvětšit obrázek
Deccanské výlevy, dnešní podoba. Hledejte kolem Bombaje. Tak tohle nejspíš sejmulo velké dinosaury.

Chenet se svými kolegy zkombinovala radiometrické datování čedičů s geomagnetickými daty získanými z orientace mikroskopických krystalků magnetických minerálů ve ztuhlé lávě, s daty o chemizmu lávy a s detailní strukturou jednotlivých vrstev lávy a vmezeřených vrstviček zvětralé půdy. Úplně všechno ukazuje na to, že se dekkánské lávy vylily během pouhopouhých 30 000 let. To naprosto zásadně mění situaci. Pokud to tak opravdu bylo, pak sopečné plyny uvolněné z rozlité lávy spolu se sopečným prachem a sazemi hravě strčily do kapsy veškeré lidské snažení a rozbořily celoplanetární klima.


 

Zvětšit obrázek
Malá ukázka dekkánské lávy. Geologická síla planety budí respekt.

Jednotlivé série erupcí následovaly tak rychle po sobě, že se potlučená příroda nestačila pořádně zotavit. Chenet navíc elegantně ukázala, že dekkánské výlevy rozhodně nespustil dopad meteoritu. Vrstvička iridia určující okamžik dopadu meteoritu, jenž vytvořil kráter v Chicxulubu, je totiž zhruba uprostřed mohutných dekkánských vrstev. Je víc než jasné, že je úplně jedno, jestli nějaký úlomek Šiva v oblasti Dekkánu dopadl nebo ne. Sopečné výlevy stoprocentně neodstartoval.


Jak se zdá, role pádu meteoritu ve vymírání na konci křídy nemusela být klíčová. Naopak, rýsuje se hodně přesvědčivý obrázek, že za křídovým vymizením 70% všech pozemských druhů a to včetně prakticky všech zvířat vážících přes 25 kg, stojí především rychlá a brutální sopečná činnost v Dekkánu. Ba co víc, vypadá to, že většina masovějších vymírání za posledních 300 miliónů let souvisí se masivní sopečnou činností.


Je to podle všeho pravidlo, nikoliv výjimka. Zajímavým způsobem to mění naše priority. Ne, že by jsme se měli úplně vykašlat na sledování oběžných drah asteroidů, to ne. Katastrofa středního rozsahu taky katastrofa. Astronomové nemusí skákat z oken. Naopak vulkanologové ale mohou otevírat šampaňské. Je totiž  rozhodně k věci zainvestovat mnohem víc prostředků do vulkanologického průzkumu.


Pramen: Meeting Earth System Processes 2, Geological Society of America and Geological Association of Canada.

Datum: 07.09.2005 09:27
Tisk článku

Velké vymírání na konci křídy - Socha Vladimír
 
 
cena původní: 289 Kč
cena: 249 Kč
Velké vymírání na konci křídy
Socha Vladimír

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni
















Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace