Překvapivá zjištění Deep Impactu  
Od srážky komety Tempel s projektilem vystřeleným sondou Deep Impact uplynuly už více než dva měsíce a astronomové oznamují první výsledky analýzy získaných dat. Mnohá zjištění jsou překvapivá a zřejmě povedou ke změnám současných teorií formování komet a celé Sluneční soustavy.

Komety přitahují pozornost lidstva od pradávna. V dřívějších dobách je lidé vnímali spíše jako proroky neštěstí a katastrof. Postupem času se pohled na ně měnil a dnes je vidíme jako tělesa, která obsahují původní, primitivní materiál přečkávající z doby vzniku naší planetární soustavy. Řada astronomů se rovněž domnívá, že to byly právě komety, které v dávné minulosti na Zemi přinesly vodu a organické látky a položily tak základy pro vznik života.

 

Zvětšit obrázek
Složená mozaika získaná kamerou na projektilu. Poslední snímek byl pořízen 4 sekundy před dopadem a jeho rozlišení je 5 m/px. Velká šipka ukazuje místo dopadu projektilu. Šipky A a B ukazují na hladké oblasti bez přítomnosti kráterů. (NASA/JPL/UMD)

Ačkoliv se již několik kosmických sond přiblížilo ke kometám a zkoumalo jejich povrchy, žádná dosud nenahlédla do nitra kometárního jádra. Vědecký tým, který vedl Michael A’Hearn z University of Maryland, proto připravil projekt Deep Impact. Kosmická sonda dopravila do blízkosti dráhy komety Tempel 1 projektil o hmotnosti 370 kg, který se 4. července s kometárním jádrem srazil. Kolizi, při které došlo k uvolnění velkého množství materiálu z komety, sledovala sonda z bezprostřední blízkosti. Z oběžné dráhy či přímo zemského povrchu se přidaly desítky dalších dalekohledů. Četná pozorování a jejich analýzy nyní přinášejí první plody.

 

Slabé, křehké jádro

Vědci už dříve tušili, že komety jsou křehké, přesto je kometa Tempel překvapila. Materiál jejího jádra je velmi načechraný a extrémně drobivý. Jeho pevnost je menší než pevnost prašanu. Jemný prach drží pohromadě gravitace. Ta je ovšem tak slabá, že by pro člověka neměl být problém vyskočit z povrchu jádra komety do vesmíru. K pevnosti materiálu jádra dodává člen týmu Carey Lisse z John Hopkins University: “Pravděpodobně byste se mohli ručně prokopat z jednoho konce na druhý…“.

Jádro je rovněž extrémně porézní a velmi špatně vede teplo. Jeho povrch se proto rychle ohřívá a ochlazuje v závislosti na slunečním osvětlení. Materiál uvnitř tak může opravdu být nepřetvořeným, původním materiálem, ze kterého Sluneční soustava vznikla. Hustota jádra je rovná pouze polovině hustoty vody.

Mozaika kometárního jádra poskládaná ze snímků pořízených projektilem ukazuje velmi rozmanitý povrch. Vyskytují se zde jak velmi hladké oblasti tak i útvary velmi připomínající impaktní krátery. Problém je v tom, že na dříve zkoumaných kometách se krátery nevyskytují. Otázkou tak zůstává, proč jsou různé komety tak odlišné.

 

Uhličitany v kometě

 

Zvětšit obrázek
Z dat získaných Spitzerovým dalekohledem i sondou Deep Impact připravují astronomové „kuchařku“ pro přípravu kometární „polévky“. (NASA/JPL/UMD)

Cenné informace přinesla spektroskopická data nejen ze sondy samotné, ale také data získaná kosmickým dalekohledem Spitzer, který snímá infračervenou oblast spektra. Carey Lisse říká: „Sestavujeme přehled ingrediencí tvořících kometu…“ Mezi pozorované složky patří látky, které jsou u komet očekávány jako například křemičitany či písek. Pozorovány ovšem byly i překvapivé přísady jako jíl či uhličitany. „Kde se vzaly uhličitany a jíl ve zmrzlé kometě?“, ptá se Lisse a naznačuje možnost, že v dávné minulosti Sluneční soustavy byl materiál promíchaný. Tekuté sloučeniny vzniklé blíže Slunci i zmrzlý materiál z oblastí Uranu a Neptunu se proto mohou nyní nacházet v jednom tělese. Spatřeny byly rovněž sloučeniny železa či aromatické uhlovodíky jaké nacházíme například ve výfukových plynech. Mezi křemičitany zaznamenanými Spitzerovým dalekohledem patří krystalizovaná zrna menší než plážový písek. Nalezen by například minerál olivín. Vznikající seznam kometárních přísad umožní teoretikům testovat jejich modely vzniku komet a planet.

 

Obtížné přistání na kometě

Představená zjištění mohou způsobit vrásky vědcům kolem evropské výpravy Rosetta, která by měla v roce 2014 vysadit maličký modul na jádro komety Čurjumov-Gerasimenko. Podle Alana A’Hearna by modul Philae mohl při přistání zažít krušné okamžiky. „Mám pochybnosti o možnostech přistání na tak slabém materiálu,“ říká.

Bernard Foing z Evropské kosmické agentury mu ale oponuje. Tým Rosetty je podle něj připraven na všechny varianty. Philae se bude ke kometě přibližovat velmi pomalu, aby se od jejího jádra neodrazil zpět do vesmíru. „Bude to spíše spojovací manévr než přistání,“ dodává. Modul je navíc vybaven jakýmisi mačkami, kterými se zachytí povrch jádra.

Autor: Pavel Koten
Datum: 12.09.2005 05:16
Tisk článku

Související články:

Lovec komet Deep Impact zkoumal kometu 103P/Hartley     Autor: Stanislav Mihulka (14.11.2010)
Kometa náhle viditelná i okem     Autor: Pavel Koten (26.10.2007)
Slunce utrhlo kometě ohon     Autor: Pavel Koten (02.10.2007)
Chladná kometa s „horkými“ minerály     Autor: Pavel Koten (15.03.2006)
Kvůli výzkumu komety žaluje NASA     Autor: Miroslava Hromadová (04.05.2005)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz