Zvětšit obrázek

Sally McBreartyová při průzkumu lokality u jezera Baringo.

Americká antropoložka Sally McBreartyová z University of Connecticut a její kolegyně Nina Jablonski objevily ve vyprahlé pustině u keňského jezera Baringo první fosílie šimpanzů. Tři zuby staré půl miliony roků nevypadají na první pohled jako převratný nález. Přesto důkladně zatřásly stávajícími představami o evoluci lidoopů a vzniku člověka.

Zvětšit obrázek

Jeden z půl milionu roků starých šimpanzích zubů při pohledu z pěti stran.

Fosílie pravěkého člověka a jeho zvířecích předků jsou relativně hojné. Fosílie šimpanzů až do nálezu amerických antropoložek nikdo neznal. Vědci vědí, že se cesty šimpanze a člověka rozešly před 6 až 8 miliony roků a mají představu o tom, jakými cestičkami se následně ubírala evoluce člověka.
Evoluci šimpanzů halí tajemství. Vědci vždycky předpokládali, že šimpanzi obývali jen vlhké oblasti deštných pralesů, kde ostatky všech tvorů podléhají rychlé zkáze a fosílie se nemohou dochovat. S ostatky předků člověka, kteří obývali východ Afriky to bylo jinak. Konzervovalo je sucho a následně přečkaly miliony let. 

Zvětšit obrázek

Místo vykopávek, které vydalo překvapivý nález.

Vlhký svět západoafrických pralesů oddělovala od východoafrických suchých plání Velká příkopová propadlina. Právě tento předěl měl před 7 miliony roků sehrát klíčovou roli v oddělní lidské vývojové větve od větve vedoucí k dnešním šimpanzům. Předci lidí se ocitli na východ od propadliny v suchých savanách a museli se začít ohánět, aby přežili. Poradili si a vyvinuli se z nich lidé. Předci šimpanzů obývající pralesní ráj, kde nebyla o potravu  nikdy nouze, podobnému tlaku nečelili a zůstali zvířaty. 

Tři zuby (čtvrtý se stále ještě zkoumá) objevené u jezera Baringo tyto představy vážně nabouraly. Dokládají, že před půl milionem roků žili předkové šimpanze v oblasti Velké příkopové propadliny, tedy v nehostinných končinách, jež jim měly být zapovězeny.
„To je to poslední místo, kde bych nález šimpanzů očekával,“ přiznal americký antropolog  Jay Kelley z University of Illinois v Chicagu..

Zuby byly navíc nalezeny jen kilometr od místa, kde se našly zhruba stejně staré ostatky pravěkého člověka vzpřímeného  Lidé a šimpanzi nežili odděleně, ale prospívali vedle sebe. Co tedy nastartovalo u našich předků evoluci završenou vznikem lidské civilizace? A co zabránilo předkům šimpanzů, aby se ubírali podobnou cestou, když byli zjevně schopni adaptace na velmi různorodé podmínky?

Zvětšit obrázek

Nina Jablonski v terénu.

Je možné, že dávný obraz Afriky rozdělený Velkou příkopovou propadlinou na západní doménu šimpanzů a východní „království“ lidí je zcela mylný. Ostatně už dříve se podařilo odhalit předky prvních lidí v západní Africe.

„Neexistuje logický důvod, proč by se šimpanzi měli držet jen v pralesích,“ říká McBreartyová a doufá, že po ostatcích předků dnešních šimpanzů začnou na „nepravděpodobných“ místech pátrat další vědci.

Ze zubů se nedá vyčíst, jak jejich „majitel“ vlastně vypadal. Samotné zuby se liší od zubů šimpanze bonobo, zato se nápadně podobají chrupu dnešního šimpanze učenlivého. Pokud žil šimpanz učenlivý v Africe už před půlmilionem roků, pak je jako biologický druh velice „trvanlivý“.